Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic
Tomáš Šebek
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/357250/bmid_africka-zima-vv6-357250.jpg
4
504
504
„Tak mám tu malárii, nebo nemám?“ Toto je autentická zpověď z Jižního Súdánu, nejmladšího státu světa, jehož území už celá desetiletí sužují ozbrojené konflikty. Na začátku roku 2017, kdy zemi navíc zasáhla vlna kritického nedostatku potravin, se do míst, kde se až příliš daří infekčním a tropickým nemocem, vydal na misi Lékařů bez hranic chirurg Tomáš Šebek. Po zkušenostech s úrazovou chirurgií z kolébky vúdú na Haiti a válečnou medicínou v severním Afghánistánu se spolu s kolegy ocitl v prostředí, kde má tradiční léčitel a jeho alternativní přístup k pacientovi daleko větší respekt než lékař vzdělaný na Západě. Proti fixaci zlomenin papírem anebo poléváním vařící vodou může reputaci chirurgického týmu v očích místních pozvednout snad jen tím, že v absolutní pustině obklopující nemocnici v Agoku provede první operaci mozku dospívajícího Jihosúdánce. Zápisky Tomáše Šebka, doprovázené strhujícími fotografiemi, představují jedinečný pohled na místa, o nichž se z médií nedozvíte.... celý text
Přidat komentář
AUDIOKNIHA
Český lékař, který miluje zimu, optimální venkovní teplotu do 15°C a šumavské lesy, překročil nejenom hranice Jižního Súdánu a čistým chirurgickým řezem se svými zápisky vnořil přímo do našeho srdce.
,,Císařský řez je jedinou operací, při kterém z jednoho zdravýho pacienta uděláte dva. Minimálně.“
Chirurgicky jednoduché a geniální.
„Jediným šéfem lékaře je jeho pacient.“ A já si do teď myslela, že VZP...?
P.S.: Hluboká poklona všem Lékařům bez hranic od jedné vysloužilé chirurgické sestry, která ještě dlouho bude přemýšlet, jak by ona „ukázala kozy ptákům...“
P.P.S.: Velký respekt, velké uznání. Pro mě silný emotivní zážitek i díky interpretaci Lukáše Hlavici.
Poutavě napsané nahlédnutí do zákulisí Lékařů bez hranic. Těším se na další knihy. Kéž by bylo takových lékařů víc.
Rok 2017, nejmladší stát světa a český chirurg Tomáš Šebek. To jsou tři základní pilíře knihy, která popisuje Tomášovu další misi pod záštitou Lékařů bez hranic, tentokrát v Jižním Súdánu.
*
Své zkušenosti a dovednosti otestoval již na Haiti a v Afghánistánu. Tentokrát svůj um předvedl v tropickém prostředí pod africkým nebem. Tam, kde šamani a tradiční léčitelství má daleko větší váhu. Ale i zde předvádí koncert chirurgických a běžeckých (!!!) výkonů, za které smekám klobouk. A jako, 10 km pod africkým nebem, pod 50 minut? Respekt! Za běh, odvedenou práci nejen na misích, za zápisky z cest.
*
Děkuji vám, pane doktore, za vše, co a s jakým nasazením děláte!
*
Úplně jsem zapomněla knihu hodnotit a to by byla škoda! Miluju styl psaní Tomáše Šebka. Je to stručné, výstižné, dramatické, hodně moc lidské a tak akorát odborné i emotivní. Dokonalá směs všeho, aby kniha jednoduše nadchla a předala to, co má být čtenáři předáno. Děkuji autorovi za zážitek a jsem ráda, že Jemen jsem si šetřila a třeba v létě ho vytáhnu. Kdybych měla přečtené všechno, bylo by mi smutno z toho, že se nemám na co těšit :-)
Kniha se velmi příjemně čte. Autor má lidský styl psaní, nehází zbytečnýmí odbornými "termity". Mohu vřele doporučit. V knize jsou popsány zážitky všedních i nevšedních dní na misi s Lékaři bez hranic.
Nechci knihu hodnotit, chci jen poděkovat Lékařům bez hranic za to, co dělají. Za jejich obětavost a píli!
Kniha mi přiblížila jejich každodenní činnosti a mě nezbývá než jim vzdát hold.
Zážitky téměř z jiné planety, kde lidé vydrží tak šílené věci, že Evropan jen nevěřícně kroutí hlavou a nechápe. Mladé holky chodící s rozpadlým apendixem, čtyřletí s uhnilými kostmi v čelisti, ženy s potrhanou vaginou, které nechtějí anestezii na šití, chlapi, co přežijí transplantaci ovčí kosti do stehna...
Ostřílený Tomáš Šebek už se ale téměř ničemu nediví, látá všechno, co může. K tomu si večer dá svoji obligátní desítku kilometrů mezi hady, štíry a psy se vzteklinou, občas zapomenutou minou. A všechno je to napsané naprosto svobodně, lehce, bez autocenzury, trochu chaoticky, ale i tak mimořádně čtivě a sympaticky.
Výborná kniha. Při čtení o životě v Jižním Súdánu a o Lékařích bez hranic si uvědomíte, v jaké “luxusní bublině” si žijeme. Všechny pracovníky takových misí obdivuju.
U knihy jsem se občas ztrácela v časové posloupnosti a souvislostech, úvodní odstavce kapitol s informací o tom, co bude na konci, mně přišly trochu matoucí.
Přesto kniha rozhodně stojí za přečtení.
Tahle knížka se sice asi nestane literárním skvostem, o kterém se bude učit na hodinách češtiny, přesto by se takovéhle čtivo mělo víc dostat do povědomí. Před pár dny jsem dočetla Dostojevského, což bylo asi 650 stran přemáhání, a proto jsem nesmírně ocenila něco, kvůli čemu jsem dvakrát přejela zastávku. Občas se mi lehce zvedal žaludek, občas mě to dojímalo a hlavně se nešlo odtrhnout.
Díky za to, co Lékaři bez hranic dělají, a za to, že o tom píší!
Moje třetí knížka od pana doktora a je to snad s každou další knížkou lepší. Poslouchala jsem audioknihu a měla jsem potíže knihu vypnout. I když autor popisuje drsné zážitky , tak to dělá s nadhledem a humorem i když někdy černým. Audiokniha je skvěle načtená jako by mluvil sám autor. Jsem ráda, že jsem měla možnost nahlédnout do další mise a další země. Všechna čest všem Lékařům bez hranic.
Doktor Šebek o sobě s pokorou prohlašuje, že není spisovatel. Tvrdí, že jen zapisovatel událostí a na svém blogu prosí čtenáře o názor na knihu. Chce se totiž v dalších biografiích vyvaroval chyb a zlepšit se v psaní. Myslím, že pan doktor může zůstat v naprostém klidu. Jeho kniha je totiž čtivá, zajímavá, humorná i strhující. Jinak oblast stižená hladomorem, infekčními chorobami a ozbrojenými konflikty není zrovna místo vhodné pro ideální pobyt, natož pak pro pracovní činnost zdravotníků. Obdivuji lékaře bez hranic!
Moje první knížka od Tomáše, vyhovoval mi styl i popsání situaci i přiblížení mise v Africe.
Vždycky, když čtu knížku Tomáše Šebka, mám obdivem bradu až na zemi. Nikoli kvůli literární hodnotě knihy, ale pro její obsah. Pro to, jak samozřejmě dokážou Lékaři bez hranic operovat v relativně primitivních podmínách, bez rentgenu a s přípravou u ponku, kde si vyrobí potřebné pomůcky, pokud je právě nemají. Pro to, jak samozřejmě ošetřují zanedbaná zranění, lidi se vzteklinou nebo HIV. Pro to, jak dokážou vyměnit "pohodlí" českých nemocnic za prostředí, v něm je nepohodlné snad úplně všechno. Moc si jich za to vážím. Tomáši, jste machr a vaši kolegové z Lékařů bez hranic jakbysmet!
Třetí knížka z misí Lékařů bez hranic se mi líbila nejvíc. Jakoby pan doktor Šebek věděl, jaké drobné výhrady jsem měla k dvěma předchozím a chtěl mi udělat radost. Mám ráda jeho smysl pro humor a schopnost přiznat své chyby. Pro mě člověk se srdcem na pravém místě, z kterého životní energie vyzařuje do okolí. Jestlipak si brzy budeme moci přečíst zážitky z Jemenu?
Skvělá, skvělá práce. Tomášův styl vyprávění mi hodně sedí, jednotlivé příběhy jsou velmi poutavé, jako zdravotník k tomu mám blízko a úplně se dokážu do některých situací vcítit. Oproti počátkům - Haiti je vidět, že je autor již ostřílenější ve psaní. Super čtení, které mi vždy dokáže zvednout náladu, ikdyž to může znít místy paradoxně.
Dočetla jsem třetí publikaci autora ne-spisovatele , strhující autentické vyprávění o nelehké práci lékařů všech pracovníků této humanitární organizace v podmínkách, které si většina z nás ani neumí představit. Velký obdiv všem a zvláště autorovi, který nám prostředí, ve kterém pracují, s takovou pravdivostí vylíčil.
Nedávno jsem se účastnila přednášky na FF UK a se zájmem sáhla i po knize. A nezklamala. Všichni, kdo se účastní těchto misí mají můj hluboký obdiv. Jsem ráda, že i doktoři jsou úplně normální lidi. A když má takový doktor jen "jednu mozkovou buňku" a navíc je to chirurg, je to opravdu čtenářský zážitek. Určitě si přečtu i ostatní knihy
Chvíli trvá, než si zvyknete na autorovo psaní. Nicméně bylo příjemné se dozvědět o tom, jaké je to být lékařem na takovém místě, jako je Sudán. Doporučuji.
Tuto knihu nebo jakoukoliv jinou od Tomáše Šebka by si asi měl jednou v životě přečíst každý. Díky za tu velkou pokoru, kterou cítím, za tu obrovskou vděčnost k vlastnímu životu, kterou čtenář musí zákonitě získat po jejím přečtení. O literární kvalitu tady nejde (i když ta by určitě taky byla na 4 *), jde o autentičnost a vhled do míst, kam se asi nepodíváme. Díky!(březen 996 str.)
Štítky knihy
Afrika Súdán Lékaři bez hranic
Autorovy další knížky
| 2015 |  Mise Afghánistán |
| 2017 | Africká zima: V Jižním Súdánu s Lékaři bez hranic |
| 2019 | Nebe nad Jemenem |
| 2013 | Mise Haiti: 5 měsíců s Lékaři bez hranic |
| 2024 | Objektivní nález: Moje nejtěžší mise |
Četla jsem jako druhou audioknihu od Tomáše Šebka a stále pecka. Jeho styl psaní mě baví, i když on sám o sobě tvrdí, že píše brak a čeština mu vůbec nejde, ale to si myslím vůbec nevadí a není to díky jeho zápalu moc poznat. Velmi mě baví jeho smysl pro humor a jakékoliv historky z misí jsou prostě strašně zajímavé. Trochu mě mrzí, že Lékaři bez hranic zatím moc nepotřebují fyzioterapeuty, ale třeba to jednou vyjde...
Pokud se chcete pobavit a zároveň si připomenout, jak se tu máme jako v bavlnce, pusťte se do toho! Věřím, že popisy operací budou více bavit ty, kteří mají blíže ke zdravotnictví, ale věřím, že i lajk pochopí všechno s přehledem, vše je krásně vysvětleno.
Děkuji moc za skvělou oddechovku, kterou jsem slupla asi za 2 dny, protože mě to tak bavilo, že jsem si to nemohla víc kouskovat. Rozhodně jsem tuto knihu neposlouchala naposledy a moc se těším na Nebe nad Jemenem.