1984
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457780/bmid_1984-0Pq-457780.png
5
12069
12069
1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. „Anti-utopie“ má i svého „antihrdinu“: je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři... Životní úroveň v Oceánii je bídná a zhoršuje se. Winston pracuje na Ministerstvu pravdy, jež se zabývá manipulováním minulosti, upravování dokumentů tak, aby byly stále platné. Winstonovou prací je upravovat stará čísla novin. Oceánie vede střídavě válku se zeměmi Eurasie a Eastasie. Pokud se změní situace, ze spojence se stal nepřítel a z nepřítele spojenec, Winston a další úředníci přepisují všechny články, které v minulosti vyšly. Velký bratr totiž nikdy nemění svá rozhodnutí, má absolutní pravdu. Podobně se přepisují předpovědi průmyslové výroby, válečného vývoje apod. Ve skutečnosti se nelze spolehnout na pravdivost ani u letopočtu. Winston se nedokáže bránit myšlenkám na minulost. Postupně začíná pátrat, jaký byl život před nastolením diktatury Strany a domnívá se, že nebyl takový, jak jej líčí oficiální propaganda. Přemýšlí o své matce a sestře, které zmizely, když byl malý kluk. Začíná si psát deník. Dobře ale ví, že jej na každém kroku i v soukromí sleduje ideopolicie pomocí všudypřítomné techniky. Stejně jako všechny ostatní členy Strany. Myšlenky proti Straně jsou ideozločin, který se tvrdě trestá. A člověka může prozradit i pouhý výraz tváře či mluvení ze spaní.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Moje první dystopie zůstane zapsaná v mojí mysli už navždy. Alegorie naší doby a dob budoucích.
Něco tak nadčasového jsem doteď nečetla. Kdyže to Orwell napsal? 1949? Tomu nevěřím! A chytla jsem z toho parádní depku! Dokonalé!
Já nevím.. Prostě nevím, co si o této knize myslet. Když jsem ji četla, nebavila mě, něco mi na ní nesedělo a k jejímu dočtení jsem se musela nutit. Avšak, nelituji toho. Jak nad tím tak přemýšlím, vadil mi asi námět - omezení svobody, manipulace a téměř žádná snaha o zrušení tohoto režimu, protože všichni byli naprosto ovlivnění. Díky této knize jsem si uvědomila, jak je důležitá svoboda a boj za vlastní názor. Je ohromně nadčasová, stále si všímám souvislostí mezi tímto příběhem a současností.. Mezi mé nejoblíbenější knihy se asi nezařadí, ale i tak si ji za pár let musím přečíst znovu.
Napsat komentář k téhle knize je obzvláště náročné, protože...
...je to perfektní dílo a to i přesto, že je to jedna velká vázaná deprese.
...tohle téma je nadčasové a bohužel bude vždy aktuální.
...ukazuje, že víra v lidstvo může být špatným tahem a zdravý rozum je pouze relativním pojmem.
A hlavně proto, že jsem si na konci knihy málem vyplakala oči. Winstone, proč?
Tímhle dílem by se měl každý povinně alespoň jednou v životě prolouskat, a proto za mě jasných 5*.
Pro mě to byl určitě velký čtenářský zážitek, na který jen tak nezapomenu, skvěle napsáno! Velmi nadčasová kniha, která přinutí k zamyšlení, určitě si ji za nějaký čas přečtu znovu. Teď knihu raději zase vrátím dceři, stojí v čele knihovny a já mám silný pocit, že mě neustále sleduje! Brzy se chystám na poslední filmové zpracování z roku 1984!
Na začátku knihy nám Orwell před očima vybuduje skvělý obrázek post-apokalyptického totalitního státu do kterého však nedokáže zasadit skvělý příběh. Kniha je napsána za jediným účelem a to předat myšlenku (neexistujícího?) teroristy a kontrarevolucionáře Goldsteina. Kniha nese název "Teorie a praxe oligarchického kolektivismu" která vystihuje moderní totality včerejška, dneška i zítřka.
TEORIE A PRAXE OLIGARCHICKÉHO KOLEKTIVISMU
Emanuel Goldstein
VÁLKA JE MÍR
SVOBODA JE OTROCTVÍ
NEVĚDOMOST JE SÍLA
Poměrně zásadní dílo, četla jsem i následný komentář od disidenta v ČR, který řadu věcí prožil na vlastní kůži. Určitě doporučuji třeba i mladší generaci, která nic z dob předchozích nezažila.
První dva díly mě nudily. Téma, o kterém je knížka napsaná, mě z nevysvětlitelných příčin nikdy neděsilo, takže jsem něměla důvod nad tím přemýšlet. Prostě to nebylo ono, nezarylo se mi to pod kůži, neběhala jsem ve dvě ráno po pokoji a nevykřikovala "dokonalé myšlenky" knihy, jak je mým divným zvykem, když jsem něčím posedlá.
Pak přišla část tři a s ní i mučení a manipulování, které už mou pozornost přitáhlo trochu blíž. Také šokující odhalení s O' Brienem, které jsem tušila.
Třetí část se mi opravdu zalíbila a dokonce jsem se i po tom pokoji proběhla.
Jsem ráda, že knížka skončila tak, jak skončila. Kdyby skončila dobře, tak by mě pěkně naštvala. Tak jak skončila, skončila, jak by opravdu skončila. :)
Nekompromisní sonda do poznání sebe sama. Chraň nás, člověče, před Velkými bratry v budoucnosti (nebo už nyní?).
Osobní střípek: určitě si vzpomínáte, místnost 101 a Udělejte to s ní! Od prvního přečtení někdy v osmnácti se mi nepodařilo tuhle scénu a její význam vymazat z mysli.
Tak se trhají pouta. Tak se zabíjejí zárodky vzájemnosti, lásky.
Nedělala jsem si žádné iluze o svých šancích v podobné situaci. Tahle scéna, tahle věta byla zásadním hřebíkem do rakve mých náctiletých úvah o tom, že bych snad cokoli, co má v životě nějakou cenu, mohla nést sama, opírat o své síly.
Jedna z nejsilnějších knih, které jsem kdy četla. I když mě psychicky týrala, protože jsem ve Winstona věřila až do poslední chvíle, dokud nezemřel s láskou k velkému bratrovi. Z té poslední stránky mi bylo doslova špatně. I fyzicky. Nešlo to jen tak zvládnout, nedokázala jsem tu poslední stranu jednoduše dočíst a knihu zavřít, musela jsem ji číst pořád dokola, jako by se ten konec mohl změnit. Nezměnil.
Dost nepěkná a nepříjemná představa, že by se tohle mělo někdy stát skutečností! Sice by se nás netýkal Big Brother, ale jestli ty mocnosti byly nastaveny stejně, tak bychom si v Eurasii moc nepomohli. Naštěstí rok 1984 jsme - myslím lidstvo - už prošvihli, takže se tato budoucnost posouvá do - do kdy? Do 2084? 2184?
"Vrcholem kacířství je zdravý rozum." - Jsem kacíř a jsem na to hrdá!! :-)
Zajímalo by mě, zda si autor už ve své době uvědomoval, jak bude tahle kniha nadčasová a stále aktuální. Je to vážně děsivé a nejen vzhledem k psanému příběhu, ale i k tomu, že jsou místa, kde se to děje.
"Jestli chceš obraz budoucnosti, představ si vysokou botu, která dupe po lidské tváři - navždycky."
Myslím, že si teď půjdu přečíst nějakou dětskou knížku s obláčky, sluníčky a hopsajícími roztomilými králíčky.
To co Farma zvířat načala, to v knize 1984 je propracováno a rozpracováno do sebemenších detailů. Skvělá a nadčasová vize světa s depresivní atmosférou. Značně je znát, že na atmosféře knihy se podepsala autorova nemoc a blížící se smrt, ale to celé dílo jen velmi dobře podtrhuje a vykresluje. Fantastická kniha a určitě si jí někdy přečtu znovu.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Ze dvou knih mi bylo vyloženě na blití. Z Džungle od U.Sincaira, kde popisoval hnus jatek tehdejší Ameriky a trosky, kterým se říkalo lidé. Druhá bylo 451 stupňů Fahrenheita od R.Bradburyho, kde se pálily knihy a ničila jakákoliv vědomost. Smíchejte tyto dva hnusy a vyjde Vám megahnus v podobě 1984. Fyzický a psychický teror rozprostírající se na 300 stranách vyžaduje silný žaludek. Jak by mohl náš Svět vypadat pod záštitou totality vládnoucí celosvětově. Díval jsem se, zda tahle šílenost je povinnou četbou na středních školách a je! Mám z toho obrovskou radost, protože tohle si mladá generace musí povinně přečíst, aby věděla kam až lidská vláda může zajít. Když jsem to četl, tak zrovna v ČR byla hezká aféra ohledně přijetí Dalajlámy a podružování se Číně. Musím říct, že mě zamrazilo, kolik společných prvků jsem viděl mezi knihou a naší realitou...doufám, že se nikdy takového režimu nikdo nedožije...
V rámci čtenářské výzvy řadím do kategorie "Kniha, která byla zfilmovaná". Film jsem ještě neviděl, ale v nejbližší době ho sjedu!