Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320197/bmid_babicka-pozdravuje-a-ospravedlnuje--DUA-320197.jpg
4
2062
2062
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko. Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Jeden dom, niekolko bytov, na prvy pohlad obyčajní susedia? Urcite nie, hlavne ak tam byva Elsa a jej babicka.
Knihu si pridavam aj do vyzvy pretoze dej sa odohrava presne na vianoce.
Ježíšek mi nadělil audio verzi mojí kdysi první Backmanovky. Tak jsem si udělala sváteční radost, poslechla si jí, a pokud bych mohla, přidala bych ještě hvězdičku.
"Člověk může být smutný, i když jí sladkosti, ale je to mnohem, mnohem, mnohem těžší. "
3,5* Při čtení se celou dobu střídaly dva pocity: „Wow, paráda!“ a „Co to sakra je?!“. Humorně napsanému příběhu ubírají na kvalitě pohádkové scény; zdály se mi chaotické a ztrácela jsem návaznost. Jakoby se jednotlivé díly skládanky nechtěly spojit dohromady. Naopak kladně hodnotím výběr hlavních hrdinů, který jsou každý úplně jiný, a přesto dokážou najít společnou řeč. Bezkonkurenčně nejlepší byla postava babičky. Vloupat se do ZOO a házet hlínu po policajtech – dost dětinské! Ale udělat to proto, aby vnučka zapomněla na každodenní trable - to chce respekt! Ve výsledku zajímavá kniha, ale rozhodně ne každému sedne.
Nějak nevím, nebylo to špatné, ale ani mě to nenadchlo, takže jsem knihu v klidu odložila, proložila jinou, vrátila se k této, znovu odložila.... a tak asi čtyřikrát. Takže průměr.
Dala bych tak tři a půl hvězdy. Kniha neurazí ani vyloženě nenadchne. Taková akorát do autobusu :)
Prima pohodová, humorná, smutná směska všeho co život nabízí. Očima osmileté holčičky. Život jednoho domu. Nic není takové, jak se na první pohled zdá. Tak jak to už bývá. Určitě stojí za přečtení. A nebo aspoň za poslech v podání Valérie Zawadské.
"Milá" - slovo, které ve mně zůstalo. Přečíst a jít dál. Pohádkový příběh mě místy až nudil. Ale celkově nic proti ničemu.
Pan Backman si napsal výstižné hodnocení na str. 390: "Babička nebyla úplně příšerná. Akorát že nebyla ani úplně nepříšerná." Určitě víte, jak pejsek s kočičkou dělali dort. A tahle knížka se tomu hodně podobá: praštěná babička, přemoudřelá holčička, dům plný zvláštních figurek, pohádková království, draci, princezny, wors a Harry Potter, těhotná maminka, honba za pokladem, hodně tragiky a dojemných osudů... Samé skvělé suroviny, ale když je všechny smícháte dohromady, výsledek nemusí být ideální. Jakmile nepřijmete styl Elsina vyprávění ( na jednu stranu pohádkový, na druhou prostě moc dospělácký na 8 letou holčičku), budete se s příběhem asi místy hodně trápit, jako já... Škoda, očekávání byla vysoká...
Ze začátku jsem měla pocit, že to nebude nic pro mně. Potom jsem knize dala další šanci a nelituji. Krásná, milá, něžná kniha o babičce, která chtěla pro svoji vnučku jen to nejlepší :)
Tak tohle mě vůbec nebavilo. Do čtení jsem se musel nutit a knihu jsem dočetl s velkým úsilím.Za mě nejslabší Backman a doufám ,že příští knihy budou lepší.
Prima vyprávění o tom, že když člověk potřebuje superhrdinu, tak ho prostě má. A že všechno má svůj důvod. A že bychom měli odpustit těm, co měli tu drzost a umřeli nám. Muž jménem Ove mě bavil víc, ale i Babička stohí za to.
I já jsem se v závěru neubránila slzám. Fredrik Backman je autor, na jehož knížky se těším a vím, že mě čeká obrovský zážitek.
Zajímavý skrytý nápad, bohužel některé pasáže mi přišly příliš zdlouhavé a natažené.
Ked sa mi tato kniha dostala do ruk, povedala som si , ze jej dam sancu a dobre som urobila. Je to nadherne dojimavy pribeh o laske babicky a vnucky, o ludskych chybach, bujnej predstavivosti, strachu a odpusteni. Citala sa lahko a aj sa clovek zasmial. Musim sa priznat, ze som si aj poplakala. Este teraz ked si nanu spomeniem som tak trosku dojata.
Jedna z knížek, na které člověk nezapomene. Trochu jako Malý princ, v každé fázi života si z přiběhu vezmeme to své. A až si ji jednou přečtu jako babička, určitě v ní najdu něco nového. Už se těším.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha velmi mile překvapila, četla jsem ji jedním dechem ... doporučuji