1984
George Orwell (p)
„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“ Ve zbídačelém Londýně na území superstátu Oceánie se v dubnu 1984 úředník Ministerstva pravdy Winston Smith přiměje vzepřít. Už se mu zajídají pěstěná stádnost i technika normopsychu, využívané coby hráz proti občanskému vzdoru. Pochyby začne potají svěřovat deníku i přesto, že každý pohyb v téhle chmurné zemi monitorují telestěny Velkého bratra. Krutovláda jedné Strany navíc s Winstonovým přispěním z dějin cíleně vymazává veškeré vzpomínky na dobu před Revolucí, neboť hodlá pomocí znetvořeného jazyka zvaného neolekt obyvatelstvo opanovat na těle, v duchu i v srdci – ryzí, nezměrnou, totalitní mocí. Zbývá aspoň jiskřička naděje na svobodu? Nicméně i Winstonova láska k Julii a krimistyk s ní představují protestní akt, takže za oběma asi brzy spadne klec. A pak? Pak už jen drtivé vyústění znamenitě propracované antiutopie o nelidském režimu, která téměř tři čtvrtě století vévodí svému literárnímu žánru. Vizionářský román v roce 1984 zfilmoval režisér Michael Radford s Johnem Hurtem v hlavní roli a s hudbou od skupiny Eurythmics. Snímek byl vyhlášen nejlepším britským filmem sezony.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , OneHotBookOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
Interpreti: David Novotný , Zbyšek Horák
více info...
Přidat komentář
Tak tohle nebyla úplně kniha pro mě. Měla jsem ji už nějakou dobu doma, ale nebyla příležitost si ji přečíst, až teď díky výzvě. Začátek mě nebavil vůbec, až za polovinou to začalo být zajímavé. Téma bylo rozhodně k zamyšlení, ale bohužel ho asi neocením. Zažila jsem jen tenhle režim a proto si myslím, že tu knihu ocení spíše starší generace. Nicméně to bylo zajímavé a někdy až hrozivě představitelné.
Myšlenky nadčasové, ale nesedlo mi zpracování. Začátek vypadal slibně, ale pak to výrazně upadlo a už se to moc nezlepšilo a ke konci jsem se už vyloženě nudila.
Tohle by si měl přečíst jednoduše každý, knihu jsem četla již před několika lety a velice často na ni vzpomínám. Hodně mě ovlivnila a v mnoha věcech i otevřela oči. Silný čtenářský zážitek, na který nikdy nezapomenu. Rozhodně nejdůležitější kniha, kterou jsem v mém čtenářském životě doposud přečetla.
Ikonický Velký bratr v ikonické literární antiutopii. Je známo, že autor vycházel z kritiky jemu známých totalitních režimů a rozhodl se proti nim varovat (kdo ví, zda úspěšně), proto je kniha hodně nadčasová a její poselství by mělo být stále vedeno v patrnosti. Některé věci jsou dosti děsivě skutečné, např. manipulace s člověkem či jeho "vymývání" je vylíčeno bravurně. Nicméně co se týče věrohodnosti, pravdivosti nebo přesvědčivosti Orwellovy společnosti, mně osobně přišel např. Atwoodové Gileád uvěřitelnější.
Jediná věc mne na této knize mrzí, a to, že jsem si ji nepřečetla už dříve! Úžasná kniha, doporučuji všem. Takovéto knihy by si měl přečíst každý.
Silná kniha, která se se čtenářem nemazlí. V celé jeho "kráse" ukazuje hrůznosti totalitních režimů a beznadějnou apatii lidí, jimž sebrali všechno, proč stojí za to žít.
Nezbývá než uznat, že Orwell byl oparvdový génius a mistr pera, když dokázal tak přesně a přitom dostatečně univerzálně, bez přímého použití konkrétních příkladů z naší historie (a Orwellovy současnosti) vystihnout příšernou podstatu absolutní nesvobody a nefunkčnost režimů, jež poznamenaly celé minulé století. Myslím, že přečtení této knihy patří k základnímu vzdělání a to nejen díky varování a odstrašujícímu příkladu, který obsahuje, ale také díky tomu, že pojmy jako "double-think" či "new-speak" se již staly nedílnou součástí kulturního povědomí.
Nadčasová kniha s děsivým obsahem, kterou jsme my většinou četli jako samisdat. Je to kniha, která nejde z hlavy a člověk o ní musí stále přemýšlet:
My máme demokracii a moc si neuvědomujeme, co ta svoboda vlastně znamená. Jednou se zakáže něco v pohádce, pak jen nějaká píseň a právě přesně takto se svoboda pomalu vytrácí. Klady a zápory svobody jednotlivce jsou z Číny dobře vidět - v Číně žijí všichni jako včelky a mravenci a pracují v zájmu Peoples Republic of China. Což je veliká nesvoboda jednotlivce a nám to přináší stres, ale většině Číňanům to prý přináší klid na duši a pořádek.
Měli bychom se jako západní společnost naučit se svobodou zacházet - ideálně bez dalšího krveprolití, jinak nás převálcuje čínské řešení, protože již teď je mnohonásobně efektivnější pro společnost.
Pokud si naše společnost nechá svobodu vzít, jakože se z ní každý den trochu ukrajuje, i když to není moc vidět, tak za 20 let tu bude nesvoboda jako v Číně před 10 - 15 lety, jen se tomu bude stále říkat demokracie . Tech. vývoj ani netuším.........
Takže asi toto se mi po přečtení honí hlavou, ale chci být optimistická, proto doufám, že si nebudeme muset číst Orwela dalších sedmdesát let, a jen smutně pokyvovat hlavou.
Když si člověk odmyslí trochu té nadsázky, je až děsivé, že taková alternativní realita není až tak nereálná. Další dílo od Orwella, které si můžu odškrtnout po Farmě zvířat a určitě se k nim přidá další.
Poslechla jsem si audioverzi dostupnou volně na YT. Po "dočtení" jsem vnitřně hodnotila nějak takto:
Za autentické nadčasové dílo mohu pouze dát kladné hodnocení, ale přes všechny ty hluboké myšlenky to byl vlastně jednoduchý příběh. A co se týče romantického vztahu v knize, tak to byla jedna velká zbytečnost podle mě. Chtěla jsem pokračovat ve čtení zajímavých myšlenkových rozborů, a najednou hlavní hrdina řeší, kde si bez přítomnosti bezpečnostních kamer užije. Třeba to mělo v znít autentičtěji, ale určitě by se to bez toho obešlo.
Jenže toto dílo nemáte hodnotit jako knihu, u které posedíte pár hodin, pak ji zhodnotíte a jdete dál. Je to kniha s hlubším přesahem. Člověk se podívá kolem sebe a vidí nějaké prvky Orwella.
Prvni dve casti jsou skvele, velmi me bavily a vyvolavaly hodne emoci. Kapitoly z Goldsteinovi knihy, byly prehnane dlouhe, nejednoznacne, teoretizujici a dostatecne rozvlacne na to, aby pusobily vcelku pravdive, i kdyz chybely jasne zavery: tam zacalo moje nadseni z knihy upadat. Treti cast je samozrejme naprosty horor, ktery se u me navic minul cilem. Nedesil me, protoze me nebavil a nebavil me proto, ze vse preslo do irrealne, vlekle a predvidatelne fikce tryznive pro vsechny zucastnene (hrdinu i me ctenare). Nakonec tedy nemuzu hodnoti plnym poctem, coz bych do 2/3 knihy prisahala.
Tuto knihu som cital v anglictine, cestine a pocuval ako audioknihu. Stale mam pocit, ze ma este neomrzela a v kontexte doby si myslim, ze je stale aktualnejsia. Aj ked kniha bola prvykrat vydana v roku 1949, tak Orwell ju napisal v roku 1948 a nazov knihy dal prehodenim poslednych dvoch cisiel. Tak ja mam pocit, ze mohol byt nazov 2084 a stale bude aktualny.
Je to vážně děsivé, dusivé, depresivní, smutné.... Vyšperkovaná totalita bez naděje na změnu. Přesto se tomu těžko věří, že by přece někdo nepovstal, že by si nikdo nepamatoval... ale podívejme na Čínu, kde se totalitě tak dlouho "daří"... V knize mi akorát vadily neskutečně dlouhé několikastránkové popisy praktit Strany. Raději mám víc děje.
Knihu jsem četl poprvé už kdysi dávno, ještě jako samizdat. Od té doby ještě několikrát. Je neuvěřitelné, jak se dnešní EU postupně blíží k Orwelově děsivé vizi. Naštěstí dostaneme jasný signál, až se tak stane. Kniha 1984 se opět ocitne na indexu nežádoucích a zakázaných literárních děl
Hpdně zajímavé a naprosto jedinčené, přesto jsem čekala o malinko víc a něco mi tam chybělo.
Naprosto skvělé, při čtení jsem pociťovala neskutečnou bezmoc a znechucení nad vládou Strany.
Orwell by sa divil, koľko vecí sa skutočne udialo tak, ako opisoval vo svojej budúcnosti. A my sa budeme diviť, koľko vecí sa ešte len udeje tak, ako Orwell napísal. Totalita začína jednoliatym myslením, jedným názorom, jedným pohľadom. Takým názorom, ktorý bude odsudzovať názor iných. A to nielen odsúdením slovným, ale aj väzením, či likvidáciou nepohodlných.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Dystopická vize budoucnosti, která je noční můžou pro všechny, kdo v ní žijí. Je to vize absolutní totality systému nad každým aspektem života jedince. Útlak vzbuzující zmar, z něhož není úniku. Jakási vyhrocená forma toho, co jsme tu v minulosti měli. Určitě je to mnohem lépe napsané (a čtivější) než Huxleyho "Konec Civilizace", který je však zas poněkud zajímavější, páč se mi zdá být dystopickou vizí toho, k čemu by se za staletí mohl dobrat západ. Obě tyto dystopie jsou zajímavými póly téhož marastu aneb stabilita, ale za jakou cenu? ...