Off topic a pověry a bludy všeho druhu
kdyby nebyli zvědaví, tak by to nečetli. já například vypouštím poměrně vysoké procento toho, co tu kdo napíše. mám si snad stěžovat, že se mi to nepatřičně zjevilo před očima když jsem nakouknul někam, kam normálně nekoukám? to je blbost, ne? mám zaškrtaný vlákna, který sleduju - a ty ostatní nesleduju.
Len som si nebola istá, či som pochopila to OT. Ja fantasy čítam rada, ale v komunite som sa nevyskytovala nikdy, vo virtuálnej ani inej. Sem tam som bola na cone, ale len v Bratislave.
Ďakujem, podobne.
woodward - keď sa mi niečo na stránke diskusií zobrazuje, či to mám zaškrtnuté, alebo nie, chtiac - nechtiac to sledujem. A pretože ľudia sme rôzni, niekoho zahltenie polosúkromným vláknom vytáča a iný to v pohode odignoruje.
Já jsem už přelouskal asi 1100 stránek trilogie První zákon od Abercrombieho a ještě mi jich necelých 400 zbývá. Je to krvák, ale zatím se zdá, že o dost chytřejší, než bývá u krváků zvykem. Pak se zas vrátím ke Gargantuovi a Dějinám Evropy.
Pokud jde o tu Hedviku, pořád se nemůžu zbavit dojmu, že měla něco společnýho s RUR.
Koukám, že mám kliku a natrefil jsem na tebe zrovna když ses objevila. ještě před chvílí jsem zíral na fotbal. Takže jsi najezdila skoro pět set kilometrů a konečně jsi doma. Co počasí? nesněžilo tam?
To je dobře že jenom málem. No, tady u nás sem tam sněží, tak jsem se zeptal.
Já jsem dorazil toho Abercrombieho a jsem z něj jaksi rozpolcenej. Ten pán sice umí psát, ale asi by měl psát něco jinýho, nevím. Takže jsem prošustroval dva dny vcelku zbůhdarma.
Hanko, já když prvně viděla dřípatku horskou, tak jsem čuměla jak vrána. Představ si, někam jezdíš, celá léta, a pak najednou vidíš kytku, co neznáš. Musela jsem si ji najít v příručce - holt bylo jiné roční období.
Dřípatku jednou objevil náš táta o dovolené někde na Slovensku, už nevím, jestli to bylo ve Slovenském ráji nebo v Nízkých Tatrách. Vůbec si už nepamatuju, jak taková dřípatka vypadá, jen to jméno mi uvízlo. Ale táta kolem ní obcházel asi tejden, protože byl v pokušení ji vyrejpnout a odnést si ji na zahrádku na skalku (myslím, že to byla a možná ještě pořád je chráněná rostlina - anebo zkrátka jsme byli v chráněné oblasti takže se tam nic rejpat nesmělo). Nakonec odolal, asi hlavně proto, že se bál, aby mu neuschla než ji na tu skalku dopraví.
Tohle nebylo na Slovensku, ale tam, jak jezdíme už od roku 1949 - nyní oblast Lipenské přehrady.
Tam jsme kdysi taky byli - to mi bylo asi čtrnáct. Někde u Horní Plané. A tatík si odtud určitě přivez nějaký kytičky, on si je přivez skoro odevšud, jen to Slovensko mu připadalo moc daleko. ;)
Vložit příspěvek