Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/537156/bmid_az-uvidis-more-662a5b44149c6.png
5
1559
1559
Poutavé vyprávění o nelehkých osudech řeckých uprchlíků mezi námi v druhé polovině minulého století. Kniha vypovídá o historii Řecka, o občanské válce, která zemi rozdělila, a o minulosti řecké komunity u nás.V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude. Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala...... celý text
Přidat komentář
Audiokniha Čro. Vloni jsem knihu četla a moc se mi líbila. Proto jsem si teď na Čro poslechla i audioverzi a opět jsem nadšená, ten příběh je prostě skvělý, navíc krásně načtený.
Myslím, že toto je snad u mě první kniha, kdy od podnětu k "přečtení" uplynul pouze jeden den. Ráno jsem při procházce se psem poslouchala rozhovor s paní autorkou, pak jsem si vzpomněla, že na ČRo jsem před časem viděla čtení na pokračování této knihy, našla jsem si to a byla jsem ztracená... Mám pro Řecko slabost, je to krajina s pohnutou historií, ve které ale asi nikdy nebylo a asi ani není jednoduché žít. Poslechla jsem si v průběhu jednoho dne všechny části publikované na ČRo a následně jsem zjistila, že existuje audiokniha, která je mnohem delší, takže proto to "přečtení". Nicméně i tato zkrácená verze byla výborná, nabitá osudy lidí a emocemi, myslím, že jsem se stala novou fanynkou paní Wilkové a zkusím i další její knihy.
Málokterému autorovi se povede vykreslit reálie tak sugestivně. Stává se to, leč zřídka, a tato kniha je jedním z krásných případů. Když se píše o horách, jste prostě v horách. Když v ponurém děcáku, dýchá na vás chlad i za bývalého majitele zámečku. A když v Řecku, všechno je prosluněné a voňavé, skoro jako 4D zážitek. Jako Moravanka s řeckými spolužáky jsem některé malé střípky navnímala, ale zdaleka ne plný rozměr. A co víc - můj muž z Čech netušil, že se něco takového dělo! A to je už zase další rozměr...
Rozhodně mi to rozšířilo obzory.
Moc hezky čtivě zpracovaný silný příběh. Kniha by měla být povinnou četbou pro všechny, kdo si nejsou jistí, proč je 17.11. státní svátek.
(SPOILER)
Velmi zdařilé rozhlasové zpracování. Nejvíc mě oslovil začátek, příběh dětí v zemi, kde zuří občanská válka, a těžké začátky v tehdejším Československu (přístup některých "vychovatelek" vysloveně bolí - jak je možné takto se chovat k dětem...); to byla podle mě nejplastičtější část, která mě "chytla".
Myslím, že je opravdu velký oříšek, jak zpracovat celý dlouhý životní příběh hlavních postav, aby ty postavy zůstaly živé a nezploštily se. To se myslím ne vždy podařilo, proto dávám 4 hvězdičky. Přesto musím říct, že mě román zaujal a mohu ho doporučit.
Četba na pokračování ČRo, velmi zdařilé zpracování, úžasný příběh, líbily se mi věrohodné postavy - úplně živé!
Přijetí řeckých komunistických uprchlíků do Československa na konci řecké občanské války (v první vlně 1948 - 49 přišlo na 3 000 dětí), byl jeden z mála pozitivních moment naší komunistické minulosti.
V knize čtivě a napínavě zpracované téma.
O téhle knize jsem hodně slyšela a byla jsem na ni docela zvědavá. Byla určitě poutavá a zajímavá, dozvěděla jsem se o historických událostech, které u nás nejsou moc známé. První půlka, která se odehrávala v Československu, byla taková celkem "šedivá" a smutná. Druhá půlka z Řecka naopak hýřila barvami a vůněmi. Vytvářelo to docela zajímavý kontrast - kontrast vytvořený naprosto odlišným podnebím a počasím, odlišností kultur a nejspíš i sociálním prostředím. I ta první půlka se mi hůř četla.
Skvělý, zajímavý příběh...moje druhá knížka od autorky a tahle se mi líbila mnohem více než Ty chladné oči....
Dozvěděla jsem se opět něco nového z historie Československa a Řecka… kniha se čte dobře … doporučuji a těším se na další příběhy napsané paní Wilkovou
Mám kamarádku která tohle bohužel zažila…Rok narození 1945 přijela bez rodičů…
Jsem moc ráda, že jsem se dozvěděla o historii příchodu Řeků k nám do Československa. Věděla jsem, že na severu Moravy žije řecká komunita, ale nevedela ksem proč , od kdy a kolik moc jich k nám přišlo. A po jak strastiplne ceste, co tu zažívají, že jsou v dětských domovech. Je to nádherný příběh zahrnující mnoho let, různá období našeho státu a proměny hlavních protagonistů. Každý den jsem se na všechny moc těšila. A chci se jet podívat do Poruby na ten pulkruhovy dům. A o místech v Řecku ani nemluvě...
Příběh jsem poslouchala jako audioknihu a tentokrát to není nic radostného. Těžký, smutný příběh v syrové formě bez "kudrlinek". Líbí se mi, že si paní Wilková vybírá neotřelá témata a nechá nás na pozadí příběhu poznávat (v tomto případě) Řecko, jeho kulturu a zvyklosti. Příběhem nás provází téma emigrace, uprchlíků, občanské války v Řecku, nejistoty a stesku po domově. Rodinná sága, se dvěma hlavními hrdinkami (děvčaty), ve které se skrývá mnoho kostlivců ve skříni. První třetina knihy moc neoslovila, na což nejsem u této autorky zvyklá, nicméně to vyvážil zbytek příběhu.
Poslechnuto jako audiokniha . Moc pěkně se poslouchala , jestli se o této knize napsat. Žádná odechovka to není , spíše smutný příběh o útěku Řeků do komunistického Československa . Doporučuji přečíst poznáte Řecko jinak , než jako destinací na dovolenou. Tohle nás ve škole určitě neučili.
Skvělé.
Setkání se Scarlett Wilkovou (i když její jméno si z českých magazínů pamatuji) pro mě bylo zážitkem.
Životní příběhy několika postav, vyprávěných neobvyklou syrovou formou, pro mě byl zážitek.
Vyprávění mne strhlo od prvních stránek a hlavní postava Sotirie pro mně byla tou správnou hlavní hrdinkou. Někdy navenek tvrdá, necitlivá a nečitelná, byla ve skutečnosti jen nejistou a zranitelnou holčičkou, pak ženou.
Pro mně ohromně statečnou bytostí, která utekla zubaté z řecké občanské války do totálně neznámého a vzdáleného Československa. Úplně sama, bez rodičů, či sourozenců, v 10 letech, se musela naučit česky a fungovat v naší zemi. Přežila strašná padesátá léta, založila rodinu a dožila se možnosti se do rodného Řecka vrátit. A jako holka z řeckých hor, pasačka ovcí, se dočkala krásného života na Kefalonii. U moře. O čem se nám, Čechům, může jen zdát.
Krásný, bohatý příběh.
Vyprávěný, místy až velmi naivním jazykem samotných postav.
Po přečtení knihy jsem opět ráda, že jsem se narodila v době, ve které jsem se narodila. Řecko miluju a jsem ráda, že je teď běžné do něj jezdit na dovolenou.
A jsem si jistá, že s tvorbou paní Wilkové se nevidím naposledy.
Nebylo to úplně lehké čtení.. téma bylo náročné a kniha byla napsaná pro mě zvláštním stylem a měla jsem trochu problém se skrze ni prokousat. Líbilo se mi ale, že jsme sledovali vývoj jedné postavy, který ještě více vykresloval vývoj postav vedlejších. Z naladění knihy a tématu jsem měla několikrát husí kůži. Co jsem opravdu nečekala je, že bych mohla komunisty ještě více opovrhovat.. tahle kniha to zařídila. Pocit po dočtení mi nedovolí jinak, než udělit knize 5 hvězdiček.
Štítky knihy
Řecko občanská válka Řekové přistěhovalci, imigranti ságy sirotci severní Morava podle skutečných událostí české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Až uvidíš moře |
| 2023 | Ty chladné oči |
| 2024 | Když přišli psi |
| 2023 |  Desetkrát a dost |
| 2024 | Srdcová desítka |
Audiokniha ČRO. Mrzelo mě, že nemám moc čas číst a protože nejvíc času mám když se dopravuji do práce, jsem nadšená že jsem objevila pestrou nabídku Českého rozhlasu.
Toto je další z knih načtená na ČRO, která mě chytla, mám ráda tyto typy rodinných ság. Je to silný a chytlavý příběh nelehkých osudů jedné rodiny a jejich přátel.