Šťastné a hrůzostrašnější: Druhá antologie štědrovečerních hororů
* antologie
Antologie štědrovečerních hororů série
< 2. díl >
Druhá antologie štědrovečerních hororů přináší sedm hrůzostrašných, v českém překladu povětšinou dosud nevydaných vánočních příběhů anglosaských autorů druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Opět nechybí mistr duchařské povídky Algernon Blackwood, jehož zdatně doplňují Edward Frederic Benson, Edith Nesbitová či tuzemským čtenářům zatím pohříchu neznámý Grant Allen. Nebude nouze o stará panská sídla, tmavá zákoutí či vítr bezútěšně dující za okny. Vedle starých dobrých strašidel se však ke slovu dostanou i bytosti mnohem zlověstnější. Pakliže si troufáte, račte vstoupit. Duchové už čekají!... celý text
Přidat komentář
Mám radost, že kvalita povídek této trilogie má vzestupnou tendenci. Tohle bylo jednoznačně skvělé! Romanticky tajuplná atmosféra, napětí, mile hrůzostrašné...
Za mě lepší než první díl. Mě čtený horor prostě nějak neděsí, ale líbilo se mi, jak to bylo jiné tím, že to bylo napsáno na přelomu 19. a 20. století. Opět fajn zpestření vánočního času :-)
Půvabně děsivé. Tohle úsloví zazní v povídce Stín a za mě skvěle vystihuje tuhle sbírku, která ostatně převyšuje první antologii štědrovečerních hororů. Doufám, že časem Pavel Pecháček nabídne třetí díl. Je totiž nepochybné, že anglická literatura půvabně děsivých štědrovečerních hororů nabízí ještě mnoho.
S některými jmény se tu setkáváme znovu. Jako třeba Algernon Blackwood. Toho chlapa bohužel nejsem schopen pochopit, ani ocenit, takže je takovou malou černou skvrnkou. Ale žádná sbírka není bez skvrnky. Další již známou firmou byla Edith Nesbitová, jejíž Stín ve mně vyvolával dosti nepříjemné pocity.
Ostatní povídky už byly pro mě skvosty. Možná pro mé aktuální nastavení, nedovedu říct. Nicméně jsem si jist, že tato druhá série povídek mě skutečně dostala, vyvolala mrazení, jistou dávku úzkostných pocitů, jemně šimravého strachu, ale také pochyb o jindy standardních zvucích v bytě. Starý portrét mě uchvátil jako vypravěče. Předvolání duchem potěšilo onou viktoriánskou atmosférou duchařských povídek. Při čtení povídky Skutečnost a padělek mi zatrnul úsměv a zamrazilo v zátylku.
Ovšem naprostým šperkem je povídka tak trochu jiná, vybočující nejen délkou - Wolverdenská věž. To byl skutečný skvost po všech stránkách i jednotlivých větách a slovech. Fantastický příběh, výborná atmosféra, perfektně vedené tempo i zápletka.
Takže ano, Šťastné a hrůzostrašnější jsou výbornou četbou k blížícím se svátkům. Příjemná mírná hrůza a potěšující čtenářský zážitek. Obsahem se Pavel Pecháček skvěle trefil, minimálně do mého vkusu, načež skutečně doufám, že přibude další díl a dávka štědrovečerních hororů. Koledy jsou ohrané. Ale toto dodává Vánocům originální atmosféru. Takovou....staronovou=o)
Útlá kniha obsahuje 7 strašidelný příběhů ... a je fakt, že mi připadala tahle antologie o trochu lepší než první díl ... mě nejvíce zaujaly povídky: Předvolání duchem, Skutečnost a padělek, Stín, Wolverdenská věž ....
Možná ještě lepší než první díl, "Šťastné a hrůzostrašné", v každém případě jde o skvělé pokračování, a vlastně bych uvítala, kdyby před každými Vánocemi vyšel další svazek podobných viktoriánských povídek s vánoční tematikou. Ilustrace opět famózní. A jednoznačně nejlepší vlastně i nejdelší je samotný konec, povídka "Wolverdenská věž" od Granta Allena z roku 1896, při té se mi až tajil dech...
Omylom som si kupil hned druhy zvazok. Musim vsak konstatovat ze ma to nenadchlo. Ducharske poviedky take oblubene v minulom a predminulom storoci tu nedosahuju az taku literarnu kvalitu. A nie su ani mrazive a strasidelne. A miestami... ani vianocne. Za precitanie stoji snad len Wolverdenska vez. Ta je tak za 3,5/5. Ostatne dokopy za 2/5.
To pravé čtení na slavnostní večery či noci, navíc s nádherným obrazovým doprovodem. Nejvíce mě nadchlo nejkratší dílko Starý portrét svou tajemnou poetikou a stejně tak nejdelší příběh Wolverdenská věž, ovšem za přečtení stojí celá sbírka. Takže za rok, doufám, nashle!
Více než důstojné pokračování série, která začala loni vydanou sbírkou "Šťastné a hrůzostrašné". Podle mne je tento druhý díl dokonce o chloupek lepší.
Povídky ve sbírce řadím od nejlepší po "nejhorší" (ovšem stále rozhodně nadprůměrnou) takto:
1. Wolverdenská věž
2. Skutečnost a padělek
3. Přeměna
4. Stín
5. Předvolán duchem
6. Vánoční mámení
7. Starý portrét
u první antologie jsem nadával, že chybí seznam zdrojů ilustrací - v přítomném druhém dílu jsou, takže moje puntičkářské já je uspokojeno, a i když jsem se nebál a děj i pointu u všech zařazených povídek odhadl už na jejich začátku, musím chválit výběr povídek, překlad a samozřejmě velmi působivé vizuální provedení antologie
doporučuju zejména povídky "Skutečnost a padělek" a "Přeměna"
Musím ocenit krásné, ač z jiných příběhů a knih převzaté ilustrace, které jsou v dnešní době v beletrii vzácností a pěkně doplňují děj. Knížka je plná pochmurné, zneklidňující romantiky, ale není to jen o skrytých stínech v koutech, vraždících objektech a strašení, v povídkách je i cosi milého, snad to sdílení, kdy si v několika příbězích přátelé u krbu vypráví hrůzostrašné příběhy a tráví vánoční čas s blízkými. Nevěděla jsem, že v Anglii patří k radostným svátkům a tradicím jako máme my (stromek, koledy, atd.) i vyprávění strašidelných příběhů a docela mi to překvapilo.
Některé povídky mají v sobě báječný anglický humor vyřčený s kamennou tváří nebo nadsázkou. Nejvíce je to znát v povídce Skutečnost a padělek o mladých kamarádech, kteří kromě dovádění na sněhu řeší údajnou existenci ducha, sídlícího ve starém panství, což jednoho z nich vede ke kanadskému žertu:
"Mám v úmyslu předvést M. ducha, co se zjevuje jeho členům rodiny, a přimět ho uvěřit, že má před sebou mnicha, kt. naposledy spatřil jeho dědeček." "To je báječný nápad! Vím, že toho ducha odjakživa dychtí spatřit, a vnímá to jako osobní urážku, že se mu dosud nezjevil."
I povídka před touto přinesla dva tři úsměvy, třeba v líčení okamžiku, kdy se po hrůzném výjevu muž nervově složí: "Nejsem náchylný k mdlobám, musím však přiznat, že následujících 10 minut se mi vypařilo z paměti."
Nepopírám, že ve všech krátkých, horor., převážně viktoriánských povídkách je pochopitelně zároveň něco temného, mystického a znepokojujícího, kdy hrdina přestane být pánem situace a dějí se mu nepříjemné, těžko vysvětlitelné věci. Není to čistá hrůza, spíš taková plíživá mírná obava, která se umí dostat na chvilku pod kůži. Takto podané, jen mírně strašidelné horory s dobrou dobovou atmosférou mám v oblibě.
Vánoční svátky se nám blíží a k této době se skvěle hodí co? Viktoriánská duchařina.
Druhá štědrovečerní antologie mi udělala stejnou radost jako ta první, vůbec bych se nezlobila, kdyby z toho vznikla jistá tradice…dokud tedy bude z čeho čerpat, vím.
Povídky jsou velmi dobře vybrány, velmi dobře přeloženy, to celé doplněno krásnými ilustracemi.
Z knížky je cítit, že byla vyslána do světa s láskou a péčí.
Tak tedy… mlha za okny, knihu do ruky…
Část díla
Předvolán duchem
1868
Přeměna
1913
Skutečnost a padělek
1895
Starý portrét
Stín
1905
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
dobové ale rozhodne nie nudné