Alchymista
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532991/bmid_alchymista-65ddb3927412c.jpg
4
7456
7456
Největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.... celý text
Literatura světová Romány Duchovní literatura
Vydáno:
2016
,
Tympanum
Originální název:
O Alquimista, 1988
více info...
Přidat komentář
V době, když jsem jí četl, mne opravdu hodně ovlivnila. Nakonec jsem na její téma zpracovával část projektu do školy (jsem student architektury) a možná díky tomu jsem získal významné ocennění za celosemestrální práci :)
Byl jsem zvědavý, zda mi kniha i s odstupem času přijde stejně komerčně psaná a prostá originálních myšlenek (rozumějte těch, které nebyly převzaty z motivačně filosofické éterické literatury). Musím uznat, že mě už tolik nezklamala. Jeden totiž časem otupí, neboť začíná být zvyklý na všelijaké nápady.
P.S. Stejně se musím pousmát při vzpomínce na hesla, která knihu kdysi provázela "Bible mladých!". Pokud to tedy nebylo myšleno tak, že vzhledem k 162 str. je větší pravděpodobnost, že si někdo přečte spíš tuhle knihu, než kteroukoli jinou, včetně Bible.
Krásná kniha plná myšlenek o životě a našem postoji k němu. Obdivuhodná síla mysli malého pastýře, která znamená, že je důležitější, jací jsme uvnitř než kde si stojíme v hierarchii společnosti. Koneckonců toto vždy můžeme změnit tak, abychom dosáhli svého Osobního příběhu.
Alchymistu mám moc ráda. Je to krásná kniha a za poslechnutí stojí i audiokniha, kterou čte Marek Eben.
Mne tato kniha zklamala. Závěr jsem předvídala už asi od poloviny a dočetla jsem to jen proto, že jsem byla zvědavá, zda to náhodou nedopadne jinak. Ale bohužel. Mám ráda knihy, kde do poslední chvíle nevím, jak to dopadne, ale tady bylo zakončení tak neskutečně triviální, až mě pak mrzelo, že jsem to vůbec začala číst.
Nádherná kniha plná naděje a moudrosti. Pomůže nám pochopit, že nic v životě není jen tak pro nic za nic. Vše má svůj účel a smysl. A všechno zlé je k něčemu dobré, i když nám to dojde až za dlouhou dobu a zprvu se nám to může zdát nespravedlivé. Také nás naučí tomu, že člověk si první musí v životě něco prožít a trochu se trápit, aby pak ocenil skutečné poklady. Také by jsme měli věřit svým snům a jít za nimi, abychom si na konci života mohli říct, že jsme ho prožili naplno.
Pekná kniha, ktorú som čítala už nejakých pár rokov dozadu. Zaujímavé vyústenie príbehu a niekoľko dobrých myšlienok však aj tak nezabránilo dojmu, že Coelho vo svojej knihe stále kĺže po povrchu a alchýmia podania skutočnej hĺbky Alchymistu nebola stopercentne namiešaná.
Dílo, které má zkrátka hloubku. Co víc dodat? Snad jen - "moudrá a inspirující báje o pouti, jíž bychom v životě měli projít."
rozporuplné pocity...jsou části, které jsou opravdu skvělé a četla jsem je na jeden zátah, ale u některých částí a musím říct, že třeba i konce jsem se prostě nudila a přistihla jsem se, že se ztrácím...kniha zajímavá, ale už se k ní asi nikdy nevrátím.
No abych byla naprosto upřímná, od knihy jsem si asi slibovala o něco více. Nejspíše je to právě tím očekávání, jelikož všichni tuto knihu vyzdvihují jako pomalu druhou Bibli. Samozřejmě nepopírám, že jsem ráda, že jsem měla možnost tuto knihu dostat do rukou a předala mi určitě nějakou tu moudrost. Nad touto knihou se člověk musí skutečně zamyslet. Příběh na jednu stranu krásný, na druhou mi připomínal jednu českou pohádku (samozřejmě název nevím) okořeněnou jen moudrostí navíc.
Určitě doporučuji k přečtení, jelikož patří mezi knihy, které vás obohatí. Že bych si ji ale musela přečíst znovu se říct nedá.
Sice je to už pěkných pár let, co jsem knihu četla (byla to doba, kdy Coelho "letěl" :-))). . .musím napsat, že byla milá, poučná. . člověk si sám najde co potřebuje. Samozřejmě záleží, v jakém rozpoležení či životní sitauci je kniha čtená.. . . a každý si "své pravdy" vyloží dle sebe a časový odstup taky není na škodu, když se ke knize vrátíte nebo dozrajete :-))))
Kniha od začátku sype jedno životní moudro za druhým a čím více se blíží ke konci, tím jich sype více. V jádru je to vlastně jen prosťoučký příběh vyprávěn jako pohádka, ale pro děti určitě není. Lidem, kteří prožívají různé těžkosti v životě se možná bude knížka líbit, mně přišla dosti nemastná a neslaná.
Nikdy bych nevěřila, že mi může některá kniha dát tak mnoho. Nejen příběh, který je sice kraťučký, ale také vše, co člověk musí vidět mezi řádky. A uvědomí si toho mnoho. Nejen o sobě, ale o světě jako takovém.
Myslím si, že kniha nesedne každému, ale kdo má rád tento styl psaní, nikdy na Alchymistu nezapomene.
Alchymista popisuje velmi pěkný příběh, to každopádně. Je napsán tak stroze, jak to jen jde. Nikdy jsem nečetl tak stručnou, ale zároveň údernou knihu a jak je vidět z čísel prodejnosti, mnohým lidem toto v uspěchán světě dneška, vyhovovalo. Svět se prostě stále zrychluje a Coelhův styl psaní se tak nějak pružně přizpůsobil době. Zda to je dobře nebo špatně - to ať si každý určí sám, pro mě to byl (stále píši o stylu psaní) skok od extrému do extrému a vlastně i příjemný oddych - předtím jsem totiž četl Bratry Karamazové a kdo tohle četl, chápe, o čem mluvím. Alchymista tak pro mě byl vlastně takovým zákuskem. Zákuskem nikoliv špatným, ovšem doopravdy velmi přeslazeným.
Mnozí lidé totiž tvrdí, že je tato kniha jednou z nejvíce "inspirativních" knížek ze všech. Alchymista dokonce figuruje na seznamu mnohých seznamů nejlepších knih či knih, který by měl každý za svůj život alespoň jednou přečíst a podobně.
Já vám nevím, ale mě tedy k ničemu neinspirovala. Pokud mě má totiž něco inspirovat, musí to dávat nějaký smysl, jenže Alchymista žádný smysl prostě nedává. Pokud jste volnomyšlenkáři či lidé totálně překypující optimismem, možná pro vás bude Alchymista "ta nejlepššší kníššška pod sluníššškem"... ne teď vážně.... když se podíváme zblízka na myšlenky, které Coelho pomocí Alchymisty sděluje, zjistíme že je to neuvěřitelná snůška blábolů.
„Když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil.“
No dobře... a co když je to jinak? Co když to takhle nefunguje?
„Jenom jediné znemožňuje sen: strach z neúspěchu.“
To jsou v podstatě všechny rady, co vám Alchymista dá.
Teď se na to pojďme podívat z trochu jiného konce.
Pro ty z vás, kteří ještě ví, co je to televize, knihomolové...
Sledoval jsem díl pořadu Ano, šéfe! vysílán 10.3 2016 a vzpomněl jsem si při tom na Alchymistu škodolibě jsem se této knize vysmál.
Zdeněk Pohlreich se vydal do jedné slovenské koliby, kterou vedli 2 bratři. Jeden z nich byl bývalý hokejista. Snažil se dostat do NHL, rodina utratila spoustu financí na uskutečnění tohoto snu. On tomu obětoval samozřejmě strašnou spoustu dřiny. Poctivě každé ráno vstával a šel dřít na led. K tomu nezanedbával ani školní povinnosti, i když by to pro jiného bylo na vedlejší koleji. Prostě na sobě makal a makal. Dostal se do amerikcké juniorské ligy, nikdo si ho ovšem při přechod do seniorského hokeje, z prestižních klubů NHL nevybral, stejně tak evropské kluby o něho neměly zájem.
Vše co jim zůstalo byla neprosperující koliba, která sice jako jediná restaurace v pořadu dostala napoprvé 3 hvězdičky a tudíž o kšeft asi nemusí mít starost, v podstatě je to ale jen drobné zahojení otevřené rány zmařených snů, která se už asi nikdy úplně nezacelí. Jejich koliba totiž není jeho životní sen, je to jen malá náplast. Jeho životním snem byl vrcholový hokej.
Co by se stalo, kdyby se řídil filozofií "musíš vše obětovat snu", tak jak to praví Alchymista a nevyučil se kuchařem? No neměl by ani tuhle náplast a kdoví co by s ním vůbec bylo (asi by skončil někde na ulici).
Přesně jak to říkal jeho bratr. Mezi úspěchem a neúspěchem je hranice a člověk může urazit šíleně dlouhou vzdálenost, aby k ní došel, jenže ani potom není vůbec jisté, že se přes tu pomyslnou hranici dostane. Já bych k tomu dodal: Ta hranice totiž vlastně není "tenká", jak se často říká, je to pořádně velká zeď, kterou je zatraceně těžké přelézt.
Co tedy chcete říct takovému člověku? Na tomto světě je spoustu lidí, úspěšných lidí, ke kterým ostatní rádi vzhlíží a mají je za své vzory. Tihle úspěšní lidé ovšem měli často hromadu prachobyčejného štěstí a skutečně to možná byl vesmír, který se spojil, aby tyto sny uskutečnili. Co potom ale jsou ti ostatní? Na ty vesmír kašel?
Neúspěšné lidi naše společnost totiž přehlíží, nevšímá si jich, nemluví se o nich a raději žijeme v představě že nám může vyjít vše, než abychom si přiznali, že máme reálně daleko vyšší šanci skončit ve fabrice za pásem a budeme vstávat v 5 celý život, než že z nás budou filmové hvězdy. Ač to může znít sebe více pesimisticky a jako vytržené z Klubu rváčů.
Nicméně, věřím že ve mně zbylo ještě trochu optimismu na to, abych ne úplně všemi myšlenkami této knihy pohrdal. A příběh sám o sobě, když ho nebereme jako alegorii a úplně se oprostíme od všech myšlenek, je vlastně docela pěkný a odpočinkový. Je to zkrátka pohádka pro dospělé. Ovšem s ne moc dobrým ponaučením na závěr.
Je velice těžké popsat tuto knihu pár řádky, jelikož ona samotná, i přes to, že není nijak dlouhá, zanechává ve čtenáři veliký odkaz.
Již od prvních kapitol se snaží autor poukázat na lidské chování a nečekané události, které nás provádí životem. Mě osobně tento příběh velmi oslovil. Není to jen prostoduchá kniha, naopak má svoji myšlenku, kterou se snaží sdělit, poselství, které dokáže mnohým změnit pohled na okolní dění a svůj osobitý vtip, kterým pěkně dovršuje jedinečnost celého díla.
Štítky knihy
tajemno brazilská literatura tajemství vesmírná energie touha
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Moje srdcová záležitost ♥