Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Doplním ještě, že je to zmíněno ve všech detektivkách R. Bryndzy. Předávám! :-)
Letecky se společností Turkish Airlines trvá let Helsinki - Istanbul 3:25 minut. Ten, kdo se vypravil do Istanbulu, musel zvolit cestu jinými dopravními prostředky - po vodě i po souši - , aby se dostal do místa, odkud mohl odletět. Nebylo to jediné město, odkud se tehdy do Istanbulu létalo, ale zvolil si ho z taktických i praktických důvodů.
Mika Waltari jel z Helsinek do Istanbulu několikrát a dvakrát o tom napsal celou knihu: první byla celá o cestě vlakem (pravda i lodí), ale druhá komplikovanější i s leteckým výletem Řím-Istanbul.
Největší z osvícenců měl většinou pro současné panovníky jen satirický úšklebek, jen výjimečně se mu některý z nich zalíbil, ale netrvalo to nikdy dlouho. Proto je zvláštní, na jakém královském dvoře nakonec spatřil knížete světla a rozumu, kterému věnoval na sklonku života oslavnou báseň. (Nemohl se ale ve svém soudu více mýlit.)
Hledáme to místo a místo titulu básně stačí tentokrát uvést autora.
Ten hledaný královský dvůr byl formálně veden tím, kterého autor označil přesněji za "severského knížete světla a rozumu".
Myslím si, že hledaný královský dvůr je dánský, veden byl formálně tím, jež je uveden v hádance ve vedle. Jelikož byl ovlivněn při léčbě následníka trůnu názory Jean-Jacques Rousseau, bylo by nasnadě, že je to on, ale něco mi říká, že je to jiný francouzský osvícenec (Voltaire), nicméně nemůžu se více dopátrat. Snad jsem někomu napověděla, jsem napjatá jako struna :-).
Je to Dánsko a Voltaire, který roku 1771 ve svých 76 letech napsal oslavnou báseň pro dánského krále Kristiána VII. (ten byl poněkud duševně mimo, ale v době raného mládí na něj Voltairovo dílo učinilo velký dojem a s Voltairem si i dopisoval; osvícenecké myšlenky ovšem na dánském dvoře realizovala jeho pravá ruka).
Titul krátkého díla jsem ani vědět nechtěla, protože jsem ho v češtině nedohledala - a francouzský originál Epître au roi de Danemark zde http://www.monsieurdevoltaire.com/article-epitre-au-roi-de-danemark-christian-vii-38799531.html
Jedná se o významný dopis (označený číslem 109, Épître 109) na téma svoboda slova (tisku).
A teď už předám - Lenka27 zadává
Text příspěvku byl upraven 28.07.18 v 23:24
Hledaný je nazýván mistrem velkých témat a jemných portrétů. Kniha, kterou mám na mysli se odehrává převážně v prostředí školy, kde hraje velkou úlohu estetické cítění.
Město, ve kterém se příběh odehrává je vzdáleno od Prahy ca 1250 km.
Pokud je mistrem velkých témat a jemných portrétů K. Ishiguro, mohl by tou školou být internát Hailsham. (Neopouštěj mě)
Nečetla jsem to, takže bych se nedivila, kdyby to bylo úplně mimo.
britský Hailsham - Neopouštěj mě (Kazuo Ishiguro) - tak než jem dopsala a vložila, už tu byla správná odpověď (mazat nebudu, vypadá to pak divně)
Text příspěvku byl upraven 29.07.18 v 13:18
Ano, je to Hailsham a Neopouštěj mě a K. Ishiguro, jehož udělení/neudělení Nobelovy ceny mi připadá obzvlášť bizarní z úhlu pohledu okolností, které sehrály roli při letošním udělování Nobelovy ceny za literaturu. Předávám VlKa.
Je. Tak ještě autora a knihu pro ty, kterým to nedocvaklo, a popojedeme. :-)
Ale ne - místo toho se musím sebrat a ujet sto šedesát pět mil až do Seattlu a sejít se tam s nějakým tajemným výkonným ředitelem Grey Enterprises Holdings s.r.o.
Předávám! :-)
Velká shoda jmen dvou umělců různého pohlaví způsobí, že hlavní hrdinka s podlomeným zdravím zkolabuje při hledání své umělkyně. My hledáme hrdinku, samozřejmě název knihy a kde se tato událost odehrála. Podotknu, že nablízku byl "princ", jež jak se ukázalo byl jen smutnou karikaturou váženého biologa.
Myslím, že bych měla odtajnit básnířku Emily Dickinson a hledání básně:
Já pro Smrt jít jsem nemohla,
tak ona přišla pro mne,
vůz vez jen nás dvě
a bytí Nesmrtelné.
Hlavní hrdinka má podlomené zdraví z koncentračního tábora.
Se spisovatelem-cestovatelem jsme prošli snad každý kout Země. Zamíříme s ním také za vrcholnou ostrovní exotikou, a přesto zavítáme do Benátek. Kam přesně, s kým a v jaké knize jsme se to dostali?
A varování: antropofágové v okolí nejsou úplně vyloučeni.
Mohlo by to být Nan Madol, trosky starobylého kamenného města zbudovaného kdysi na umělých ostrůvcích u pobřeží ostrova Pohnpei který je součástí Federativních států Mikronésie.
Miloslav Štingl: Ostrovy krásy, lásky a lidojedů
Přiznám se, že je to práce strýčka googla a tety wiki.
Ano, ruiny oceánských „Benátek“ se nacházejí u ostrova Ponape (největší ostrov Senyavinských ostrovů, které jsou samy součástí větší skupiny Karolínských ostrovů, to nám asi moc neřekne, ale je to, co by kamenem dohodil - 2000 km - od Nové Guineje).
Kniha Ostrovy krásy, lásky a lidojedů správně, autor Miloslav Stingl (ten háček tam není).
Musí to být zajímavé místo - samé oceánské kanály mezy ruinami https://en.wikipedia.org/wiki/Nan_Madol
předávám
Vložit příspěvek