1984
George Orwell (p)
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí. Úředník londýnského Ministerstva pravdy, kde se retušují, falšují či přímo likvidují dějiny, však ve svých zápiscích obtížně hledá srovnání s dřívějšími normálními časy, jejichž útržky doluje ze zasutých vzpomínek, dennodenně atakovaných přívalem propagandistických žvástů. Je snad jediný, kdo si v téhle zemi zachoval zdravý rozum a paměť? Opravdu kdysi zahlédl něco, co představuje zásadní trhlinu ve fazoně Velkého bratra, z jehož všeobjímající náruče není úniku? Ve zrůdném, avšak svým způsobem dokonalém totalitním režimu je Winstonova touha po špetce nezávislosti možná předem odsouzena ke zmaru… Zcela nový český překlad nejslavnější antiutopie míří ke generaci, jež už krutý a posléze groteskní komunistický útlak nezažila. Kniha, již autor dokončil v roce 1948, ukazuje s prorockou jasnozřivostí smrtelné nebezpečí ideologie zaštiťující se všeobecným dobrem, když žádá, aby se s ní lidé zcela ztotožnili. Fanatici a mocichtiví oligarchové stále číhají na příležitost. Stačí, když na chvíli přestaneme dávat pozor.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , LedaOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Autor knihu napsal v roce 1949. Totalitní režim popsaný až do absurdity. Velice těžký text. Jakoby předpovídal budoucnost. Přečtěte si a utvořte vlastní názor. Autor nevěděl, co se bude v totalitních režimech dít. Zkušenost měl s fašismem a se Stalinem. Jde o vizi, která se v různé míře naplnila. Můj druhý komentář. První byl přesunut do diskuze.
Na tenhle kultovní román jsem se dlouho chystala a těšila a, přestože jsem měla poměrně jasnou představu, co mě čeká, i tak mě hodně překvapil. Tísnivý pocit beznaděje, jen s minimálními záblesky naděje, nejprve pozvolna, ale později čím dál děsivěji a šíleněji, i když stále věrohodně, gradoval. Neumím si představit číst tuhle knížku v době, kdy jsme v něčem podobném žili, a jsem vážně ráda, že už ji mám za sebou. Před panem Orwellem smekám, ale po dočtení snad nejdepresivnějšího příběhu, který znám, si ráda dám něco veselejšího.
Dlouho jsem o této knize věděla, ale nějak furt nebyl čas. A najednou po přečtení, konečně chápu, co se celým tím Velkým Bratrem míní a spousta situací zapadla a je to přímo děsivé. Skvělé promyšlené.
Je až mrazivé, jak autor dokázal popsat totalitu do takových detailů, aniž by ji zažil takto surově na vlastní kůži, byl to opravdu vizionář, který se očividně velmi bál velké totality, která by naprosto zabila lidskou důstojnost a samotnou duši. Mistrně popsané nechutné praktiky "Velkého bratra", které jsou bohužel velmi podobné některým totalitním režimům i v dnešním světě. Také jsou velmi skličující pocity hlavní postavy, které vám spustí nepříjemnou, depresivní náladu a vy se snažíte být co nejvíce vděční za to, že žijete v poměrně svobodném státě, protože jediné místo, kde může nalézt alespoň chvíli soukromí, je jen v jeho hlavě, která mu ovšem způsobuje také velké utrpení. Tato kniha je skutečně velký skvost literatury, protože je hlavně velmi důležitá pro všechny z nás, abychom si uvědomili, že o svobodu také můžeme jednou přijít a že i zodpovědnost, aby se to nestalo je i na našich bedrech. Je ovšem bohužel velmi smutné, že se stále najdou lidé, kteří totalitní režim obhajují, což mě vede k otázce takové, že nevím, zda je samotný režim vlastně horší, než tito lidé..
Válka je mír,
svoboda je otroctví,
nevědomost je síla.
a co se skrývá v cele číslo 101?
Orwell věděl o čem píše!
Toto je povinná četba všech obyvatel planety.
Skvělá knížka. Všechno trefně popsané, bez zbytečností. Pojetí světa je možné zkombinovat s Ayn Rand, až na ten konec.
Poprvé jsem ji četla na střední. Podruhé teď a myslím, že dvakrát za život stačí. Je to deprimující, je to výbušné a nekompromisní. Kniha jako celek je skvělá, jen vprostřed je příliš dlouhý výňatek z Goldsteinovy knihy plny filozofickych řečí, které se neustále omílají dokola, ale asi přes 30 stran! Poslední třetina na Ministerstvu lásky se mi četla těžce, ale pomalu spěla k tomu co se z Winstona nakonec stalo. Tento rok jsem četla Svědectví o životě v KLDR a neskutečné jak se jejich totalitní režim v mnohém shoduje s Orwellovym 70 let starým dílem.
1984 byla pro mě velmi depresivní kniha. Vybrala jsem si ji do maturitní četby, nakonec jsem si ji u maturity i vylosovala. Pro maturanty jako dělaná, krásně a dlouze se o ní dá mluvit. Doporučuju!
Knihu jsem si vybrala do výzvy ( letos se hodí asi ke třem tématům) a opravdu to pro mě výzva byla - žánr antiutopie mi nic neříká. Naštěstí se mi knížka četla dobře, až na jednu krátkou pasáž, která pro mne byla nudná a složitá.
Zajímavá, nadčasová četba - i když jde o příběh smyšlený, působí děsivě a mrazivě, protože se zdá, že je v každé době z nějakého důvodu aktuální. Obdivuji, jak to měl Orwell promyšlené, dotažené do detailů.
Knížka mi zůstane v hlavě dlouho, vyvolala ve mně spoustu nepříjemných pocitů. Jsem ráda, že to končí se zavřením knihy, a vážím si svojí byť relativní svobody.
Geniální dílo, které si mě pro jeho nadčasovost a autentičnost naprosto získalo.
Knihu jsem četla již po druhé a věřím, že ne naposledy. Také jsem zrovna po dotčení Svědectví o životě v KLDR a některé paralely jsou opravdu děsivé. Jedna věc je fikce, ale něco úplně jiného je, když si člověk uvědomí, že mnoho principů předložených v knize je reálných a že takovým způsobem někdo i v dnešní době může žít.
1984 je velké dílo.
Klaním se, Orwelle!
K 1984 jsem se po letech vrátil v rámci čtenářské výzvy a jako před lety, i nyní po přečtení cítím, že na mě jde deprese a úzkost. Mistrovské a zároveň děsivé dílo, které nutí přemýšlet, jak asi vypadaly předchozí totalitní režimy, a zda by se něco podobného mohlo stát i nám v budoucnu (ačkoliv nemám iluze, že v některých státech "odlehčenější" verze Strany jedou na plný výkon).
1984 jako další z Orwellových protitotalistických děl ukazuje, co se může stát, když je lidstvo zbaveno "okovů svobody". Vše, co činí člověka člověkem, postupně mizí, iluze se stává skutečností a na scéně zůstává čirá moc, která rozhoduje o pravdě a existenci. Osobně na mne více zapůsobila Farma zvířat, ale 1984 v člověku zanechá daleko tísnivější a nepříjemnější pocity. Třetí část je vskutku geniální, ale popravdě musím říct, že mi v těch prvních dvou něco chybělo.
"Chápeš, že jediným cílem newspeaku je zúžit rozsah myšlení? Nakonec dosáhneme toho, že ideozločin bude doslova nemožný, protože nebudou prostředky, kterými by se dal vyjádřit. Vlastně ani žádné myšlení nebude, v tom smyslu, jak jej chápeme dnes. Být pravověrný znamená nemyslet - nemít potřebu myslet. Pravověrnost je nevědomí."
Šílené - jakou moc mají slova. Šílené, jak dlouho jsme i my žili v přetvořené realitě. A bohužel i dnes existují lidé, kteří nemají potřebu myslet...
Orwell je neskutečně nadčasový...
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Kniha ve mě budí rozporuplné pocity. Na jedné straně si uvědomuji, že v době, kdy poprvé vyšla, to musela být šokují vize. Postupné naplňování této vize knihu katapultovalo do souhvězdí nesmrtelných. Na straně druhé je dnes spousta dokumentačního materiálnu o různých diktaturách a tyto dokumenty jsou často zajímavější/čtivější. Zkrátka realita často překonala Orwellovy představy.