1Q84: Kniha 1 a 2
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137474/bmid_1q84-kniha-1-a-2-V0i-137474.jpg
4
1430
1430
Co kdyby jednoho dne kdosi kdesi přehodil imaginární výhybku, a svět, jak ho znáte, jednou provždy skončil? A co kdyby si toho navíc nikdo kolem vás nevšiml? Aomame a Tengo jsou zvláštní postavy. Ona je geniální fyzioterapeutka, která rozumí lidskému tělu jako málokdo. Jen svých znalostí občas využije k tomu, aby odeslala na jiný svět muže, na které je běžná spravedlnost krátká. On je vynikající matematik se spisovatelským talentem, který se jednoho dne propůjčí ke zdánlivě nedůležitému literárnímu podvodu. Ti dva se neviděli dobrých dvacet let, v hloubi duše ale nepřestávají myslet jeden na druhého. Oni sami se vlastně nezměnili. Jenže svět kolem nich začal být od jistého okamžiku jiný a podivný. A oni by v něm teď měli najít jeden druhého… Ve svém nejnovějším románu se Murakami pokusil propojit své dosavadní tvůrčí postupy a zkušenosti do rozsáhlého celku, ve kterém nechává zaznít mnoha protichůdným hlasům, aby se znovu a nově zamyslel nad svými oblíbenými tématy. Název 1Q84 odkazuje na jiné slavné dílo, a sice román 1984 George Orwella. V japonštině má totiž Q stejnou výslovnost jako devítka, takže se z tohoto hlediska jedná zároveň i o jakousi slovní hříčku. Má naznačovat nepatrnou, ale přesto velmi podstatnou změnu, jež má obrovské následky.... celý text
Přidat komentář
"Mějte prosím na paměti jedno: Věci nejsouo takové jaké se zdají být" - Najodvážnejší a najzamotanejší Murakami, ktorý znova žongluje s pocitmi a prekrúca realitu. V tejto knihe najmenej hmatateľne pritom najviac tajomne. Postavy sú ďalšie "klony" predošlých hrdinov v nových situáciách s podobným presným a detailným chápaním reality, ktorá je neustále skúšané a narušované. Alegória na variácie Orrwela znova len náznaková nie reálna a Murakami názvami diel len dáva hold svojim naj spisovateľom. Takisto mladý Kafka v "Kafka na pobreží" nie je večne "deprimovaný" a na Tenga v 1Q84 nepôsobí a nebrzdí Big Brother/Little people. Gro všetkých príbehov sú iné svety, ktoré sa tlačia do sveta reálneho. V 1Q84 sú okrem "priechodov" vybudovaný aj strážcovia, persíveri, recíveri, daugter a všeličo iné. Na jednej strane príbeh dostáva rozsah, na druhej vymedzovanie otázok(aj keď hmlisté) činnosti a funkcie iného sveta príbehu berie tú mágiu neznámeho, lebo čo sa definuje, dá sa aj spochybniť (podobne ako pri Hard boiled wonderland). Ostávajú však trademarky ako postranné príbehy, pomaly sa vynárajúca história, či neviazanosť v sexe (tentokrát radikálne), ktoré znova raz podčiarkujú Murakamiho naratívnu precíznosť. (Napísané za doprovodu Janáčkovej Sinfonietty.) PS: nebyť Tamaru gay, bol by to čistý Leon.
Zatím nejsložitější Murakamiho kniha. Stejně jako všechny ostatní i 1Q84 je velmi poutavě a barvitě napsaná, neschází, pro Murakamiho typický, motiv nenaplněné lásky s prvkem fantasy. Murakami ve své knize vytvořil jednoznačně velice zajímavé a nápadité prostředí, je radost to číst a i přes rozsáhlost neztrácí děj v žádné části spád. Už se těším na knihu 3.
Dlouho jsem přemýšlela, které dílo si mám od tohoto autora přečíst jako první. Nemohla jsem se k tomu dlouho odhodlat, až se ke mně zčista jasna dostala kniha 1Q84. Sice jeho zatím nejobsáhlejší dílo, takže by se dalo říct, že nejnáročnější, přesto mě velice mile překvapilo. Ze začátku se mi zdálo maličko přehnaně popisovací a rozepisovací, ale v důsledku to mělo svůj význam, takže jsem měla pocit, že se k tomu rozepisování musím ještě vrátit :-) Kniha, která obsahuje jak příchuť romantiky, tak maličko fantasy a krimi motivů. Necelých 800 stran jsem zhltla celkem rychle a už se těším na další pokračování, neboť konec tohoto díla je příjemně otevřený, takže myslet si zatím můžeme cokoliv :-)
Murakami u mě opět zabodoval. Kniha měla spád i přes svůj rozsah. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu! :-)
Murakamiho styl psaní je poutavý, příběh je neobyčejný a čím dál napínavější. Nemůžu se dočkat na 3. knihu :-)
S konečným hodnocením si počkám až na poslední knihu, ale zatím mě příběh potěšil. Lovestory okořeněná trochou fantastiky. Až na výjimky se tentokrát autor zdržel příliš explicitně popsaných sexuálních scén, uf, snad už se z toho konečně vypsal a vrazí svou bohatou fantazii někam jinam. Mohl si ušetřit citace celých literárních pasáží, ale snad to nakonec bude mít smysl a zapadne to do příslušného místa puzzle celého příběhu. I když část básně o japonském císaři byla pro středoevropana přinejmenším zajímavá. Jakožto příslušnice malinkého nárůdku hodně daleko od Japonska mě pan Murakami zatím vždycky pohladil po duši nějakou tou zmínkou o české hudbě nebo jiných reáliích. Tentokrát to byla samozřejmě Janáčkova Symfonietta a "zelené pláně země České" (kde bychom vzali celé pláně, možná tak políčka a občas nějaký ten les), které prolínají celým příběhem.
Tak tahle kniha se mi od Murakamiho líbila nejvíc, a to jsem přečetla všechny :o)
Jedna z nejzajímavějších a pravděpodobně nejlepších knih, jaké jsem kdy četla.
mám murakamiho knihy ráda a tato mě rozhodně nezklamala, i když z počátku mi trvalo se začíst. rozhodně doporučuji. Je to zvláštní příběh (či příběhy) asi nejvíc mě jejich fascinovala atmosféra.
Perfektní knížka...nejdřív se mi do ní moc nechtělo a teď nevím, jak vydržet do října :-(
Murakami je konečně zpátky! Od té doby, co jsem si od něho přečetl první knížku - Kafku na pobřeží, přicházelo s každou další menší či větší zklamání. Na 1Q84 jsem se těšil, ale snažil jsem se nemít velká očekávání.
Haruki v sobě nezapře grafomanii, občas píše až moc, příliš zbytečností. Jenže sám cituje v knize Čechova: "Pokud se ve vyprávění objeví pistole, musí padnout výstřel" a zdá se, že se touto poučkou řídí. Na první pohled nepodstatné detaily později zapadnou do skládačky příběhu. Spisovatelova imaginace mě fascinuje, když už si myslím, že jsem jeho příběhu přišel na kloub, změní se a já jsem zase na začátku. Neustále mi utíká, zkrátka dokonalá hra se čtenářem.
Samozřejmě se tu setkáte s Murakamiho oblíbenými tématy - klasickou hudbou, trochu "nestandardní" sexualitou, atd. Zkrátka další variace též látky. U mě se ale zatím první dvě knihy z trilogie zařadily na vrchol mého "čtenářského deníku" a nemůžu se dočkat, jak si se mnou Murakami pohraje ve třetím pokračování.
Poznámka: Sám se snažím psát, ale u téhle knížky mě přepadla frustrace, že bych s tím možná měl hned seknout, protože něco takového nikdy nevymyslím.
Líbila se mi forma propojení a pravidelného střídání dvou dějových rovin, zvláště pak když jsme záhy objevili několik styčných bodů. Ale musím sebrat jednu hvězdičku za (pro mne ) přílišné vršení dalších a dalších epizodních vyprávění, která se navíc ještě opakovala. Vnímavý čtenář přece zaregistroval hned napoprvé, ne? Sice jsem nepřeskočila ani řádku (dokonce se mi ty pasáže i líbily), ale zpomalovaly děj a napětí. A to byl teprve první díl!
Lede Darkshnire - fakt se nedivím, že ti ta (ne)korektura moc nevadila :-)
Kniha mě velice nadchla. Viděl jsem tu několik připomínek na korektůru. Mě až tolik nevadila.
Velice pěkně popsaná forma spojení dvou světů... čekám na třetí díl!
Opět jsem potrestala sama sebe, když jsem začala číst knihu, jejíž pokračování ještě nevyšlo. Dobře mi tak. Jisté je, že než si přečtu poslední díl, budu muset ještě jednou zopakovat Knihu 1 a 2. A ohodnotím důkladně až poté. Teď snad jen tolik, že se Knihy 3 už nemůžu dočkat.
První dvě třetiny knihy jsou velmi čtivé a zábavné, ale v poslední třetině mi přijde, že se autor opakuje a neustále probírá to samé dokola.
Před pár lety jsem si s nadšením přečetl Norské dřevo, pak celkem se zájmem Na jih od hranic, na západ od slunce, ale do dalších Murakamiho knih se musím čím dál víc nutit - příliš mnoho slov, příliš mnoho až směšně vykonstruovaných pasáží a motivů. O co živější, působivější a syrovější jsou knihy jeho jmenovce Rjú Murakamiho...
Murakami, Murakami, že vy byste měl víc škrtat a krátit, taky necucat z prstu. A odpustit si cpát do románu všechny zážitky z knih, které přečetl, jen abyste se pochlubil. Nevěřím vašim hrdinům. V jednu chvíli jsme se přistihla u kacířské myšlenky, že když si hlavní hrdinka strčí jen tak pistoli do úst, přeju si, já pacifistka, aby holčina vystřelila a byl od ní pokoj. ….. Několikrát mi v hlavě naskočilo…“tak spolu přece ženy nemluví“…. Protiřečí si v mnohém ti „mimozemšťané“.V jednu chvíli A neřeší peníze, jsou ji jedno oblečky a v druhé už zas kostýmky a botky co nosí včetně značek důkladně vyjmenované, aby bylo vidět, že se vyzná. Jedna a tatáž osoba. Pokračování? Díky, nechci
Štítky knihy
japonská literatura magický realismus
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Mně Murakamiho dlouhé popisy vůbec nevadí - naopak. A vždycky jsem měla úplně husí kůži, když jsem začala tušit, jak a v kterých bodech se příběhy spojují. Geniální!