1984
George Orwell (p)
„Svoboda je svoboda říkat, že dvě a dvě jsou čtyři. Pokud je toto zaručeno, všechno ostatní už vyplyne samo.“ Ve zbídačelém Londýně na území superstátu Oceánie se v dubnu 1984 úředník Ministerstva pravdy Winston Smith přiměje vzepřít. Už se mu zajídají pěstěná stádnost i technika normopsychu, využívané coby hráz proti občanskému vzdoru. Pochyby začne potají svěřovat deníku i přesto, že každý pohyb v téhle chmurné zemi monitorují telestěny Velkého bratra. Krutovláda jedné Strany navíc s Winstonovým přispěním z dějin cíleně vymazává veškeré vzpomínky na dobu před Revolucí, neboť hodlá pomocí znetvořeného jazyka zvaného neolekt obyvatelstvo opanovat na těle, v duchu i v srdci – ryzí, nezměrnou, totalitní mocí. Zbývá aspoň jiskřička naděje na svobodu? Nicméně i Winstonova láska k Julii a krimistyk s ní představují protestní akt, takže za oběma asi brzy spadne klec. A pak? Pak už jen drtivé vyústění znamenitě propracované antiutopie o nelidském režimu, která téměř tři čtvrtě století vévodí svému literárnímu žánru. Vizionářský román v roce 1984 zfilmoval režisér Michael Radford s Johnem Hurtem v hlavní roli a s hudbou od skupiny Eurythmics. Snímek byl vyhlášen nejlepším britským filmem sezony.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , OneHotBookOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
Interpreti: David Novotný , Zbyšek Horák
více info...
Přidat komentář
Toto dílo je pravděpodobně jedním z nejvýznamnějších děl literatury 20. století. Předkládá nám pravdivý obraz společnosti, která jednou může být krutou realitou. Ze začátku mě 1984 velmi bavilo. Pochvalovala jsem si, jaký je to můj žánr a jak se to hezky čte. Jak ale kniha plynula, uvědomovala jsem si, že mě román občas začne nudit. Je zde i plno věcí, které do teď nechápu. Některé části jsou zbytečně moc zdlouhavé a složité, některé zase useknuté v tom nejlepším a odbyté. Tím myslím například konec, který je zvláštní a absolutně přerušený. Bylo mi hodně divné, že kniha skončila tak, jak skončila.
1984 pro mě bylo velké čtenářské zklamání. Od tak opěvovaného kousku jsem čekala rozhodně víc.
Tuto knihu jsem četl již před léty jako povinnou četbu na gymplu a z toho důvodu jsem k ní tehdy přicházel s jistým despektem. Nakonec to nebylo takové utrpení, jaké jsem očekával, ale byl jsem přímo nadšen a knihu jsem zhltnul na jedno sezení. Rozhodně jedna z knih, kterou by měl přečíst každý.
Kniha mne nadchla, ne proto, že by byla optimistická (to ani náhodou), ale proto, že popisuje minulost, přítomnost a popisuje i budoucnost. Tahle kniha prostě dokáže nadchnout ve třech různých časech a to jsem snad v žádné knížce ještě neviděla.:) Vy snad ano?
Drsné, depresivní, beznadějné, smutné... Rozhodně stojí za přečtení! Dlouho budu mít v hlavě představu, že je možné, že "Velký bratr nás sleduje".
Tahle kniha mě vlastně nikdy nelákala. Nakonec jsem ji také přečetl - z povinnosti – byl jsem udolán tím všeobecným nadšením z knihy, tou neustálou glorifikací díla i jejího autora. Výsledek jsem tak trochu čekal – příběh mě nezaujal.
Většinou oceňuji, když má autor velkou fantasii, ale zároveň vyžaduji určitou dávku realismu. V utopickém románu 1984 je té fantasie dost, ale je zde také přemíra značně nereálných faktů až nesmyslů, které v mých očích příběh shazují.
Orwell procestoval několik zemí, bojoval ve Španělsku proti nacistům, přesvědčením byl socialista. Nepochybně se seznámil se sovětským modelem socialismu a také byl svědkem nacistického fanatismu v Evropě. Získal silnou averzi vůči totalitním režimům. Román 1984 psal před svou smrtí, kdy už byl těžce nemocen - umíral na tuberkulózu. Musím vyzdvihnout sílu té vize totalitní společnosti, jak ji v románu popsal. Ale podle mě šel příliš do absurdna, a to natolik, že nemohu jeho román hodnotit vysoko. Jeho Oceánie je přehnaná, nerealistická.
Orwell ukázal na již tenkrát známé neduhy totalitních režimů (účelová propaganda, fanatismus stoupenců, pronásledování odpůrců apod.). To se samozřejmě skutečně dělo v následujících letech a desetiletích po Orwellově smrti. Dalo by se říci, že byl Orwell geniální? Nemyslím – podobné praktiky se děly už ve starověku, nebylo to nic nového. Např. starověcí vládci s oblibou přetvářeli svůj rodokmen tak, aby počínal od některého známého boha. Už tenkrát byla cenzura, pronásledování odpůrců, špiclování … A je tomu rozhodně i dnes v relativně demokratických zemích (stačí si všimnout, jak třeba Američané reagují na islámský svět).
Tedy – nepovažuji Orwellovo 1984 za nějaké výjimečné, nebo nadčasové dílo.
Kniha sa nečíta ľahko ale to pravdepodobne ani nebolo cieľom jej autora. Určite ide o nadčasové dielo, ktorého myšlienky oslovia človeka žijúceho v akomkoľvek režime....a o tom, že je tých myšlienok neuveriteľne veľa sa dá presvedčiť len prečítaním tejto "vizionárskej" knihy. V závere mi bolo ľúto že Winstona nakoniec zlomili....
Druhá část knihy byla poměrně nezajímavá, autor mne hodně nudil sáhodlouhým přirovnáváním různých věcí a neskutečně zdlouhavým popisem. Tento nedostatek pak vyrovnaly úryvky z Knihy.
Jedna z nejlepších knih, které jsem za život přečetla. Ačkoli se příběh může jevit jako velice utopistický, není tomu tak. Je smutné, jak moc jsou některé pasáže podobné dnešnímu životu, kdy je nám až násilně diktováno, co si oblékat, jak se chovat, jakou elektroniku si koupit.. lidé se odcizují, chodíme si s přáteli povídat na sociální sítě, kde dobrovolně vystavujeme svoje soukromí okolnímu světu, média nám přináší překroucené informace vždy podle toho, jak se jim to hodí a spousty drobností, které si ani člověk vědomě neuvědomuje. Nikdo z nás si nemůže být jist, že nás "Velký bratr" nesleduje a nemanipuluje s námi tak, jak se mu to hodí. Svoda = otroctví x otroctví = svoboda
Opět jedna z knih, ke kterým nevím, jak se postavit. Těšil jsem se na toto téměř kanonické dílo tak moc, že jsem k němu přistupoval velmi subjektivně.
Je to bezesporu důležitá kniha mající své pevné místo v dějinách moderní společnosti. Věřím, že ve své době (vydání) měla úžasnou schopnost mluvit k lidem, varovat společnost.
Pokud ale mám hodnotit knihu, je pro mě prioritní, aby kniha byla platná i pro současnost. Nechci se ohánět tím, jak to bylo v té a té době úžasné čtení, protože jsem v té době nežil. Pokud tedy toto dílo nahlížím moderníma očima, musím říct, že jsem nebyl tak úplně uspokojen. Obsahově ano. Obavám se, že z tohoto pohledu bude kniha aktuální čím dál víc. Ale na literární i filmové scéně dnes existuje několik děl, která mají zhruba podobnou myšlenku, ale jsou pro dnešního čtenáře/pozorovatele tak nějak dynamičtější. Zkrátka dokáží účinněji (dnešní době) předložit své poselství.
Orwell naprosto dokonale popisuje emoce a prostředí, skvěle se to čte, jako u většiny knih zapomenete na okolní svět, na jídlo, na spánek :). Je to velice náročná kniha, jen málo autorů si troufne na tento styl psaní. Kdybych měla klobouk, tak ho smeknu.
Výborná kniha. Četl jsem ji dvakrát. Kdo ví, jestli se se pár let nedostane lidstvo do podobné situace.
"Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla."
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Původně bych to hodnotila takovými 80%, jenomže mě usvědčil fakt, že ačkoliv byla kniha psána ve 49., její motiv celkem věrohodně zachycuje náměty spousty dnešních antiutopických scénářů - viz můj oblíbený film Equilibrium. To a taky třetí část knížky, kterou jsem zhltla raz dva a mezitím si stále dokola opakovala "wtf" a po skončení si to "wtf" raději vyřkla znovu a pořádně nahlas... Proto dávám závěrem 100%, protože si je dílo ke svojí době doopravdy zaslouží! :)