Babička pozdravuje a ospravedlňuje sa
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320197/bmid_babicka-pozdravuje-a-ospravedlnuje--DUA-320197.jpg
4
2062
2062
Elsa má sedem rokov a je komplikovaná. Vlastne ju za takú označujú, a to len preto, že nemá „vymetenú hlavu“, aj keď podľa zaužívaných noriem sa to od nej v jej veku ešte očakáva. Jej najlepšou, v skutočnosti jedinou priateľkou je sedemdesiatsedemročná babička. Tá kedysi bola vychýrenou a úspešnou chirurgičkou, no dnes jazdí bez vodičského preukazu a nelení sa jej nevítaných návštevníkov domu z balkóna ostreľovať paintballovou puškou. Ľudia o nej tvrdia, že je čulá, ale iná. Bláznivá. Ibaže babička je génius, ovláda tajný jazyk a má vlastné kráľovstvo, v ktorom všetko funguje inak. Presne tam zaviedla vnučku Elsu, keď sa jej rodičia rozviedli a v škole ju šikanovali. Kráľovstvo Miamas je ich útočisko. Jedného dňa však babička ochorie a dozvie sa, že zomiera. Milovanej vnučke Else ešte pripraví posledné dobrodružstvo – v podobe série listov, v ktorých sa ospravedlňuje susedom. Ich doručovanie zavedie Elsu na výpravu plnú stretnutí, napríklad s militantnými zástancami spoločenstva vlastníkov bytov, s fanatickým kávičkárom, s bojovým psom, s monštrom, s ožrankou aj hroznou babizňou. Pri dobrodružnom putovaní sa Elsa učí akceptovať smrť blízkych a krok za krokom odhaľuje pravdu o kráľovstve Miamas a svojej babičke.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , Ikar (SK)Originální název:
Min mormor hälsar och säger förlåt, 2013
více info...
Přidat komentář
Ani já nemůžu jinak a srovnávám s "Mužem jménem Ove", který mě nadchl. "Babička pozdravuje a omlouvá se" je milá knížka s laskavým humorem, ale některé pasáže mi tam přišly nějak navíc. Líbil se mi příjemný humor i skrytá moudra, naopak neznalost pravopisu u babičky lékařky a Elsina přemoudřelost mi přišla občas dost přehnaná a těžko uvěřitelná. Když to tak shrnu, "Muž jménem Ove" se mi určitě líbil víc, ale i "Babička pozdravuje a omlouvá se" rozhodně stála za přečtení. A protože fantazie není nikdy dost, ty 4* jsou zasloužené. Těším se na Britt-Marii.
Tohle byla jedna z nejlepších knih, jaké jsem četla. Příběh ukazuje, jaké neuvěřitelné kouzlo mají pohádky ve světě dětí, jak se pomocí pohádek smiřují s realitou. Rozhodně doporučuji přečíst.
Další vynikající kniha od Fredrika Backmana, jehož postavy jsou živoucí a hlavně nejsou černobílé. Někdo se vám na začátku nelíbí, ale kniha je natolik dobře napsaná, že i přes všechna negativa tu postavu prostě musíte mít rádi nebo k ní alespoň cítit sympatie. A hlavní postavy má úžasně propracované. Už se těším na další knihu.
Po knize jsem sáhla na základě hodnocení. Bohužel jsem se do knihy nemohla začíst a vzdala jsem to.
Pro mě velké zklamání. Postavy mi přišly neuvěřitelné a děj uměle vybičovaný tak, aby to naplnilo nějaké životní poselství. Nebylo mi to velmi příjemné. A kniha mě spíš nudila.
Veľmi nevšedná kniha, zaujímavý autorský štýl, prelínanie reálneho sveta videného detskou optikou so svetom fantázie a rozprávkových hrdinov. Zvláštny smutno-veselý príbeh, láskavý humor. Mnoho posolstiev zašifrovaných na viacerých rovinách, každý čitateľ odhalí v texte tie "svoje". Spočiatku čitateľ vôbec netuší, kam bude príbeh smerovať, ale od istého momentu je vývoj deja aj záver ľahko predpovedateľný, čo ale v tomto prípade nie je negatívom.
Na jednej strane oceňujem svojský prístup k téme, ktorý obaľuje (niekedy) tvrdú realitu do mäkkej detskej optiky, na strane druhej určite nesadne tento štýl každému čitateľovi.
Po knize jsem sáhla, protože se mi velmi líbil Ove. Musím říci, že zklamaná jsem opravdu nebyla. Tato kniha sice nemá tolik vtipných pasáží, ale zase je plná silných příběhů a osudů. Můžu opět jen doporučit
Autorova prvotina mě uchvátila, a tak jsem čekala, že tomu s Babičkou nebude jinak. Bohužel...asi jsem až příliš čekala, že babiččin charakter bude podoben Ovemu, což byla ta největší chyba. Že Backman skvěle píše, o tom se již mnozí přesvědčili právě díky Ovemu, a zřejmě je zbytečné rozebírat, jak skvělé tempo jeho knihy mají a jak bezvadně se čtou.
Kniha je opět vtipná i dojemná současně, čtenář z ní nasaje zvláštně pozitivní dojem, nicméně mohu-li srovnávat, pak bych řekla, že je slabší, než předchozí titul...Takže takový moc hezký, lepší průměr.
Ze začátku jsem měla trochu problém se do knihy začíst, nakonec začetla a nelituji! Nádherný dojemný příběh plný laskavého humoru a smutku na straně druhé, pohled sedmileté (vlastně skoro osmlileté) holčičky na svět dospělých, který není vždy úplně pohádkou.
Království Miamas, přála bych si mít také svoje království :-) Moc krásný příběh, už se těším na knihu o Britt-Marie :-)
Nádherný, dojemný příběh, u kterého zažijete i spoustu legrace :) Vyprávění o lásce a hlavně o odpuštění. O tom, že je naprosto v pořádku být jiný.
O tom, že život není vždy pohádka a že ne každá pohádka musí skončit hned dobře. Ne hned.
Nakonec ale bude dobře. Bude líp.
Je to první kniha, kterou jsem od autora přečetla. Určitě sáhnu i po další. Moc se mi Babička.. líbila. Vše ostatní vystihují i komentáře přede mnou.
Kniha v níž se snoubí smutek s radostí ze života. Stává se mi málo kdy, že mě ta samá věta, odstavec, kapitola rozesměje i rozbrečí najednou. Hlavní postavy se, jako i v jiných Backmanových knihách, vymykají normálu. Jsou z části nesympatické, z části sociálně neobratné a podivínské...jenže není to v tom skutečném životě také tak? Každý jsme přece svým způsobem divný, zvláštní a toužíme po tom, aby nás měl někdo rád, abychom někomu scházeli, hledáme si přátele, na které se lze v životě spolehnout...přesně to jsem v knize našla...všechno...za mě prostě palec hore. Doporučuji!
Bohužel se nepřidám k nadšeným zástupům, kterým babička učarovala. Čekal jsem román ve stylu Backmanovy prvotiny, ale severský autor se vydal trochu jiným směrem, než se mně pozdávalo. Možná to bylo tím, že hlavní postavy mi byly hrozně nesympatické, neustálé vyzdvihování „nenormálnosti“ Elsy mi bylo protivné (to chce snad autor říct, že žádné děti nečtou Harryho Pottera, nemají rády gramatiku a nejsou odmalička zvídavé a hltají informace i jiné než určené pro svůj věk?) a glorifikování jakési nezávislosti babičky mi připadalo takové poplatné dnešní době – všichni chtějí být svobodní, dělat si co chtějí, nestarat se o závazky a pravidla, jen si užívat... a hádejte co? No nakonec to dohnalo i babičku a všem se musí omlouvat. Hm... ze zvědavosti zkusím ještě třetí knihu, třeba si Backman spraví reputaci :)
Z těch tří knížek, které zatím od autora vyšly, se mi líbí nejvíc. Je to vlastně pořád na stejné téma jako další dvě knížky, o osamělosti, ztrátě, smrti, odpuštění a objevování přátel tam, kde by je člověk nečekal. A i tahle kniha v sobě mísí humor a smutek, takže se člověk chvíli směje, a chvíli se mu zase chce brečet. Jen hlavní hrdinka je tentokrát malá holčička, a celý příběh se odehrává kromě reálného světa i ve světě pohádkovém, který pro holčičku vytvořila její babička. Doporučuji knížku přečíst před "Tady byla Britt-Marie" protože se tu Britt-Marie vyskytuje také, a čtenář se tak může dozvědět jak celý její příběh začal.
(Pro zajímavost - googlila jsem si z jakého jazyka pocházejí názvy těch království a vyšlo mi Esperanto. :-))
Musím říct, že dlouho ve mně kniha nevyvolala tolik různorodých emocí jako tato kniha. U některých pasáží jsem se nahlas smála, což se mi u knih často nestává, u jiných si pobrečela. Neuvěřitelně zvláštní a kouzelný text. Jak tu psal někdo přede mnou, váhala jsem, jestli si vůbec tuto knihu koupit. Vlastně jsem tak učinila jen díky jedné čtenářské výzvě. Pár let zpátky jsem totiž četla Oveho a z toho jsem tak u vytržení nebyla. Dávám plný počet bodů!!! Knihu zařadím mezi ty, které budu číst opakovaně.
Dlouho jsem rozmýšlel, zda si tuto knihu koupit či ne (Ove byl super, ale Britt-Marie mě trochu zklamala), ale nakonec jsem si ji pořídil v některé slevové akci a nelituji. Dobře vymyšlené téma (ač místy trochu nudnější), které se postupně otevírá, takže čtenář dlouho netuší o co vlastně v knize půjde. A pro mě v tom byl malý bonus v podobě postavy Britt Marie, jejíž osudy jsem četl dříve :)
Co napsat? Opět skvostné! Tento Švéd napsal zatím pouhé 3 knihy, já četla 2 (ta třetí na mě už naštěstí čeká v knihovně) a stal se jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Aby člověk pochopil opravdové kouzlo této knihy, musí být pořád ještě trochu dítětem. A další plus této knížky je, že si při jejím čtení člověk zavzpomíná na vlastní babičku a i jenom za to by stačilo 5 hvězdiček, ale tahle knížka vám dá mnohem víc, jen jí dejte šanci.....
Mám k této knížce asi milion výhrad.
ALE… ono to je všechno, tak krásně podáno. Backman je skutečně nadprůměrným vypravěčem. Miliony mých výhrad mě vůbec neobtěžovaly. Po dočtení jsem si pročítala názvy kapitol a měla jsem příjemně nostalgický pocit… KAFE… ach ano, to bylo tehdy, když jsme měli domovní schůzi! MÝDLO… ach, takhle vlastně voněl ten byt!
Je velice lehké se stát součástí této knihy, přehlédnout veškeré její nedostatky a mít ji rád.
Štítky knihy
přátelství humor švédská literatura rodina tajemství rodinné vztahy mezilidské vztahy metafory babička stereotypyAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
O knížce se mi zmínila kamarádka ,tak jsem si ji půjčila v knihovně a nadchla mě ,doporučuji všem co mají dítě ADHD.Četla jsem ji nahlas i své dceři,chtěla by takovou babičku.