1984
Eric Arthur Blair
Vojna je mier. Sloboda je otroctvo. Nevedomosť je sila. Nové vydanie románu 1984 - jedného z najznámejších diel svetovej literatúry. Spája v sebe prvky spoločensko-politického a vedecko-fantastického románu. Je obžalobou komunistickej diktatúry, ktorá roku 1984 ovládla všetko, vrátane ľudského myslenia. Román opisuje osudy čestného, citlivého a uvažujúceho jednotlivca (Winstona Smitha), ktorý sa vzoprie systému, za čo platí krutú daň. George Orwell touto knihou už roku 1948 ponúkol víziu, ktorá sa neskôr stala realitou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2021
,
Publixing
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
Interpreti: Ivo Gogál
více info...
Přidat komentář
Poprvé jsem knihu četla jako povinnou četbu v anglickém jazyce. Říkala jsem si, že jsem vyfasovala opravdu nezáživnou knihu. A jaké bylo překvapení, když jsem příběh přečetla! 1984 je jedna z mých nejoblíbenějších knih. Líbí se mi především styl, jakým pan Orwell psal. První část je sice méně záživná, ale poslední to vyvažuje. Takže samozřejmě doporučuji.
Jde o významné dílo, které ovlivnilo opravdu mnohé, od další literatury, přes odpor lidí, především v Evropě, k totalismu jakéhokoliv ražení, až k celé řadě filmových tvůrců a jejich děl. Bohužel, dnes už 1984 docela zapadá pod nánosem svých pokračovatelů, lidí, kteří z něj vycházeli a vycházejí a obohatili ho o své myšlenky, případně svou vizi naopak nezvládli a stvořili jen jakéhosi malého mrzutého hloupého nedonošence. A to i přestože je dílo pořád, vyjma pár lehkých detailů, stále a nanejvýš aktuální.
1984 je archetyp antiutopického díla, ale abych pravdu řekl, film mi sedl daleko více. Přestože v něm není řečeno tolik, ale právě proto myslím, že v tomhle ohledu mi vyhovovala spíše ona zkrácenost a jednoduchost. Snad poprvé, co mi takhle uznávaná kniha sedla opravdu méně, jak její filmová adaptace
Dílo génia, které se jen tak nenajde ... teď jen lituji, že jsem po tomto titulu sáhl tak pozdě ! 5 z5 !!
Člověk přestal být lidský. Soukromí vymýceno. Všechny společenské hodnoty rozvráceny. Děti poštvány proti rodinám. Láska znásilněna a rozervána. Spravedlnost opustila svět. Válka jako článek průmyslu a brzda rozvoje. Myšlenky jsou loveny a zabíjeny. Historie je služkou teroru. Slova jako smrt nosící pastě. Co je to přátelství? Jak vypadá svoboda? Velký bratr jako bůh, který neexistuje. Ne, svět, která ovládá Strana přestává být obyvatelný pro všechny rodu Homo Sapiens. Je mi líto, spáchal jsem ideozločin. Petr zapřel Ježíše. Já zapřel sebe před sebou. Sejdeme se na místě, kde není temnota. Škoda, že taková místa v této knize nejsou.
Ze začátku byla kniha velmi zajímavá, ale tem konec už mě moc nebavil a byl hodně depresivní (vím že o tom ta kniha právě je, ale bylo to hodně zdlouhavé). Měl by si jí ale přečíst každý, je dobrá k zamyšlení a je opravdu nadčasová.
Výborně napsaný román, který i dnes může nabídnout zajímavý pohled. O tolik znepokojující, že myšlenky v ní obsažené jsou stále aktuální.
„Mysliš si, že si človek ?“
„Ja som človek!“
„Tak si posledným človekom na tomto svete, tvoj druh vymrel a my sme dedičmi tohto sveta.“
Skvělá kniha. Po delší době jsem přečetl knihu se špatným koncem, konec opravdu depresivní, jak vlastně nemůžete nikomu věřit, že nepřítel je všude kolem vás, je maskovaný a vy jste v životě vlastně sami. A někdy nezbývá nic jiného, než se vzdát a s pokorou přijmout to, co vám ti nahoře nakecají. Zobrazená hrozná budoucnost, kde vlastně jsou lidi pouhé loutky, bez nějakých větších citů, jen pracovat a sloužit Straně, která udržuje moc prostřednictvím nekončící války, neustálým měněním minulosti, mázaním kompromitujících informací z tisku, mučením, a v nejhorším případě až likvidací. Žádná věda, žádný rozvoj, jen hlad a nedostatek věcí. Nedejbože aby se někdo začal víc zabývat minulostí nebo tím, proti komu vlastně válčíme? Eurasie, Eastazie? Vždyť jsme válčili proti tomu druhému! Dvě a dvě není čtyři, nemusí být pět, ale třeba tři, podle toho, co vám zrovna nakecají.
Myslim si, že tuto knihu by si měl přečíst naprosto každý! Kdo ví, jak nakonec svět skončí. Kniha se mi četla velice dobře.
Na začátku jsem se i místy nudil. Ovšem hned jak se objevila na scéně Julie, kniha mne chytla a nepustila až do pasáže, kdy si Winston čte v 'Knize'. V téhle části jsem dokonce několik stránek přeskočil. Zatčení Winstona knihu opět vygradovalo a na konci jsem mu držel palce, ať to dá...
V konečném součtu (s ohledem na hodnocení na zdejším serveru), je pro mne kniha lehkým zklamáním. Prostě jsem čekal něco jiného. Podobné téma zpracoval Jevgenij Ivanovič Zamjatin v románu 'My'.
Tohle jsme měli jakopovinnou četbu na stření škole - nenáviděl jsem to...
Později jsem pochopil a přišel tomu na chuť...
Kniha, u které mi místy mrazilo v zádech, když jsem viděl společné rysy našeho světa a světa z roku 1984. Celou dobu mi fascinovala promyšlenost knihy a dokonalý popis totalitního světa a jeho fungování. Goldstainova Kniha byla ale hotovou třešničkou na dortu. Nestačil jsem se divit, jak dokonale a prozřetelně dokázal Orwel popsat mechanismus vlády nad masami, i nad jedincem. Jen mi mrzí, že Winston nestačil přečíst knihu celou dřív, než je lapili.
Orwell se v popisu totalitních režimů našel, ať už jde o zvířecí alegorie, nebo světy rozdělené na tři velké země. Velký bratr, newspeak, doublethink, místnost 101 - to všechno jsou věci, které se staly kultovními, slovy pro to, co v románu znamenaly. Od tísnivého začátku, po děsivý konec, tahle kniha má tu moc si vás podmanit.
Hrůznost a deprese v podobě totality a George Orwella s temným perem v ruce.
Vše podstatné už tu bylo řečeno, takže se nebudu rozepisovat nějakým monstrózním způsobem. 1984 je úžasná kniha, nevím, jestli jsem kdy četla něco, z čeho by prýštilo více zoufalství a bezmoci. S každou další stránkou mi přišla lepší a lepší a nemohla, prostě nemohla jsem se od ní odlepit. Závěr mě šokoval. Asi jsem si zvykla na happyendy a tak nějak jsem doufala, že by to mohlo vyjít. O to děsivější vystřízlivění mě čekalo.
Po přečtení Orwellovy knihy 1984 se začnete na svět dívat jinak. Začne vás děsit víc, než kdykoli předtím.
"Strašné je, pomyslel si Winston, strašné je, že když to O´Brien říká, asi tomu věří. Odráží se mu to ve tváři. O´Brien věděl všechno. Věděl tisíckrát líp než Winston, jaký svět ve skutečnosti je, v jakém ponížení žijí masy lidských bytostí a pomocí jakých lží a barbarství je v něm Strana udržuje. Všechno už pochopil, všechno zvážil a nic se nezměnilo; všechno ospravedlňuje konečný cíl. Co člověk zmůže, říkal si Winston, proti šílenci, který je inteligentnější než on, poctivě vyslechne jeho argumenty a potom prostě setrvá ve svém šílenství."
Klasika s "velkým bratrem". Velice čtivé, jedna z knížek, na kterou se nezapomíná.
Myšlenky v zakázané knize Emanuela Goldsteina jsou dokonalé. Orwell prokazuje vynikající znalost psychologie davu a technologie moci, čímž vytvořil v podstatě nadčasový a vždy pravdivý popis fungování politických a společenských systémů v jakékoliv době historie lidstva. Každá epocha má svá specifika, každý myšlenkový proud má své idee. Ale po ořezání těchto drobných nuancí zůstává základ většiny hnutí, který je podobně jako lidské DNA pro všechny v podstatě stejný. A zatímco ve Farmě zvířat se George Orwell obrací spíše do minulosti a trefně popisuje jeden z bolševických experimentů, v této knize se naopak zaměřuje na fiktivní budoucnost, která je ovšem v jednotlivostech dneška naprosto reálná. Doba strany a Velkého bratra neskončila, naopak je bohužel věčná.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Trvalo mi poměrně dlouho, než se mi tuto knihu podařilo sehnat. Možná jsem jenom špatně hledal. Každopádně ale musím napsat, že to stálo za to! I když nejsem fanouškem povinné literatury, tuto knihu by si alespoň jednou za život měl přečíst každý. Orwell problematiku totalitního státu již nakousl ve Farmě zvířat, zde je jiná situace, doba, atmosféra i jiné postavy, ale kniha je stále stejně aktuální, téměř šedesát tři let po svém vydání. Opravdu jsem si kolikrát říkal, že tak nějak to může být, nebo snad i je. Skutečně nadčasové a geniální dílo, které rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy přečetl.
2+2=4...