Aucassin a Nicoletta
neznámý - neuveden
Zpívaná báj patří ke vzácným pokladům francouzské literatury středověku. Vznikla již v první polovině XIII. století a je pozoruhodná zejména svou originální formou střídání prózy a lyrickými verši, které - jak naznačuje rukopis - se původně zřejmě zpívaly.
Přidat komentář
Citace "
" Je libo vlídně naslouchat ?
Já chci vám píseň zazpívat
o dětech dvou. Měli se rádi
a byli krásní, sliční, mladí.
O Nicolettě, Aucassinu,
o tom, co zkusil pro ženu,
pro přítelkyni s jasnou tváří
jak bil se, nežli ku oltáři
nakonec šťastně moh ji vést,
poslyšte krásnou, sladkou zvěst.
V ní dvornost s moudrostí se pojí
a není, koho nevyhojí,
ať sebevíc je smuten, zničen,
či chorý, nemocemi sklíčen.
Zas radost začne v srdci kvést,
tak sladká tato píseň jest. "
Doba XII. - XIII. století, nepřestanu žasnout nad bohatou inspirací, jako vzor pro pohádky o mnoho století později, bez čar a kouzel jen důvtip a triky, které stojí za to dát všanc, pro to
toužebné hnutí v osrdí - lásky bolný cit.
Zpola verše zpola vyprávění,
žádná nuda však tu není,
bystrý fištrón má tu prim,
pobaví vás, to já vím.
Milostné příběhy chovám v lásce. A Aucassin s Nicolettou jeden z nich prožívají. Kdo kdy nechtěl prožít podobný?
Jednoduchost díla je zřejmá, avšak to neznamená, že by postrádalo na onom citu, který v knihách vyhledávám. Láska je zde dozajista přítomna a dvakrát pohupovala se mi slza na krajíčku jako na houpačce. Člověk, který miluje a dokáže soucítit si příběh užije v celé jeho krásné naivitě. A dobrý konec je na co se těšit:)
Přeji příjemné čtení.
Útlé, rychle se přečte. Střídá se text prozy a básnický text. Do 3/4 se mi líbilo, pak méně. Takové Romeo a Julie, ale dopadne to jinak. Taková balada.
Pamatuji se, že kdysi jsem si téhle knížečky dost považovala. Jenomže po letech už nevím, co mne tak zaujalo. Že je příběh naivní ? To k době, ve které byl napsán, patří. Dnes z něj cítím též trochu zesměšnění. Přečetla jsem s úsměvem. Znovu číst nemusím.
Tahle knížečka mě bohužel ničím nezaujala (ani nevím, jak se mi ocitla v knihovně). Sáhla jsem po ní, když jsem potřebovala něco na výplň času na čekání na vlak. Na to posloužila dobře, ale nic mi to nedalo.
Příběh je takový hloupoučký a naivní...
Pokud hledáte kvalitní literaturu, sáhněte po něčem jiném :)
Velmi zábavné. Myslím, že dílo bylo už původně míněno jako fraška. I když nelze vyloučit, že ho některá citlivá dušička brala vážně a spolu s Aucassinem a Nicolettou si notně zaplakala.
Příběh pochází z 12. - 13. století a pro tu dobu je typicky naivní. Ve srovnání s dalšími díly jako Artušovské legendy, trubadúrské balady, legendy o Rolandovi, El Cidovi či Tristanem a Isoldou není o nic více či méně. Je zajímavé a poučné pozorovat tu stylizaci a zároveň se zasmát kouzlu nechtěného.
Na svou dobu poměrně odvážné dílo, neboť parodizuje a malinko zesměšňuje tehdejší ideály. Aucassin a Nicoletta jsou krásní, silní, především bloňďatí a oba pochází z významných antických měst. Zde jsou všechny středověké hodnoty úmyslně přemrštěny, takže působí v porovnání s ostatními díly té doby úsměvně.
Autorovy další knížky
2001 | Bible |
1997 | Epos o Gilgamešovi |
2013 | Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
1986 | Píseň o Rolandovi |
2003 | Béowulf |
:) no žádné veledílo to není xi xi