40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432890/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-vb0-432890.jpg
4
2935
2935
Největší cestovatelské dobrodružství od dob Honzíkovy cesty! Mladý student Ladislav Zibura v létě 2014 hodil batoh na záda a vydal se na pouť do Jeruzaléma. Bez mapy a orientačního smyslu pěšky ušel 1 400 kilometrů napříč rozpálenou krajinou Turecka a Izraele, stanul pod Zdí nářků a prožil největší dobrodružství svého života. Těšit se můžete na vyprávění kavárenského povaleče, který vám svým laskavě nekorektním humorem dokáže, že poutník rozhodně nemusí být katolík, asketa ani nudný člověk.... celý text
Přidat komentář
Tři a půl hvězdiček. Zajímavé čtení (nebo spíše poslouchání) při cestě do práce, nebo procházce městem. Někdy se však autor snaží být vtipný za každou cenu a věty díky tomu vyznívají křečovitě.
Ke knížce jsem se dostala přes Čtenářskou výzvu a vůbec toho výběru nelituji. Svižně popsaná pouť s praktickými starostmi a jejich řešeními.
Ačkoli jde o Ziburovu první cestovatelskou knihu, četla jsem ji až jako poslední. Opět místy velmi vtipné postřehy z cest. Ale ze všech tří knih se mi tato líbila asi nejméně. Zřejmě to bude tím, že Turecko a Izrael pro mě nejsou destinacemi, kam bych se toužila vypravit. Do Izraele ještě možná ano, ale Turecko mě opravdu neláká. Obdivuji Ládíkovu houževnatost a boj s úmorným vedrem. Já měla možnost zažít jednoho dne v Bosně 50 stupňů na slunci, a asi bych nepřežila každý den se v tomto horku pohybovat a ujít třeba 30 km. Ládíkovy cestopisy jsou vtipné, vše popisuje s nadhledem, nechybí zde sebeironie, je to příjemné čtení.
“Snad každý člověk při cestě do úplně neznámé země jistý strach. Bojí se, že se nedomluví, okradou ho, chybně exotickou chorobu a zemře v krutých bolestech. Sotva zemi alespoň trochu pozná, většina původních obav se rozplyne. Zjistí, že tam žijí lidé jako on, nikdo ho nechce zabít a chytne maximálně průjem. Je škoda, že si tento svůj omyl neuvědomujete při hodnocení zemí, ve kterých jsme nikdy nebyli. Možná bychom je tak snadno neodsuzovali.”
Je to má první zkušenost s cestopisem a rozhodně jsem příjemně překvapený. Kniha se mi četla výborně. Cesta je popisována svižně a já jsem se u knihy rozhodně nenudil. Během vyprávění jsem se dokonce několikrát dobře zasmál a to se mi u knih moc nestává. Ke čtení rozhodně doporučuji.
Velmi čtivě psané. S lehkým humorem a nadsázkou popsaná vlastní cesta přes Turecko až do Jeruzaléma.
Svieže a ľahké čítanie (opäť, ideálne na letnú dovolenku k moru), ktoré je pretkané sebairóniou, prirodzeným humorom a nadsádzkou. Aj napriek tomu, že zážitky autora bývajú mierne repetitívne (cesta, jedlo), ich čaro, a vlastne aj čaro knihy ako takej spočíva v jednoduchosti a prostote bytia (ktorá k pešej púti nepochybne patrí) a ktorá je v podstate aj hlavnou myšlienkou, alebo odkazom knihy.
Knihu jsem přečetla díky Čtenářské výzvy. Je napsána zábavnou a vtipnou formou. Bavila mě sebeironie, vtipné poznámky, obdivovala jsem odvahu vydat se na tuto cestu a snad mě to již donutí začít se pořádně učit a pilovat angličtinu.
Vtipné a poučné čtení. Určitě si přečtu i ostatní knížky mladého poutníka. Na jedné straně jeho počin velmi obdivuji, na druhé.... jsem ráda, že nejsem jeho matka. Ať mu zdraví a chuť k putování dlouho vydrží.
Nejspíš jsem asi četla úplně jinou knihu než ostatní čtenáři. Byla sice velmi dobře napsaná, díky titulu jsem poznala Turecko a Izrael jinak, než jsou prezentovány v médiích, ale že by kniha byla až tak humorná, jak zmiňují ostatní komentující? Byla jsem na jedné z cestovatelských přednášek Ladislava Zibury a smíchy jsem brečela a od knihy jsem očekávala to samé. Byly tu sice vtipné a ironické poznámky s nadhledem, ale určitě jsem se nesmála od začátku do konce.
Geniální počin nesmírně sympatického spisovatele i obyčejného člověka. Chvíli mi trvalo si zvyknout na trochu jiný styl vyprávění než v titulu o Kavkazu i na to, že mi v dosti místech přišlo, že se přímo v této knize toho nestalo tolik jako na cestě Gruzií. I tak jsem se ale sešel opět s neskutečně čtivou knížkou, jejíž až dojemný konec mi okamžitě nafackoval, proč já už také dávno na nějaké obdobné výpravě nejsem. Hned bych vyrazil objevovat svět jako právě princ Ládík!
Další z dobrých knih, ke kterým jsem se dostala díky čtenářské výzvě. Nemám moc ráda humoristické knihy, protože humor lépe přijímám pomocí obrazu, nežli pomocí textu. Ale u této knihy jsem se bavila opravdu nesmírně. A je to díky humoru, který v sobě má pan Zibura. Nebojí se dělat si srandu ze sebe sama a takový humor je vždy přístupnější, než když se někdo snaží humornou situaci vytvářet uměle. Pan Zibura zmiňuje, že dobrá kniha svým dějem graduje a stupňuje napětí. To se podle něj v jeho knize neděje, protože na své pouti zažívá spoustu dost podobných situací. Ano, já si myslím to samé. Jedinou nevýhodou této knihy je fakt, že pan Zibura zaznamenává opravdu jenom to co na svých cestách prožije a tak se časem začne dost věcí opakovat. Ale to je jediná drobná výtka kterou k této velmi vydařené knize mám. Zážitek z poslechu audioknihy umocňuje spontánní přednes samotného autora této knihy.
Velmi vhodná kniha pro ty, kteří padnou večer do postele a nechtíc jim u knihy padají víčka. Kapitolu jsou krátké a děj hladce a nenáročně plyne. Styl psaní není složitý, ale o to víc vyniká svou lidskostí a důvtipem. Knihu tohoto typu jsem četla poprvé a určitě ne naposled.
Tuto knížku, jsem si vybrala díky čtenářské výzvě a byl to můj první cestopis. Musím říct, že jsem nadšená. Četla jsem ji dlouho, protože si ji přítel nechal predcitat a oba jsme se u ní dobře bavili a těšíme se na další knihu od Ladislava.
Nikdy by mě nenapadlo, že budu číst cestopis...ale tento mi byl doporučen a nezklamal, docela jsem se i nasmála :) těším se na přečtení dalších dílů.
Měla jsem z knihy strach...po nedávném přečtení Sí, vole...
Ale kniha byla pěkná... bavila mě...
Taký vtipný cestopis som ešte nečítala. Nie je úplne taký klasický. Moc sa toho nedozviete o pamiatkách a ani o mestách ale veľa o ľuďoch ktorý tam žijú. Na niektorých som mala problém so Zibiho vtipmi na margo tučných a chorých ľudí ale aj tak sa mi ten chlapec dostal pod kožu. Dokonca som sa smiala aj v čakárni v nemocnici a to mi bolo fakt zle. Perfektné. Odporúčam.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Moje první kniha od Ladislava Zibury a určitě ne poslední. Naprosto miluji cestování a dlouho jsem hledala cestopis, který by mě zaujal a tento se mi perfektně trefil do vkusu. Nenáročné vtipné počtení, určitě po ní ještě někdy sáhnu. 4.5/5