Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa
Fredrik Backman
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko. Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka mě prostě dostala. Zaujal mě název, dřív jsem od autora nic jiného nečetla. Je prostě kouzelná, stejně jako pohádky v ní. Kudy chodím, tudy doporučuju. Snad každé dítě by mělo mít takovou babičku!
Kniha mě moc nezaujala. Pohádka se smutným začátkem a v celé knize se vše točí jen kolem předávání dopisu. Znovu se do knihy určitě nepustím, ale třetí knihu si určitě přečtu.
Po první skvělé knížce od Backmana je Babička hrozným zklamáním.
Žánr knihy jsem přehlídla a očekávala další skvělou knihu jako je Ove. Domíchat pohádky s románem se mi nezamlouvá ani trochu. Elsa je navíc hrozně nesympatické a otravné dítě.
Po celou dobu čtení jsem přemýšlela, pro koho je kniha určena. Děti ji zcela nepochopí a dospělé pohádkový svět tak úplně nezaujme.
Prostě úžasné!!! Četla jsem Oveho a říkala si, že další kniha už nemůže být tak dobrá, ale je... Je stejně geniální.... rozesměje až k slzám a rozpláče tak, že nestačí kapesníky ... Moc se těším na další knihu pana Backmama, naštěstí už na mě čeká v knihovně :-)
Svérázná babička, zvláštní dívenka a svět plný fantazie
Tahle kniha je jasným důkazem, že v současné severské literatuře nenajdeme jen skvělé detektivky, ale i jiné výtečné příběhy jiného žánru.
Tak tenhle příběh se povedl na výbornou. Byť se jedná o mé první seznámení s autorem, tak po dočtení tohoto díla se z něj hned stává můj oblíbený spisovatel. Velice oceňuji mnohovrstevnatost celého děje a přemíru emocí, které v čtenáři vyvolává. Chvíli se u této knihy čtenář zasměje, chvíli si užívá jak je to vlastně celé takové jednoduše milé a místy je to i opravdu smutné. Celý příběh je pak velice čtivý a velice rychle vás vtáhne do děje, který je jinak krásně plynulý. Líbilo se mi i to, že jednotlivé epizody na sebe navazovali a autor nepřecházel od jedné věci k věci druhé. Užití retrospektivy kdy autor vypráví o životě někoho, se také povedlo na výbornou. Místy je možná děj z části předvídatelný, ale nijak to neubírá na kráse textu a celkového požitku ze čtení tohoto díla. Prostředí v knize se dá rozdělit na dvě části. Na reálnou část a na pohádkový snový svět Miamas. Obě tyto části do sebe výborně zapadají a jsou výtečně zvládnuté. Obzvlášť pak oceňuji autorovu fantazii, kterou použil při popisu Miamasu. Celkově je vlastně autorova fantazie skvělá a vy se tak těšíte, s čím přijde na dalších stranách. Líbil se mi i autorův jazyk. Ten je krásně květnatý, plný zajímavých výrazů. Výrazným prvkem je i opakování vět. Autor vám napíše větu na začátku kapitoly, avšak vy jí možná moc neporozumíte. Ke konci kapitoly se věta objeví znovu a tentokrát už vám je jasné, co tím autor chtěl říct. Myslím, že se jedná o zajímavý prvek. Plusové body si autor zaslouží i za zpracování postav. Jeho zpracování je velice propracované, osobité a k samotným postavám si velice rychle vytvoříte vztah. Zpočátku postavy vypadají jen jako obyčejní nájemníci v domě, ve kterém bydlí Elsa, ale postupem času čtenář začíná odhalovat, že každá z nich má svůj charakter, vlastní osobitý příběh a navzájem se úžasně propojují. Zajímavé je i pojmenování velkého množství postav z příběhu. Autor si moc nepotrpí na jména a místo toho často používá obecná pojmenování (Příšera, Černá sukně, chlapec se syndromem a další). Nejsympatičtější jsou pak postavy dvou hlavních hrdinek Elsy a Babičky. Hlavně babička je tu vykreslena jako opravdový svéráz (lozí přes ploty, vloupává se do Zoo, utíká z nemocnice nebo hází na policistu hovínka). Rozsahově se pak znovu nejedná o žádnou divočinu. Kniha má 424 stran.
Babička pozdravuje a omlouvá se je veselá i dojemná kniha s úžasným příběhem, v němž se dohromady skloubí svět reality a svět pohádky a nutno dodat, že se skloubí velice povedeně. Fredrik Backman má užasnou fantazii, umí skvěle vyprávět a já už se těším, až si přečtu další jeho knihu. Z této jsem vyloženě nadšený a s radostí jí uděluji 100 %.
Po přečtení Muž jménem Ove, který se zařadil mezi moje nejoblíbenější knihy, jsem se bála, co přijde. Ale zbytečně. Je to NÁDHERA! Backman je výjimečný vypravěč obyčejně neobyčejných příběhů. Tohle, stejně jako Oveho budu číst znovu a znovu... a znovu...
Na můj vkus tak trochu moc pohádek a dětských příběhů, díky kterým jsem málem knihu odložila, druhá část, kde začíná více „příběh pro dospělé" mě bavila mnohem víc...nejsem si ale moc jistá, komu je kniha vlastně určená, jestli dětem a mládeži (tomu by odpovídal ten začátek), nebo dospělým (protože myslím, že děti ještě moc nepochopí množství narážek a vážnějších témat, která jsou součástí rozuzlení celého příběhu...nebo jestli je první část na čtení dětem před spaním...a druhá pro rodiče, když děti usnou...
Nádherný příběh. Jako mávnutím kouzelného proutku se přenesete do světa osmileté Elsy, který na první pohled vypadá jako běžný svět dospěláků. Jenže díky babičce má vše i jinou, pohádkovou rovinu, která se ve vnímání malé Elsy prolíná s realitou s tak přirozenou samozřejmostí, až tomu málem také věříte.
Nádherná kniha, která se čte jedním dechem. Určitě si ji ještě jednou přečtu společně s dcerou.
Domnívám se, že tuto knihu by lidé měli číst v životě dvakrát, stejně jako Malého prince. Jednou v dětství, aby si užili té "pohádkovosti". Podruhé pak v dospělosti, aby skutečně pochopili hodnoty, o nichž se v knize hovoří. Babička pozdravuje a omlouvá se je skvělým dílkem, po jehož přečtení mám pocit, že bych se měla "snažit žít tak, abych se na té pomyslné stupnici co nejvíce přiblížila k pólu neblbců."
Tato kniha mě nejednou rozplakala ale i rozesmála. Kniha je určena pro děti a mládež, dle mého názoru by si ji měl přečíst i každý dospělák. V knize jsou krásně vydět emoce, láska, strach a i neštěstí dítěte, které se potýká s běžným životem v hravé formě. Cesta za dobrodružstvím se mi moc líbila, stejně tak osudy nájemníků.
Nevím, jestli je to tím, že mám mlíko na mozku, ale našla jsem právě mou (svou?) nejzamilovanější knížku!
Touhle knihou si mě Backman definitivně získal. Měl jsem trochu strach, jestli dokáže udržet laťku tak vysoko, jako v Ovem - a nejenže udržel, podle mě ji ještě trochu zvedl. Jde o neskonale hluboký příběh plný zejména mezigeneračních vztahů nejen v rámci rodiny, ale i v rámci celého domu. Ani nejde říct, která postava mě zasáhla nejvíc, pokaždé dojdou k nějaké jiné. Ove byla dokonalost, Babička je ještě lepší. Jde to? Jde to!
Tato kniha se četla velice pěkně. Jedná se o velice pěkný příběh, který je napsaný humorně, ale zároveň dokáže člověka i dojmout a přivést téměř k slzám :) ...
Byla to bomba. Nemám slov. Nemám co vytknout. Ještě teď, den po dočtení, jsem z toho trochu jako v tranzu a těším se na poslední díl.
Roztomilý příběh s vtipnými frázemi, prokládaná pohádkami. Čte se neskutečně rychle. Určitě si přečtu i další dvě knihy od tohoto autora. Milá oddechovka. Krásně propletené pohádky se skutečným světem malé hrdinky.
Ze začátku jsem byla z knihy poměrně skeptická - chvílemi mi vadil styl psaní i samotná hlavní hrdinka, byla mi něčím protivná... Časem se to však naprosto obrátilo. Příběh mě dokázal naprosto vtáhnout, po chvíli čtení jsem se rozhlížela po místnosti a cítila se, jako bych tam ještě před momentem vůbec nebyla. Smála jsem se, dokonce i plakala... Rozhodně bych doporučila dál! Příjemné překvapení a jsem moc ráda, že ji mám ve své knihovničce.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Knížka mne dvakrát rozplakala a stokrát rozesmála....a po ní zůstala velmi dobrá nálada a úsměv na líci.