1984
George Orwell (p)
Antiutopický román 1984, jedno z nejvýznamnějších literárních děl 20. století, dokončil George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair) krátce před svou smrtí v roce 1950. Dodnes mrazí čtenáře plastický obraz země ovládané totalitní mocí, Velkým bratrem. Rozhlasová dramatizace z roku 1991
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno:
2012
,
Radioservis
Originální název:
Nineteen Eighty-Four, 1949
více info...
Přidat komentář
Audiokniha
Už mám ve svém čtecím plánu Orwella dlouho a teď konečně jsem se k němu dostala. Uff, to bylo náročné čtení, děsivé. Knížka mě na začátku chytila a už mě nepustila. Musela jsem si dohledat, kdy to vlastně Orwell psal, kdo byl (bohužel mě to ve kdysi ve škole minulo). Kniha vznikla v roce 1949 a byla reakcí na situaci v Rusku, na Stalina. Tak jako my jsme považovali za nepřátele ty na západě - teda bylo nám to tak předkládáno, tak tady je cítit ten strach ze socialismu. Hlavní postava Winston je občan, který poslouchá, dělá co strana chce, chodí do práce, plní vše, co se plnit má.... A pak začne pochybovat, přemýšlet, začne si psát deník. Nebudu dál spoilerovat. Každopádně je velmi děsivé, jak moc je to současné. Ta práce se strachem! Čtení mě trošku hodilo do depky a přemýšlela jsem co je vlastně pravda a co je lež? A umíme to poznat ? Každopádně skvělé čtení, děsivé, šílené, ale skvělé.
Povinná četba, četla jsem někdy na gymplu, ale teď jsem si četbu více užila (přeci jen s věkem a zkušenostmi člověk na spoustu věcí nahlíží jinak). První půlka mě tedy moc nevtáhla, ale zhruba od poloviny mě příběh zaujal a z konce mě ještě teď mrazí. Velmi aktuální kniha, s uplynulými léty snad ještě více aktuální než kdy dříve. Doporučuji.
Díky ČV jsem se konečně odhodlala k přečtení tohoto díla, kolem kterého jsem řadu let obcházela s tím, že podle různých zmínek vím, o co se asi jedná. Tak to jsem se tedy pěkně spletla. Kniha se mi vůbec nečetla lehce, zvláště ve střední části jsem musela dávat pozor na každé slovo, na význam každé věty a její kontext. A ano, opravdu to tu moc neodsýpá a není tu v podstatě žádná akce, jenže se jedná o geniální a hlavně srozumitelnou analýzu totalitních režimů. Třetí část je pak zase naprosto obludnou ukázkou toho, jak lze člověka nenávratně zlomit. (A co je nejhorší, že se to stále ještě reálně děje). Sice nelituju, že jsem knihu přečetla, ale dobře mi z ní rozhodně není.
Kniha poslechnuta v audiu, děsivé vymývání mozků. Kniha naprosto nadčasová. Po Příběhu služebnice, Svědectví o životě v KLDR do třetice totalita, zde hrůza gradovala a byla "vyšperkovaná k dokonalosti" :-((((
Pokud z vás tenhle (master)piece neudělá liberalistu a kapitalistu tak už nic! Je to svět kde už brzo nebude existovat orgasmus, 2 + 2 je zde pět nebo tři (it depends) a vlastní rodiče jsou pyšní na své děti, že je udají a pošlou na "vaporizaci". To jest jen úzký vzorek hrůz, kterým oplývá svět "Velkého bratra". Každopádně ten kdo má v tomto světě pod palcem výrobu displayů a mikrofonů musí být finančně hodně za vodou :). Fascinují mě přívlastky největší, nějčtenější, nejdůležitější, nejcitovanější a tak jsem tento kousek oplývající mnoha těmito přívlastky nemohl vynechat. Nelituji toho ani v nejmenším a až se někdo při rozhovoru bude ohánět Velkým bratrem, tak budu moci zhodnotit adekvátnost tohoto využití. Ultimátní analýza všech totalitní systémů, které byly a jsou našem vesmírném tělese dostupné. Mix všech diktatur, které se tu objevují se asi nejvíce blíží Severní Koreji nebo době Stalina. Ovšem kde by se z našeho dnešního pohledu dalo využít přirovnání Velký bratr tě sleduje nejefektivněji, je za mě situace s Googlem, Facebookem a spol., protože ti toho o nás vědí úplně nejvíc (nijak se z toho nehroutím, ale je to přinejmenším k zamyšlení a na dokument Social dilemma se teď dívám zase trochu jinak). Winston je docela borec, atmosféra je dosti depresivní, ale naopak mi dělala radost poněvadž nikdo nemusíme být takovým otrokem systému jako musel být Winston. Další známé - room 101, newspeak, doublethink, thoutgcrime, ministerstvo pravdy/lásky/míru, válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomist je síla. 50/52
AUDIOKNIHA: Klasika, ze které mrazí. Síla manipulace autoritářských režimů a zlomená a na kolena sražená lidská důstojnost jako součást každodenní praxe. Žádné veselé čtení/poslouchání, přesto nezastupitelné ve světové literatuře 20. století. Interpretace v podání hereckých es Jiřího Ornesta, Borise Roesnera a pana Hrušínského nejstaršího zaručuje literární zážitek.
Knihu jsem neměla odvahu a chuť číst spoustu let. Asi je dobře, že na ni došlo až teď, kdy se mi líbila. Je to děsivé. Připomíná mi to život v KLDR.
No, nebudu to moc okecávat, nebavilo mě to. První část byla ok, druhá mě extrémně nebavila, nešlo mi se tím prokousat a musela jsem knížku na dlouho odložit. No a třetí, tu jsem měla zase během chvilky přečtenou a rychle odsýpala.
Četla jsem i Farmu zvířat a ta se mi líbila mnohem víc, je tedy možné, že mi nesedl překlad.
Knihu jsem měla na seznamu "to read" už několik let... Jsem ráda, že jsem ji četla až teď, protože si nejsem jistá, zda bych ji dříve pochopila správně a navíc si myslím, že když je člověk mladý, žije pořád v jakési naivní bublině, že všechno špatné se odehrává někde jinde a někomu jinému. Kniha pro mě byla nyní opravdu zajímavá, už jen z toho pohledu, že jsem předtím dočetla Svědectví o životě v KLDR, tzn. příběhy, které popisují realitu ve 20.letech 21.století. Kdežto kniha 1984 popisuje fikci v blízké budoucnosti (byla vydána 1949). Vzhledem k tomu, že jsem knihy četla po sobě, začaly se mi smývat rozdíly mezi tím, co v jaké knize bylo..čili mezi tím, co je fikce a co realita...a je to vlastně naprosto děsivé. Román hodnotím velmi pozitivně, příběh je vystavěn tak, že nutí čtenáře číst a hlavně přemýšlet. Nekteré pasáže o ideologii jsem musela číst i víckrát, abych pochopila. Úplný závěr byl pro mě z knihy celkem nejasný, měla jsem problém rozpoznat, co jsou představy a co realita.
Přečetla jsem knihu jako ebook při cestování. Čekala jsem asi cokoliv, ale ne tohle, všeobecně jsem samozřejmě věděla o čem to je, ale nevím proč, čekala jsem happy end. Klasické hodnocení jako nadčasová kniha výborně popisující praktiky totalitních režimů. Mimo to si pamatuju, že nám ve škole říkali, že se v knize popisuje to, že režim sledování obyvatel to dotáhl tak daleko, že sleduje i myšlenky lidí. S tím dle mého názoru nesouhlasím, podle mně se ty lidi prozradí sami pod tím neskutečným tlakem z pronásledování a v případě hlavního hrdiny i za použití mučení a drog. Určitě by si knihu měl každý přečíst, chápu, proč je zařazena v povinné četbě.
Aknihu jsem si náhodně vypůjčila v mé knihovně. Nevím zda-li toto dílo budou číst naše děti, je spíše pro pochopení pro mou generaci. Nadčasové dílo z období totalitního režimu.
(Čtenářská výzva) Brilantní analýza totalitních systémů a moci postavené na lži. Až přílis dlouho doufáme, že se nás už nic takového týkat nemůže, než začneme procitat, pochybovat a ptát se. Velmi dobrá kniha, kterou by si měl rozhodně přečíst každý z nás. Nicméně v hodnocení plným počtem hvězd mě trochu zbrzdila na můj vkus až moc rozvleklá první třetina příběhu. Nic to ale nemění na tom, že rok 1984 se tímto dílem zapsal do dějin.
Na tuhle klasiku jsem se chystal opravdu dlouho a jsem rád, že už si ji můžu zařadit do přečtených. Sice jsem čekal trochu jiné pojetí, ale i tak rozhodně stojí za to. Podle toho, co jsem o knize věděl, mě napadl napínavý příběh o různých tajných akcích a hnutích, které se budou snažit Velkého bratra svrhnout. A ano i tohle jsem v knize našel, jen to nebylo v takové míře. Taky jsem si (nevím proč) myslel, že se to na konci podaří. To jsem se hodně spletl, ale závěr mě nezklamal. Vlastně dává mnohem větší smysl. Autor tak celkem děsivým způsobem varuje, jak je taková ideologie nebezpečná a těžko porazitelná. Líbilo se mi celkové popsání života v této totalitě. Příklady jako zakázaný sex, pokusy co nejvíce osekat jazyk, nabádat mladé k udavačství (dokonce vlastních rodičů), přepisování minulosti a faktů, aby diktátor měl pořád pravdu...to všechno krásně popisovalo rostoucí strach obyvatel a moc Velkého bratra. Jeden problém jsem ale s knihou měl. Nemám rád dlouhé popisy myšlenek a úvah a tady vzhledem k zamyšlení nad celou společností se toho dostává celkem dost. Prostě preferuji akci a posun v ději. I přes tuto osobní výtku je tohle dílo prostě nadčasové a bohužel stále dost aktuální. Opravdu doporučuji! ... můj instagram: @klesnacte
Nechce sa mi príliš rozpisovať o knihe, ktorú tu už zo všetkých strán poobracali iní. Pre mňa to kniha kníh nie je a asi ani nebude. Čítal som ju kedysi dávno hneď po Farme a už vtedy sa mi zdala slabšia. Farmu som odvtedy nečítal, no ani v súčasnosti ma táto kniha neuchvátila. Skvelý nápad, ktorému u mňa nepomohla forma. Plochý príbeh, ktorý mal síce vynikajúcu depresívnu atmosféru, no to bolo asi tak všetko. Mal by som si asi znovu zohnať aj Farmu, uvidím, či budem na ňu pozerať rovnako ako pred rokmi.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie totalitní stát zfilmováno anglická literatura psychologické romány svoboda britská literatura vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
2+2=5
Konečně jsem si splnila tuhle “povinnou četbu a i když je kniha nadčasová a měla by být povinná, protože to vymývání mozků stranou je tady vyvedeno do nejmenších detailů tak, že možná jen exkurze do KLDR by byla barvitější.. jsem trochu zklamaná. První polovina byla čtivá, přece jen tohle známe i z naší nedávné historie a buďme rádi, že naši “proléti tenkrát nad velkým bratrem vyhráli, ale postupně mě ta šeď života a opakování manter strany nudily a druhou částí jsem se už těžce prokousávala a nespravil to ani románek Winstona s Julií.
Farma zvířat je za mě mnohem údernější a příjemnější na čtení. Ale jsem ráda, že jsem si díky čtenářské výzvě mohla tuhle klasiku přečíst.
“Plození bude každoroční formalita jako obnovení přídělových poukázek. Zrušíme orgasmus. Naši neurologové už na tom pracují. Nebude věrnost kromě věrnosti Straně. Nebude láska kromě lásky k Velkému bratru. Nebude smích kromě smíchu štěstí z vítězství nad poraženým nepřítelem. Nebude umění, nebude literatura, nebude věda. Až budeme všemocní, nebudeme vědu potřebovat.