1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260655/bmid_1984-9zn-260655.jpg
5
11874
11874
1984 je významný antiutopický román anglického spisovateľa George Orwella z roku 1949. Opisuje svet, v ktorom vládne absolútna totalita a podporuje ju permanentná vojna. Akýkoľvek priestupok proti kolektívnemu mysleniu Strany je kruto potrestaný, ľudská individualita sa stáva zločinom. Z tohto diela pochádza známy výrok „Veľký brat ťa sleduje!“.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2013 , Slovart (SK)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Kniha je úchvatně čtivá, ponořila jsem se do její tíživé atmosféry. Nemyslím si ale, že by byla nadčasová. Autor jí psal (pokud se nepletu) v období druhé světové války. Inspiraci měl tudíž okolo sebe. Oceánie se mi zdála spíše komunistická než nacistická už pro její zpátečnost a rasovou ”rovnost„. Každopádně u mě vyvolala spoustu otázek a donutila mě k zamyšlení.
Někde jsem četla, že Orwell dovedl Oceánii až k absurdní absurdnosti.
Já si to nemyslím. Média mají v knize silnou roli. Pokud má někdo moc pozměnit minulost, může změnit každej tvůj včerejšek.
A v tom je pravý smysl svobody. Když ti nepatří včerejšky, nepatří ti ani zítřky.
Dôkazom geniality tejto knihy je jej úžasná nadčasovosť. Aj po takmer siedmych desaťročiach od vydania pôsobia jej témy neuveriteľne aktuálne a keby ju Orwell písal dnes, pokojne by ju mohol vydať v nezmenenej podobe. Z opisov totalitnej spoločnosti a jej praktík, z ktorých mnohé boli súčasťou našej minulosti, chodí mráz po chrbte. A to preto, že sa až nepríjemne blížia skutočnosti v ktorej doteraz žije kus sveta, napríklad Severná Kórea. Vizionárske dielo, z ktorého som mal prvý krát v živote pocit, že som prečítal spoločensky naozaj dôležitú knihu. 9+/10
Už jsem to psala u 451° Fahrenheita – obě tyto knihy jsou nadčasové! A právem si zaslouží pozornost.
1984 skvělým způsobem líčí marný a již předem prohraný boj antihrdiny Winstona, které člověku prostě musí být líto, protože člověk tak nějak musí být jasné, že to s ním nedopadne úplně růžově. Celý svět je popsán tak moc reálně, že je to dost děsivé, kdyby se to nakonec stalo i v reálném světě. A opět si u toho člověk říká, proč si to ti lidé nechali vnutit, ale jak bychom se bránili my? Není to úplně snadné čtení, ale rozhodně čtenáři přináší mnoho podnětů k zamyšlení.
Také jste cítili při čtení tu doslova živočišnou bolest? A děs? A zároveň radost že žijeme ve světě, ve kterém žijeme? Svět, který zde Orwell představuje, je totiž tak zvráceně odporný, že většina problémů našeho dnešního reálného světa vypadají v porovnání s ním jako pohádky na dobrou noc...
Námět je perfektní, dílo jistě nadčasové, ale...
Zdá se mi jako by nebyl plně využit potenciál myšlenky, něco mi tam chybělo a občas trochu otrava ty pasáže z Goldsteinovy knihy.
Konec se dal očekávat, přesto mě zklamal.
Z málokteré knihy je člověku fyzicky zle - panu Orwellovi se však podařilo toho docílit. Velmi znepokojivé...
Jelikož jsem knihu dostala za úkol přečíst a napsat o ní seminární práci, kvůli učitelce, mě opravdu nebavilo. Ale sotva jsem začala, chytlo mě to. Zajímavé dílo o naší současnosti napsané v minulosti.
Běžně jsem zvyklá se trochu rozepisovat, ale u tohoto díla nějak nemám slov. Člověk má po dočtení tolik pocitů, představ, které ho doprovázely při čtení, a které ještě nepominuli,...
Mějte představivost, buďte trpěliví s tím, než si zvyknete na tempo příběhu a myslím, že tohle dílo si vás získá.
Pro mne to není kniha, ale učebnice minulosti, reportáž ze současnosti a hlavně věštění budoucnosti. Tenhle svět nám "inženýři lidských duší" připravují dnes a denně. Bohužel se obávám, že popis našeho budoucího světa, je až příliš realistický a to včetně ústředních hesel:
"VÁLKA JE MÍR - SVOBODA JE OTROCTVÍ - NEVĚDOMOST JE SÍLA "
Na začátku knihy nám Orwell před očima vybuduje skvělý obrázek post-apokalyptického totalitního státu do kterého nedokáže zasadit dobrý příběh. Kniha je napsána za jediným účelem a to předat myšlenku (neexistujícího?) teroristy a kontrarevolucionáře Goldsteina. Kniha nese název "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" která vystihuje moderní totality včerejška, dneška i zítřka.
TEORIE A PRAXE OLIGARCHICKÉHO KOLEKTIVISMU
Emanuel Goldstein
VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA
Díky čtenářské výzvě jsem si konečně přečetla tento román, který jsem již dlouho měla na pomyslném seznamu knih, které bych chtěla v životě přečíst.
Samozřejmě, že si toto nadčasové dílo zaslouží plné hodnocení.
Já tu jednu hvězdu sundávám za tu depresi, co ve mě čtení vyvolalo. Takže čistě z osobních důvodů .
Je s podivem, jak tento román "žije mino čas" - až mne zamrazilo ( nejednou), jak aktuální věty čtu.
Praktiky totalitního režimu, kdy jedině strana má pravdu, jakkoli je nesmyslná a zvrácená mi připomněly, že paměť národa bývá někdy tak krátká !
Manipulací, mučením, stálým dohledem, znemožněním komunikace a znevážením všech hodnot, které formují člověka, dochází k jeho deformaci.
Nezbývá než věřit, že si vezmeme k srdci citát G. Santayana: "Kdo zapomíná na své dějiny, je odsouzen je opakovat"
Dlouho jsem se tím prokousával, protože mi to přišlo trochu suché, ale jinak výborná knížka.
Jednoduše geniální - ta kniha má všechno. Napětí, romantiku, filosofii i poselství budoucím generacím. A nejhorší na tom je, že lidi se stejně nepoučí, ať na ně to poselství řve ze všech stran nebo ne. Protože jak řekl pan Hrabal: "lidstvo je potomstvo zlé, blbé a zločinné". Nemohla jsem zkrátka od knihy odtrhnout oči!!!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Kniha mě velmi zaujala svou originalitou a nadčasovostí. Velmi mě překvapilo, jak někdo mohl něco takového ve své době napsat. Některé pasáže byly na mě docela náročné, a tak se staly pro mě nudnými. Ideální pro mě bylo knihu číst na části v tramvaji při cestě do práce, abych postupně vstřebávala, co se píše.