1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29421/bmid_1984-Z0I-29421.jpg
5
11934
11934
1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Levné knihyOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
1984 jsem poprvé přečetl na střední škole. V té době jsem knihu vnímal jako připomínku hrůz autoritářských režimů a varování do budoucna, abychom zabránili opakování těchto hrůz.
1984 jsem si přečetl podruhé na konci svého doktorského studia. Knihu jsem četl po měsících čtení suchých akademických textů. A snad právě proto mne střet s kvalitní literaturou úplně vyzul z pantoflů. Kniha není pouhým mementem dávné minulosti, která je zdánlivě za námi. Ta kniha naopak rozstřílela napadrť naše současné „myšlení“. 1984 je pro mne geniálním manifestem skepticismu pro 21. století. Ano, Orwell svůj manifest vykreslil na pozadí autoritářských režimů připomínajících zlovůli autokratických vůdců, ale ačkoli tito vůdcové zmizeli v učebnicích a kulisy se změnily, poselství Orwella přetrvává. Nesmíme zapomínat, že všichni pořád žijeme v Platónově jeskyni, i když se samotná jeskyně proměňuje. Moderní verzí Platónovy jeskyně se stal virtuální svět, jenž je naší nedílnou součástí. A jedině pokud si to budeme každý den připomínat, můžeme zabránit tomu, abychom se vrhli do zkázy kvůli tomu, co nám někdo jiný předložil ve virtuálním světě, ale my jsme to nikdy neviděli, nevyzkoušeli jsme si to, nesetkali jsme se s tím a nerozumíme tomu. Jenže je to tak obtížné, když moderní verze jeskyně (v podobě obrazovky) je tak svůdná, tak individualizovaná, tak zábavná, tak jedinečná, tak zdánlivě spojující s ostatními, tak snadno přístupná, tak všudypřítomná, ale přesto tak zavádějící, tak tiše sledující, tak nevypočítavá, tak ďábelsky elegantní a návyková. Velký bratr už není člověk či jeho idea, ale server a v něm běžící software, který s námi komunikuje prostřednictvím nevypnutelné obrazovky.
„Není tu obrazovka!“ neubránil se.
„Ach,“ řekl starý muž, „nikdy jsem nic takového neměl. Příliš drahé. A nikdy jsem jaksi necítil potřebu to mít.“
(vice píšu ve své recenzi)
Je prostě příliš mnoho analogií v daleké minulosti, minilosti i současnosti ( vlastně autorově budoucnosti) na to aby se dalo po přečtení říci jen: "Tfuj to ale byla ošklivá pohádky, ještě že skončila"....
Myslím, že o této knize již bylo napsáno téměř vše. Kniha je opravdu nadčasová a aktuální - jako memento. Je v ní tolik bolesti, strachu a beznaděje, že jsem ji četla se sevřeným žaludkem.
Přečteno jedním dechem a hluboce se klaním autorovi. Nadčasové, geniální, vizionářské...
(SPOILER)
Nadčasové, podmanivé, strhující, děsivé, odporné a zlé. Tahle kniha nepopisuje nic víc než čiré Zlo, které člověk je schopen stvořit, uctívat a udržovat pro pocit moci. Potvrzuje fakt, že moc je nejsilnější drogou současnosti, která hýbe světem.
Dějiny je třeba chránit, udržovat na papíře i v mysli, protože lepší poučku do budoucna nenajdeme. Orwell s neuvěřitelnou přesností tušil, kam se společnost ubírá. Naše země svého Velké bratra měla a proto se stále divím, že se ještě všechny třešně nerozšlapali na kaši.
Čirá bezmoc ze zmíněného vymazání všeho. Člověk nemůže nic předat, nic vytvořit, v něco sám věřit, někým být. Lidský duch zašlapán do země. Osud horší než smrt.
"Může se jim poskytnout intelektuální svoboda, protože nemají intelekt." Fuj.
Děsivá, ale dobrá kniha. Občas mne až zarážela podobnost některých rysů se současností. Například všudypřítomné sledování.
Nic děsivějšího jsem ještě nečetla. Konec jsem už vůbec nedávala, knihu jsem zavřela a nechala si to radši dovyprávět, protože mi z toho bylo zle. Něco velmi podobného se klidně může jednou stát. Mimo varování před totalitou kniha obsahuje také rozbor lidské psychiky, který je neméně děsivý.
Převelice těžký text, jak tématem, tak formou. Četla jsem jako fyzickou knížku a četla jsem ji dlouho. Prvních cca 100 stran jsem ji chtěla odložit. Druhých 100 stran se četlo jedním dechem a posledních 100 stran byl zase boj. Kniha rozhodně není špatná je výborná, já jsem jen čtenářsky zlenivěla na čtení takových textů. Všechny ty young adult knihy se čtou snadno a rychle, je tam spousta dialogů a krátké kapitoly. Nic takového v 1984 nečekejte. Obsahem je to šokující až extrémní, kam dokázal Orwell ideologii „strany“ dotáhnout. Winston, hlavní postava, v celém tom kolotoči zákazů a příkazů, chce jen jednoduchou věci a to vidět minulost takovou jaká skutečně byla. Bez lží, překrucování a lhaní. Ta část, která se věnuje Winstonovi a jeho životu byla ta jednodušší na čtení. Když došlo na popisování ideologie a vůbec celého systému, který ovládá svět změnil se text v jednu velkou hroudu zarovnanou do bloku, bez odstavců, či jakéhokoliv jiného dělení. Věty dlouhé skoro na půl strany a k tomu překrucování a popírání popíraného – jednodušše to bylo jako kdyby na mě někdo hodil deku a knihou jsem se musela probít. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, dala mi spousty podněntů k zamyšlení, ale v dohledné době si 1984 nehodlám přečíst znovu.
Velice dobrá kniha s myšlenkami, které na mě dotírají i měsíce po přečtení.. Stojí za to.
Za poslední dobu jsem si hodně oblíbila dystopie. Možná proto, že člověka nutí přemýšlet o tom, jak by společnost vypadala za určitých podmínek, ale také nad tím, jak vypadá společnost v současnosti. Každopádně 1984, to je jiný kalibr. Očekávání jsem měla vysoká a musím říct, že se rozhodně naplnila.
1984 je útlá nenápadná knížečka, nicméně nečekejte, že ji přečtete rychle. Alespoň pokud u čtení přemýšlíte a věřte, že tady najdete podněty k přemýšlení snad na každé stránce.
Co mě zarazilo je, s jakou přesností dokázal autor téměř nahlédnout do budoucnosti a člověku se skoro nechce věřit, že tento román vyšel už v roce 1949. Rozhodně doporučuji přečíst i československý doslov ke knize (i když jsem se dozvěděla, že není ve všech vydáních, já měla nějaké starší půjčené z knihovny), jelikož i ten byl hodně zajímavý, ať už se to týkalo informací o autorovi samotném nebo podobností románu a reality, která byla dříve v Československu.
Čtení je rozvážné, Winston musí jednat s nejvyšší opatrností, takže vlastně trvá docela dlouho než dojde k nějakému velkému zvratu. Když na něj ale dojde, tak doufáte, že to nebude tak hrozné. Ale ono je, je to ještě horší a to, co čtete se vám vlastně vůbec nelíbí, ale přesto čtete dál. Konec byl pro mě trochu nečekaný, jiný než jsem doufala, že bude, ale nutí stejně jako celá kniha k zamyšlení. Kolik lidí za totality okusilo podobný osud?
Četla jsem asi před 10 lety, nedávno slyšela jako audioknihu, až jsem po ní musela sáhnout znovu. Nepřestává mě fascinovat jaký byl Orwell "vizionař". Na vlastní kůži jsem období totality nezažila, spíš mě v tom kontextu ale děsí i doba, kterou zažíváme teď. Google nás vidí, všechny další aplikace nás vidí, a co se to teď děje kolem covidu.. Nechtějí nás jen nahnat do nějakého stavu strachu, abychom bezmyšlenkovitě dělali co se po nás chce.. Svoboda je velký luxus a i když možná máme pocit, že jsme svobodní, je to opravdu tak?
Neuveriteľne nadčasová kniha. Autor očividne pochopil vzorce správania ľudí ktoré sa bohužiaľ nemenia. Desivá kniha lebo dáva moc veľký zmysel.
Tak to bylo šílené. Normálně by člověk řekl, že Orwell musel pobývat ve čtyřicátých, padesátých letech v Rusku, pak si nachvíli odběhl k nám. To je samozřejmě blbost...... jak na to přišel ...... ?? No, každopádně Farma zvířat je
jen odvárek proti této knize. Klobouk dolů.
(SPOILER) Na začátku knihy autor bravurně popisuje prostředí města, politické ideály a hlavního hrdinu s tím, že se okamžitě vžijeme do jeho role. Jedná se o obyčejného člověka, který se začne postupně v díle měnit. Dochází ke konfrontaci s prostředím a dojde i na milostný vztah. Sice nemá dlouhého trvání, ale je vášnivý a nabitý energií. V díle se najednou z jedné z kapitol stane okamžitý převrat. Hrdina se dostane do vezení, které autor popisuje velmi děsivě, až reálně. Poslední kapitoly jsou popisem změny psychiky hlavního hrdiny pomoci mučení a vydírání, které vedly až ke ztrátě své identity. Byl tak vnitřně zlomený, že dokonce žádal o smrt a týraní své lásky před ním. Poslední věta knihy shrnuje vše, za co Strana bojovala: "Zvítězil sám nad sebou. Miloval Velkého bratra."
To ze je Orwell prorok a ze bude brzo zakazanej jsem zjistil u farmy zvirat.
Tady to potvrdil a ten gauner ukazal to ze je i excelenti psycholog a filozof.
Toto neni kniha pro deti!
tak tohle dílo od Orwella je mistrně napsané. Kolik takových Winstonů a Julií v naší minulosti už bylo a vzdorovalo totalitnímu režimu...Moc doporučuji
(SPOILER)
Jsem asi rád, že jsem si tuto mezeru ve vzdělání doplnil až teď. Trocha humanitního vzdělání jistě pomáhá knihu správně vnímat a jen se zvyšuje dopad, který na čtenáře má.
Z první části jsem byl nadšený. Winston postupně čtenáři ukazuje zrůdně geniální podrobnosti Oceánie, odkrývá mu jednotlivé mechanismy Strany a postupně se osměluje v myšlenkové nezávislosti, díky čemuž svou situaci komentuje a glosuje.
Pasáže s Julií jsou s odpuštěním slabší. Milostná rovina měla podtrhnout zrůdnost celého Orwellem vytvořeného systému, ale moc se jí to nedaří. Winston se místo té hlavní hvězdy románu, totiž Straně, věnuje víc Julii - a to je přeci jenom trochu škoda.
Závěr na Ministerstvu pravdy je nevyhnutelný a docela očekávatelný. Optimistický konec snad nikdo nečekal, že?
Jenom doufám, že tato autorova imaginace z roku 1949 nebyla inspirací totalitním režimům v druhé polovině 20. století. Protože autor je ve svých předpovědích někdy až děsivě přesný.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Jak dlouho už je tahle kniha na světě a přesto se z ní svět nepoučil... Tohle je jedno z nejzásadnějších děl, co kdy vzniklo. Měla by to být povinná literatura.