1984
George Orwell (p)
1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Levné knihyOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Jak to, že se mi tohle vyhýbalo tak dlouho? A nakonec jsem to ani nečet ....ale POSLOUCHAL! Většinou v autě a byl šťastný, že jsem měl dlouhá cestování. Je "neuvřitelný", že tohle napsal Orwell před více než 60 lety. Není to jen paralela pouze k autoritářským režimům, vnímám dost silně tu podobnost se třemi velkými mocenskými uskupeními současnosti...
Od gymplu jsem začínal chápat, že komunismus je nebezpečná ideologie. A ve stejné době jsem četl tuto knihu. Po přečtení jsem si byl jist, že totalitní systémy s komunismem zvlášť jsou zrůdná a zločinná myšlení.
99%
My, tí dole, knihu vieme oceniť, tí hore ju zatracujú a dajú jej tri hviezdičky, takisto ako tí, ktorí jej nerozumejú. Pritom nie sme veľmi ďaleko od rozdelenia sveta na superštáty. Dúfam, že sa to nikdy nestane. P.S.: Miestností 101 je aj dnes na svete ako maku. Popisované metódy mučenia sú rozvinuté k dokonalosti a sú každodenne prítomné a používané. A nie, kniha nie je varovaním proti komunizmu, ale proti hocijakému totalitnému zriadeniu.
Při čtení této knihy mi několikrát přeběhl mráz po zádech. Opravdu skvěle napsaná kniha, s ponurým, ale v mnohém poučným dějem. Doufám, že nikdy taková totalita, jakou v této knize Orwell popisuje, svět neovládne.
Skvělá... Děsivá tím, jak se její obsah začíná stávat skutečností a tím, jak autor výborně vystihl nejen podstatu doby, ve které byla napsána, ale i doby příští....
* * * * *
Jedno je jasné. Do dneška jsem nečetl žádnou lepší knihu a bojím se, že asi už ani číst nebudu. Je to úplně děsivé, víc dodávat nebudu, je to zde napsané už tisíckrát. Fakt super, autor je genius.
Velký Bratr tě vidí......mě je to celkem vuřt.Raději krysy,než číst tuhle knihu ještě jednou.50%.
Absolutně jsem nevěděla do čeho jdu, takže jsme si užívala postupné odhalování příběhu a seznamování s hlavní postavou. Šlo o plynulý proces. Kniha vás donutí přemýšlet a dojde vám, že se vlastně vůbec nemáme v dnešním světě, respektive v naší republice, špatně. Ano, touha po nadvládě a moci existuje, ale pohlížím na to jako obyčejný člověk, který má teplou vodu, dostatek potravy a je svobodný. (I když i tyto věci nejsou všude samozřejmostí. To už by však byla trošku jiná kapitola... Zatímco pro nás jsou to věci běžné, pro jiné jsou nemožné, neuvěřitelné, neskutečné).
Přesto mi přišly některé pasáže zdlouhavé a kniha mě nezasáhla tak, jako jiné, kterým se většinou nemůžu ubránit dát plný počet hvězd. Zkracování, spojování slov na mě působilo trochu dětinsky. Ale dobře, šlo to ruku v ruce s autorovými hlavními myšlenkami.
Přestože dnešní postmoderní svět popsali lépe jiní (hlavně Huxley), vize totální vlády nad lidskou myslí je dědictvím, kvůli němuž tato proslulá antiutopie nikdy nepřestane být čtena. Postapokalyptické obrazy rozpadajícího se Londýna a všeobecný nedostatek spíše odráží zkušenost autora z raných poválečných let, stejně jako předpověď „studené“ války mezi světovými velmocemi. Největší síla knihy ale spočívá ve velice promyšleném a důkladném popisu mechanismu, kterým může kterákoli (!) totalita získat moc nad lidmi. A nejde zdaleka jen o fyzické násilí a policejní dohled, ale daleko spíše vyvolávání negativních emocí jako strach, nenávist, nedůvěra až stihomam, a naopak drsném potlačování individuálního myšlení, soukromí, paměti a obecně všech pozitivních lidských emocí v čele s láskou k partnerovi i dětem, rodinným životem a sexualitou: „Sexuální neukojenost vyvolává hysterii, která se hodí, protože se dá přeměnit ve válečnou horečku a adoraci vůdce.“ Klíčovými prvky ovládání mysli jsou doublethink (dipsych), newspeak (neolekt) a neustálé přepisování minulosti – v tom spočívá největší genialita Orwellovy vize, že lidi nelze ovládat jen zvnějšku, nýbrž je třeba potlačit, ba až zlikvidovat jejich vnitřní myšlenkový svět. To je ostatně vidět i v závěrečné části knihy, kde nejde jen o trest, nýbrž o hlubokou ideovou převýchovu: „Každý se dříve či později uzdraví. A nakonec ho zastřelíme.“ Hesly angsocu, svoboda je otroctví a nevědomost je síla! I poslední pilíř této ideologie je důmyslný – podstata války tkví v destrukci, a to nejen životů, ale i výsledků lidské práce, které by jinak „mohly posloužit tomu, aby se lid domohl přílišného pohodlí, a tak posléze i přílišné inteligence“. A proto je válka mír! Doporučuji zejména krásné nové vydání s ilustracemi Jaroslava Róny.
Četla jsem shodou okolností přímo v roce 1984 ale domnívám se, že je tato kniha bohužel aktuální i dnes.
Četla jsem to dvakrát, jednou v patnácti a podruhé teď, v jednadvaceti. Těžko říct, kdy se mi z ní svíralo hrdlo víc. Doporučuju všem a vždycky, já si dám zas za pár let určitě repete.
Nemám slov... nejhorší na tom všem je že chybělo málo a v takovým světě jsme opravdu žili a pár milionů lidí v podobném světě dokonce dnes žije. Jedna z nejlepších knih co jsem četl, sice 2. část mi chvílemi i nudila ale celkový výsledek je opravdu geniální.
Přečtení tétéo knihy mi způsobilo dosti velký šok, bravurně napsané. Jen pořád musím myslet na to, co kdyby tahle hrůza někdy nastala....aspoň užale nemám noční můry.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Skvělá kniha od začátku až do konce.