1984
George Orwell (p)
Román 1984 je jedno z najznámejších diel svetovej literatúry. Spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. Román opisuje osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jednotlivca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už roku 1948 ponúkol víziu, ktorá sa neskôr stala realitou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Tento komentář píšu až s odstupem několika dní po přečtení. Potřebovala jsem nechat dojem, který ve mně kniha zanechala, trošku uležet.
Seznamování se světem, ve kterém se ocitáte, bylo na můj vkus poměrně vleklé a nedokázala jsem se do příběhu začíst. Druhá část ale znamenala zajímavý obrat. Ani jsem se nenadála a už jsem se blížila ke konci. Orwell chtěl varovat před totalitou a povedlo se mu to mistrovským způsobem. Snad každému při čtení Winstonova příběhu musí přeběhnout mráz po zádech.
Zklamalo mě že většina knihy je spíše úvaha nad politikou. Příběh v úplném minimálu doplňuje úvahy a popis, který je často roztažen na desítky stránek. Jako odstrašující případ budoucnosti je dílo skvělé, ale nečekejte knihu u které budete sedět až do noci plni napětí.
(SPOILER) Tak toto bylo husté. Asi jsem úplně nepochopila konec (zabili ho, nebo ne? a kdo je Velký Bratr?), ale tuto knihu budu rozcházet dlouho. Právem je řazena mezi 1001 knih, které musíte přečíst, než zemřete.
Klasika z ktorej budete mať mráz po chrbte.
Veľmi príjemné čítanie, od ktorého sa neodtrhnete.
Mal som ju požičanú, ale tento nadčasový klenot si chcem kúpiť aj do svojej osobnej zbierky.
ODPORÚČAM !!!
Přečteno v rámci Čtenářské výzvy, dočteno s touhou zařadit knihu v rámci výzvy nejen do kategorie knih, které byly zakázané, ale také mezi knihy v jejichž světě se nechci ocitnout. A vlastně mě štve, že se zapomíná na to, že jsme v takovém světě už žili. Ve světě, kde nebylo výjimkou odsoudit na smrt a nechat zmizet nepohodlné. Věznit je a týrat, protože mají názor, s potřebou zlomit je. Vymývat mozek všem. Ale zpět ke knize .... četla jsem vydání s ilustracemi sochaře a grafika Jaroslava Róny (za ně dávám hvězdičku navíc). Četlo se mi dobře, děj mě spíš nesl, než by mě pohltil. Vzhledem k obsahu tuším, že se ke knize vracet nebudu.
Orwell v tomto románu vynikajícím způsobem popsal fungování všech totalitních režímů včetně toho který byl i u nás.Neřekl bych že kniha je nadčasová,jen se zde popisuje fungování systému který tu byl dávno před námi a bude i po nás.
Tahle kniha na mě čekala dlouho. Nepřečetla jsem ji ani v rámci studií, kdy byla snad i povinnou četbou, ale nenašla jsem k ní cestu. Až teď po 20 letech. A prostě mi přijde husté, jak se naše dnešní realita podobá tomu sci-fi příběhu napsanému před 70 lety. Máme se začít bát?
Rozhodně nadčasové dílo, které by si měl každý alespoň jednou za život přečíst. Hodně nutí člověka k zamyšlení.
Přečteno do Čtenářské výzvy 2021..
Ne, opravdu, chtěl jsem si tento kousek přečíst už dávno, ale teprve teď na to nastala správná doba, nejen kvůli výzvě, ale i kvůli aktuálnímu světovému dění, protože, to co se od vypuknutí pandemie děje a co si vlády světa vymýšlí mi příjde jak úryvky z tohoto zásadního díla, které by si měl přečíst opravdu každý, doufejme, že to nezajde do takových extrémů jako v příběhu Winstona..
Jednu hvězdu ubírám snad jen za třetí část, která se zbytečně táhla a mohla být o půlku kratší
Asi jsem po všech těch pětihvězdičkových hodnoceních čekal malinko více. Jinak jde ale samozřejmě o nadčasovou klasiku, která je i po těch x desítkách let stále aktuální – vlastně paradoxně čím dál více než méně. A z toho mrazí. Protože ve světě, který se podobá tomu Orwellovu, rozhodně žít nechcete.
Precteno v breznu roku 2021....nevim, jestli se mi chce neco vic dodavat....asi radsi ne...snad jen vzkaz pro globalni elity - TOHLE SAKRA NENI NAVOD!!!!!!!
Román 1984 by si měl opravdu přečíst každý, přidávám se k těm co ho doporučují. Co si z toho kdo vybere, jak to zpracuje, pochopí či se knihou nechá či nenechá ovlivnit, to už je věc jiná.
Zpočátku jsem se hůř začítala, je tam hodně popisů a kniha je málo dějová (o ději a příběhu to primárně opravdu není), ovšem trpělivost se rozhodně vyplatila. Právem jedna z nejzásadnějších knih 20. století.
Poměrně depresivní kniha, na kterou nikdy nezapomenu. Četla jsem jí nerada, ale jsem ráda, že jsem jí četla. Největší přínos tohoto geniálního díla vidím v tom, jak detailně popisuje zpracovávání lidí do podoby, ve které ho chce mít a vidět TO, co jde zjednodušeně nazvat „vládnoucí stranou.“
Popisuje nejenom totalitu, ale mnohé nástroje mocných, které podle mého vždy v každé historické epoše existovaly a nějakým způsobem a formě více či méně zasahovaly do lidských životů. Ne všechno se dělo a děje tak okatě a přemrštěně jako v Oceánii, ovšem podle mého názoru dodnes v různých zemích a v různé míře fungují skryté a důmyslnější formy sledování lidí, likvidování nepohodlných názorů, ovlivňování občanů pomocí médií, sbírání informací apod. Dnes tu máme všemocné mezinárodní korporace a jejich diktát, sledování přes internet, diktát někdy až pochybné tzv.politické korektnosti a spoustu jiných nástrojů, které nám určují co máme říkat a neříkat, co si máme myslet, co kupovat a čím se zabývat.
Ale zpět k románu 1984, který tyto jevy dovedl do totální nesvobody, amorálnosti a absolutně nepřijatelného extrému, kdy se z lidí stávají nemyslící roboti bez vlastního názoru, až to jsou prázdné skořápky bez mozku, bez morálky a bez lásky. Orwellův popis ovládání lidí, včetně kontroly jejich myšlení, je geniální. Pojmy jako dvojité myšlení (doublethink), odstranění nepohodlných lidí a vymazání jejich činnosti i samotné existence (vaporizace), uměle vytvořený jazyk (newspeak), „zločin“ proti vládnoucí straně, byť jen v podobě nevyřčené myšlenky (ideozločin) se staly legendárními a výstižně popisují, jak snadno lze manipulovat s občany.
Dostala jsem lekci, jak udržet dvě protikladné informace a zároveň oběma uvěřit a jak vycvičit člověka v tom, aby v rozporuplném neviděl rozpor. Že jde zblbnout člověka až do té míry, že nevěří ani vlastním vzpomínkám a pokládá je za výplod choré mysli. Jde vymazat nebo změnit minulost, jakkoli se to zdá na počátku románu nemožné a přimět člověka, aby upřímně miloval svého trýznitele a věřil zcela zjevným lžím (2+2=5, když se to straně hodí tvrdit). Občan je tolik tyranizován (státem, v němž dokonce i obyčejní občané tyranizují a udávají jeden druhého), trestán a chaotickými změnami všeho a všech oblbován do té míry, až ztratí vlastní rozum, svoje nitro i veškeré zásady. („Přivedeme tě k hranici, odkud není návratu. Budou se s tebou dít věci, ze kterých se nevzpamatuješ. Nikdy už nebudeš schopen lásky, odvahy nebo poctivosti. Budeš dutý. Vymačkáme tě, až budeš docela prázdný. A pak tě naplníme sebou.“…“ Nedovolíme ani mrtvím, aby povstali proti nám (třeba jako mučedníci“..)
Orwell má občas smysl pro ironii, jak v umění vymýšlení protikladů (staré známé Ministerstvo lásky, kde se mučí a zabíjí političtí vězni a další ministerstva). Nebo například tato citace: „Julie věřila, že strana vynalezla letadla. On si pamatoval, že strana si nárokovala jen vynález vrtulníků. A v další generaci si už osvojí vynález parního stroje.“
Člověk v Oceánii nemá nebo ztratí všechny kolem sebe, svojí rodinu, která je vychovávána k udávání či je vaporizována, ztratí pseudopřátele i sám sebe. Je tady toho tolik o čem jde přemýšlet a každý si to musí v sobě zpracovat sám.
„Minulost byla mrtvá, budoucnost nepředstavitelná.“
„Vždyť to vlastně ani žádný podvrh není. Jde jen o to nahradit jeden nesmysl jiným.“
„Všechna doznání jsou pravdivá. Děláme je pravdivými.“
"Minulost byla vymazána, vymazání bylo zapomenuto, lež se stala pravdou."
Fandila jsem mu, ale stejně ho dostali...
Co napsat. Děsivé...
Tuto knihu číst v této virové krizi, když člověk vidí, co se za tím vším děje, rozpoutá v hlavě hromadu zajímavých myšlenek.. Takové "varování" pro lidstvo.. (Moje úvaha z duch. hlediska: Třeba jsme si tohle už prožili a teď v přítomnosti jsme dostali možnost změnit svou budoucnost. Kdo ví?)
* To, že je v menšině a že je možná jediný, z něj ještě nedělá šílence. Je pravda a je nepravda, a když se člověk drží pravdy, třeba proti celému světu, není šílený.
* Je zvláštní, že obloha je táž pro každého... A lidé pod touto oblohou jsou také skoro stejní - všude na celém světě, miliardy právě takových lidí, kteří navzájem nevědí o své existenci, odděleni zdmi nenávisti a lži, a přeci téměř přesně stejní - lidé, kteří se nikdy nenaučili myslet, ale v srdcích, v útrobách a ve svalech hromadí sílu, která jednoho dne vyvrátí svět.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
V rámci mých návratů zase jedna řeka, do které už nikdy znovu nevstoupím. Co se mi jevilo při prvním čtení někdy hned po revoluci jako trhák, to mi už dnes přišlo i místy přežité. Je to zkrátka jedna z těch knih, které mají svůj smysl vzhledem k době, kdy vznikly, ale vytrženy z něj už tak skvělé nejsou. Takže bych nejraději dala dvě a půl hvězdy. :)