1984
George Orwell (p)
1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. ''Anti-utopie'' má i svého ''antihrdinu'': je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úřednící přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní. Děti jsou ve stranické organizaci vychovávány k udávání rodičů.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Levné knihyOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Mé první přečtení. Je zvláštní, že mému učiteli se jako první vzpomínka na tuto knihu vybavila pasáž s fyzickým mučením na konci knihy. To mně ne. Když si budu vzpomínat na 1984 vybavím si spíše to psychické a to hrozné ovládání mysli. To obrovské zvěrstvo, které člověka nutí přemýšlet nad smyslem a úmyslem moci. Kniha plná převrácení, která k nám však mluví jasně. Zvláště mi přišlo velmi trefný, ukázat formu jazyka totalitní země tkz. Newspeaku. Opravdu geniální, tak jako všechny ostatní praktiky Angsoc, doublethink.. Strašidelně genialni.
Stejně jako Farma zvířat se mi moc libi, i kdyz tato kniha má větší nátlak na člověka. Je to asi tím, že se zde mnohem více přetvařuje, mnohem více zde člověk pociťuje bezmoc. Ano, excelentní kniha, která by se neměla jen číst, ale mělo by se o ni i hovořit. Aby každý byl odrazen.Aby každý věděl, jak a došel k tomu, proč ne.
Jediným účelem rodiny je plození, pudy jsou ventilovány agresí vůči Nepříteli. Jazyk je za účelem zúžení myšlení na jeho nutné minimum systematicky oklešťován. Data jsou neustále přepisována. Všemu vévodí Útlak. Centrem tohoto lidmi poháněného mlýnu je Betonový monument, který jakýkoli odpor srpem nemilosrdně rozpáře, vyvrhne z něj duši, kladivem ji roztluče a pak vrátí zpátky. Nejmocnějším sledovacím prvkem nejsou kamery, ale soustavně posilovaná paranoia a všichni lidé kolem vás. Hlavně se ale musíte sledovat vy sám, dbát o neustálé, důsledné udržování správného myšlení (doublethinku) a trénovat se tak ve vidění skutečnosti. Neboť skutečností nejsou ty halucinace, které se za pravdu jen vydávají, nýbrž absolutní autorita vůle Strany. Teprve když pochopíte toto, můžete přestat být otrokem těch vnucujích se šalebných mámení.
A že jsem v tom strojově chrleném výpisu úplně zapomněl na člověka? Promiňte.
Naprosto šílená, nechutně promyšlená, depresivní, před Grebeníčkem varující jízda. Za mě čistých 5*****
Jedna z více knížek povinné četby, u které jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Děsivý náhled do možné budoucnosti.
Myslím, že kniha je aktuální v každém režimu, v každém století.
A neustále mě naplňuje pocit, že popis skutečnosti se stále více podobá době, v které žijeme, či nám ji vládnoucí třída snaží vnutit.
Původně bych to hodnotila takovými 80%, jenomže mě usvědčil fakt, že ačkoliv byla kniha psána ve 49., její motiv celkem věrohodně zachycuje náměty spousty dnešních antiutopických scénářů - viz můj oblíbený film Equilibrium. To a taky třetí část knížky, kterou jsem zhltla raz dva a mezitím si stále dokola opakovala "wtf" a po skončení si to "wtf" raději vyřkla znovu a pořádně nahlas... Proto dávám závěrem 100%, protože si je dílo ke svojí době doopravdy zaslouží! :)
Toto dílo je pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších děl literatury 20. století. Předkládá nám pravdivý obraz společnosti, která jednou může být krutou realitou. Ze začátku mě 1984 velmi bavilo. Pochvalovala jsem si, jaký je to můj žánr a jak se to hezky čte. Jak ale kniha plynula, uvědomovala jsem si, že mě román občas začne nudit. Je zde i plno věcí, které do teď nechápu. Některé části jsou zbytečně moc zdlouhavé a složité, některé zase useknuté v tom nejlepším a odbyté. Tím myslím například konec, který je zvláštní a absolutně přerušený. Bylo mi hodně divné, že kniha skončila tak, jak skončila.
1984 pro mě bylo velké čtenářské zklamání. Od tak opěvovaného kousku jsem čekala rozhodně víc.
Tuto knihu jsem četl již před léty jako povinnou četbu na gymplu a z toho důvodu jsem k ní tehdy přicházel s jistým despektem. Nakonec to nebylo takové utrpení, jaké jsem očekával, ale byl jsem přímo nadšen a knihu jsem zhltnul na jedno sezení. Rozhodně jedna z knih, kterou by měl přečíst každý.
Kniha mne nadchla, ne proto, že by byla optimistická (to ani náhodou), ale proto, že popisuje minulost, přítomnost a popisuje i budoucnost. Tahle kniha prostě dokáže nadchnout ve třech různých časech a to jsem snad v žádné knížce ještě neviděla.:) Vy snad ano?
Drsné, depresivní, beznadějné, smutné... Rozhodně stojí za přečtení! Dlouho budu mít v hlavě představu, že je možné, že "Velký bratr nás sleduje".
Tahle kniha mě vlastně nikdy nelákala. Nakonec jsem ji také přečetl - z povinnosti – byl jsem udolán tím všeobecným nadšením z knihy, tou neustálou glorifikací díla i jejího autora. Výsledek jsem tak trochu čekal – příběh mě nezaujal.
Většinou oceňuji, když má autor velkou fantasii, ale zároveň vyžaduji určitou dávku realismu. V utopickém románu 1984 je té fantasie dost, ale je zde také přemíra značně nereálných faktů až nesmyslů, které v mých očích příběh shazují.
Orwell procestoval několik zemí, bojoval ve Španělsku proti nacistům, přesvědčením byl socialista. Nepochybně se seznámil se sovětským modelem socialismu a také byl svědkem nacistického fanatismu v Evropě. Získal silnou averzi vůči totalitním režimům. Román 1984 psal před svou smrtí, kdy už byl těžce nemocen - umíral na tuberkulózu. Musím vyzdvihnout sílu té vize totalitní společnosti, jak ji v románu popsal. Ale podle mě šel příliš do absurdna, a to natolik, že nemohu jeho román hodnotit vysoko. Jeho Oceánie je přehnaná, nerealistická.
Orwell ukázal na již tenkrát známé neduhy totalitních režimů (účelová propaganda, fanatismus stoupenců, pronásledování odpůrců apod.). To se samozřejmě skutečně dělo v následujících letech a desetiletích po Orwellově smrti. Dalo by se říci, že byl Orwell geniální? Nemyslím – podobné praktiky se děly už ve starověku, nebylo to nic nového. Např. starověcí vládci s oblibou přetvářeli svůj rodokmen tak, aby počínal od některého známého boha. Už tenkrát byla cenzura, pronásledování odpůrců, špiclování … A je tomu rozhodně i dnes v relativně demokratických zemích (stačí si všimnout, jak třeba Američané reagují na islámský svět).
Tedy – nepovažuji Orwellovo 1984 za nějaké výjimečné, nebo nadčasové dílo.
Kniha sa nečíta ľahko ale to pravdepodobne ani nebolo cieľom jej autora. Určite ide o nadčasové dielo, ktorého myšlienky oslovia človeka žijúceho v akomkoľvek režime....a o tom, že je tých myšlienok neuveriteľne veľa sa dá presvedčiť len prečítaním tejto "vizionárskej" knihy. V závere mi bolo ľúto že Winstona nakoniec zlomili....
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Výborný antiutopistický román. Autorovi se podařilo v řadě věcí trefit do černého, což si zaslouží velký obdiv. Kniha je celá poměrně ponurá, depresivní, ale to už asi taky byl účel. Příběh na mne zapůsobil velice realisticky, nejsou zde žádné přemrštěné události, jevy apod., této tendenci také odpovídá závěr knihy. Myslím, že minimálně lidé ze zemí, kde vládne, vládla, nebo může vládnout, některá z totalitních utopií, by si měli tuto knihu přečíst. Tím myslím i naši Českou republiku. Jsem rád, že jsem knize věnoval čas.