100 nábojů: Smrt je mým řemeslem

12.04.2019

Tak tvůrci zřejmě i u mne dosáhli svého cíle. Po tomto díle mohu směle prohlásit „Vím, že nic nevím“. Jak jsem si dosud myslel, že v hlavních směrech tuším, o co komu jde a proč, kdo s kým a proti komu, tak nyní v tom mám pěkný guláš. Takže je jasné, že sovy nejsou tím, čím se zdají být, ale čím skutečně jsou, to se snad dozvím ve zbývajících dílech. No, ale aby to hodnocení nevyznělo negativně – stále skvělé čtení i kresba, které si opravdu užijete.

03.01.2019

Tentokrát se to místy trochu táhlo, ale děj se celkově posunul, to zase ne že ne.

12.11.2018

Takže se nám zase pár věcí dovysvětlí a pár se zamlží, trochu si zakucháme a máme zase o jednu až dvě rodinu méně. Graves se jmenuje Filip a Shepherd Pepa, to je jediné jasné. Na kolik stran, v kolika vrstvách to Graves hraje a jaké jsou jeho cíle ale není jasné vůbec. Spain se objevil pouze jako postava na pozadí, kdežto Mindžu (skvělá přezďýfka morééé) už jsme viděli při pašování Arating z Mexika. Na konci nám zůstane zajímavý smutně milostný čtyřúhelník. Na druhé čtení mi ta obecná čeština tak nevadila, jako minule, když to po sobě čtu a už celý slintajíc nadržeností otevírám desátý díl!

22.10.2015

zzarello drží neskutečně vysokou scenáristickou kvalitu, dává si záležet na každém příběhu, i když by se měl odehrát jen na několika panelech, a před námi tak dál roste série, která si rozhodně zaslouží ovace. Více: http://www.comics-blog.cz/2013/11/389-100-naboju-9-smrt-je-mym-remeslem.html

03.02.2014

Ježkovy voči, Pahejle, to mě zase při čtení hele vomejvali ty kráso, jsem mejslel, že mě vodvezou hele houkavým auťákem. Dobře, že aspoň představitelé nejvyšších rodů nemluví jak podavač reklamních novin zadara na Můstku, ale čekal bych to i od minutemanů, prvotřídních zabijáků, chlapech v luxusních oblecích na úrovni. Přijde mi toto přetavování jednoho z nezměrných amerických slangů do toho jediného, co tu zdejší překladatelé umí – a to do otřesné obecné češtiny – hodně nešťastné a čtení takhle mrzačené češtiny fakt bolí. Chtělo by to trochu invence, neříkám, že by hantec a ostravština byly nutně řešení ale takovýhle vomrdávání je vopřesdržku!!

Kniha Roberta Merleho “Smrt je mým řemeslem“ o Rudolfu Hössem patří k jedné z těch nejzásadnějších, co jsem během svého dospívání četl. Doporučil ji na střední učitel a já ji zhltal jak malinu. Pak, u maturity, jelikož jsem v seznamu přečtené literatury měl věci, které jsem skutečně četl a ne jako moji spolužáci fikaně např. Vojnu a mír, jsem o ní mohl i něco povyprávět. Komiks téma nacistického pohlavára nijak neodráží, ale krvavá a drsná je víc než kdy jindy. K tomu se vysvětluje zase kousek z pozadí celého příběhu a dost věcí se spojí a pohne se kupředu. Všechno začíná nabírat tempo, krom vydavatele, takže další díl nejdříve za rok, to zase spoustu věcí zapomenu a budu v příběhu tápat. Škoda, věřím, že se to dovydá do konce, nerad bych to dočítal v originále, i když třeba se v něm nevaří tolik rejže ve vejtahu na vejletě a mě by nemuseli vomejvat zase.

Promakaností příběhu a dokonalým kolorovaným noirem patří série ke komiksové špičce, věřím, že sklady BBArtu se brzy trochu vyprázdní a sevřu v ruce desátý díl co nejdříve.