Ani sami bohové
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/209962/bmid_ani-sami-bohove-9t8-209962.jpg
4
452
452
Nové vydání jednoho z nejlepších děl Isaaca Asimova, které neprávem stojí ve stínu jeho cyklu Nadace a Roboti. Sám autor o něm řekl, že je psáno „nad hranicemi možností“, což se v příběhu projevuje zejména pro „technokrata“ neočekávaným a uhrančivým citovým nábojem. Ani sami bohové patří neoddiskutovatelně do zlatého fondu světové sci-fi. Vynález Pozitronové pumpy, která umožňuje téměř zdarma a neomezeně čerpat z blízkého paralelního vesmíru energii, přivedl lidstvo do éry hojnosti a blahobytu. Skupina vědců však zjišťuje, že obě universa jsou těmito energetickými přenosy narušována. Pokud se lidstvo nevzdá snadno nabytého pohodlí, zaniknou oba vesmíry. Kniha, která je dnes aktuálnější než kdy předtím, představuje velmistra žánru na vrcholu sil.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2014 , Argo , TritonOriginální název:
The Gods Themselves, 1972
více info...
Přidat komentář
Dávám plný počet hvězd za absolutně geniální druhou část románu. Tato genialita druhé části zastíní jen mírně nadprůměrnou část prvou, která je vlastně jen uvedení do problému, rozvinutého ve stěžejní druhé části. Třetí část přináší vyřešení zdánlivě neřešitelné situace rozvinuté v prvých dvou dílech, celkově ale bych ji hodnotil jako podprůměrnou (jakoby to napsal někdo jiný, kdo ví jak to má skončit, ale neumí tak dobře psát, jako autor druhé části).
Ale opakuji, vše je odpuštěno za úžasnou geniální druhou část románu.
Knihu jsem četl kdysi dávno, ale teď mě trochu zklamala - hlavně poslední část a závěr. Že Asimovovy knihy nejsou moc dynamické mi nevadí, pokud si pamatuji, autor ve svém životopisu přiznává, že se v jeho románech nic moc neděje. Na rozdíl od knih o robotech se mi série o Nadaci taky až tak nelíbila. Ale zkusím si podruhé přečíst i další jeho romány, vše jsem četl už před mnoha lety a jeho knihy přes jistý věk mají svůj půvab.
Nadčasový, zajímavý a čtivý příběh se spoustou technických pojmů a procesů, ale podaných tak, že se i laik docela orientuje.
Nadčasový román, velice aktuální. Pokud si lidstvo může vybrat mezi snížením životního standardu nyní nebo vlastní totální zkázou v budoucnosti, vybere si zkázu. Dá se s tím bojovat? Na to se snaží dát autor odpověď v této knize.
Další z Asimovových románů, které mohu číst klidně několikrát.
A na to, že byl Asimov především racionální přírodovědec, je společnost v sousedním vesmíru popsaná zajímavě a velmi uvěřitelně.
Vědci vymyslí elektronovou pumpu, která umožňuje čerpat energii z vesmíru. Ovšem hrozí, že díky tomu se naruší stabilita vesmíru. Peter Lamont na toto nebezpečí začne upozorňovat, ovšem levná energie je pro některé lidi víc než katastrofa, která může přijít. Klasický Asimov, kde si moc velké akce neužijete, ovšem intriky jsou krásně vykombinované. Asimov za mě patří mezi největší velikány sci-fi
Asimov je můj oblíbenec. A tahle knížka to jen potvrzuje. Nic na tom nemění fakt, že některé jeho knížky po těch desítkách let trochu zastaraly, vývoj společnosti a vědy samozřejmě neodpovídá tak docela tomu, jak si to představoval před desítkami let. Jenže myšlenky podle mě nezastaraly a lidé jsou pořád stejní. Zkrátka je to o lidech a sci-fi je zajímavá kulisa.
Líbilo se mi to, vzpomínala jsem na znalosti chemie, jak je to s izotopy a nezapomněla jsem to. To se mi na hard sci-fi líbí, čtenář si užije nejen to fi, ale i trochu toho sci. Samozřejmě, užívám si to jen na úrovni laika, míru vědecké správnosti si posuzovat netroufám.
Je to spíš o intrikách, akce tam moc není , což mi rozhodně nevadí.
A ta úvodní věta z anotace (a vlastně pokračování názvu) : " Ani sami bohové proti hlouposti nic nezmohou" je trefná.
U této knihy je mi trochu líto, že dávám pouze tři z pěti, ale bohužel obsahuje pár zásadních pasáží a z mého pohledu nedostatků, kvůli kterým nemohu dát více.
Předně si myslím, že kniha mohla být výrazně kratší. Myšlenky, které Asimov prezentuje jsou famózní, ale zejména v prostřední části je tolik nudné omáčky, že se četlo velmi špatně. Absurdně zdlouhavé a opakující se popisy způsobu života a rozmnožování "paralidí" mě velmi nudily. No, alespoň se dá hovořit o tom, že tam postavy procházely nějakým vývojem, což se u tohota autora moc neděje.
První část byla výborná a třetí část trpěla jednak na zbytečnou romantickou linku a druhak, stejně jako prostřední pasáž, na velmi časté a zbytečné sexuální narážky. Skoro jakoby Asimov cílil na to, že tohle téma prodává. Nicméně v podobném sci-fi románu je to podle mého zbytečné a lépe by udělal, kdyby prohloubil jiná témata. Třeba politické tření mezi Měsícem a Zemí, špionáže apod.
Ani závěr není příliš úderný a vyznívá celkem do ztracena. A to tolik, že vyvrcholení knihy přichází spíše na konci prostřední části, ale ani tam to není bůhví jak slavné. Očekávání byla vyšší, ale nakonec jsou z toho průměrné 3* za skvělé nápady utopené v hromadě zbytečností.
Asimov bez Robotů a bez Nadace je taky velice čitelný.
Na druhé části knihy se autor doslova vyřádil. Děj se odehrává v paralelním vesmíru, který má jiné zákonitosti, než ten náš. Je to taková sci-fi verze Platóna. Asimov tam vlastně popisuje tři složky duše podobně, jako to dělá Platón v dialogu Faidros. Způsob, jakým to prezentuje čtenáři je ale čtivější, než u velkého řeckého myslitele.
(SPOILER) Jak psali lidé přede mnou, kniha má tři části, všechny se věnují propojení mezi paravesmírem, a každá z nich by nemohla být více odlišná. První část popisující vznik Pozitronové pumpy je asi nejlepší, v druhé Isaac dost originálním způsobem popisuje rasu, která obývá onen paravesmír a v podstatě zde jen sáhodlouze popisuje, jak mezi sebou tihle přátele v tzv."triádě" sexuálně dovádějí a množí svoje potomstvo, opravdu je zde nějaká pumpa naprosto vedlejší. No a třetí část se z nějakého důvodu odehrává na Měsíci, asi chtěl Isaac taky přispět do Měsíčního scifi, chvílema to dost připomínalo Heinleinův Měsíc je drsná milenka či Clarkův Měsíční prach. Určitě jedna z jeho slabších knih.
Tady mne Isaac Asimov velice překvapil, ale bohužel negativně. Jak miluju jeho sérii Nadace, tak toto mne opravdu zklamalo. První čast měla sice pomalejší rozjezd, ale to zas tak nevadilo, ovšem druhá část o paralelním vesmíru byla pro mne velice nesrozumitelná a bohužel jsem díky tomu knihu nedočetla, ale věřím, že své fanoušky si najde.
Ta ústřední myšlenka mi přišla dobrá, ale zase to zdlouhavé asimovské ukecané zpracování. Jakýkoli Isaac Asimov strašně zastaral. Přidávám hvězdu aspoň za tu fantazii s paralelní civilizací. Opravdu mi uniká, proč tady má Isaac Asimov tak dobré hodnocení. Kdybych ho hodnotil v 90. letech, možná bych mu dal taky víc. Ale dneska? Je to naivňoučké a literárně (stylisticky) to taky vůbec nijak nevyniká.
Nějak jsem tuto knihu nemohla pobrat. Zatímco např. v Marťanovi nebo Spasiteli mi "vědecké" pasáže o fungování vesmíru vůbec nevadily, v této Asimově knize mě nudily a ve třetí části už přímo odpuzovaly. Doposlouchala jsem pouze se sebezapřením.
Víc viz jozik_v_tumane
Skvelé, brilantné, super spojená intelektuálna rovina so sedliackym rozumom... Ako laik som všetko chápala. Veľmi sa mi páčil záver, kde som tiež pochopila všetky vedecké postupy. Isaac Asimov ma nikdy neprestane udivovať, aj keď budem jeho knihy čítať dookola celý život!
Klasika od velmistra SF, román jenž vznikal jako povídka a já si pamatuji, že jako puberťák jsem četl prostřední část s mimozemšťany. Jako celek je kniha o lidské touze po neomezené energii díky mezivesmírné pumpě i za cenu zničení druhé strany. Třetí část mě bavila nejvíce protože se odehrávala v budoucnosti na Měsíční základně plné vědců. Kniha na dva večery vás nezklame.
Isaacu, Isaacu, Isaacu, ty jsi mi teda dal pořádně zabrat. Technické znalosti autora jsou pro nás fyzikou nedotčené v tomto díle docela překážkou, avšak fantasie, kterou autor předvádí zvláště v prostřední části – příběhu, kdy se vydáváme do parasvěta – to vynahrazuje plnými doušky. Prostě něco nádherného, originalitou překypujícího, a myšlenkou, že proti hlouposti ani sami bohové nic nezmohou. (80 %)
Jednoznačne jedna z autorových najlepších. Tri samostatné a zároveň úzko prepojené príbehy, každý v niečom jedinečný. Kniha postráda väčšinu nedostatkov/zlozvykov, ktoré sa v Asimovových knihách často opakujú. Veľmi sebavedomo, presvedčivo a dynamicky odvypravané. Nepreberné množstvo teórii, prekvapení a postrehov, všetko skĺbené v pútavom nosnom príbehu.
Tak jsem se přidala ke klasikomilům a hned první téma sci-fi klasika. Sci-fi mám ráda, ale klasika mě tentokrát hodně překvapila.
První část popisuje vznik přístroje, který dokáže čerpat energii z jiného vesmíru, lidstvo jej nadšeně využívá, ale najde i oponent, který tvrdí že tento přístroj může znamenat obrovský problém pro lidstvo.
Ve druhé časti se vzdáme do paralelního vesmíru, v němž žijí myslící tvorové. Tato část knihy mě bavila úplně nejvíc a klidně by to pro mě mohla být samostatná kniha.
Autor popisuje jejich city, myšlení , jejich různorodost a zapojení do jejich společnosti jejich formu rodiny, vzdělání a vědění , myšlení až to připomínalo žánr fantazy.
Třetí část se odehrává na Měsíci. Což je opět velmi zajímavý a naprosto originální příběh , kde se všechno rozhodne a dokončí.
Kniha je skoro padesát let stará a opravdu mě hodně překvapilo jak nadčasově je napsaná, toto se opravdu velice povedlo.
Na mě bylo v knize místy hodně vědeckých výrazů, někdy jsem se v logice vědy ztrácela asi to budou v tomto směru lépe chápat muži.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 1993 | Konec Věčnosti |
| 2010 | Druhá Nadace |
Solidní kamínek do Asimovova vesmíru, navíc tématicky čerstvý a značně univerzální. Jinak je to klasika, opět sexuální narážky, prsa, vousy a nesmí chybět ani záchod, či jiné malichernosti, bez kterých prostě jeho knihy nemůžou být. Kniha krom toho ovšem nabídne lehce netradiční narativ, především mimozemská pasáž je něčím, s čím autor vlastně nikdy nezacházel a nutno říct, že to je svým způsobem osvěžující. Na druhou stranu, některé pasáže jsou příliš ´ukecané´ a přefouklé a kniha je tak citelně delší, než ´ve skutečnosti je´. Ve výsledku to tolik nevadí, protože onen zásadní dějový oblouk se odehraje naprosto elegantně, ale prostě je to něco, s čím je třeba počítat, krapet víc než u ostatních Asimovových knih. Pro fandy světa Nadace must-read materiál, pro ostatní zajímavé a velmi kvalitně napsané sci-fi - byť ta škatulka je tu trochu formálního významu.