1Q84: Kniha 1 a 2
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/137474/bmid_1q84-kniha-1-a-2-V0i-137474.jpg
4
1430
1430
Co kdyby jednoho dne kdosi kdesi přehodil imaginární výhybku, a svět, jak ho znáte, jednou provždy skončil? A co kdyby si toho navíc nikdo kolem vás nevšiml? Aomame a Tengo jsou zvláštní postavy. Ona je geniální fyzioterapeutka, která rozumí lidskému tělu jako málokdo. Jen svých znalostí občas využije k tomu, aby odeslala na jiný svět muže, na které je běžná spravedlnost krátká. On je vynikající matematik se spisovatelským talentem, který se jednoho dne propůjčí ke zdánlivě nedůležitému literárnímu podvodu. Ti dva se neviděli dobrých dvacet let, v hloubi duše ale nepřestávají myslet jeden na druhého. Oni sami se vlastně nezměnili. Jenže svět kolem nich začal být od jistého okamžiku jiný a podivný. A oni by v něm teď měli najít jeden druhého… Ve svém nejnovějším románu se Murakami pokusil propojit své dosavadní tvůrčí postupy a zkušenosti do rozsáhlého celku, ve kterém nechává zaznít mnoha protichůdným hlasům, aby se znovu a nově zamyslel nad svými oblíbenými tématy. Název 1Q84 odkazuje na jiné slavné dílo, a sice román 1984 George Orwella. V japonštině má totiž Q stejnou výslovnost jako devítka, takže se z tohoto hlediska jedná zároveň i o jakousi slovní hříčku. Má naznačovat nepatrnou, ale přesto velmi podstatnou změnu, jež má obrovské následky.... celý text
Přidat komentář
Murakami má prostě nezaměnitelný styl. V jednu chvíli čtete pasáž, v níž autor podrobně líčí naprosté banality a vzápětí se přenesete do míst, kde postavy vedou filosofickou reflexi svého životního údělu. Takto napsáno to patrně zní dost podivně, ale ve výsledku to funguje skvěle - kniha má totiž "to cosi", co vás nutí pokračovat dál a ještě ke všemu si to docela užívat.
Murakami je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů a jen díky tomu dávám 4*. Místy mi to tentokrát příšlo až banální a čím dál víc mi vadí slabý překlad. Ne že by byl plný chyb, ale jako by ten překladatel neměl literární nadání nebo slovní zásobu. Minimálně v angličtině je Murakami barvitější.
no neviem,nejak nie som z tej knihy tak odviazana ako vacsina....postavy plytke,akoby nevyspecifikovane,tvrdia jedno a za 100 stran si protirecia...autor opakuje dookola veci, ktore uz raz boli povedane,nie ze by to nejak vadilo,ale po stvrte piate uz toho je dost...sem tam sa stalo,ze som preskakovala stranky...citala som to v ang a potom v cestine,no ten cesky preklad..hruza to je
Tyto knihy jsou skoro tak komplexní jako život sám. Místy všechno o ničem, místy nic o všem. Objevné pasáže se záblesky geniality s hlubokými postřehy oproti opakovaným faktům a nekonečným pasážím nudy. Chvíli nespoutaná fantazie následovaná pitvou velmi přízemních pocitů a dojmů. Je mi jasné, že autor tak rafinovaně vodí čtenáře po svém materiálně duchovním světě neskutečného příběhu, aby mu cosi podstatného sdělil. Opravdu nevím co to je, ale budu o tom přemýšlet.
Starý dobrý Murakami v linii magičtějších děl jako Kafka či Hard-boiled Wonderland, které mám osobně raději než jeho realističtější díla. Čte se to jedním dechem. Jen škoda odfláknutého českého vydání - tolik chyb (překlepů apod.) by dobré nakladatelství v knize nechávat nemělo...
Už když jsem se pomalu začínala domnívat že vím, jak kniha dopadne a jak se dějová linka Aomame a Tenga prolne, přišel Murakami se svými neobvyklými zvraty a dal mi ukazát, kdo z nás dvou má větší moc.
Klaním se před mistrem.
Nevím čím, ale od začátku mě příběh chytil. Příběhy Aomame a Tenga pozvolna plynou, vyvstávají otázky, ukazují se různá propojení. Děj se rozvíjí pozvolna, ale ani chvíli nenudí, pořád pod povrchem rezonuje jisté napětí. Je to velmi pěkně napsaná kniha a těším se na pokračování osudů v třetím svazku.
Knihu jsem bohužel nedočetl, připadal mi opravdu zvláštní a po 250 stránkách mě přestala oslovovat natolik, že jsem četbu knihy ukončil. Nechtěl bych ji žádným způsobem hanit ale bohužel se tento román prozatím nezařadil do mé vlny smyšlení a myšlení, možná někdy později se ke čtení tohoto románu vrátím až budu na takovýto druh žánru připraven. Prozatím dávám 2 hvězdy...
Styl psaní tohoto autora je opravdu zvláštní, vlastně bych řekla, že nic podobného jsem dosud nečetla.
Hlavní postavy - Aomame a Tengo - jsou každý úplně jiný s unikátními charaktery. Myslím, že každý čtenář si oblíbí někoho jiného. Vedlejší postavy také velmi přispívají k obohacení děje.
Aomame a Tengo se ve vyprávění kapitol v knize střídají, což je skvělé, děj se tak svižně ubírá ku předu, také je to ale velmi těžké zkombinovat, aby obě postavy byly dějově na stejné úrovni, a proto sem tam "uvízla" určitá postava ve svém ději na mrtvém bodě.
Dá se říci, že na začátku člověk vůbec neví, co od knihy čekat a - tedy aspoň já - to nevěděla ani na konci. Pořád jsem čekala, co se objeví na další stránce, kam se příběh vyvine. Postupně čtenář získává fakta, která se na sebe vrší,začínají se prolínat, zapadat do sebe a společně utvářet hlavní linii knihy.
Čtení mě opravdu vyždímalo a i když chci co nejdříve vědět jak celý příběh končí, tak si musím dát od tohoto autora na chvíli oddych a nyní mám chuť na nějaké opravdu lehké čtení. Celkově náročná ovšem skvělá kniha. Jak píši, s ničím takovým jsem se ještě nesetkala.
"Přesně tak. 1984 a 1Q84 jsou v principu docela stejné. Bez duvery ve svět a bez lásky pro tebe bude všechno jen bezcenná imitace. V kterémkoli z těch dvou světu, ve kterémkoli světě vubec platí, že hranice medzi hypotézou a pravdou jsou v naprosté většině případu okem neviditelné. Musíš je rozlišovat srdcem."
Čakala som viac. Omnoho viac, než to, čo sa mi dostalo. Kde je ten starý dobrý Murakami? 1Q84 je dobrý príbeh utápajúci sa vo veľkom množstve zbytočných slov. Nie raz ma prepadla myšlienka, že danú stránku vytrhnem! Ako tu už niekto spomínal, postavám sa nedá veriť, sú akési "plytké" a bez výnimočnosti. Ani jedna ma nenadchla, ani jednej z nich "nefandím", len nechávam plynúť dej a "dívam" sa na rozuzlenie, ktoré nám Murakami (možno) pripravil. Rovno otváram tretiu časť, bez veľkého nadšenia, poháňaná zvedavosťou, ako to s tým svetom 1Q84 nakoniec dopadne. 3/5
Murakamiho knihy jsem četla všechny, jeho styl psaní mi sedí, dlouhé popisné pasáže utváří působivou atmosféru, takže bez nich by to (myslím si) nešlo. Přestože se mi mnohem více líbily příběhy i postavy jeho knih předešlých, ráda příště sáhnu po pokračování této.
Není to sice nejlepší, co jsem od Murakamiho četl, ale navzdory megarozsahu je to čtivé a odsejpá to.
Tak moc jsem se na knihu těšila, až to ve mně asi vzbudilo přehnaná očekávání. Ne, že by mě zklamala nebo nedej bože, že by se mi nelíbila, ale i když jsou hlavní hrdinové typicky "Murakamovští", stejně pro mě příběh takovou tu klasickou Murakamiho melancholii postrádal. Je to typově spíš Hardboiled Wonderland a já se letos rozmazlovala Norským dřevem, takže možná proto mi to přišlo slabší. Souhlasím s názorem, že méně je někdy více, ale zkuste posoudit sami :)
Hodně mě zamrzelo množství pravopisných chyb, ztracených písmen nebo slov, slovní pořádek v některých větách a podobně. Ale tak to není Murakamiho vina :)
Tak tahle kniha mě totálně rozebrala. Nechápu to. Chtěl jsem napsat nějaký hodně oduševnělý komentář, ale k tomuhle to nesvedu. Žena se mě ptala o čem je ta kniha. Nedokázal jsem kloudně odpovědět. ...... a opět mám problém s hodnocením. Pět hvězdiček je prostě málo. Kdyby bylo deset,......tak bych jich stejně asi dal jedenáct.
Štítky knihy
japonská literatura magický realismus
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
"Pokud něčemu nerozumíš i bez vysvětlování, nemá cenu ti to vysvětlovat vůbec."