15 roků lásky
Patrik Hartl
Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle. Představoval si ho úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne roku 2001 se zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Tento román vypráví o všem, co musel zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít.... celý text
Přidat komentář
První polovina knihy mě bavila hodně, trable otce samoživitele, který se stará o dvojčata. Jak holky rostou starosti se mění. Milostný život otce je pestrý, ale nějak nemůže najít tu pravou. Druhá polovina knihy se tak nějak točí v kruhu stále se opakujících problémů.
Tady nemá smysl se rozepisovat, prostě 5* jako vždy. Hartl prostě nikdy nezklame. Knihu jsem klasicky "zhltala", takže si časem budu chtít přečíst ještě jednou a v klidu :-)
Pro mě je pan Hartl sázka na jistotu.
Vždycky se u jeho knih pobavím, užasnu nad ironií osudu a v neposlední řadě začnu soucítit s hlavní postavou.
Jasně, že jsem několikrát měla chuť Aleše proplesknout, ale přesto jsem mu neskutečně fandila.
Příjemná oddechovka.
Čtení jsem si užila a těším se na další Hartlovinu :)
Moje první kniha od Patrika Hartla. Dostala se ke mě od kolegyní v práci s úžasnými recenzemi. Musím přiznat, že jsem byla mile překvapena a kniha se mi moc líbila a motivovala mě k tomu, abych si přečetla i další.
Ach jo, ach jo, ach jo...mě tak mrzí, tuto knížku dočíst a odložit...za mě jednoznačně nejlepší kniha pana Hartla, vtáhla mě do děje a do rodiny tak, že jsem s nimi fakt několik dní žila a vše prožívala. Většina čtenářů tady řeší uvěřitelnost, což nechápu, je to přece kniha a knihy čteme proto, abychom se dotkli věcí, které třeba nejsou úplně běžné a uvěřitelné...mě to prostě bavilo strašně a ten styl psaní, od kterého se prostě nelze odtrhnout...moc děkuji za tento zážitek a těším se na další příběh.
Přibližně první třetina mě docela bavila, protože takhle elegantně si zadělat na životní průšvih, jako se to podařilo hlavnímu hrdinovi, to chce vážně talent. Pak už to ale začalo připomínat spíš nekonečnou telenovelu, kde se dílem kvůli udržení sledovanosti, dílem kvůli totálně zhulenému realizačnímu týmu, vrší jedna neuvěřitelnější náhoda za druhou, což paradoxně po čase vyvolává spíš nudu než zvědavost. Aleš a jeho další a další starosti, radosti, frustrace i fňukání mě vlastně přestávaly zajímat. I když za ty jeho dva rozmazlené, hysterické, sebestředné a sobecké dárečky bych mu skoro jednu hvězdu navíc přidala!
Tímto se pan Hartl naprosto přesně trefil do mé momentální nálady. Samozřejmě se ale může stát, že pokud se ke knize v budoucnu vrátím, pocity z ní budu mít jiné...
Je to prostě oddechovka ze života, která dokáže udržet čtenářovu pozornost, a vzbuzovat zájem číst dál. Zároveň dává naději, že ať se člověku v životě stane cokoliv, je na konci tunelu alespoň malé světýlko naděje.
Neříkám, že se jedná o vrcholné dílo české literatury, ale své čtenáře si jistě najde.
Po dlouhé době jsem četla něco od Hartla a kniha se mi moc líbila. Téma bylo trochu jiné něž u jiných jeho knih a jako vždy čtivá jízda. Ovšem ty Alešovi děti byly na zabití:)
Jednoduché čtení, které se čte rychle, pokud tedy vydržíte :-). Za mne ale spousta zajímavých dílčích příběhů, zážitků, hodnocení života a prožívání. Přinesla mi pěkné vzpomínky, když naše dvojčata byla malá. A pro mne zajímavý vhled na dospívání dětí a hlavně pouštění dětí do světa. Hodně se mne to dotklo, a proto dávám o hvězdu víc, protože mne pouštění dětí čeká.
Měla jsem chuť na lehké, letní odpočinkové čtení, tak jsem konečně sáhla po panu Hartlovi. Zpočátku se mi to lehce četlo, některé scény byly jak živé, ale pak problémy Aleše s dětmi a se sexem začaly být stále stejné, až mě přestávaly zajímat a já jsem jen málem počítala stránky, jestli už bude konec. 200 stran by určitě stačilo. Můj šálek kávy to není, škoda.
Krom Okamziku stesti jsem cetla od Hartla vse... nemuzu si pomoct, ale kazde dalsi dilo na me pusobi ubozeji nez to predchozi. Zacatek knihy tak trapne absurdni, ze to ani vic neslo... dej tak jaksi predikovatelny... navic neustala sprosta slova me vazne nebavi cist. Uz nic dalsiho cist nebudu.
Čtivý příběh, ne vždy uvěřitelný. Příjemné čtení na dovolenou, spousta postav a osudů, hodně děje bez popisných pasáží.
Další pěkná kniha Patrika Hartla. Četla se moc hezky. Příběh se mi moc líbil. :)
Vtipné a dojemné. Odpočinkové čtení na dovolené.
První třetinu knihy jsem hltala a nemohla ji odložit. Zbývající část tak napínavá nebyla. Knížka se ale četla moc hezky, za mě nejlepší autorova kniha.
Takovýhle knížky se mi líbí! Hodně postav, čteš jim myšlenky, prožíváš s nimi smutky i radosti a někdy nevěříš, jak ti mluví z duše…
Je to prostě Hartl.
Asi proto ho čte i moje osmdesátiletá mamka, je to prý trochu prasák, ale "příběhovej".
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2016 | Okamžiky štěstí |
2014 | Malý pražský erotikon |
2018 | Nejlepší víkend |
2021 | 15 roků lásky |
2023 | Gazely |
Kniha mě velice bavila zejména z důvodu,že postavy působily přirozeně uvěřitelné.S hrdiny bylo tudíž lehko se sžít a porozumět jejich jednání.Moc příjemné čtení.