1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259064/bmid_1984-yGQ-259064.jpg
5
12040
12040
Román 1984 je jedno z najznámejších diel svetovej literatúry. Spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. Román opisuje osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jednotlivca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. Orwell touto knihou už roku 1948 ponúkol víziu, ktorá sa neskôr stala realitou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2007 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Když to člověk přečte podruhé s odstupem několika let, a s trochu větším přehledem, sezná, že tohle je nadčasově, geniálně, skvělé dílo. Navíc po přečtení knihy Není co závidět (http://www.databazeknih.cz/knihy/neni-co-zavidet-obycejne-zivoty-v-severni-koreji-192610), si dokonce i člověk uvědomí, že se přesně tohle někde ve světě opravdu děje, případně se to donedávna dělo ve velkém měřítku ve valné části Evropy. A přesně tohle se může opět kdykoli opakovat, pokud budou lidé neustále pokračovat v hrození prstem, když se nikdo nedívá, nadáváním a brbláním když je nikdo neslyší, a nakonec svým laxním přístupem a lenoškou arogancí mávnou rukou nad možností volit si sám z vlastní vůle se slovy, že se nic nezmění. Nakonec se najde opět nějaká menšina, která toho využije a postaví se k moci, a svoboda, za kterou někdo bojoval, opět padne, a ti stejní lidé budou opět nadávat, tentokrát ovšem za toto jim budou trhány jazyky, budou hrozit, ale ruce jim budou řezány. A to jenom proto, že sami v době kdy mohli něco udělat, neudělali nic.
Tato kniha mě velmi oslovila. Na začátku byla trošku nudná, ale ke konci, kdy se začalo všechno schilovat dalo by se říct k lepšímu se mi tajil dech. Opravdu jsem měla slzy v očích a z knihy jsem byla dlouho mimo. Určitě všem DOPORUČUJI!!
Krásné, smutné, současné ... úplně z toho hrůzou mrazí jak je to promyšlené ...
Už je to nějaká doba od přečtení, přesto nad ní stále přemýšlím. Když jsem ji vzala do ruky ani mě nenapadlo, že se zařadí na seznam knih, které někomu doporučím. Stalo se...
Je to kniha, která i přes rok vydání je stále čtivá a aktuální. Poukazuje na myšlení lidí i fungování principů politiky.
Důvodem, proč je kniha stále aktuální, je, že základní myšlenky člověka se nezměnily.
Jedna z vět, které se mi stále vrací:
"Ty víš, co je v místnosti 101, Winstone. Každý ví, co je v místnosti 101."
Kniha je velmi chválená a všemi doporučovaná. Pro mne to takový zázrak nebyl. Možná to bylo tím, že jsem věděla o čem kniha je a tak to pro mne nebylo až takové překvapení a šok... Ale musím neustále přemýšlet nad tím (SPOILER), jak by u mne vypadala místnost 101...
Po přečtení jsme nebyl schopen napsat smysluplný komentář a obávám se, že ani teď to nebude ono. Kniha je děsivá od začátku dokonce. Je víc než děsivá, je to destilát čirého zla, je to návod jak vyrobit absolutní totalitní režim, je to varování jak můžeme dopadnout, když si necháme sebrat základní práva. Ač se neustále přesvědčuju, že je to jen vymyšlený příběh, pořád někde v zadu cítím nepříjmené pohledy. Dolsov Milana Šimečky, který zažil jak oba režimy žití, jako člen strany a následně odpadlík byl velmi výrazným návratem do reality, ano tento příběh prostě pasuje velmi často na různé politické garnitury a režimy. Je krutě promyšlený do posledního detailu. Společnost, ze které není úniku.
Když jsem to četla poprvé, nikdy mne nenapadlo, že Velký bratr mne bude hlídat 20 let po pádu socialistického zřízení - chytré telefony, chytré televize, internet a jeho paměť, kamery na ulicích... pomalu ale jistě se k nám vkrádá a my sami ho zveme dál.
Bylo to dost depresivní čtení. Jímá mě hrůza, když si uvědomím, že se toto vážně dělo (a stále děje). Hlavně poslední stránky jsem musela dlouho vydýchávat.
Pokud bych však měla hodnotit 1984 jako knihu, tak bohužel musím říct, že z ní zas tak nadšená nejsem. Ty čtyři hvězdičky jsem dala za skvěle popsaný totalitní systém. Jinak se mi kniha zdála taková utahaná... zkrátka jsem se nemohla začíst.
Bohužel, v takovém světě žijeme aniž bychom si to uvědomovali. Na každém rohu kamera, na internetu je uloženo každé slovo, které napíšeme do vyhledávače. Někdy to však může být i užitečné(radši aby nebylo), při hledání zločince nebo ztracené osoby.
Silná kniha asi v jakémkoliv režimu. Stejně si člověk pokládá otázku, jestli i teď to funguje podobně. Co všechno tě systém nutí dělat o čem ani nevíš, v jaké naivní představě žiješ a přežvykuješ všechno, co ti přinesou na podnose. Četlo se to velmi dobře, kapitoly jsou dobře rozestavěné, kvalitní, přitom populární, opravdu je možné si to představit jako divadelní představení. Antiutopistická představa jak je všechno řízené strachem a nenávistí vlastně funguje pravděpodobněji než možnost dosáhnutí celkového štěstí.
Dohnal jsem jeden velký rest, nicméně po dočtení mi to přijde prázdné... Otázka je, jestli jsem to nepochopil, nebo naopak pochopil... :-)
Netvrdim, ze Orwell nemel svuj utopicky svet promysleny a take dobre napsany. Ja se ale do docteni teto knihy musela kolikrat nutit a rozhodne ve mne nezanechala touhu se k ni nekdy vracet. Nevadi mi cist ponure a depresivni pribehy, ale tohle mi zkratka nesedlo. Kdyz budu mit chut precist si nekdy neco od Orwella, radeji sahnu po sve oblibene Farme zvirat.
Jestli jsem 451 stupňů Fahrenheita označil za velmi děsivou knihu, tak 1984 už byl opravdu pořádný nářez. Vize státu, ve kterém neexistuje vůbec žádné soukromí a kde je jakýkoliv pokus o individuální myšlení perzekuován, mě pořádně vyděsila. Nejvíce se mnou ale pohnula představa, že by takový režim dokázal dokonce ovládat přírodní zákony. Bože, dopřej, aby tahle kniha zůstala sci-fi a nestala se sci-re.
Nelze uvěřit roku 1949. Tak aktuální! Tuto knížku by si měl opravdu každý přečíst a celoživotně se vzdělávat. Totalita socialismu se nám změnila na otroctví konzumu a slepotu k hulváctví.
Ano, myšlení bolí...
Ze dvou knih mi bylo vyloženě na blití. Z Džungle od U.Sincaira, kde popisoval hnus jatek tehdejší Ameriky a trosky, kterým se říkalo lidé. Druhá bylo 451 stupňů Fahrenheita od R.Bradburyho, kde se pálily knihy a ničila jakákoliv vědomost. Smíchejte tyto dva hnusy a vyjde Vám megahnus v podobě 1984. Fyzický a psychický teror rozprostírající se na 300 stranách vyžaduje silný žaludek. Jak by mohl náš Svět vypadat pod záštitou totality vládnoucí celosvětově. Díval jsem se, zda tahle šílenost je povinnou četbou na středních školách a je! Mám z toho obrovskou radost, protože tohle si mladá generace musí povinně přečíst, aby věděla kam až lidská vláda může zajít. Když jsem to četl, tak zrovna v ČR byla hezká aféra ohledně přijetí Dalajlámy a podružování se Číně. Musím říct, že mě zamrazilo, kolik společných prvků jsem viděl mezi knihou a naší realitou...doufám, že se nikdy takového režimu nikdo nedožije...
V rámci čtenářské výzvy řadím do kategorie "Kniha, která byla zfilmovaná". Film jsem ještě neviděl, ale v nejbližší době ho sjedu!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Dlouho jsem tuto knihu odkládala - a nakonec jsem se od ní nemohla odtrhnout. Tedy je velice depresivní - a ač poprvé vydaná v r. 1949, tak spousta z toho je aktuální i dnes. A současné kamery, chytré televize, chytré mobily, internet, kde se dá vše možné dohledat a dohledat, co člověk hledal.. Je to opravdu kniha depresivní.. Co vše se v ní děje, hrozné. A nemusí se to dít jen v té knize. Prostě hrozné.. Knize dávám 5 hvězdiček. A doporučuji.