Meč Přísahy
Brandon Sanderson
Archiv Bouřné záře série
< 3. díl >
Lidstvo se ocitlo ve smrtelném nebezpečí před novou Spouští spojenou s návratem Pustonošů. Urithiru, město ve věži uprostřed skal, které poskytlo lidem útočiště před nevyzpytatelnou věčnou bouří, která se teď kříží s již dříve ničivými velebouřemi a narušila veškeré zákonitosti klimatu, v sobě samo skrývá spoustu tajemství a nástrah. Aby Urithiru umožnilo lidem víc než jen holé přežití, Šalán, Navani a jejich badatelé usilovně pracují na odhalení fabriálů, bez nichž město nemůže fungovat. Brzy ale začínají tušit, že ani odvěké útočiště Rytířského Paprsku jim nezajistí bezpečí, protože v jeho hlubinách číhá neznámá temná síla. Proti Dalinarovi a jeho snaze zachránit Rošár stojí široká fronta soupeřů: nové bouře, Pustonoši se svou elitou Žhnoucích, nevyzpytatelné vrtochy nepřátelských sprenů odvěkého boha zla, ale i rošárští panovníci a Dalinarova vlastní minulost.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , TalpressOriginální název:
Oathbringer, 2017
více info...
Přidat komentář
Od Sandersona toho mám přečteno hodně. Tedy aspoň bych řekl. Ale třetí díl Archivu Bouřné záře jsem už prostě a jednoduše nedokázal dočíst. Poměrně mám rád obsáhlá díla (ano Feiste, koukám na tebe), ale toto už se nedalo. Pamatuji si, jak jsem první díl zhltnul za víkend, druhý díl četl v horečkách.
Shrnul bych to tak, že co fungovalo na začátku, teď již ne. Obávám se, že se autor našel tam, kde já se zase ztrácím.
Nezapoznala jsem se s autorem v českém překladu a vzhledem k tomu že už mám přečtený i 4. díl série ( Rytm Wojny v polském překladu ) a chystám se na dvě vsuvky v rámci série, ani to napravovat nemíním. Hlavně i proto že bych potom tuto famózní sérii nemohla kombinovat s audioknihou, která je také mistrovská,. Na audioknihy od Sandersona si u nás mužem bohužel nechat jen zdát.
Cykl je to osobitý, má vlastní ráz a charakter, ale palec nahoru, odpustit se dá i to že by to mohlo být lépe napsané. Na současnou tvorbu je to opravdu klasa. 5/5
Nedá se popsat z jakou pečlivostí Sanderson píše a zároveň jakou lehkost v tom zanechává a možná že ani není nutné aby něco vylepšoval.
Archiv bouřné záře není jen další fantasy sérii, která vás přesune do jiného světa a dopřeje vám únik z reality na dračím hřbetu, je totálně dokonalým odrazem našich dennodenních obav a tužeb na nestabilním jevišti prazvláštního světa, který nám nenuceně připomíná nás vlastní domov. Já se o osud toho jeviště bojím, protože se mi všechny scény uhnízdili v srdci. Miluji to. A zvlášť Meč přísahy. Tohle byl nejlepší nejdelší úvod (cca 600 stran) v knize na světě, který teda rovnou skočil do toho nejúžasnšjšího závěru všech dob (zbylých cca 600 stran). Za doprovodu skladby Victory od Two steps from hell mi poledni kapitoly epicky vybuchovali před očima. A po sedmitunové kompletní okupaci Rošádu (tedy všech tří knih) přiznávám, že mi už nikdy nebude nic dobry. Hlavní dějová linka se točí kolem Dalinara a my ho poznáváme opravdu tak blízsko, že se automaticky stává mou nejoblíbenější postavou. Ty vnitřní boje. Ty výtky! Ve všech ohledech dokonalý nedokonalý muž. Stále je mou nejoblíbenější knihou série Cesta Králů, ale tuším, že jakmile dojde na rereading, budu u Meče přísahy hodně váhat. Protože tahle kniha jde do hloubky. Inu, není fantasy jako fantasy a Brandon Sanderson může být na své dílo právoplatně pyšný.
Dokonalost! Najlepsia seria aku som citala. Kazdou castou lepsie a lepsie. Dufam ze bude dalsia cast co najskor prelozena.
Za mě zatím nejlepší díl.
Nebudu se rozepisovat, platí to samé, co u předchozích dílů. Ve zkratce, Archiv je pomalá série, zaměřená na svět a postavy. Tentokrát mě ale mnohem víc bavil hlavní děj a hlavně flashbacky + jsem konečně měl pocit, že se alespoň blížíme k bodu, kdy se to celé rozjede. Za mě tedy velký palec nahoru.
Ale vzhledem k tomu, kolik mám za sebou stran, mi nepřijde, že by moje odměna za jejich přečtení byla dostatečná. Zůstávám u 4* a už teď můžu skoro s jistotou říct, že se nepřidám k uctívačům téhle série. Pokud se ale bude vzestupná kvalita udrží a tempo se ve finálních dílech zlepší, věřím, že si alespoň ten pátý díl u mě 5* vyslouží.
Tentokrát jsem četla dlouho (vánoce se blíží), po poslední stránce, jsem však hledala další, už aby další pokračování vyšlo. Za mě - líbilo se a těším se na další osudy všech postav.
Už to nemělo ten dechberoucí uau-efekt jako předchozí díly, ale stále se drží vysoko. Nejvíc knize pomáhají nepředvídatelné postavy jako Filuta nebo Lift, ti mě opravdu baví, snad příště dostanou víc prostoru. Ale jsem moc zvědavá, co bude dál s Adolinem a jeho střepkordem. Tak teď už si zase jen pár let počkat na další díl...
Som sklamany z tejto knihy, lebo tato kniha nie je o Dalinarovi, ale je to uz druha kniha vyslovene venujuca sa Salan (teda aspon prvy 300 stran). Toto je zenska literatura a Sandersson zacal byt spisovatel pisuci vehradne pre zeny. Zeny preco ste zrazu vsetky zacali citat fantasy ??? Este pred 10 rokmy som poznal len jednu taku.
(SPOILER)
SPOILER
Za mě si tento díl vede úplně stejně, jako oba předchodí. :)
Už se nemohu dočkat, až probudí k životu Urithiru.
Na mém profilu je pro zájemce vložen odkaz na cca patnácti-stránkové "výcucy" z knih Archivu Bouřné záře pro osvěžení děje. :)
Zacina to byt uz prilis natahovane... Kdyby to bylo na pulce stran, nic by se nestalo. A to Sandersona , jako autora, opravdu respektuju.
Jistě, dalo se čekat, že díl ve kterém bude hlavně převažovat linka Dalinara, bude více o politikaření a podobných věcech, přesto jsem se opět nenudila a hltala každou další stránku!
Ptám se na jediné.... kdy někoho konečně napadne nám tuhle úžasnou sérii převést na naše obrazovky?! :-D
Posledních 150 stran je dobrých, ale aby se k němu člověk dostal, musí se prokousat 1000 stran. Ne že by ty strany byla úplně samá vata, ale TISÍCEM stran.
Mám pocit, že z toho chce Sanderson udělat velkou a tlustou ságu za každou cenu, ale pochybuju jestli se mmi bude chtít do dalšího dílu investovat tolik peněz a času.
Táto kniha je z tých troch častí asi najslabšia. Nie že by bola zlá, to nie, ale přišlo mi, že na tých 1100 stranách sa toho veľa neudialo. Ako keby stále čakám, kam sa to bude uberať a ako keby to bol stále len nejaký rozbeh (síce ešte má byť 7 kníh, ale aj tak). Tiež mi prišla prišla tak nejak málo napínavá.
Opäť sú hlavnými postavami Dalinar, ktorý sa snaží udržať kráľovstvo pokope a spojiť dokopy všetkých panovníkov v Rošáre. Potom Adolin, jeho syn, ktorý sa snaží nájsť si miesto v novom svete, ktorý je ovládaný novými silami. Šalán, ktorá sa snaží spracovať svoje nové schopnosti a vyrovnať sa s nimi (jej príbeh sa mi teraz naozaj až tak nepáčil). Kaladin, Bouří požehnaný, ktorý si všetky problémy berie na svoje bedrá a trápi sa viac ako je nutné.
A potom Čtvrtá mostní, Kaladinova jednotka oddaných vojakov. A opäť kopa vedľajších postáv. Veľkú úlohu zohrávajú aj spreni.
Aj napriek tým výtkam sa kniha opäť čítala skvelo, len no, naozaj mám pocit, že sa ten príbeh až tak nepohol. Čo sa mi veľmi páči je spracovanie tej knihy - krásna obálka, krásne obrázky v knihe, záložka, tenké strany, pevná väzba, ktorá zvláda taký počet strán.
Keby som mohla, tak sa hneď pustím do ďalšej časti, ale tipujem, že tej sa skôr ako o dva roky nedočkám :(.
Tak nevím jestli jsem četl stejnou knihu jako všichni přede mnou. Takže třetí díl od pana Sandersona dopadl přesně jak Hostina pro vrány od Martina , prostě kniha o ničem. Neskonala nuda, dočteno s donucením. Tohle má mít deset dílů , bože a o čem to bude , když už třetí díl byl utahaný . Jaký čtvrtý díl , na ten si pokud vím vzal dva roky a než to vyjde tady , tak minimalně tři roky a než to dopíše celý tak budu po smrti. S Rošarem to jde z kopce , škoda peněz za knihy. A jaký vrchol fantasy nic takového se nekoná. Pokud by jsme se chtěli bavit o vrcholu fantasy , tak jedině v případě pana Eriksona a jeho Malazské říše , který na rozdíl od pana Martina celou ságu dopsal a každým dalším dílem se zlepšoval což se o Rošáru nedá říct ani omylem. Tohle byl velký knižní omyl nikdy více.
To byla jízda! Asi sama prozřetelnost zařídila, že mě hned na začátku knihy skolila angína a upoutala na týden na lůžko... protože tohle se prostě musí číst v kuse :D.
Bylo to úžasné - o tom není pochyb a po prvních dvou dílech jsem ani nic jiného nečekala. Přesto bych vypíchla ještě dvě věci, které mě osobně úplně odrovnaly a které v mých očích vyvyšují Meč přísahy nad ostatní fantasy.
1. Po druhém dílu jsem si myslela, že vím, kam se bude příběh ubírat... a ono to nakonec bylo úplně jinak. Sanderson zbořil všechny žánrové stereotypy a čtenář nevěděl, kde mu hlava stojí. A přitom to bylo naprosto dokonale uvěřitelné a dávalo to všechno smysl.
2. Vývoj postav! Ufff! :) Scéna s Šalán a Filutou na straně 730 a náslející je jedna z nejlepších věcí, co jsem kdy četla. A to ani nemluvím o Dalinarovi :D.
Uff. Úžasné, kolosálne, fantastické, magické... Neuveriteľný zážitok čítať túto ságu. Milujem všetky postavy, ktoré sa čo i len mihli v Archíve. U mňa nie je lepšia sága a lepší autor. Nikdy sa mi nezdalo 1000 strán tak málo. Vrhám sa na Arcanum odhalené.
Je hodně těžké hodnotit tento obří fantasy kolos. Děj se komplikuje, postavy neustále přibývají další a další a já už mám hustě popsané čtyři A4 papíry abych se vůbec vyznal v tom, kdo je kdo. Sanderson zamotává děj a přidává neustále další a další nové linky, mini-příběhy, dějové odbočky a situace, ale všechno stále dokáže bravurně ukočírovat a svojí super genialitou stmelit dohromady. Je to tak dospělé, komplexní, složité a propracované, že mě z toho mrazí a točí se hlava v jediný moment. Nicméně většinu knihy se zde stojí na místě a probírá politika. Většina hrdinů už připomíná nezranitelné supermany a možná i díky tomu považuji závěrečnou akční epopej za to nejnudnější, co tahle série zatím přinesla. Do poslední čtvrtiny knihy jsem se už musel docela nutit. Ale i tak jsem si zde našel spoustu neskutečně ikonických a nadčasových momentů, u kterých se těším, až se třeba za další čtyři knihy propletou s dalšími dějovými linkami a dají ultimátní smysl. Což se v téhle sérii běžně stává. Příběhový Super-kolos, který nemá obdoby, ale tentokráte trochu nudil.
Autorovy další knížky
2012 | Cesta králů |
2008 | Finální říše |
2019 | Meč Přísahy |
2006 | Elantris |
2010 | Vyjednavač |
(SPOILER) Konec byl super. Myslím ta bitva atd.. spousta věcí pro mě byla úplně šokující a nečekaná, asi nejlepší, že lidé jsou Voidbringeří... Wow. Kaladin je pořád můj bobík:), jsem ráda, že Shallan je s Adolinem, super, že odmítl být králem a přiznal se, že zabil Sadease. Paráda. A Dalinar? Wow. Ze začátku mě nudil, i ty jeho vzpomínky, ale potom.. WOW... asi všechno, jak to všechno bylo, že měl být nakonec Odiovým šampiónem a on mu odolal a jak a tak vůbec... wow, ta bitva prostě úžasná. Je mi trochu líto Sadeasových vojáků, to si nezasloužili a i Amaram... njn. Jasnu začínám mít docela ráda, jako královna bude super:). Tavaraign? Hmm, pořád mě ta jeho linka překvapuje, Lift super a Szet báječný! BÁJEČNÝ!!! Já jsem to pak tušila, když si měl vybrat, co bude následovat:), takže paráda. Shallan mě začala docela otravovat s těmi jejích schitzofrením:) chováním, ale tak asi aby byla jiná a zajímavá... je fakt, že tam nic není černobílý (ale Adolin ten je:)) a má štěstí, jak se ke konci rozhodla:), Kal je můj:). A Renarin, taky paráda, a corrupted spren? Wow, to nevymyslíš i to s tou Jasnou, mile mě překvapila a pak Maya, ten meč, jsem si myselal, že jí Adolin oživí a bude taky Knight Radiant... njn. A Venli nakonec taky mile překvapila... prostě to je epická sága jako hrom:D. A ještě 7 dílů, škoda že nejsou napsaný, njn. Nejsem z toho už tak odvařená jako z prvních dvou, nevím, jestli to bylo Kindlem nebo angličitnou, ale to asi ne, rozumím už všemu. Ale ta bitva nakonci a všechno okolo toho, to byl fakt mega nářez... opravdu, nic bych nedokázala předpovedět:D, i že Kaladin neřeknul třetí přísahu, to bylo moc hezky, ať ho nakonec taky zachrání někdo jinej:). Jo Dalinare, jseš dobrej:). Docela mě mrzí Moraš... myslela jsem, že umřel, to by bylo lepší a nelíbilo se mi, že zabil Jezeriala či jak se jmenuje... njn. A kdo je Ash? Ta divná s tou tváří?? Nepamatuju:D
Každopádně, tohle je fantasy jak má být, absolutně originální a úžasně barevná, nic není černobílé, ale přitom není tak hořká a krutá jako MKP, kterou už ani kvůli tomu nedokážu přečíst, to bych byla v depresích, kdežto Sanderson dává naději, jo, tak to mám ráda:). Spokojená, maximálně, dokuď je tam Kaladin s Adolinem a Szetem v závěsu, tak spokojená. Jsem taky zvědavá, co se vyklube Z Wit- Hoida a kdo je ten Pattern na konci.... a že Oathbringera píše Dalinar, to už je taková třešnička:), ten spisovatel má ale úžasnou fantazii.....