1984
George Orwell (p)
Dnes již klasické dílo distopického žánru je působivým obrazem společnosti, kde není místo pro lásku, vlastní názor ani pro víru ve vlastní smysly. 1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou totalitních systémů. Britská společnost žije v roce 1984 pod nadvládou všemocné Strany. Hlavní hrdina Winston Smith, zaměstnanec Ministerstva pravdy, roboticky přežívá pod stálým dohledem Velkého bratra. Nepřetržité války a nedostatek základních potravin ještě přispívají k všeobecné duševní prázdnotě a mizérii. Winston Smith se zmůže na jedinou formu odporu: vede si tajný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. Záhy se oba propadají ještě hlouběji do soukolí manipulace, špiclování, tělesného mučení i psychického teroru, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. Audiokniha se v osobní rovině dotýká niterných témat, jako je láska, důvěra a zrada, zatímco v té abstraktní si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. V působivém podání Vasila Fridricha líčí vizi společnosti, kde není místo pro lásku, vlastní názor, dokonce ani víru ve vlastní smysly a varuje tak před jakoukoli diktaturou moci.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Tympanum
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
Interpreti: Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
No potěš koště... Už vím, proč jsem se knize tak dlouho vyhýbala. Tohle se téměř nedá číst, občas jsem dokonce měla pocit, že čtu nějakou politickou příručku.
Paradoxem je, že prostředí a fungování světa je geniální. Zcela zvrácené, ale naprosto geniálně a reálně vymyšlené. Být do té atmosféry zasazen nějaký příběh, něco - co má trochu děj. Byla by to pecka.
Vezmu-li v potaz dobu, kdy dílo vzniklo, nemůžu mu upřít i naprostou nadčasovost, ale číst to, bylo utrpením, a bohužel nejen po emocionální stránce související s tragičností příběhu...
Po dlouhé době jsem si knihu přečetla znovu, abych zjistila zda mému dospělejšímu já přeci jen nedá román “1984 více, než když jsem ho četla k maturitě.
A dal. Je neuvěřitelné jak aktuální a nadčasová kniha to je. Dalo by se říci, že čím dál tím aktuálnější.
Měním hodnocení ze čtyř na pět hvězd a doporučuji každému k přečtení. Díky tomuto “opětovnému setkání jsem byla schopná si vytvořit děsivé množství paralel mezi Oceánií/Eurasií/Eastasií a dnešním světem.
Nadčasová knížka která stojí za přečtení. Je to ale čtení dost depresivní. Je až překvapivé jak vizionářské toto dílo je. Každá generace v tom bude vidět něco trochu jiného. Někteří uvidí naší minulost pod vládou komunistů, ale jiným může zatrnout i z naší budoucnosti. Rozvoj sledovacích technologií, globalizace. No necháme se překvapit jaký osud si lidstvo vybere.
Dlouho odkládaná kniha, na tu prostě musí být nálada. Když ne hezké čtení, tak rozhodně k zamyšlení, principy Strany mě nebavily, ne že by asi nebyly reálné, ale degradace člověka jako takového v nejvyšším měřítku je proti mým zásadám a mému přesvědčení o člověku jako jedinci myslícím a se svobodnou vůlí. Hodnotím s obdivem k roku napsání této knihy. Jinak k takovým knihám už sahat nebudu.
Od té doby, co jsem slýchával pojmy jako: Velký Bratr tě sleduje, atd. jsem si tuto klasiku musel přečíst. I když jsem pochopil drtivou většinu, moje vnímání reality jako takové bylo mírně dotčeno. Kniha působí vcelku beznadějně, což ale jde na ruku vzkazu díla: varování před totalitními režimy. Téma je relevantní i dnes, což je jeden z důvodů si tuto Orwellovku projet. Je to dobrá kniha pro všechny, kteří se nezaleknou tragédií nebo depresivních knih.
Knihu jsem si přečetla spíš z povinnosti a moc mě to nebavilo. Špatně se mi to četlo a přišlo mi, že se tam hodně věcí opakovalo. Chápu myšlenku, ale pár věcí mi přišlo nelogických. Ještě si přečtu Farmu zvířat a s Orwellem končím.
4,5/5
tohle pro mě bylo hodně emočně náročný čtení, ale do chvíle, než jsem se do knihy pustila, mě vůbec nenapadlo, že se mi knížka takhle moc vryje pod kůži. vůbec jsem si nemyslela, že by mi místy mohl lést mráz po zádech nebo že bych ke konci mohla i brečet, ale to jsem tuhle knihu opravdu podcenila. moje emoce během čtení byly fakt šílený a takovouhle úzkost jsem snad zatím během čtení nikdy nezažila. bylo mi z toho fakt špatně (částečně z toho mučení, ale převážně teda z toho systému a zmanipulanosti) a na myšlenku, že by někdy něco podobného mohlo nastat, radši ani nechci myslet.
proto si myslím, že tohle je jedna z těch knížek, kterou by si měl někdy za svůj život přečíst úplně, úplně každý. abychom si všichni uvědomili, jak je důležité mít svobodu, a abychom si vážili, že náš svět nevypadá jako v této orwelově antiutopii. ale hlavně abychom se snažili, aby tak nikdy nevypadal.
over-all zatím jedna z nejlepších knih k maturitě, kterou jsem četla! lehce a rychle se četla (až na jednu nudnou kapitolu v 2. části), nese v sobě důležité myšlenky a dobře se o ní (i o jejím autorovi) povídá (aspoň teda doufám, zatím jsem nemarurovala).
Predem rikam, ze nechci byt nikterak zajimavy tim, ze z te knihy neuchcavam jako tady Husakovy deti. Dokazal jsem to poslouchat 7h a 45min. Do konce knihy zbyva jeste neco pres 4 hodiny ale nedam to. Mozna zkusim preskocit tu neskutecne nudnou, plytkou a otravnou pasaz kde se “cte ona kniha”. Chci dat ale za pravdu, ze je to nadcasove dilo. Vydano v 49 takze tipuji napsano 3 roky po konci 2. Svetove a borec dokazal hooodne odhadnout tok budoucich dejin, i kdyz podle me si mnozi mladi dnes neuvedomuji, ze presne do tohoto rezimu pomalu spejeme a prichod AI to razantne urychli.. dejte tomu par let… kniha celkem solidne popisuje vykreslenou dobu, rezim, naladu ve spolecnosti atd. Atd.. avsak… k cemu je to dobre? V te knize se nic nedeje nebo minimalne ne do casti, kde jsem skoncil. Zadna z postav mi neprirostla k srdci, neni tam zapletka, neni tam napeti, neni tam vzruseni neni tam nic. Je mi uplne jedno jak dopadne winston nebo Julie. Je to barvite popsana doba to jo, ale nemam vubec zadny duvod otocit stranku a pokracovat ve cteni. Ta kniha je NUDNA! Ale tak moc, az to je k neuvereni. Podobnou nudnou a nedoctenou knihou je pro me kral krysa. Taktez tam krasne vylicil zivot v zajateckem tabore ale k cemu to, kdyz je kniha nema dej, nema zaplateku, o vyvrcholeni ani nemuze byt rect… nudna a nezazivna… vsem milovnikum 1984 blahopreji, k tomu, ze je kniha bavi, ale ja zrejme nejsem ta cilovka presto ze motiv a namet te knihy jsem velmi dobre pochopil.
Neřeklo mi to nic, co už bych o totalitních režimech nevěděla z Hunger Games.
Forma myšlení v duchu doublethink je běžný jev nejenom minulé, ale i současné politické scény. Kniha má popsané neskutečně propracované "praktiky" jak si člověka podrobit. Popis struktury společnosti na "ti nahoře, ti uprostřed a ti dole" je až vulgárně pravdivě popsaná skutečná sociologická stratifikace. Orwell musel mít shůry dáno, aby tak krutě suše popsal tolik strašných věcí, které se v době, kdy o nich psal 1) již někdy stali 2) teprve se někdy stanou.
Vize a princip totality dovedené k "dokonalosti".
Stojí za přečtení, zamyšlení, ale místy to bylo strašně utahané a už jsem si přála konec.
Kniha má rozhodně zajímavé až revoluční myšlenky. Člověk se musí neustále zamýšlet, co to vlastně čte, přemýšlí jak by se zachoval on, (od)soudí chování postav. Příběh jako takový je vlastně dost jednoduchý, ale o něj tu vůbec nejde. Autor popisuje temnou brutalitu totalitního režimu, jehož slabým odvarem byl i komunismus v naší zemi.
Jednu hvězdu ale ubírám za občasnou utahanost psaní, i když někdy je prostě důležitá pro přesné vykreslení okolností. Ale u některých pasáží jsem se vyloženě nudila... A to u knížek nedávám.
Od autora si nicméně plánuju přečíst další knížky. Je to spisovatel s velkým S.
Analýza všech totalitních systémů, kdy hlavní hrdina Winston Smith chce poznat skutečnou, ne zmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři...
Temná alegorie lidského vývoje nepotěší ....
Život ohraničený omezením osobní svobody, určený pravidly Velkého Bratra, nemožnost sdělení názoru a hlavně - potlačení lidských emocí ....
.... Není možné založit civilizaci čistě na strachu, nenávisti a krutosti ....
.... Chyběla by jí vůle k životu - rozložila by se - spáchala by sebevraždu ...
Myšlenková stráž, zkreslování historie a pravidla novomluvu ....
Nedávám plné hodnocení kvůli té bezvýchodnosti ....
Neskutečně působivý příběh, který člověka donutí přemýšlet. Bavilo mě důmyslně promyšlený mechanismus, jak by takový svět mohl fungovat (nebo může).
2+2=5
Konečně jsem si splnila tuhle “povinnou četbu a i když je kniha nadčasová a měla by být povinná, protože to vymývání mozků stranou je tady vyvedeno do nejmenších detailů tak, že možná jen exkurze do KLDR by byla barvitější.. jsem trochu zklamaná. První polovina byla čtivá, přece jen tohle známe i z naší nedávné historie a buďme rádi, že naši “proléti tenkrát nad velkým bratrem vyhráli, ale postupně mě ta šeď života a opakování manter strany nudily a druhou částí jsem se už těžce prokousávala a nespravil to ani románek Winstona s Julií.
Farma zvířat je za mě mnohem údernější a příjemnější na čtení. Ale jsem ráda, že jsem si díky čtenářské výzvě mohla tuhle klasiku přečíst.
“Plození bude každoroční formalita jako obnovení přídělových poukázek. Zrušíme orgasmus. Naši neurologové už na tom pracují. Nebude věrnost kromě věrnosti Straně. Nebude láska kromě lásky k Velkému bratru. Nebude smích kromě smíchu štěstí z vítězství nad poraženým nepřítelem. Nebude umění, nebude literatura, nebude věda. Až budeme všemocní, nebudeme vědu potřebovat.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Jedna z knih, které nikdy nepřestanou být mistrovskými díly. Od začátku co konce jsem cítila všechny Winstonovy pocity, jako bych byla jím samotným. Orwell nejenom že vymyslel geniální, leč smutný politický systém, dokonce to dokázal napsat způsobem, kdy se člověk nenudí a jen neustále čeká jako na trní, co se bude dít.
Smekám a vřele doporučuji.