Aristokratka ve varu
Evžen Boček
Aristokratka série
< 2. díl >
Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je o to těžší, že denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě a největší událostí na zámku Kostka za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá kleje jako dlaždič a celý den nasává ořechovku přímo z lahve... a chvílemi příběh rozdrnčí i charakteristické ráčkování Karla Schwarzenberga.... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno: 2015 , OneHotBookInterpreti: Veronika Khek Kubařová
více info...
Přidat komentář
Kvůli dostupnosti v knihovně jsem musela začít druhým dílem. Slovníček na konci knihy hodně pomáhá, vůbec nevadí předchozí neznalost.
Je mi záhadou, jak to, že kniha v podstatě bez děje, se tak dobře čte.
Mám ráda humor kastelána Bočka. Je zcela apolitický, což je dnes spíše vzácností, a k tomu chytrý. Nevysmívá se a neuráží lidi-Čechy, ale karikuje jejich/naše povahové nešvary. O lapsusech, které se permanentně dějí na kostce se dozvídáme, pokud z médií, tak výhradně z Blesku, v Česku nejčtenějšího deníku... Marie z Kostky je vlastně jediná normální bytost na zrestituované Kostce. Je slušná, ale přitom dosti sarkastická. Není se ale moc čemu divit, když čelí rekvizitám po Himlerovi nebo Helence Vondráčkové a přebývá na zámku ve společnosti líných, hypochondrických reptalů, psycho teenagerky, lakomého tatíčka či kuchařky věčně zpité na mol. Prostě příjemná série groteskních situací a gegů. Tentokrát jsem se sice za břicho nepopadala, ale úsměv na mé tváři nejednou Boček vykouzlil. A to mnohdy úplně stačí.
Tuhle Aristokratku jsem přečetla jedním dechem za pár hodin. Byla mi skvělým společníkem na dálkovém letu a chudáci spolucestující museli neustále poslouchat moje chichotání. Kdyby to šlo, dám jí ještě o jednu hvězdičku víc než prvnímu dílu, protože jsem si čtení náramně užila. Asi i proto, že už jsem znala postavy a bylo fajn se zase po pár týdnech vrátit k pokračování příběhu rodiny Kostkových.
Knížka velmi vtipně vypráví příběh chudé české šlechty. Zatímco první díl byl o příjezdu rodiny Kostkových, tento byl o životě na Kostce. Kniha nemá žádnou velkou zápletku, což mě trochu mrzelo, protože se v knize stále řešilo jak jsou všichni obyvatelé zámku Kostka nemožní, bručkouni nebo ,,psycho".
Zpočátku mi to vůbec nevadilo, protože jsem se stále smála, ale když už jsem se blížila na konec knížky, čekala jsem nějaké rozuzlení. Toho jsem se však nedočkala.
Čistě odpočinkové čtení jedné kapitoly za čas ke kávě nebo před spaním, protože mi přišlo, že se obsah víceméně opakoval a byl o tom samém, takže by vás to při čtení na jeden zátah dost nudilo. Osobně mě to moc nenadchlo, ale dokážu si představit, že kniha někoho ani neurazí.
Přečteno na jeden “zátah” a musím řict, že tento kratší díl mi přišel lepší než díl první. Tentokrát jsem se i opravdu musela čas od času zasmát nahlas. Předčilo mé očekávání.
Oddechové čtení. Tento styl je mi blízký, i když už se u něj "neřežu smíchy". Těším se na pokračování i filmové zpracování.
Těšila jsem se na druhý díl. První díl mne bavil cestou autobusem, kdy jsem místy vybuchovala smíchy. Pokračování už mne tak nenadchlo, asi je to i tím, že jsem si na vtípky zvykla. Za nejlepší část považuji tu s popisem školních výletů a ztráty a nálezy dětí.
Pokud se mi dostane do ruky nějaký další díl aristokratky, opět po něm sáhnu. Je to příjemná oddychovka.
Evžen Boček navazuje tam, kde skončil v minulé knize, přičemž atmosféra vyprávění zůstává v naprosto identické rovině, takže člověk nemá pocit, že čte nějaký druhý díl. A za mě absolutní spokojenost, protože se elegantně ukončily motivy, které jsem už považoval za navždy zapomenuté. Jinak dějově v podstatě stále stejné - slabší etudy střídají silnější a některé gradují naprosto střeleným způsobem. S realitou to má společného máloco, ale to u téhle komedie snad ani nebylo záměrem. Na patálie kolem školních exkurzí nebo na výlet do Karlových Varů budu s úsměvem vzpomínat ještě dlouho. Ovšem uznávám, že nejde o příliš sofistikovaný humor a občas i nějaká ta sprostota zazní, každopádně nic, co by slovníkem mohlo konkurovat jakémukoliv undergroundovému románu. Tohle je vanilka, navíc krásně vystihující podstatu české nátury, která, když jde do tuhého, rozhodně umí pobavit řízným slovníkem. Prostě jsem se bavil, jako kdybych se ocitl mezi oblíbenými přáteli. Sice šílenými, ale pořád přáteli.
O něco slabší díl. Hlavní první polovina. Přišlo mi, že spisovatel místy až moc tlačil na pilu. Od rozhovoru se hrrabětem Schwarrzenberrgerrem kvalita výrazně vyskočila.
Beru ji jako oddechovku po panu Bryndzovi :D. Pobaví, ale někdy ta sranda už docela "dře" a opakuje se.
Stejně jako předchozí díl jsem i tuto knihu "četla" v podobě audio knihy a opět mě bavila u práce. Nenáročným témtem a břitkým humorem autora vznikla přesně taková oddychovka, jakou teď potřebuji :-).
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Skvělá oddechovka. Sarkastický styl deníku jediné normální Marie je super. U první knihy jsem se smála téměř celou dobu nahlas, u druhé tomu tak nebylo. To však vůbec nevadí, protože i tady je dost vtipných situací, které zpříjemní den.