Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320197/bmid_babicka-pozdravuje-a-ospravedlnuje--DUA-320197.jpg
4
2062
2062
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko. Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Úžasná. Ze začátku jsem měla trochu obavy, jestli to nebude jen Ove v bledě modrém, Babička ale předčila všechna moje očekávání. Byla milá, upřímná, vtipná i smutná zároveň.... Zkrátka nádherná. Určitě můžu doporučit i pokud hledáte hledáte cizojazyčnou knihu, která skutečně zaujme. Já jsem četla v angličtině a užila jsem si ji dokonce více než Oveho, kterého jsem četla před časem v češtině.
"Ove" byl skvělý. "Britt-Marie" perfektní. Obě knihy od první stránky. S "Babičkou" jsem měla na začátku problém, neseděl mi pohádkový svět, rušil mně. Ale pak. Začalo to dávat smysl. A z osudů mi šel mráz po zádech. Ráda jsem se znovu potkala s "hašteřivou babyznou" Britt-Marie, jejíž další příběh je v samostatné knize.
Byl to dojemný příběh malé Elsy, její báječné babičky, celé její rodiny a sousedů.
Hvězdička navíc za matku mluvící esperantsky. To je mateřský jazyk podle mého gusta!
První kniha od autora, četla jsem na základě hodnocení, nemohla jsem se jaksi začíst, knihu jsem přesto dočetla, asi to není můj žánr.
Bohužel, zatím odloženo, začátek mi nějak nesedl, tak nějak se to mrská od dětské knížky k fantasy a pak zas zpět, jakoby autor sám nevěděl na jakého čtenáře vlastně cílí... tak jak se mi líbila kniha "Muž jménem Ove" a ještě více "Tady byla Britt_Marie", tak tady jsem se prostě nechytil a začátek mě nebavil. Ale určitě se ke knize vrátím, zůstává v knihovně připravená na jiné mentální rozpoložení. Snad to napodruhé vyjde.
Tak ta byla!!! První kniha od tohoto autora a sedla mi úplně ve všem od začátku do konce. Jeho humor je i můj. Božínku jak já se bavila... Ne že by to byla komedie, bylo to milé, veselé, dojemné. Bylo by fajn potkat Elsu, babičku i worse a vplout do Říše před procitnutím. A komu se to nelíbí, ten musí bejt padlej na hlavu.
Zpočátku jsem se do knížky ne a né začíst. Podle komentářů, jsem si říkala, že prostě musím vydržet, a že se to zlomí. Popravdě jsem nějaké vyprávění o miamasu přeskočila a až jsem se konečně začetla tak jsem se tam vrátila, abych chytila pointu.
Zajímavé vykreslení životních osudů, proč je kdo takový jaký je.
Kvality Oveho to nepřekonalo, tak uvidíme co jeho třetí kniha o Britt-Marii.
Hodně zvláštní kniha. Zpočátku jsem z toho byla trochu v rozpacích, ale jak děj plynul a postupně se nám představují osudy všech obyvatel domu (když se objasní totožnost Ochlasty z toho mě mrazilo), tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. FB má zvláštní styl vyprávění, určitě si od něho ještě něco přečtu.
Co říct k tak opěvované knize?
- Měla děj, který se skládal jako puzzle: dílek po dílku. Až na konci byl zřejmý celý obraz.
- Nebyla tam ani jedna "normální" osoba, každá byla buď ujetá nebo psychopat.
- Život už i v dětství je podáván jako melancholický a smutný.
- Nelze člověka hodnotit jak se chová dnes, když nevíme, co má za sebou.
Úžasná knížka,chvílemi jsem se smála jindy zase skoro brečela.Poutavé čtení,jednoduchost,nádech dětského světa.
Poslechla jsem, tedy nečetla jsem, ale opět jsem poslouchala a vždycky jsem se těšila na další část. Vzpomínala jsem při tom i na svou babičku, taky za mnou stála. Hlavně jsem se ale bavila a obdivovala, jak postupně každý dílek skládačky zapadne na své místo. Kvůli těmhle dvěma věcem odpouštím i drobnou průhlednost ke konci, vždyť jde o příběh pro děti, ne?
Druhá kniha od tohoto autora, kterou jsem četl. Skvěle napsané, Sice trochu předvídatelný konec, ale vykreslení charakterů a zápletek je úžasné.
Vy-ni-ka-jí-cné počteníčko! Ćtu si, čtu, bavím se! ... obočí skáče hore-dole, koutky cukají. Nejsem zdaleka ani v půlce knihy a přepadá mě neodbytná touha rychle rychle dočíst, vítězoslavně a s bouchnutím zavřít, obrátit, otevřít a začíst se znova. A pak znova a stokrát znova.
Měla jsem ji půjčenou a musela ji vrátit. Určitě si ji koupím!
Tak to byla čtenářská lahůdka, kouzelná knížka plná moudrých věcí. Líbilo se mi, jak se to více a více celé pospojovalo.
Přečíst se mi to podařilo asi tak za deset tisíc pohádkových věčností a dost často jsem se s chutí zasmála i poplakala.
Doporučuji a komu se to nelíbí, ten musí bejt padlej na hlavu:-D
Každý potřebuje superhrdiny, to je přece nad slunce jasný a strašně super. Ještě o něco víc super je to, že úplně každý z nás má nějakou superschopnost, ikdyž si ji možná neuvědomuje. Jaká je ta vaše? Kniha ve mně mimo jiné znovu oživila vzpomínky na mou vlastní babičku, po které se mi nikdy nepřestane stýskat. Protože každý potřebuje někoho, kdo je vždy 100% na jeho straně. Zamilovala jsem si všechny postavy, jejich životní příběhy, trápení i to, jak se s tím vyrovnávají. Elsa říká, že každá správná pohádka musí mít šťastný konec. Já jsem si z knihy odnesla takový ten melancholický sladkobolný pocit a mnoho nových podnětů k přemýšlení. Moc doporučuju a chystám se na Oveho :).
Četla jsem ji jako první z těch tří. Nejdřív jsem se smála, nakonec plakala. Úžasný příběh.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nesmírně laskavá kniha, souhlasím s komentářem níže - pohladí po duši, zasmějete se u ní, možná budete muset zadržovat slzy, protože vás doopravdy dojme. Elsina babička je třída - lidská bytost z masa a kostí, která je dobrosrdečná, hodná, ale občas dělá chyby. A omlouvá se. Protože tak se to v Miamasu dělá.