40 dní pěšky do Jeruzaléma

Obdivuji autora, že podnikl cestu do zemí Turecka a Izraele. Kniha se mi celkově líbila. Líbily se mi i jeho myšlenky, v knize se vyskytoval humor, zajímavé byly i ilustrace.

Možná jsem očekával nějaké větší dobrodružství, které autor prožije při svých toulkách, při kterém by se mi zatajoval dech, ale to vůbec nevadí.

Výborné čtení. Autor je upřímný, ať už v názorech na odlišné náboženství, na kvalitu čaje nebo sdělování svých nejintimnějších problémů a potřeb na cestě. Člověk si tady našel i spoustu moudrých názorů a zajímavých otázek, nad kterými se musel na chvilku zastavit a popřemýšlet, co na to on. Svěží pohled. Rozhodně jedno z příjemných zjevení na české cestovatelské scéně :-)

Opět jsem se královsky bavila. "Princ Ládík" prostě umí. Zajímavé zážitky a zdravě drzé čelo během putování, lekhká ironie a sebeironie líčení svých poutí. Nejvíce mě baví neotřelá slovní spojení. Z této knihy mi uvízla v paměti "pohřební afterparty".

Knížku jsem poslouchala jako audioknihu. Mě přišla naprosto skvělá, zábavná, vtipná. Hodně jsem se tam dozvěděla naprosto nenásilnou formou. A tak trochu jsem autorovy záviděla, i když to neměl úplně na cestě lehké. Dokáže brát všechno pozitivně a s nadhledem. Ladislav Zibura psát umí to se mu nemůže upřít. Moc krásná knížka. Je to moje první knížka od autora . Jako audiokniha je skvěle namluvená i zpracovaná.

Rozhodně 5 hvězdiček, za mně i za audioknihu, která příběhu dodá ještě něco navíc :-)

Prostě Ladislav, drzej spratek se smyslem pro humor! Doporučuji, viz můj koment "Mezi buddhisty a komunisty"... :)

Víc se mi líbila kniha o Nepálu a Číně (Pěšky mezi budhisty a komunisty), možná protože se autor už víc rozepsal. Obsah a myšlenka se mi opet líbily, jen se mi četlo pomaleji. Ale určitě stojí za přečtení.

Při čtení této knížky, jsem se nemohla přestat smát. Prostě úžasná knížka od úžasného autora. Rozhodně všem doporučuju, nebudete litovat. :D

Přestože toto vyprávění je opravdu vtipné, pro mě bylo ke konci již zdlouhavé, stále se opakující, zkrátka ,,na jedno brdo". Možná je to tím, že cestovatelkou v tomto životě již nebudu a ani po tom netoužím.
Za Ládíkovu odvahu a vtipnost a za můj sugestivní pocit na konci knihy dávám 3*.
Lidi, jak mě bolely po dočtění nohy, to si nedovedete představit.

P.S: Jediné, co mám s Ládíkem společného, jsou puchýře na nohách. Každý z nás však evidentně od úplně jiného typu obuvi :-)
Přesto jsem ráda, že se nám Ládík ze svých cest ve zdraví vrátil, již kvůli jeho mamince.

Před přečtením jsem vůbec netušila co mě s touto knihou čeká. Ale jakmile jsem začala číst, nemohla jsem už přestat. Bylo opravdu zajímavé dozvídat se o různých místech a lidech i příbězích spojených s nimi. Co ale dělá knihu tak skvělou, je Ladislavův humor a styl vyprávění. Chvílemi jsem se smála vážně nahlas a často jsem se s něčím dokázala ztotožnit, což u knihy člověka prostě potěší. I když to rozhodně není žánr, který bych normálně četla, tak rozhodně nelituji a v budoucnu se k tomuto poutníkovi/spisovateli určitě ráda vrátím.

Zpočátku jsem byla rozhodnuta dát Odpad! Nelíbí se mi, když někdo cestuje jako ignorant, je líný si číst průvodce, nechá si uniknout spoustu historických událostí a příběhů, díky nimž se zážitek z navštívených míst umocňuje. Pro někoho je důležité jen připojení na wi-fi, dát fotky na facebook a že si koupil coca colu. Ale pak jsem změnila negativní postoj, jak jsem o pěší pouti četla dál, došlo mi, že se na to musím koukat jinak. Pochopila jsem, že Ladislav dává vyprávění něco navíc, přestalo mi vadit, že jde škarpou a jen šlape, protože jeho zážitky ze střetů s obyčejnými problémy byly tak upřímné a pravdivé a úvahy o zvládání samoty a jiné způsoby uvažování byly objevné a dále spousta sebeironie a vtipné postřehy ze setkání s hodnými lidmi, to bylo milé. Musela jsem to přehodnotit i díky závěru knihy a poselství o lidství, které je v nás všech... Tak máš, princi Ládíku, pět hvězdiček.

Kniha se mi líbila,pobavila a přiměla ocitnout se s Láďou na cestě do Jeruzaléma ...

První knihu jsem četla nakonec jako poslední a kupodivu se mi líbila snad nejvíc - vtipná, svižná, i obrázky byly mnohem příhodnější ke stylu a obsahu knihy.

Děkuji princi Ládíkovi za jeho knihu. Vzhledem k tomu, že už jsem několika státy bloudila, nechala se občas vyhodit, měla hlad a žízeň, neromanticky přespávala na pláži, kde foukal vítr, padal na mě písek a obtěžovalo mě divoké prase a už dvakrát spala v "domě neblahé pověsti", tak jsem se zvládla do jeho trablů vžít a zasmát se jim. A tímto děkuji všem těm dobrým lidem, co mi někdy pomohli, odvezli a dali mi čokoládu. Neděkuji těm milým klukům, co mi šlohli kameru, Mila sušenku a část spodního prádla.

Svěží, čtivé, vtipné, obohacující.

Nádherná kniha. Četla se velmi pěkně. Obrázky v knize byly úžasné. Takové zpestření při čtení...moc chválím za dobrý nápad ilustrace :-)

Nikdy bych neřekla, že by mě nějaký cestopis bez obrázků a něčeho fakt zajímavého mohl bavit. A světe div se, ono se stalo. To, jak "Zibi" popisoval svoji cestou plnou jeho humoru se mi velmi líbilo. Nejvíc se mi zalíbil závěr, kde shrnuje to, co nám celým spisem své cesty chtěl ukázat: že předsudky jsou doopravdy jen předsudky.

Úžasně zábavný cestopis plný humoru!

Na knihu jsem narazila v ramci Ctenarske vyzvy a jsem za to moc rada. Velmi prijemne cteni po kterem bych taky nejradsi hned vyrazila na cesty....