Nightlybird´s YJ Night pub
Rozhodně si nemyslím, že by tenhle postup bylo dobré aplikovat v každé situaci. Ale v tu chvíli mě to oslovilo, neb jsem řešila nějaké dost velké dilema, na které to přesně sedlo, tak jsem se chtěla podělit.
Alix, ano, oblíbená to věta mého otce. Ale pouze teorie, pracovní úspěchy u něj převažují, jen myslím, že si je bude chtít udržet v té reálné podobě do posledního okamžiku, těžko by si vystačil s nějakými vzpomínkami. :-)
A ještě něco od Ivana:
král hlupec přikázal
vínu téci
přikázal masu péci se
medvědům tančit
a šaškům ať se smějí
pak zatvářil se přísně
přistupte milci milostenky
král hlupec přikázal
od ucha k uchu hubu
přistoupili milci
a milostenky též
s malíčkem v koutku úst
slavnostně odkašlal si král
a pravil jen se smějte dál
neb zítra zase vyjde slunce
tak jak jsem přikázal
Takříkajíc od konce :
Pro Brňáky a současně ctitele Iwana - v Huse na provázku by mělo běžet představení Kominické lodě, sestavené z Iwanových textů. Myslím si, že by to mohlo být ke koukání. To mi výše uvedeným Dell připomněla. Snad se tam někdo dostane a případně poreferuje.
Alix - nemusíš se omlouvat a nevidím, proč bys měla být přízemní. Jednak ta citace není nijak v rozporu s tím, co jsem výše tvrdil a navíc na milování a těmi věcmi okolo (když je ten máj a hrdličky řvou jak divé) nic přízemního nevidím. a přidám taky citaci kdysi slyšeného :
"Je lepší se dobře oběsit, než špatně oženit!" Vím, daly by se nad tím vést filosofické disputace - stejně jako nad tou tvojí citací.
Doplním nightlybirda:
Srdečně zveme na premiéru nového představení Divadla Husa na provázku
Kominické lodě? Ó, kdežpak! aneb Kabaret Wernisch s hudbou Miloše Orsona Štědroně
podle textů Ivana Wernische v režii Arnošta Goldflama.
Drsné a krvavé miniatury plné obludné fantasie. Možná pozdravíme nekrofila, který ze hřbitova pospíchá přímo do zaměstnání, ochutnáme jelita, která jeden dobrý muž uvařil ze svojí ženy… Originální mikroromány, miniopery a písně snového básníka Ivana Wernische s prvky hororu, červené knihovny a brakové literatury jako výsměch všemu a všem.
Scénář a režie: Arnošt Goldflam
Hudba: Miloš Orson Štědroň
Předpremiéra se koná ve čtvrtek 2. května 2013 a druhá premiéra v sobotu 4. května 2013 v 19. hodin na Sklepní scéně DHNP.
Přijmete-li naše pozvání, uděláte nám radost!
Huhh.... Je osmý květen a u Lesa nějaký šílenec už půl dne vyhrává - na plné pecky - pecky jako Iveta Bartošová, Míša David a Helenka Vondráčková. To by možná položilo i posílenou redakci AK-29. Takže jsem se uchýlila sem, a taky s písní, když už - sice z první světové, ale ony války jsou svinstvo všecky. To tu ani nemusím připomínat, vím.
http://www.youtube.com/watch?v=khYbNECGidU
Tady si dítě u hřiště zpívalo "Jede jede mašinka". Když to slyším, hned vidím to běsné trio, jak hraje v zoo.
Chudáčkové moji, jak vás oba lituji. Ten link elfos ve mně vyvolal vzpomínku. Jako malému robátku mi maminka zpívávala jako ukolébavku tklivou vojenskou (?) píseň (snad z 1.SV), ze které si pamatuji :"...krvavý pramínek s čela mu stéká, jak by ho hladila RUKATA měkká...". Pamatuji si to jen kvůli tomu slovu, které mi hrozně vrtalo hlavou - co je to zač, ta RUKATA?
No a když jsem takový song přežil bez podstatné újmy na zdraví, jistě se i vy srovnáte s přežívajícími hitmeny minulé éry.
Jen pro pořádek dodám, že mi maminka zpívala i jiné, ne tak hororové písně.
Text příspěvku byl upraven 09.05.13 v 23:20
Některé vojenské písně mají sílu. Připomněls mi pro změnu, co dokáže můj zpěv.. Osli z něj sice nezdivočí (doufám, nemám ověřeno), ale i tak to stojí za to. Coby tvor ohleduplný a plachý ovšem už zpívám jen sama si někde v křoví či na stromě, takže okolí je snad mimo ohrožení.
Maminky zpívají úžasně. Možná by se to mělo přeuspořádat - Maminky úžasně zpívají, ano. Aby z toho byla Múza.
Ještě se mi cosik lehounce mihlo pamětí, ale to nevím jestli najdu (stran zpěvu)..
Vida, našla jsem. A je to Zdeněk Jirotka - Muž se psem.
„Vážím si lidí, kteří dovedou zpívat,“ vyprávěl kdosi. „Moje žena neumí. Nemá hudební sluch. To je jistě spíš vada než přednost. Je si toho vědoma a stydí se zpívat. Jen jednou jsem ji zaslechl, jak si v kuchyni tlumeným hláskem prozpěvovala. Bylo to tak mile falešné a mne zaplavila vlna náhlé něhy. Cítil jsem, jak ji mám hrozně rád, a šel jsem ji políbit.“
Jedna z mých nejmilejších. Ze sbírky Stará bydliště:
Ivan Blatný
WIMBLEDON
Snad hraje Drobný právě Wimbledon.
Chlad, jejž dává
unaveným hlavám letní tráva,
naladil struny raket na večerní tón.
Listnatá úlevo, buď pozdravena, ave.
Koná se slavnost lét, dvě loutny, Jaroslave,
z Wimbledon Common, ze vzdálenějších luk,
po televizi slyším jejich zvuk.
Kdybys snad někdy v tomto milém horku
zázrakem našel moji Daliborku –
dvorce jsou nedaleko, celé v zeleni.
Přijeď, nežli prchnou tyto dny,
skryté jak Verlaine v trávě.
Text příspěvku byl upraven 13.05.13 v 01:51
Tady jsem našel pěkné povídání o I.B. - http://www.martinreiner.cz/public/files/instinkt.pdf
Jo jo, Martin je na Blatného jedním z největších odborníků. Má na svém webu i výběr ze zapomenutých básníků, z Wernischových antologií.
moserova: Já nevím a nechci se nikoho dotknout, ale mně se ta dětská traumata nezdají nijak nebezpečná. Přijdou a pominou, taky jsem je měla, to asi každý. Spíš mne děsí, že se díky médiím, která nám pořád něco buší do hlavy, dává zbytečně velký prostor rádoby psychickým problémům a za nějakou dobu ten, kdo aspoň jednou nelkal nad svým osudem na pohovce u psychoanalytika či psychiatra, bude ukamenován.
Ty zapomenuté básníky (i pamatované) z antologií bychom měli přivést i sem, na naši DK....
Alix, já na to dnes myslel v jiné souvislosti, že se jako by vrací doba, kdy neveselé věci, smrt – nebo téměř tabuizované slovo rakovina, které se zásadně opisuje tím, že někdo „odešel po dlouhé těžké nemoci“, místo aby se napsalo „zemřel na rakovinu“ (mně na ni umřel taťka) – tak nějak vypuzují někam, kde je nikdo nevidí, protože se opět žije radostně, tentokráte sice ne navěky s komunismem, ale s konzumismem. A že je skoro „in“ mít nějakou tu depresi, že jo, zobnout si Zoloftu, protože se zapomíná, že smutek, truchlení a tak patří k životu.
HTO - ano, konzumizmus se stává skutečně naší novou vůdčí ideologií a to i se všemi jeho negativními projevy - zrychluje se životní tempo, ale snižuje se všeobecná vzdělanost,roste naše schopnost všechno okecat místo toho, abychom abychom věci řešili, nejvýznamnějšími členy společnosti nejsou ti, kteří něco dokázali, ale jedinci, kteří se nejvíc předvádějí, pokud člověk nemá osobního psychiatra a není alespoň gay, je považován za přinejmenším podivného exota. Podobně jako egyptolog Miroslav Bárta si začínám myslet, že jsou to příznaky kolapsu naší civilizace a jsem rád, že u toho definitivního krachu už nebudu.
Nightlybird, nemůžeme nic moc dělat nic s tím, jaké to dnes je. Ale snad nám ještě pořád zbývá humor a špetka optimismu?
Někde jsem četl, že je třeba tří generací, aby se společnost vyhrabala z morálního marasmu, ve kterém se podle mne nacházíme - to znamená zhruba 60 let. Takže veškerý můj optimismus mi říká, že snad děti mých vnoučat by snad mohly žít v normálním světě. A to mi obzvlášť optimistické nepřipadá, zejména když můj pesimismus podotýká : Pokud se to ještě dřív totálně nepodělá. A na to nemusí být člověk ani "slovutný český mudřec", jak mne přehnaně lichotivě (nebo snad obzvláště jedovatě či ironicky) jeden zdejší slovutný kolega označil - stačí se jen na chvíli v tom životním kalupu pozastavit a podívat se kolem sebe.
Text příspěvku byl upraven 18.05.13 v 15:03
Se svolením autora, mého milého a vzácného přítele, bych si dovolila něco vložit.
Miroslav Fišmeister
Barva času je žlutá
Hvězda si dnes
do mého okna pozvala hosty:
protože jsem tě potkal
Žádná vážka se neleskne
jako kapky tvého potu
za který nemůžu já
Alix - i když jsem v komentáři tvrdil, že tam žádnou z básní vkládat nebudu, tady je to něco jiného. Vybrala jsi dvě z těch, které jsou nepochybně inspirovány básníkovou Zúzou, přidám pro vyvážení také dvě inspirované ale jen Mirkovou bezbřehou obrazotvorností :
Jelínku,
vezmi mne s sebou
do vlněných hor!
Toulám se s mlhovou krysou
Neptat se
po stáří hvězd
A už dost, ono by to nakonec dopadlo, jak jsem říkal - opisoval bych tady půl knížky. Možná tady časem přidám něco dalšího od M.F. - až se mi v mysli patřičně odleží Nohy z Kalymnosu, těmi M.F. ještě prodloužil krok.
Nightlybird: Ano, myslím, že jeho obrazotvornost a fantazie je opravdu bezbřehá...
Básníkova Zúza, to je krásná hříčka. Ostatně co jiného čekati od barda nightlybirda!
Dnes z trochu jiného soudku. Nepatřím nijak k fanouškům různých zpěváků a pod., i když poslouchám (podle nálady) různou muziku, nemám žádné svoje extra oblíbence a dokonce se prakticky s nikým z této skupiny neznám. Je ale jeden člověk, kterého bych chtěl připomenout.
Nedá se říct, že bychom byli přátelé. Potkali jsme se, podobně jako se potkávají na moři lodě. V 91 jsem se v létě potuloval pod Olympem a byl jsem ubytovaný v jakémsi penzionu u moře v Leptokarii. Měl jsem ve zvyku sedávat v podvečer na balkoně, srkat retsinu, pokuřovat a čumět jak se slunko kutálí za obzor. Znáte reklamu "I muži mají své dny"?, takhle začala moje známost s maníkem ze sousedního balkonu. Seděli jsme, pokuřovali, usrkávali...Sem tam prohodili pár slov.
Když mne komáři zahnali do pokoje, žena mne seřvala: "Ty se nalejváš na balkoně, vykecáváš se z Mukem a já tady dřepím jak sůva". On tam totiž v té době Petr Muk točil s nějakou bandou jakési klipy a já pochopitelně neměl páru, kdože to bydlí vedle mne. Párkrát jsme si to ještě zopakovali, on pak odjížděl.
Nerozloučili jsme se jako na moři míjející se lodě zahoukáním, vyměnili jsme si telefony. Ne, nestali se z nás kamarádi, nevymetali jsme spolu pražské vinárny, každý jsme byli z jiného světa a z jiné generace. Jenom mi párkrát zavolal, když šla sinusoida jeho nálad dolů a prohodili jsme jako tenkrát zase pár slov. O světě, o životě, o víně... a tak.
Jsou to tři roky, co zemřel. Nezemřel ale jenom zpěvák s jímavým a nevšedním hlasem. Zemřel také prostý, nenamyšlený kluk s velkým a citlivým srdcem. A do jisté míry je tady zmínka o něm i na místě, myslím, že je možno jej považovat i za básníka, třebaže žádný z jeho textů (pokud vím) nevyšel knižně.
Poslechněte si nějakou jeho písničku a pošlete mu tichou vzpomínku.
Text příspěvku byl upraven 26.05.13 v 23:48
Tato diskuze byla uzavřena a není možno do ní vkládat nové příspěvky.