Alan Rickman: Deníky
Alan Rickman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537982/bmid_alan-rickman-deniky-663a6be35beda.png
3
285
285
Deníky Alana Rickmana jsou jedinečnou pozvánkou do mysli autora – jednoho z nejoblíbenějších herců dnešní doby. Alan Rickman i po své smrti zanechal odkaz herce světové úrovně a jeho důstojnost, profesionalita i zvučný hlas nepřestávají diváci obdivovat ani dnes. Rickmanovy deníky popisují neobyčejně i obyčejné věci, vypráví světsky, vtipně i s lehkou jízlivostí, přičemž zůstávají naprosto upřímné. Autor nás bere do svého domova, na výlety s přáteli po celém světě, k přípravě divadelních her i a na natáčení filmů od Rozumu a citu, k průlomové roli ve Smrtonosné pasti, přes Robina Hooda až po filmy o Harrym Potterovi a Královu zahradnici, kterou režíroval. Deníky začínají v roce 1993 a končí s hercovou smrtí v roce 2016 a nabízejí příležitost seznámit se s Alanem Rickmanem nejen jako hercem, ale jako přítelem, cestovatelem, fanouškem, režisérem i obyčejným mužem.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno:
2024
,
Témbr
Originální název:
Madly, Deeply: The Alan Rickman Diaries, 2022
Interpreti: Aleš Procházka
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem měla vyhlídnutou dlouho.Nakonec jsem ji louskala dlouho,po kouskách Zklamání.Proste program na každý den....Jako herec je nezapomenutelný.
Tyto deníky nám poskytují intimní pohled do života jednoho z nejoblíbenějších herců současnosti. Kniha nabízí směsici neobyčejných a obyčejných momentů z Alanova života, zachycených jeho osobitým stylem - světským, vtipným a často jízlivým. Jeho upřímnost a pohled na svět jsou osvěžující a poskytují hlubší pochopení toho, kým Alan Rickman byl, jak na obrazovce, tak mimo ni.
Jednou z nejsilnějších stránek knihy je schopnost vyprávět příběhy. Jeho deníkové záznamy nás zavedou do jeho domova, na výlety s přáteli, k přípravám divadelních her a na natáčení filmů. Popisuje své zážitky od Rozumu a citu až po jeho režisérský debut Králova zahradnice.
Na druhé straně, rozsah a délka deníků, které začínají v roce 1993 a končí jeho smrtí v roce 2016, mohu být pro některé z vás vyčerpávající. Některé pasáže se mohou zdát příliš podrobné nebo méně zajímavé, což může způsobit že se kniha občas táhne. Přestože jeho upřímnost a důstojnost co jsou chvályhodné, některé části mohou působit jako příliš všední nebo opakující se.
Je pravda, že pokud obdivujete Alana Rickmana jako herce, ale také jako člověka, je tato kniha cenným náhledem do jeho myšlení a každodenního života. Nicméně, pokud nejste zapáleným fanouškem, můžete najít některé části knihy méně přitažlivé nebo zdlouhavé.
Kniha špatná nebyla, ale některé zápisky mi prostě nedávaly smysl. U některých zápisků jsem ho obdivovala a u některých zápisků se mi chtělo brečet. Hlavně u těch posledních. I přesto, že byly krátké byla z nich cítit bolest.
Knížka Alanových Deníků mi doma (jako jeho velké fanynce) již ležela několik měsíců - z důvodů časové zaneprázdněnosti, ale také vzhledem k jejímu rozsahu (a přiznejme si - také díky mnoha ne příliš příznivým recenzím) jsem se dlouho nemohla odhodlat k tomu, abych se do ní pustila.
A pak jsem narazila na audio provedení - a když jsem navíc zjistila, že knihu načetl Aleš Procházka (kdo jiný!!!), neváhala jsem. Bylo to pro mě mnohem stravitelnější a s knihou bych se asi docela trápila..
Musím říct, že se ve jménech herců moc neorientuji. Mám pár oblíbenců, ale obecně na filmy nemám moc čas (ani nemáme televizi). Koukám jen na to, co opravdu chci. Takže Alanovy seznamy hostů, přátel.. mi nic moc neříkaly. Taktéž jsem neviděla/neznám některé filmy, adaptace her..
Přesto to bylo zajímavé. Jako sedět v místnosti, kde je Alan také, a vypráví.. Já jen sedím a poslouchám.. Jako když nerozumíte všemu, o čem ten člověk před Vámi mluví - jen ho pozorujete, sledujete tok jeho myšlenek, vnímáte jeho postoje a názory.. A vstřebáváte, co ho těší, mrzí, rozčiluje, co jej zaujalo..
Často je autorovi knihy vyčítáno, že Deníky vydal. Že to nebylo určeno k vydání. Že se z toho nedá nic moc dovědět.. Já myslím, že autora, Rimu, Emmu Thompsonovou.. chápu. Rozumím jejich rozhodnutí Deníky vydat. Představte si, že žijete vedle/s takovou osobností, o které víte, že má/měla mnoho co říci. Vidíte tu hromadu deníků, které napsal.. vezmete některý do ruky.. začtete se.. objevíte jeho myšlenku.. střípek jeho osobnosti.. No nechali byste ty deníky jen tak ležet???
Ano, nemá to nějaký super děj ani výpovědní hodnotu o filmech či spolupracovnících, nejsou tam pikantnosti.. je to jen takový záchvěv, možnost být chvilku s ním..
Jsem ráda, že jsem tu možnost měla :-)
Já nevím, čekala sem něco jiného a on to opravdu byl deník, zápisky. Nějak jsem ji dočetla, ale nebavila mě. Spousta lidí, her a filmů, co mi nic neříkala.
Audiokniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
Poslouchala jsem v aplikaci Můj Luxor.
Knihu mám doma sice od vydání, ale když nedávno vyšla audiokniha, kterou načetl Aleš Procházka, bylo hned jasné, jaké verzi dám přednost. A vybrala jsem si dobře.
Alanu Rickmanovi mnohdy stačilo málo, aby jasně vyjádřil, co si myslí a nepotřeboval se o všem zbytečně rozepisovat. To ostatně sami zjistíte, jakmile se do deníků pustíte. Poznáte, jakým byl člověkem, když zrovna nestál před kamerou.
(Audio)knihu doporučuji, pokud chcete nahlédnout do života jednoho z nejoblíbenějších herců, ale nečekejte žádné dlouhé odstavce s drby z natáčení.
Někdy mu k jednomu dni stačila napsat jednoduchá věta, jindy se rozepsal. Někdy trávil čas doma, jindy s dalšími lidmi, které nezapomněl zmínit a vy buď víte, o koho se jedná nebo ne (anebo si je taky můžete vyhledat, ale to byste museli googlit každou chvíli).
Audiokniha se mi poslouchala skvěle, ale nebýt interpreta, který mi ji předčítal, asi bych s knihou dost bojovala, protože by mě zápisky začaly po pár stranách nudit.
Jako nevím, jak ty Deníky ohodnotit, nicméně si uděláte obrázek jaký Rickman byl. Nicméně to musí být cenzurované, jelikož o některých filmech tam nepadla ani zmínka a to jsem se těšil, co takový patriotický povrchní morous bude mlít o třeba Dohola
Za mě výborné, líbily se mi jeho postřehy, a jak už se píše v komentáři pode mnou, bylo tísnivé vědět, že se blíží jeho konec, aniž by to, aspoň zpočátku, věděl on sám. AR byl charismatická osobnost a z deníků je to znát.
Plno informací s kým byl na večeři, kam kdy letěl, co kdy viděl za film, jak nelibě nese neoceňování kvalitních filmů a herců na oscarech, jeho politické názory...čím byl starší, tak už deníky byly spíše nekrology jeho známých/přátel (a že jich bylo - ten člověk uměl žít)...čím víc se deníky blížily roku jeho smrti, tak na mě padl dost tísnivý pocit, že já vím, že umře a on to neví. Přišlo to rychle. Za mě, kdo chce o Rickmanovi něco zjistit, tohle není špatná volba. Ale ať nečeká nějaké pikantérie z natáčení atd. Toho se tu moc nedostává.
Ze čtení této knížky jsem měla rozporuplné pocity. Čekala jsem deníky, dostala jsem spíše propracovanější diáře. Kniha je plná informací o tom, kde s kým a proč se Rickman stýkal, jaké měl pracovní povinnosti, kdo byli jeho přátelé, ... Jsou to prosté Rickmanovy osobní záznamy, nic literárního. A já při čtení neustále měla pocit, že lezu do soukromí někomu, kdo by o to nestál. Navíc jsem se v tom pěkně ztrácela, protože většinu jmen nebo míst jsem neznala.
Deníky představují asi fajn čtení pro někoho, kdo se o Rickmana podrobně zajímá a je hercovým skalním fanouškem. Pokud byste si knihu chtěli zakoupit jen kvůli tomu, že v něm vidíte svého filmového Snapea, přijde mi to spíš jako zbytečná investice. Leč jsou v Denících jisté pasáže natáčení Harryho Pottera věnovány, pro Rickmana to byla jen jedna z kapitol jeho života a z těch textů je to znát. Pokud jste tedy zvědaví na nějaké zákulisní informace o Harrym Potterovi, sáhněte raději po biografii Toma Feltona, která je po literární stránce mnohem přístupnější a také je záměrně psaná otevřeně a „pro veřejnost“.
Dle recenzí jsem to takhle čekala. A taky mě to nezaujalo. Nechci cist tolik textu abych tam našla zajímavej střípek. Na to jsou zajímavější knížky. 90% lidí, míst, her neznám. A jeho komentáře lidí mi byly až nepříjemné, pochybuji, že chtěl, aby se to dostalo ven.
Já jsem vděčná za toto protože to, že jsou to pouhé zápisky je super ukázka toho, že ani herec z takového gigantu jako Potter je nemá mega nablejskaný lajf plný událostí na 400 hodin denně. I on zažívá nudné chvíle a povinnosti. Nevím co všichni čekali, ale asi si anglický život spletli s přehnaným Hollywoodem, kde by vše bylo enormní. Čili ano, je to fajn ale pokud je to vydáno po jeho smrti, asi by rád nebyl. Tohle byl popud jeho dnů. Mé dny jsou taky nuda a sled aktivit. Vy co nadáváte snad zažíváte večírky den co den???
Deníky tohoto charismatického herce se nečetly snadno. Zpočátku mi jeho útržkovité komentáře ze soukromého i veřejného života připadaly příliš roztříštěné, ale pak jsem se začetla, a ocenila velký smysl pro humor i zajímavé postřehy ze zákulisí filmů, z kterých ho známe. Z těch nejznámějších uvedu alespoň Pýchu a předsudek, Příběhy o Harrym Potterovi, kde ztvárnil nezapomenutelným způsobem postavu Snapea, a také např. krále v Králově zahradnici.
Za své mimořádné herecké umění, a to nejen filmové, protože to byl i výborný divadelní herec, obdržel řadu ocenění včetně Zlatého glóbu a Emmy. Pokud jste tedy milovníky filmu a chcete se dovědět něco ze zákulisí tohoto hektického a často velmi náročného života, zkuste se začíst. Já jsem si tyto vzpomínky moc užila.
Nebudu lhát, kniha mě trochu zklamala. Věděla jsem o čem to bude, ale nečekala jsem že to bude až tak strohé. Byly pasáže které mě hodně zaujaly, ale potom většina která byla prostě fakt vyloženě nuda. Závěr velmi smutný. Zajímavé byly chvíle s Potterem.
Ehm. Ony jsou to opravdu deniky. Prostě přeložený a přepsaný deník. Takže je to poměrně nečitelné: dnes jsem obědval s tím a tím, na večeři přišli ti a ti...
Podle komentářů nevím, co od knihy kdo očekával, ale za mě velmi dobré. Byl to pan herec, úžasně pracovitý, určitě si vyhledám další jeho filmy. A pro ty, co ho mají rádi ,doporučuji přečíst.
Alan Rickam byl vždy pan herec. A nevěděla jsem až jaký, dokud jsem nepřečetla tuto knihu. Mnoho lidí tu píše, že by určitě nesouhlasil s vydáním a podobně. Je to možná pravda, ale jeho blízcí nejspíš věděli proč jeho zápisky přeci jen vypustit do světa.
Knihu jsem si neotevřela a nezhltla jí na jedno posezení. Jde opravdu o deníkové zápisky, takže zde člověk nemůže hledat děj, sedět v napětí, co bude následovat a otáčet jednu stránku za druhou. Naopak. Já si vždy během dne přečetla jen pár zápisků a projela google, abych věděla o kom či o jakém filmu/hře Alan píše. A bylo to zajímavé nakouknutí do zákulisí Alanova života. Jeho postřehy mě bavily. Poznámky pod čarou za mě mohly být možná trochu rozvedenější, ale s chytrým telefonem člověk dohledá, co ho zajímá hned.
Zápisky tykající se Harryho Pottera a jeho natáčení byly velkým překvapením. Ale musím také vyzdvihnout krásnou předmluvu od Emmy Thomson. Zároveň nemůžu stále dostat z hlavy epilog od Alanovy ženy, který jsem skoro celý probrečela.
Hodne tezce se mi to cetlo. Jmena a mista kde jedl a co Vam nic nerika. Nevim, jestli by souhlasil s vydanim. Mohlo byt v knihe vic priloh, nektere jeho kresby v denniku byli skvostne, ale to jeho pismo se mne nedalo vubec precist. Moc se toho o nem nedozvite, spis co delal cele dny. Posledni stranky jeho zivota a toho co se delo jsem mela slzicky na krajicku. Ale urcite se kouknu na nektere jeho filmy.
Není deník jako deník a je asi moje chyba, že jsem od toho čekala něco trochu jiného. Tohle jsou spíše diářové zápisky doplněné o myšlenky a poznatky k některým událostem. Začátek byl pro mě fakt těžký na čtení, ale po první stovce jsem si celkem zvykla. Hodně míst, hodně jmen... je otázka, kolik lidí krom samotného Alana a lidí kolem něj se v tom reálně může orientovat. A je otázka, která už tady padla několikrát, zda tento typ knihy měl opravdu vyjít a zda by o to autor vůbec stál... Znovu už bych knihu asi nezvládla, ale jejího přečtení nelituji. Minimálně mi to dalo inspiraci podívat se na některé další filmy, ve kterých hrál.
Když jsem se dozvěděla, že vyjde tato kniha nebo respektive deník tohoto zajímavého herce s příjemným hlasem byla jsem překvapena co všechno se o jeho životě dozvím byl to úžasný člověk a herec kdo má rád tohoto herce a ne jen jeho postavu z Harryho Pottera bude se postupně za čítávat stejně jako já
Krystalická ladnost lákavého aristokrata. S klarinetem emocí. Recitátor citového "knížectví." Z pobřeží, které křižovali racci, alky, po hollywoodský ryk, (ne)naladění se v lodi lidí, na karátové dravce.