Filosofování pod starým mohutným dubem
No keby mi na knihe nezáležalo a nechcela by som si ju prečítať znova, tak sa nič nestalo. Také knihy ale doma nemám, nemám na ne priestor.
Ja samozrejme požičiavam, rodičom, bratovi a najlepšej kamarátke, t.j. overeným ľuďom. Ale po skúsenostiach, keď som požičala tri diely a prvý stratili (a už sa nedal zohnať), alebo mi pár rokov tvrdili, že už vrátia a nakoniec zmizli z dosahu a knihu som viac nevidela, neriskujem.
Text příspěvku byl upraven 22.04.17 v 17:25
....tak já na ni místo mám, i když já bych mohl napsat, že na další knihy nemám místo.... dokonce byla "jako plaváček" už dvakrát půjčená ..... a nikomu to nevadilo....
...... dvě "ukradnuté knihy" jsem sehnal po zhruba 50-ti rokách v antikvariátu
Text příspěvku byl upraven 22.04.17 v 17:30
No mne by prekážalo, vidieť knihu, na ktorej mi záleží, v takom úbohom stave. A ešte viac by som bola naštvaná, keby som krvopotne roky zháňala knihu, celá šťastná ju zaradila do knižnice, niekto si ju požičal a stratil. Taká strata sa nedá nijako poriadne nahradiť.
Text příspěvku byl upraven 22.04.17 v 17:35
...proboha...u mne nemůže nikdo napsat, že nemám vztah ke knihám .... přesto napíšu...jsou to jenom knihy...důležité je zdraví - moje, manželky, synů, vnoučat ....
No áno, zdravie je najdôležitejšie, to predsa nik nespochybňuje. Ale to neznamená, že tým pádom kašlem na hmotné veci. Nie je to výber, buď zdravie mojej rodiny, alebo knihy.
Text příspěvku byl upraven 22.04.17 v 17:40
Znala jsem jednoho kluka, kterému tak záleželo na perfektním stavu knih, že se je bál pořádně otevřít. Četl je jen otevřené přibližně v pravém úhlu a mžoural do nich, protože jinak by to prý zničilo hřbet :-) A samozřejmě je nepůjčoval, protože ostatní lidi si je dovolili otevřít úplně :-)
Keď mu to tak vyhovovalo... Ale tie chrbty sa ničia parádne, to je pravda. :)
Text příspěvku byl upraven 22.04.17 v 18:03
denib: To je pěkný :) Takhle podobně jsem jednu knížku nedávno taky četla, protože ještě nebyla rozřezaná a já ty stránky řezat nechtěla, protože nevím o žádné jiné, kterou bychom takhle doma měli. Takže jsem nakukovala mezi listy... Naštěstí to byl asi padesátistránkový svazeček, tak se to dalo... :)
Starší paní, která si potrpí na pořádek má všechny knihy zabalené do alobalu.
V knihovně se to jen třpytí. Na půdě mám některé knihy naházené volně na zemi. Když přes ně jdu a uklouzne mi na některé noha, podívám se co to je a čtu. Stejně to všechno někdo všechno vyhodí.
Hezké nedělní ráno všem. Po dlouhé době jsem narazila na beletrii pro dospělé, kde jsou pojmenované kapitoly. U dětských knih nebo literatury faktu to je obvyklé, ale u dospělácké beletrie mě to překvapilo.
Máte rádi pojmenované kapitoly nebo dáváte přednost kapitolám bez názvu (číslo nebo jen nějaké odsazení)? Já raději kapitoly bez názvu, protože mám pocit, že název něco prozrazuje předem :-)
Miluju názvy kapitol! Když jsou vhodně zvolené, krásně pak knihu dokreslují. Třeba nedávno jsem četla Plechový bubínek, celkově jsem z něj byla nadšená, doporučuju! A u něj měla každá kapitola název (Růst v nákladním vagónu, Dálkově účinný zpěv zpívaný z Barbakanu, Velkopáteční pokrm, Zužování k nohám, Nosit svou nemohoucnost k paní Greffové,...), který jsem většinou nechápala a teprve během čtení mi docházelo, proč se jmenuje zrovna tak; to mě hrozně bavilo. Vlastně mi teď stačí číst ty názvy a vybavují se mi jednotlivé obrazy z knihy.
teda, díky za některé příspěvky, to se člověk úsměvu neubrání.
půjčování knih - byť s ním nemám nejlepší zkušenosti ( přišel jsem tak komplet o staré Conanovky a momentálně už půl roku kamarád louská Ztracená vítězství, která jsem navíc já ještě nečetl ), tak se mu nebráním. Kolem sebe mám tak málo aktivních čtenářů, že jsem rád za každou vlaštovku, navíc pak můžu dotyčnou osobu terorizovat diskusí o literatuře
Názvy kapitol - pokud mne pamět neklame, s tím se setkávám jen u lit. faktu. Jinde si to nevybavuji už pěkně dlouho ( to však může být také tím, že si to nepamatuji, prověřím )
Zužování k nohám? To zní zvláštně - co to znamená? :-) Tak nějak si představuju kapitána Karotku ...
Text příspěvku byl upraven 23.04.17 v 08:54
denib: He, přečti si to! :D Nebo si tu uděláme hádankářské okénko: je to věc, která se zužuje k nohám - a úzké džíny to fakt nejsou...
V knihách pro děti a mládež ty názvy kapitol bývají častěji a tam mi to ani nevadilo. Ale u knih pro dospělé mi to vadí ve chvíli, kdy mi název dopředu prozrazuje děj.
denib: To je dobře! :) Bubínek si přečetl i můj taťka, a to normálně v češtině skoro nečte. Pak jsme rozebírali, jak je fajn přestat růst a jak nechutní jsou úhoři :D Určitě si od Grasse musím ještě něco přečíst...
Teď jsem dočetl Christinu od Kinga a tam názvy kapitol byli. Nevadí mi, že malinko prozrazují dopředu děj. Ve Jménu růže je dokonce před každou kapitolou stručná zpráva, co se tam odehraje a přijde mi to dobré. :-)
Tak shrnutí kapitoly na začátku mi vadí i u dětských knih. To se přece nedělá, prozrazovat předem co se bude dít :-) Já chci být překvapená ...
Charles Dickens:
http://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/klub-pickwickuv-136545
Alan Alexander Milne:
http://www.databazeknih.cz/knihy/medvidek-pu-2589
dej vyzradený,radosti z čítania neuberá...
Vložit příspěvek