40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
22letý muž jde pěšky 1400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, potká ale dobrý lidi. Jak to skončí: do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. Komu to můžeš koupit: komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. Seznam alergenů: obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech.
Přidat komentář
Dávám plný počet, i když mě kniha nechytla takovým způsobem, jak jsem čekala - proč? Protože jsem měla jiná očekávání, což je můj problém a strhnout za to bod by nebylo fér:-) Na základě Láďových FB statusů jsem čekala 40 dní srandy a byť o legraci není nouze, větší význam má ono poselství, co se z knihy line - na světě je krásně a lidé jsou dobří, bez ohledu na to, kde se narodili, jakého boha vyznávají nebo kolik mají peněz. Ladislav píše velmi čtivě, nemá problém si udělat legraci sám ze sebe a ukázat svou lidskou nedokonalost :-D Určitě doporučuji k přečtení a sama jdu hned pokračovat na buddhisty a komunisty.
Dlouho jsem se rozhodovala zda dát 4 nebo 5 hvězdiček, ale bylo mi řečeno, že kniha Pěšky mezi komunisty a budhisty je ještě lepší, a tak si radši nechávám zásobu. Už věnování knihy mě natěšilo na zážitek, kterým mě kniha provede. Kniha nabízí jiný pohled na země, o kterých slýcháme ve zprávách jen samou kritiku, a rozšíří vám názor na události odehrávající se v těchto oblastech. Ke konci knížky jsem měla chuť se také někde vydat a poznávat svět zcela jiné stránky. Velice doporučuji všem.
Chvílemi jsem, musím se přiznat, uvažoval jen o třech, ale nakonec zůstanu na čtyřech. Proč jen tři? Už jsem četl Ziburovu tibetsko-čínskou knihu a tohle prostě po nějakých 50 stránkách bylo némlich to samé, akorát trochu slabší a méně vtipnější. Pořád dokola, jak jsou lidé dobří, jak je to bez mapy, cíle a očekávání nejlepší atd. Je to až tak pozitivně napsáno a to je neustále zdůrazňováno, že to na mě, omlouvám se, prostě chvílemi nepůsobí úplně věrohodně a uvěřitelně. Pořád je to ale příjemné oddechové čtení a těším se i na jeho nejnovější knihu o Kavkaze, ale mám strach, že budu zklamán opět tou stejnou stejností. Snad ne...
Zábavnější a čtivější než druhá kniha tohoto autora,kterou jsem četla jako první.
Tak trochu jiný cestopis, ve kterém se nedozvíte téměř nic o konkrétních místech a památkách, ale zase poznáte povahu a život místních lidí.
Proti proudu a celkovému hodnocení: ze mě průměr. Nadlehčený, vtipný tón celé knížky mi nesedl. Až na několik málo okamžiků, které se mi opravdu líbily, mě to nudilo. Možná to bude i mojí jakouž-takouž zkušeností s dlouhým putováním a jinou patinou z něj. Co můžu potvrdit; pejsci vědí být opravdové mrchy :) co nechápou měšťané, kteří si myslí, že se chtějí „jenom“ hrát. Ne, nechtějí. :D
"Neprozkoumat za celý svůj život svět, do kterého jsme se narodili, je podobně divné, jako si neprohlédnout právě použitý toaletní papír".
Hodně povedený cestopis, autor je osobitý, vtipný, dokáže si udělat srandu sám ze sebe.
Pokud postrádáte cestování, vydejte se na výlet alespoň čtením příhod prince Ládíka. Poutavě a vtipně vypráví o svých cestách a ukazuje, že svět není takový, jaký ho média někdy ukazují.
Kup si letenku nebo se taky vydej pěšky a přesvědč se o tom sám!
Nejdříve jsem četla Pěšky mezi buddhisty a komunisty a tuto první Ladislavovu knihu jsem četla jako druhou. On by to možná klidně udělal také tak. :) Opět se mi knížka moc líbila, moudré myšlenky a postřehy, humor, sebeironie, přemýšlivost, laskavost. Mně se prostě Ladislavovy cestopisy líbí. Líbí se mi, jak píše, co píše. Kolikrát není v jednoduché situaci a umí to tak podat. Moc pěkně se mi četla i tato kniha. A chystám se i na třetí - až vyjde.
Více zde v recenzi:
http://www.jessica007.estranky.cz/clanky/kniha-40-dni-pesky-do-jeruzalema.html
Ze začátku se přiznám, mě kniha moc nebavila. Ale zpětně vím, že to bylo hlavně tím, že jsem od ní očekávala mnohé - byla všude. Tak jsem ji na pár měsíců odložila a pak se u ní pobavila. Klobouk dolů Ladislavovi za odvahu, nadhled, humor a zprostředkování zážitků.
Cestopisy moc nečtu, vlastně vůbec :) K téhle knize mě přivedla čtenářská výzva a jsem moc ráda, že jsem se do ní pustila. Jak mě to bavilo! :) Bylo to vtipné, zábavné, poučné, lidské....sem tam i nějaká moudrost z Ládíka vypadla :) Takže, Ladislave, tohle se moc povedlo!
Chcete se pobavit a zároveň na 240 stranách prožít dobrodružství, tak potom je pro vás tato knížka úplně ideální. Ziburův styl psaní je prostě originální a určitě to nebyla jediná knížka, kterou jsem od něj četla :)
Ziburův styl psaní se mi líbí, baví mě jeho vtípky, jazyk i jeho inteligentní styl humoru. Pro mě je to kniha vyloženě na dovolenou. Dokud jsem ji četla v rámci letního odpočinku na chatě, neměla pro mě chybu. Dočíst jsem ji ale nestihla, takže zbytku knihy jsem se věnovala po večerech po práci, a to mi celkem dalo zabrat - víc než dvě, tři kapitoly jsem nezvládla. Ne že by mě to přímo nudilo, ale prostě mě to netáhlo tolik, abych měla chuť rychle ji dočíst. Celkově se mi ale knížka líbila a určitě se někdy pustím i do Ziburova druhého "cestopisu".
Princ Ládík o své cestě napříč Tureckem do Jeruzaléma...
Kniha protkána notnou dávkou (sebe)ironie, sarkasmu, nadsázky a humorných situací, kterými Ládík udržuje čtenáře ve střehu. Autor do knihy dokázal mimo "srandy" vložit i spoustu svých myšlenek, úvah a zajímavých postřehů. Že je Ládík nejen vytrvalý poutník, ale také inteligentní mladý muž o tom asi žádná. Ukázal nám čtenářům, že v těchto koutech světa existují laskaví a pohostinní lidé a není to tam (jak nám neustále omílají masmédia) jen samý náboženský fanatik a terorista. Díky Ládíku za optimistické a zábavné čtení o tvé pěší pouti, určitě si v brzké době přečtu další tvé vyprávění z cest! :)
Pokouším se marně dopsat komentář, tak to zkrátím, podle mého názoru úžasná kniha, která mě tak zaujala, že jsem jí musel najednou dočíst. Autor, ač mladého věku je vzdělaný člověk, který podal své vyprávění nezvyklým způsobem a dokládal jej přiměřeným dějinným faktům. Jeho některé sentence jsou velmi moudré a nadčasové. Budu mít v budoucnu zájem vyschnout některou z jeho přednášek.
Tato kniha najde hodně uplatnění. Ať už jako oddechovka pro pobavení nebo jako inspirace cestovatelům. Také asi spoustu lidi donutí k zamyšlení, jak se liší přístup lidí v zemi, kde materiální stránka nehraje prim. Každopádně po přečtení určitě budete mít touhu něco podobného podniknout taky. Docela by mě zajímalo, kolik lidí se k tomu opravdu odváží.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
2016 | Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
2019 | Prázdniny v Evropě |
2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
2021 | Prázdniny v Česku |
2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Láďa je špička novodobých humoristů. Ať se klidně škatulkuje do pozice cestopisce, tak pro mě bude vždy zejména inspiratitní člověk a komik. Má krásný projev. Je to čtivé. A já Láďu od té doby bezmezně obdivuji! :)