20 let nového Polska v reportážích podle Mariusze Szczygieła
Mariusz Szczygieł
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207099/bmid_20-let-noveho-polska-v-reportazich--207099.jpg
5
25
25
Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“. Internetové seznamky, privatizace, záplava zboží, telenovely a podnikatelské baroko. Seznamy agentů, historické křivdy a zklamaná očekávání. Všechno zakázané a nedostatkové leželo na dosah ruky. Najednou se mohlo svobodně mluvit a psát o minulosti i okolní realitě. Pro Polsko, stejně jako pro Česko a Slovensko, představoval rok 1989 nejen politickou, ale i kulturní a společenskou revoluci. Dnešní polská reportáž, jeden z nejzajímavějších a nejprestižnějších žánrů s dlouhou tradicí, se zrodila právě z nutnosti tyto nové fenomény a změny pochopit. Dívat se na ně s odstupem a kriticky. Některé jako by popisovaly to, co jsme sami prožili, jiné jsou svébytně polské. Dohromady ale skládají neuvěřitelně různorodý, někdy směšný a jindy mrazivý obraz minulých dvaceti let v jedné zemi ve středu Evropy.... celý text
Literatura naučná Historie
Vydáno: 2014 , PremediaOriginální název:
20 lat nowej Polski w reportażach według Mariusza Szczygła, 2009
více info...
Přidat komentář
Fenomenálna kniha. Rád by som si takéto rozmanité zbierky reportáží prečítal o každej krajine. Veľmi podarený koncept ako aj výber. 6 hviezdičiek.
Kniha polských reportáží? To si musím přečíst! Vždy mě zajímal život a smýšlení našich severních sousedů. Kniha nezklamala. Poláci nejsou jiní. Jsou stejní jako my. Samozřejmě, církev ovlivňuje život Poláku velmi významně. To je asi největší rozdíl. Ale jinak... Také se po revoluci museli znovu učit demokracii, dělali podobné chyby, měli podobné sny a touhy. Reportáže se čtou vskutku velice dobře a mě jen mrzí, že se k nim český čtenář běžně nedostane. Mám Polsko prostě ráda.
Pro (snad) nadcházejícího studenta polonistiky v podstatě povinnost. Jinak obecně jde o záležitost, ke které se bohužel nedostane každý, i když v ní není mapovaná mentalita jednoho národa, ale v podstatě obecně mezilidská a sociální společnost s jejím vývojem. To celé v reportážích o dluzích, náboženstvích, potratech i migraci. Co si jenom vyberete. A většina z toho je vskutku fascinující.
Tohle je prostě skvělé. Polsko je tak daleko a tak blízko a je to tu tak napínavě a zajímavě vyprávěno. Jedna skvělá reportáž za druhou.
Všechno, co jste chtěli vědět o Polsku a báli jste se zeptat. Pro mne objevení žánru a polské tradice literární reportáže, což je vzhledem k tomu, že v knihkupectví pravidelně váhám mezi literaturou faktu a prózou ideální literární útvar.
Kniha psaná v reportážích, které sestavil autor knihy Mariusz Syczygiela. Reportáže jsou psané reportéry napříč Polskem a jsou tématicky zaměřené. Obecně lze napsat, že pojednávají o období 80. - 90. let 20. století a období kolem milénia. Vytahují tak na povrch pochybné praktiky, neřesti, pochybení lidí, ať už záměrné, či náhodné. V knize se píše o vraždách, ztracených lidech, podomním prodeji, půjčkách a dluzích, , seriálech, pochybných inzerátech, podnikání v 90. letech, převážení drog, o posilovnách, obchodování na burze, módě jak v oblékání, tak v hudbě, o potratech, lesbičkách, gayích, ale i o náboženství a o komunistickém režimu a udávání.
Obecně, v knize je sepsáno to, co potkalo také lid v České republice. Jen jména aktérů si můžete zaměnit - Orlické vraždy, Amway, Home Credit, Provident, steroidy, drogy a mnoho dalšího.
Kniha je obsáhlá, přesto se četla dobře.
Tohle je naprosto neprávem opomenutá kniha. Čeští čtenáři jsou už takoví. Když je to kniha z Polska a ke všemu ještě jsou autory novináři, pak to u nás nikdo číst nebude. A to je škoda. Měli by si ji přečíst všichni, a to nejen proto, aby si uvědomili, že pošklebování se Polákům nemá smysl. Po revoluční vlně, která proběhla lehkým krokem střední a východní Evropou, se všichni chováme stejně, máme stejné touhy, stejné sny, stejná očekávání, stejné strachy, stejné problémy. Ano, role a postavení církve je v Polsku jiné, ale jinak jsme si podobní tak, jak si jsou podobné naše jazyky.
Sbírka skvělých reportáží, které jsou zároveň obrazem doby i metaforou obecných věcí lidských. Kvůli takovým reportážím bych si kupoval kterékoliv noviny a kterýkoliv časopis, kdyby u nás něco podobného vycházelo. Ale nevychází. Doufám, že alespoň čeští novináři si tuto knihu přečtou a pokusí se úrovni polských reportáží dorovnat...
Dvacet let v životě Poláků. Dvacet let pokusů o život v demokracii. Vliv církve, kriminalita, cesty za prací, pohledy zpět před rok 1989, fenomén disko polo... jedna pecka za druhou. Velký dík panu Szczygielovi za to, že sestavil tak úžasný přehled.