Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Druhý román autora Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel. Nombeko začala pracovat v pěti letech jako vynašečka latrín na předměstí Johannesburgu, v deseti letech osiřela. Nic nenasvědčovalo tomu, že by neměla prožít svůj život v jedné z chatrčí největší chudinské čtvrti světa a pak tu předčasně umřít, nikým nepostrádaná. To by ale nebyla Nombeko – analfabetka, která uměla počítat. Osud i její talent ji zavedou až do mezinárodní politiky, na druhou stranu zeměkoule, ke dvěma identickým a zároveň velmi odlišným bratrům. Během jejího dobrodružného putování se jí podaří zamotat hlavu agentům nejobávanější tajné služby nebo být unesená ve špinavém náklaďáku na převoz brambor. A tím to zdaleka nekončí...... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2015 , PanteonOriginální název:
Analfabeten som kunde räkna, 2013
více info...
Přidat komentář
Dočetl jsem tedy Analfabetku, další knihu po Staříkovy, který vylezl ... od Jonassona. Je to opět humorný příběh, který je založený na absurdních postavách a situacích, a reálných historických postavách, ze kterých si dělá srandu. Musím přiznat, že zcela kopíruje stylem Staříka, a tak mne ničím nepřekvapoval. A možná místy už to autor s absurditou přehání. Prostě jsem si to už tak neužíval jako u Stoletého staříka.
Opakující se Stařík, nicméně se kniha četla opět dobře. První půlka je dost postavená na historii a politice, takže přes tyto pasáže jsem se musela prokousat, ale pak už to šlo.
Nu za první půlku knihy dávám 5 hvězd, za druhou tři tudíž průměrem 4 hvězdičky a to myslím hodnocení knihy odpovídá. A ano, myslím , že Stoletý stařík je o něco lepší. Nicméně výborné čtení na dovolenou.
Výborná. Tohle je humor, který sedí. Žádné tlačení na pilu.
Celý příběh je neskutečný, úsměvný. Kolikrát jsem si řekla, to není možné ... samozřejmě, že to není možné :-) Je to krásně, jemně upletená fikce.
Ještě teď se pochechtávám.
Možná jediné bych vytkla a to jen proto, že mám přečteného i "Staříka" .... útěk v druhé polovině knihy je v podstatě v obou knihách. To je jediné, co mě vyloženě brnklo.
Stálo to za to. Místy jsem se smála nahlas, někde se mi to zase zdálo dost zdlouhavé, ale knihu hodnotím velmi pozitivně. Staříka jsem četla a analfabetka byla na stejné úrovni, jen jiné postavy a situace. Kdyby analfabetka vyšla první, možná by ji ostatní hodnotili lépe, protože by byla originál. Nicméně - skvělé čtení a pozor na atomové bomby, může se vám klidně stát, že vám jednu pošlou poštou místo balíčku od Alzy. ;)
Opět perfektní, i když tematicky dost podobné prvnímu románu. Ale pořád jsem se u toho perfektně bavil.
Po mnoha doporučeních a pochvalných recenzích jsem se k Analfabetce dostala i já. Zpočátku mě autorův styl nadchl (Staříka jsem ještě nečetla, proto nemohu srovnávat), okouzlila mě lehkost vypravování, jeho spád a nadhled. Kolem dvousté stránky mě však kniha začínala nudit, sled neuvěřitelných událostí a stálých zvratů mi už přišel jako kolovrátek. Nakonec jsem už doufala, že kniha bude brzy končit, protože se mi ji nechtělo odkládat jako nedočtenou, ale zároveň jsem se těšila na něco jiného...
Co se týče postav, chytrá Nombeko se mi postupně začala také trochu zajídat, ovšem žebříček postav, které bych určitě uškrtila, vede Holger 1. Chápu, že v románu jde o humornou nadsázku, ale život s tak pitomým dvojčetem by vydržel jen svatý!!! Jak ten se mi zajídal!
Mám pocit, že si z toho lidé udělali tak trochu "modlu inteligentů" - kupují to, čtou to a myslí si, že díky této skutečnosti vypadají ještě inteligentněji. To se mi tak trochu příčí. Protože ve skutečnosti to zas taková bomba není. Hrozně milá mi byla Nombeko, neuvěřitelně chytrá a sympatická hlavní postava. Od půlky to bylo místy i poměrně vtipné. Ale nereálné. Ne proto, že tam dívčina ze slumu cestuje skrz Švédsko s atomovou bombou, ale i kvůli mnohem menším detailům (SPOILER: třeba fakt, že i přesto, že jim Celestine a Holger 1 už MILIONKRÁT pokazili možnost se té bomby zbavit, je nechají spolu za volantem náklaďáku, na jehož korbě se nachází atomová bomba, aby dovnitř mohli zavést krále - opravdu?!).
Je to milé, zábavné, dozvíte se spoustu zajímavostí z historie, což se mi obzvlášť líbilo, ale několik posledních stran už jsem na to neměla nervy a jen přeskakovala a nakonec byla ráda, že už se mohu posunout k jiné knize. Byla by to lepší kniha, kdyby autor na konci více zapracoval.
Podtrženo, sečteno a přečteno - BOMBA!!! Analfabetku jsem četla na začátku prázdnin a můžu říct, že navzdory mnoha pokusům Holgera 1 o nastolení republiky jsem se královsky bavila.
Analfabetka? Prostě román plný symbolismu, humoru, lidskosti, svobody a volnosti, Na pozadí smyšlených osudů smyšlených postav ukazuje Jonasson politiku jaká je (Bush až cca koncem 90 let. vyškrtl Mandelu, nositele Nobelovy ceny míru, ze seznamu teroristů), hloupost jaká je (Holger 1 - myšlení, nápady? To mi nikdy nešlo, jeho přítelkyně zakladatelka, jediná členka a jediná volička strany "Běžte všichni do prdele), rasismus jaký je (ty... "jakžesejmenuješ") a osobnosti čtenářů - jaké jsou. "To že se stalo?? To není možné". Nadhled, humor a dobrá zábava? Stařík a podobnost? Ano je tam...A v neposlední řadě o Švédech jací jsou. Premiér na bramborách a Král opravář..bez respektu a hany. Napíše už někdo román o těch našich hrdinech... Klaus, Zeman atd...??
Někde jsem četl na tuto knihu pěknou recenzi: "Inteligentní spisovatel stvořil inteligentní analfabetku do inteligentní knížky, pro inteligentního čtenáře".
Ano s těmito slovy lze souhlasit a dodám tato kniha prostě nemá chybu. Humor v této knize je až hodně takový ironický a někdy i s určitým náznakem drobného sarkasmus, který, ale nemůže nikoho urazit. Kniha se mně hodně líbila a nemůžu říci, že by snad byla horší než Stoletý stařík.
Kdo poznal styl psaní Jonassona z již uvedeného "Staříka", tak bude určitě moc spokojen. Kdo čte knihy na základě doporučení a reklam bude možná zklamán, zvlášť ten který čeká snad nějaký citový román. Tato kniha je prostě o hodně levelů výše, než kdejaká hloupost od paní E L Jamesové.
Příjemné a pohodové počtení po záplavě severských detektivek. Zdařilá kniha s humorem, který mi vždy vykouzlí úsměv na rtu. Kniha, ke které se společně se Staříkem... budu vždycky ráda vracet.
ideální pro letní odpočinek. Stařík mě sice pobavil více, ale i tato kniha má své kouzlo
Na Jonase Jonassona jsem slyšela doslova "pět ódy". Když jsem dostala tuto knihu společně se Staříkem, byla jsem velmi zvědavá a do novější Analfabetky jsem se hned pustila. Kniha je barvitá, hluboce zajímavá a zábavná. Hlavní hrdinové jsou doslova lapačkami na různé nečekané náhody. Jelikož je v knize mnoho postav, ke konci jsem se v ději, postupně pomalu ale jistě, začala ztrácet. A nějak jsem nepochopila ten konec.
Trošku mě mrzí, že autor více nerozvinul osobnost Nombeko, když kniha nese "název" její osoby. Přesto se mi kniha celkově líbila. Ještě bych vytkla, že autor více nepopsal Nombečiny matematické schopnosti, když už je to v tom názvu. Avšak, počítání polštářů bylo velmi zajímavé :-)
Nedočteno, odloženo. Kniha mě nenadchla, místy jsem se v ní ztrácela. Škoda, moc jsem se na ni těšila.
Štítky knihy
láska humor tajné služby atomová bomba Švédsko Jihoafrická republika monarchie
bublina spľaskla, akoby Jonasovi v druhej polke došiel dych a snažil sa to dohnať stále zúfalejšou zápletkou. Holgera 1 mi príde ako kombinácia Jima Carrey a Leslie Nielsena, dočítané so sebazaprením.