1984
George Orwell (p)
Dnes již klasické dílo distopického žánru je působivým obrazem společnosti, kde není místo pro lásku, vlastní názor ani pro víru ve vlastní smysly. 1984, dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou totalitních systémů. Britská společnost žije v roce 1984 pod nadvládou všemocné Strany. Hlavní hrdina Winston Smith, zaměstnanec Ministerstva pravdy, roboticky přežívá pod stálým dohledem Velkého bratra. Nepřetržité války a nedostatek základních potravin ještě přispívají k všeobecné duševní prázdnotě a mizérii. Winston Smith se zmůže na jedinou formu odporu: vede si tajný deník. Naděje na změnu se mu naskytne, když se seznámí s mladou, vzpurnou Julií – nejprve oba pouze sní o boji proti systému, ale nakonec seberou odvahu a připojí se ke stínovému hnutí odporu. Záhy se oba propadají ještě hlouběji do soukolí manipulace, špiclování, tělesného mučení i psychického teroru, které jsou všem totalitním režimům z podstaty vlastní. Audiokniha se v osobní rovině dotýká niterných témat, jako je láska, důvěra a zrada, zatímco v té abstraktní si klade filozofické otázky o povaze a poznání světa. V působivém podání Vasila Fridricha líčí vizi společnosti, kde není místo pro lásku, vlastní názor, dokonce ani víru ve vlastní smysly a varuje tak před jakoukoli diktaturou moci.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2021 , TympanumOriginální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
Interpreti: Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
až z toho mrazí.. od začátku jsem čekala jiný konec, takže trochu překvapení, ale o to přidává na kvalitě..
Knížka je skvělá. Ač je to fikce, dovedu si představit její reálnost. A myslím, že pro ty, kteří pamatují minulý režim, je tam jakási hodnota navíc... Ač je to v knížce psáno do extrému, dovedu si představit, že představitelé komunismu o něčem podobném snili...
Čte se to dobře a i vás to hodně dostane, ten silný motiv.
Ale mne mnohem více oslovila kniha s touto tématikou: Král Krysa.
Kniha na mne hodně zapůsobila a je skvěle napsaná, ale mezi mé oblíbence patřit nebude.
Kdybych mohla, dam tehle knizce sest hvezd. Orwell byl neuveritelny autor a predevsim nadcasovy, coz potvrdil timto romanem. Dalsi z povinne cetby, kterou jsem zhltla jednim dechem, a zaroven jedna z nejlepsich knizek, co jsem kdy cetla.
1984 patří mezi mé oblíbené knížky. Nejde ani vyjádřit,jak je pro mě tahle kniha dokonalá! Nejde popsat slovy, musíte si ji jen přečíst, abyste pochopili o čem mluvím. Ale uznávám, 1984 mě dostalo do takového psychického rozpoložení na několik dnů jako málokterá kniha!
Knihu rozhodně doporučuji přečíst (nejen k maturitě), příběh je nadčasový a svět, ve kterém se odehrává, probouzí ve čtenáři nepříjemný pocit. Děs této knihy nespočívá v mučení zločinců, ale v samotném ovládání lidí režimem, který má pod palcem nejen jejich činy, ale i myšlenky.
Špička světové literatury. Děsivě blízká realitě. Krutě podrobné popisy, úplně se mi svíralo hrdlo. Ale určitě doporučuji přečíst, protože pokud si neuvědomíme, jak absurdní jsou totalitní režimy, budeme nuceni si to doopravdy zažít. Díky pane Orwelle.
Místy jsem měla husinu, z tohohle jsme utekli, jen jsme si toho lízli a stačilo mi to. Myslela jsem na KLDR, tam tomu jsou asi nejblíž.
Huxleyho Brave New World je pořád špičkou žánru, ale Orwell se mu osmdesátčtyřkou hodně přiblížil. Je to hodně tvrdé a temné, ale člověk na to potřebuje trošku víc intelektu a reálného povědomí o zákonitostech světa, které zážitek z knihy tísnivě násobí. Goldsteinova kniha patří k těm nejlepším kapitolám, co jsem kdy četl. Jde o obrovské, žel masami nepochopené varování pro dnešní dobu a mám pocit, že se Orwell sekl jen o čtyřicet let. Prolétům dneška stačí stáhnout si film, proklikat obsah a říct, že "to četli" (proto aby byli "in" v těch lepších kruzích) a demagogicky dodat verdikt o tom jaká je to nudná blbost (obvyklý trik nastartování neplodné diskuze sporem, z kteréžto vyjde prolét s dobrým pocitem toho, že zapadl bez práce mezi ty, kteří obětují desítky hodin poctivému studiu vážného problému). Kromě absolutního monopolu násilí, viděl Orwell správně jako jeden z hlavních a mnohem důležitějších prostředků k nastolení totality omezení výrazových prostředků jazyka a omezení výměny informací. V časech Orwella se pálením knih a potlačováním výměny informací intenzivně zabýval jeden slavný kníratý rakouský malíř a známá totalitární partička aktivistů neruského původu okolo spolku "žít sovětský svaz" ":D. Před nimi to byla skoro 1000 let katolická církev a dnes je to islám, který v evropských zemích dokáže natolik narušit vzdělávací proces, že lze hovořit o systémovému vychovávání zabedněných fanatiků. Co jiného lze říci o skutečnosti, kdy se muslimské děti za podpory svých neandrtálských rodičů odmítají učit, jelikož vše, co je potřeba znát k životu je přece v Koránu. Doktrína nastupujícího jediného nositele informace, Koránu, a její násilné šíření je jen analogií procesů, které se odehrávaly okolo umělých úprav někdejšího nositele informace, Bible ve středověku, což vyústilo v intelektuální refromační úprk za oceán a definici dnešního civilizovaného světa. Tehdejší hlavní dozorce, papež, ještě neměl technické prostředky, jak tomu celému exodu neposlušných oveček zabránit a riziko naprosté totality tím na několik století lokálně pominulo (jako demonstraci vlastní nezávislosti na tehdejším Goldsteinovi američané hrdě vyhodili do moře jeden ze základních kamenů Washingtonského obelisku, který byl poslán Vatikánem). Wahábistický Islám, jakožto nástroj a vypilovaná nástupnická doktrína totální kontroly populace má s dnešními technickými prostředky velmi dobře nakročeno dosáhnout starých cílů v novém kabátě, před čímž již tentokráte nebude úniku. Neziskovky usilující o dovoz nových voličů jsou jen zametačem cest. Islám není našemu tzv. křesťanskému světu organizačně zase tak vzdálený, jak si myslíme. Ekumenické hnutí, jehož je islám nedílnou součástí, je způsobem jeho legitimizace v zemích se vzdělaným obyvatelstvem, kde mohamedánský prozelytismus zatím selhává. Vzdělaný člověk totiž dokáže pochopit, jaké důsledky dominantní implementace islámu přináší. A ekumenismus je doublethink v té nejnázornější podobě (Papežovo poselství lásky vs. paralelní legitimizace rozkladu rodiny jakožto svazku muže a ženy s dětmi, svěcení kanónů atd.). -Určitě si knihu přečtěte, Orwell trefně popsal cílový stav a pro pochopení cesty k němu zkuste třeba Waltera Veitha.
Já nevím, mně to prostě přišlo jako blbost, a to mi v době čtení bylo patnáct. Kdyby bylo 1984 žánrově horror, mělo by to i potenciál jakožto víc psychologicky zaměřený Saw, ale Orwellova zoufalá potřeba udělat to všechno hrozně Hluboké a O Politice (diktatura je špatná, kdo by to býval řekl!) z knihy činí nudnou, těžkopádnou, "poučnou" a docela i nesmyslnou knihu. Kdyby se postava O'Briana pojala víc abstraktně a nebyl z něj udělanej blbej egoistickej záporák s divnou nedořčenou motivací a papírově tenkým pohledem na život a kdyby Winston nebyl absolutní kretén (buď ještě blbější nebo naopak mnohem použitelnější), mohlo by to dopadnout jinak. Kdyby byl autor šikovný, nadčasový či postmoderní, udělal by z toho schizofrenickou fantasmagořinu, která by byla alespoň ke čtení zábavná. Ten svět taky moc nefunguje, příliš realistických popisů, moc informací a detailů, prostě boi, Orwelle, to se ti fakt nepovedlo. Ne že by se ti něco někdy nějak extra povedlo, no.
Jednu hvězdičku za to, že jsem na 1984 četla docela dobrou erotickou fanfikci.
Skvělá kniha, která mě naprosto uchvátila.. doslova jsem jí zhltla během několika dní. Nachází se zde spoustu věcí, které člověka nutí k zamyšlení a taková má podle mě kniha být... kniha, ze které si člověk něco odnese.
Jedna z nejlepších věcí, kterou jsem kdy četl. Strhující příběh vyvolávající úzkost z pouhé myšlenky, že by se tato utopie mohla stát skutečností.
ájdeme tu toľko desivých námetov, že by nám na dlhé storočia mali byť varovaním, že vždy sa tu nájde niekto, komu by takýto systém vyhovoval. Vonkoncom o podobný systém sa pár ľudí aj pokúsilo. Napr. Nacistické Nemecko, Stalinov Sovietsky zväz a v súčasnosti Severná Kórea. Štát, ktorý chce mať totálnu kontrolu. Ktorý vidí všetko a vie všetko. Veľký brat ťa pozoruje. Systém, ktorý sa snaží eliminovať nielen súkromie človeka, ale aj súkromie jeho mysle. Systém, ktorý je neomylný a je jedinou realitou. Nie je alternatíva. Vojna je mier. Sloboda je otroctvo. Nevedomosť je sila. Nič iné ako tento systém neexistuje. Žiadna iná moc neexistuje. Preto môže byť dva a dva päť.
Minulosť rovnako ako podstata človeka sa dá meniť. Je tvarovateľná. A v rukách Štátu.
Dlouho, až moc dlouho jsem si knihu nechával nepřečtenou. A dobře jsem dělal. Neustále jsem si tak oddaloval to potěšení. A teď závidím všem, kteří si knihu stále nepřečetli a kteří se na ni chystají. Určitě to tu padlo několikrát, ale je strašidelné, že kniha vyšla vlastně krátce po válce...
Dokonalá kniha, Orwellův nadčasový genius je neskutečný. V knize je zobrazen perfektní a extrémně efektivní totalitní systém. Tedy má pouze jednu chybu... Byl vyprojektován člověkem, co byl proti totalitě. Kdyby takového ducha měl například Stalin, tak by Rusko hořelo v pekle mnohem více než dnes.
Na knize mne fascinuje nejen genialita toho systému, ale líbí se mi obecně filosofování. Toto všechno je ztělesněné v osobě O'Briena. Kdybych měl parafrázovat geniální citát, tak bych napsal „Ten, kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost, kde vlastně existuje minulost? Minulost je pouze ve vzpomínkách, nikde jinde. Ten, kdo ovládá vzpomínky, ovládá budoucnost. Ten, kdo ovládá lidskou mysl ovládá budoucnost, minulost i přítomnost. Kdyby Strana chtěla, tak by voda tekla nahoru.“
Dále je tu extrémně fascinující myšlenka toho, že člověk myslí ve slovech. Vzpomeňte si na jakoukoliv věc. Co se vám vybaví? Slova. Samozřejmě, nikdo nemyslí nad rámec slov, slova jsou mysl. Jak zabránit myšlení? Zničíte slovník. Eliminujete mnohoznačnost a rozmanitost slov, potažmo myšlení. Zprimitivizujete myšlení. Všechnu možnou inteligenci vyzabíjíte.
Kniha je hrozivá, ale uklidňující v tom, že už byla napsána a že je tu nějaká skupina lidí, která je připravena.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance) vymývání mozkůAutorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Celou knihou mě provázela myšlenka, že tohle museli soudruzi přečíst v Československu ihned po jejím vydání a pak se v průběhu let snažili vše z knihy aplikovat do skutečnosti. Co jiného byla StB než Ideopolicie. Lidi se naučili doublethink - potají si říkali, že Husák je č***k, ale veřejně to nikdo neřekl a všichni ho oslavovali. Velký bratr nás sledoval pomalu na každém kroku (šmírování od StB). Překrucovala se historie pro vlastní potřebu (osvobození Sovětským svazem aj.), prvomájové a podobné manifestace, byly v podstatě Dny nenávisti, plány pětiletek se překračovaly ve výrobě naprosto zbytečných a nepotřebných věcí a základní spotřební zboží se nedostávalo a dalo by se pokračovat. Lidi musí číst a hlavně si pamatovat takové knihy, aby je nemuseli prožívat na vlastní kůži!