Vítr se zvedá
Timothée de Fombelle
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478916/bmid_alma-vitr-se-zveda-Yt5-478916.png
5
87
87
Alma (T. de Fombelle) série
1. díl >
V ukrytém údolí Isája, kde žije jen jediná rodina, se znenadání objeví bílý kůň. Malý Lan se nechá odnést na jeho hřbetě — a třináctiletá Alma se vzápětí vydá po bratrových stopách. Svět tam venku je ale úplně jiný než ten, v němž dosud byli doma: někteří lidé v něm jsou otroci, jiní je loví, prodávají a bohatnou na nich. K nejceněnějším otrokům patří příslušníci kmene, z nějž pochází Alma a její rodina. A na jedné otrokářské lodi zatím kluk jménem Josef Mars schovává do kapsy kapitánovy vzácné hodinky… Timothée de Fombelle (autor knih Tobiáš Lolness, Vango, Dva životy pana Perla a Gloria) napsal velké vyprávění o důležitých věcech, a hlavně o svobodě: té vnější i té, kterou nosíme v sobě, té naší i té pro ostatní. Kniha s podtitulem Vítr se zvedá je první ze tří dílů Almina příběhu.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , BaobabOriginální název:
Alma: Le vent se lève, 2020
více info...
Přidat komentář
Poslouchala jsem jako audioknihu..
Ocitáme se v 18. století v západní Africe, sledujeme zde několik postav, ale jedni z nejhlavnějších jsou třináctiletá Alma a její rodina. Ti žijí odloučeni od okolního světa do okamžiku, kdy se do jejich údolí zatoulá kůň, se kterým odchází Almin mladší bratr.. Tím začíná cesta do neznáma i pro Almu, která se ho vydá hledat.. Také otec se vydává po stopách svého syna a musí čelit minulosti i přítomnosti..
Jsou tu otrokáři i otroci, magie skoro vymřelého kmene, piráti a námořníci obchodující s lidmi co za ně zaplatí vše co mají, poklady, láska rodiny, touha po moci a majetku, beznaděj a spoustu dalšího a dalšího...
Je to velmi zajímavý příběh, který vás nenechá chladnými, citila jsem při poslechu mnoho emocí a i když jsem se do půlky knihy trochu ztrácela v postavách i ději, nakonec se vše začalo dávat dohromady..
Vzhledem k tomu že je Alma trilogie, máme tu otevřený konec, který láká čtenáře i posluchače k dalšímu dílu... Já se však zřejmě zlákat nenechám i když by mě opravdu zajímalo jestli se rodina dá opět dohromady v pořádku a ve zdraví a zda se vrátí ke svému poklidnému životu i když o tom trochu pochybuji...
Téma otrokářství a námořních plaveb, pirátů apod. mě bohužel moc neláká, takže proto další díly asi oželím, ale doporučuji všem, kteří mají podobné věci rádi. Jinak je to velmi ,,čtivé,, a skvěle namluvené panem Barešem, takže opravdu všem vřele doporučuji!
Byl jsem velice příjemně překvapený. Přiznávám se, že po zkušenosti s Vangem jsem si začínal myslet že de Fombellovi knihy jsou všechny stejné(a to jsem prosím četl jenom Vanga, Perla a Tobiáše! Občas se divím i sám sobě).
Jenže tahle kniha je sice podobná ostatním od autora, ale je tam spoustu nových prvků, a taky jsem zjistil, že je to doopravdy čtivé.
Kniha je to krásná, cožpak o to... Ale je to hrozné téma. Nějak vlastně ani nevím, zda to chci číst. Přesto se do dalších dílů samozřejmě pustím, už jen pro to, abych věděla, jestli se to trochu "rozjede". Jsem zvědavá.
(SPOILER)
de Fombelle umí nádherně vyprávět. úvod v ráji je snový. a způsob, jak se z něj začnou odvíjet jednotlivé příběhy, je strhující.
vedle výborně napsaných hlavních postav mě moc těšilo poznávat různé vedlejší postavy, třeba tesaře, nebo Amélii. taky záporáci jsou velmi kvalitní - třeba kapitán lodi či mazaný Ašant.
jedinou otázku mám ohledně kocoura, copak se s ním stalo poté, co se účetní, kuchař a tesař rozdělili?
Je to typický de Fombelle. Velmi mladé ústřední postavy, které jsou vytrženy ze svých kořenů a všeho, co jim bylo známé a milé. Melancholie. Prolínání osudů, které se vždy tak strašlivě těsně minou, až si člověk v duchu řekne "sakra práce, Timothee, buď už na ně konečně trochu milej!" Odvaha, dobrodružství, síla, svoboda. V této knize se ještě přidává silná frustrace z otrokářské minulosti (která je někdy tlačena trochu na sílu, na druhou stranu to alespoň nikoho nenechá chladným).
Ano, Fombelle se opakuje, ale já mu to žeru i s papučema. Rozečítám druhý díl a nechci ani chodit spát.
Ano, v niecom je to detska kniha. Ale pre narocnejsieho detskeho citatela. A napisana tak, ze dospely ju oceni tiez. Autorovi sa podarilo predostriet temu otroctva a osobnej slobody sposobom, ktory zaradil pribeh medzi tie nakrajsie, ktore som kedy citala. A ilustracie jej davaju dalsi rozmer. Velmi dufam, ze moje deti si ju raz tiez precitaju a budem si moct s nimi o nej pokecat. Ma im co dat.
Krásný, trošku sladkobolný, příběh se světlem na konci tunelu. Propletený jako liána, plný lidskosti a naděje. Těším se na druhý díl.
Tohle je velmi pěkný návrat do mládí .... připomněla jsem si tu Robinsona či verneovky ....
O jednom idylickém údolí v míru .... o příchodu bílého koníka .... o hledání ztracených .... o boji mezi dobrem a zlem .... o touze po svobodě .... ale také o hledání bohatství a otrokářství ....
Pěkné vyprávění o dětech plných ideálů a nepostižených zlem světa ....
Pro mladou generaci i pro ty starší inspirativní, přínosné a s přáním pokračování ....
Hranice mezi dobrem a zlem, domovem a vyhnanstvím, svobodou a vězněním jsou zcela jasné a zřetelné. Jsou taky dost pevné. Není možné se splést, co je co, kdo je kdo. A přesně to je tak povznašející a živící duši, která touží po tom, aby láska a pravda zvítězila. Zvláště dnes.
On, mé záložky šampión... nejvíc láska... vcucnutí na první výbornou... miluju tu lidskost a hřejivé laskavo, které se vždy line jeho vyprávěním... a není tomu jinak ani tentokrát... opět se dostavilo mravenčení po celé chlopni z toho nejživějšího dobrodružství... vítr ve vlasech... úzkost na duši... osudové a naprosto geniální proplétání osudů mi zase málem uvařilo srdeční komoru... těším se na další putování... a ehm... už to bude?! A teď?! A teď už jo?!
Recenze od Nezletilé kritičky Mariky (13 let), celý text ke čtení ve skupině Nezletilí kritici na Facebooku: "....děj tohoto historického příběhu je velmi spletitý a odehrává se ve třech obrovských oblastech světa – v Africe a Evropě a také v Karibiku. Obrovské množství postav, provázejících celou knihu, by bylo neuvěřitelné samo o sobě, ale žádná ze dvou postav si není podobná a každá má svůj jedinečný charakter, který autor dokázal udržet. Neztratit se v dějové lince, připomínající vlak s nesčetným množstvím zastávek, nebylo lehké pro samotného čtenáře a vymyslet takové dílo muselo dát jistě spoustu práce. Dobovou atmosféru dobře dokreslují ilustrace.
Neuvěřitelné také je, jak plynule přešel Timothée do afrického světa a kultury, aniž by se z toho stal kýč nebo něco nereálného. Ze všech povah mi přišla nejzáhadnější ta Pousinova, lodního tesaře, jehož historie se objasní až na samém konci prvního dílu románu. Celou četbu jsem žasla nad autorovými schopnostmi psaní a nad spletitostí a originalitou, se kterou však můžu počítat skoro u každé z jeho knih. Také de Fombelle dokázal kouzelně popsat prostředí africké přírody a její krásu, která velmi ostře kontrastuje s luxusem městské Evropy, kde žije pan Basac s Amelií, a životem na moři, který na vlastní kůži zakouší každý z členů posádky a také otroci, kteří byli největší obětí celého příběhu. Jediný prvek, nad kterým jsem se pozastavila a který mě při četbě zarážel, byly neobjasněné, téměř kouzelné schopnosti, jimiž oplývá kmen Okoů – kmen, z něhož pochází Almina matka a její děti. Tyto schopnosti jsou: dary léčitelství, zahrady, lovu a zpěvu. V této knize, která popisuje život konce 18. století, jsou fantasy prvky jako pěst na oko a tyto motivy podle mě celkově kazily atmosféru.
Nemůžu se dočkat dalších dílů, protože vše co de Fombelle popsal zůstalo i na konci knihy otevřené a celý příběh byl dobrodružný, chytlavý a napínavý. Nečekala jsem, že čtu pouze první díl z celé trilogie. Knihu bych chtěla doporučit čtenářům od 12 let.
“…vyprávění o svobodě: té vnější i té, kterou nosím v sobě, té naší i té pro ostatní.
Knihy tohoto autora jsou krásné i smutné zároveň, mám ráda jeho příběhy, určitě stojí za přečtení … už se moc těším a jsem hlavně zvědavá na pokračování příběhu o Almě …
Introvertní dívka, která se více dívá a pozoruje než mluví. Dívka, která má svoje malé tajemství - elegantní, bílou zebru bez pruhů. Ta dívka je neohrožená, statečná a umí milovat celou duší. Ta dívka má malého bratra, druhou polovinu své duše - a celý příběh je rozpoután právě ve snaze zachránit malého Lama a vyrvat ho ze spárů zlodějů lidí. Dobrodružný příběh zasazený do exotického prostředí Afriky, ale zčásti i na otrokářskou loď či do francouzského města La Rochelle - je jedna velká poetická lahůdka, střídání míst i postav, které se vzájemně přibližují a proplétají - tak, jak to umí právě jen Timothée de Fombelle je okouzlující, strhující a dechberoucí nádhera.
Miluju jeho knížky. Fakt miluju! Jsou to pohádky, pohádky i pro dospělé. Pohádky, co se s ničím nemazlí. Ale které jsou zároveň naprosto nádherné. Díky slovům, jež Timothée de Fombelle píše, jež skládá do vět a příběhů, které jsou tak skvělé. A jsou zase takové melancholické, člověku je při čtení trochu smutno, někdy i slza ukápne, ale zároveň se musí semtam usmát a plesat na tou živoucí knihou. Která je plná neskutečných postav, jimž fandíme a milujeme je a chceme o nich číst pořád. K tomu pro mě milované lodě a moře. A pro nás pro všechny neskutečné obchodování s lidmi, sbírání otroků v Africe, jako by to byly houby po dešti. Boj o ně mezi několika velmocemi horší pomalu než boje o drahé kovy. Intriky a lži a zároveň přátelství nebo láska, která překoná leccos. Příběhy, které jsou vyzpívané světu. Josefe Marsi a Almo, těším se na další díl jak malá holka.
Ach jooo, zase čekat na druhý díl. Opět mne pan spisovatel nezklamal. Škoda, , že kniha má jenom 337 stránek.
Prodej lidí do otroctví, jejich odlidštění a vytržení z prostředí… Co je to svoboda? Proč o ní přicházíme? A můžeme ji opět nalézt? To jsou stále aktuální otázky, i když je otroctví dávno pryč. Velmi silný příběh a rozhodně NEJEN pro děti!
Číst jeho knihy je radost! Tekutá radost. Je to jako s každou stránkou pít felix felicis. Je to jak návrat do dětství. Do té části, kdy věříš na draky ale zároveň tušíš, že už přichází ta chvíle, kdy budeš muset tvrdit, že ne. A chceš to oddálit.
Je to, jak když tě někdo zachumlá do teplé deky a vrazí ti do ruky horkou čokoládu - tzn. v obležení jeho slov se nejde cítit jinak, než úžasné.
Ale taky to bolí. To jak nemilosrdně vystihuje temné lidské povahy. A v tomto kousku obzvlášť.
Tak stop. Něco k ději, což?
Z poklidného života v odlehlém africkém údolí je vytrhnuta čtyřčlenná rodinka.
A zbytek děje se snaží zase zpátky shledat.
Jsme v 18. století uprostřed obchodu s otroky a naše rodina je tmavé pleti.
Budeš čelit otrokářům, francouzským rejdařům, lovcům z řad lovených a dobrodružstvím na každé jednotlivé straně.
Timothé tu skáče mezi pohledy více postav - každého člena rodiny z údolí, majetného rejdaře a jeho dcery nebo mladého dobrodruha na posádce otrokářské lodě s nejasnými úmysly.
Jde tu především o obchod s lidmi a na co jiného můžeš neustále narážet, než na- SVOBODU. Jedno z těch silných slov jako láska nebo smrt, jehož sílu pochopíš, až když přijde na věc. Tady pro mě získalo nový rozměr, naboptnalo do rozměrů, jež si pravém zaslouží a já si uvědomila jeho hodnotu. Důležitost každého písmenka.
Otroctví a obchodování s lidmi je hnus, je to dno. To dno se dělo, děje.
Toto není knížka o prvoplánových hrdinech a jak proti otroctví neochvějně bojují.
Tady ti hrdinové rostou před očima a ty vidíš, jak se rodí ve svých činech se svou temnou minulostí v zádech.
Nepřestanu zbožňovat jeho postavy zhmotněné v každé větě, jak kdyby vystupovaly ze stránek. A jak se těším na další díl a pokorně čekám, co hrdiny potká dál, to nejde popsat! Nemazlí se s něma vůbec, tak jako život a strašně dobře se to čte.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Tobiáš Lolness |
| 2013 | Vango |
| 2021 | Gloria |
| 2015 | Dva životy pana Perla |
| 2007 | Tobiáš Lolness. I. Život ve větvích |
Uhrančivé. Pro mě originální a (post)moderní pojetí klasického dobrodružného románu (v tradici Stevensona nebo Verna). Co se vymyká, je ústrední téma: otrokářtsví, prvek magie a holka jako hlavní hrdinka. Autor taky postupně přidává další a další tajemství. A vidění jednotlivých postav se proměňuje. Hrdina může být padouch a vica versa... Začátek v údolí Issája jsem dal s dětmi, sotva se objevil Josef Mars, zhltal jsem to po nocích sám. Těším se na pokračování... A autor mě dostal i úsporným stylem. Krátkými větami, kapitolami, přesnými metaforami, nebo tím, jak je každá kapitola uvozena slovy, kterými končí... Tobiáše jsem znal jen z rozhlasové dramarizace a nijak mě nezaujal. Po tomhle si ho ale musím taky dát. Hnedka, jak tuhle trilogii dočtu.