Elegie zapomenutých bohů
Alžběta Bílková
Balada mrtvého světa série
< 2. díl
Závěrečný díl duologie Balada mrtvého světa. Robin Pembertonová nalezla legendární Alisterovu věž, ale za jakou cenu? Teď je vydána na milost a nemilost nevrlému mágovi Ainarovi. Navíc je na spadnutí válka císařství s Caledonem a Ainar po Robin chce, aby zastavila jeho bratra, který může zničit celý kontinent. Právě v jeho zajetí se nachází Kai Austern. Zatímco Robin i Kai se snaží zachránit sebe i svou zemi, postupně zjišťují pravdu o dění ve Starém světě – a jejich věrnost k císařství slábne. Na jakou stranu se přidají? A shledají se ještě někdy?... celý text
Přidat komentář
Druhý díl balady jsem se těšila. Opravdu mě zajímalo, jak to všechno dopadne... Ale můžu říct, že mě kniha docela zklamala.
Přišla mi zbytečně utahaná, všechno se protahovalo a pak bum - konec sfouknutý v několika kapitolách.
Během čtení mě začínala hlavní hrdinka čím dál více štvát a je to moje nejméně oblíbená postava knihy. A je to opravdu škoda. Jinak ostatní "hlavní" postavy byly dobré. Myslím, že kdyby byl příběh primárně o bratrech, bylo by čtení zábavnější.
Možná, že je tohle jen můj pocit, ale z obou knih mě vždycky nejvíce bavily prology a epilogy.
No, bylo to slabší, než první díl, ale cením referencí na píseň Mezi horami od Čechomoru (str. 156).
Jedničku jsem si naprosto zamilovala, a dvojka je skvělým závěrem! Jen jsem to ke konci teda obulela T.T Tohle je závěr jedné skvělé dualogie od české autorky, a věřím, že sedne všem fanouškům fantasy.
Po prvním díle jsem s očekáváním sáhla také po Elegii zapomenutých bohů.
Kde sledujeme dva paralelně se odvíjející pohledy po tom, co se Kai s Robin rozdělili.
A na scénu tak pořádně přichází bratři Loke a Ainar a my se o nich konečně dozvídáme víc.
Teoreticky vzato se pořád něco dělo, ale přípravy na samotný střet se po čase zdály už trochu zdlouhavé.
A naopak závěr působil uspěchaně.
Ale stále jsem si příběh užívala.
Ze všeho nejvíc ale asi záblesky ze životů Lokeho a Ainara.
Stejně jako u prvního dílu musím zmínit gramatické chyby, překlepy a nesmyslné skladby vět, kterých je bohužel v knize poměrně dost.
Nicméně příběh jako takový mě bavil a hlavně byl originální, což v současném zahlceném trhu nevnímám jako samozřejmost.
I když by si zasloužil více stran.
Celou tuhle mini sérii hodnotím:
3,5/5
Kniha mi byla zaslána od #humbookblogeri
Konečně tu máme závěrečný díl Balady a já jsem se na něj těšila. Musela jsem totiž vědět, jak nakonec dopadne celé to dobrodružství Robin a Kaie, které jsem si v předchozí knize oblíbila. Přece jenom konec jedničky byl velmi šokující.
V Baladě Robin a Kai cestují po Starém světě spolu, v Elegii je tomu právě naopak, jejich cesty se rozdělí a my tak sledujeme jejich oddělené příběhy, a zjišťujeme co pohání jednotlivé strany a díky tomu poznáváme Ainara a Lokeho, kteří stojí v čele. Takže na shledání Robin a Kaie si bohužel musíme nějakou tu dobu počkat. Ale pak to stojí za to. Protože v tu chvíli se ozvala romantická část příběhu, na kterou někteří z nás netrpělivě čekali.
“Miluješ ji?" … “Ano. Myslím, že jsem se do ní zamiloval v momentě, kdy jsem s ní poprvé promluvil. Doposud jsem nikdy jsem nikdy nikoho takového nepotkal. Mám pocit, že mě... vidí. Celého. Robin mi pomohla uvěřit, že můžu být lepší. A já chci být lepší. Nejen kvůli ní, ale kvůli sobě. S ní mi to přijde o tolik, tolik snazší."
“Měla jsem ti to říct. Všechno. Měla jsem ti říct o Willemovi, měla jsem říct, že od chvíle, kdy jsem tě poprvé spatřila… něco ve mně zapadlo na to správné místo. Jako kdybych doposud celý svůj život něco hledala. A pak, když jsem spatřila tebe... jsem věděla, že jsem na správném místě, to něco ve mně řeklo: Konečně jsi tady.
Musím říct, že autorka dávala našim hrdinům pořádně zabrat a vůbec je nešetřila. Až mi jich chvílemi bylo líto, čím vším si museli procházet.
A i když se tam pořád něco dělo a dozvídali jsem se o nových a nových informací, tak mi přišlo, že příprava na samotný střet byla chvílemi zdlouhavá a samotný závěr byl tak trochu uspěchaný. Ale i tak jsem si příběh užila.
Jak už jsem psala u Balady, tak to zmíním i tady. Musím vyzdvihnout svět a jeho magii, bytosti, které autorka vymyslela. Bylo to neuvěřitelné a kouzelné. A díky mapě jsme tak mohli získat lepší představu o světě.
Závěrem bych řekla, že celou sérii bych doporučila všem příznivcům fantasy příběhů. Najdete tu vše, po originální magický i nemagický svět, bájné bytosti a stvoření až k zajímavým poptávám, které si nejde neoblíbit.
Hodnocení: 4,5 / 5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji @endlessbibliophile z @humbook a @humbook_blogeri #spoluprace #humbookblogeri
Za knihu v rámci #spoluprace mockrát děkuji @humbook_blogeri & @humbook
Je tu závěr Ozvěn zlomu od české autorky a já se na něj strašně moc těšila. Hledačku Robin a kapitána Kaie jsem si oblíbila v první knize a nemohla se dočkat, jak bude jejich cesta pokračovat.
Zatímco v Baladě ti dva putují spolu, v Elegii zapomenutých bohů si na jejich shledání musíte půlku příběhu počkat, ale pak to stojí za to. Do té doby sledujeme jejich oddělené linky a já se nemůžu rozhodnout, která mě bavila víc.
Tento díl je mnohem akčnější, postavy tu dostávají vážně dost zabrat a já se při čtení ani na chvíli nenudila, i když mi to zas tolik neutíkalo.
Svět je naprosto nádherně vymyšlený a magický systém zrovna tak. Série Ozvěny zlomu právě na tomhle stojí a ten zlomek romantiky mi tu bohatě stačil, víc jsem nepotřebovala.
Pokud máte sérii rozečtenou, určitě s druhým dílem neotálejte, a pokud jste náhodou ještě ani nezačali a máte rádi fantasy, tohle je znamení, abyste do Balady šli.
#humbookblogeri
Druhý díl Balady mrtvého světa, kterou jsem zařadila mezi své 3 nejlepší knihy za rok 2023. V důsledku čehož jsem měla od Elegie velmi vysoká očekávání.
Kniha stojí v první řadě na skvěle vybudovaném světě. Kontinent rozdělený na dvě části, přičemž jedna připomíná viktoriánskou Británií a druhá anglosaskou Anglii s magií navíc. Atmosféra Starého světa je v obou dílech top.
Magický systém a jeho fungování i svět a jeho kultura, vše je za mě skvěle promyšlené, přesto tu bylo pár věcí, co jsem nepobrala. Ale možná byl na vině jen můj unavený mozek.
Postavy jsou sympatické, hlavní hrdinka Robin je vědkyně s dobrodružnou povahou Indiana Jonese. A zaporák má něco do sebe, není to takový ten týpek, co je zlý, protože je zlý.
V knize je i trocha romantiky, ale opravdu jen trochal - což mi nijak nevadilo, tenhle román stojí na něčem úplně jiném.
A máme tu i zajímavé nastínění problematiky kulturních rozdílů.
Teď mínusy. Jak už jsem řekla, pár věcí jsem nepobrala - a pár věcí vyznělo do ztracena, např. některé motivy z prologu.
Plus autorka má styl, který nutí k pomalejší četbě a místy mi úplně nesedl.
Celkově je ale Elegie skvělá kniha, kterou mohu doporučit všemi deseti!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2020 | Kosti Mraza |
2018 | Z kouře a kamene |
2023 | Balada mrtvého světa |
2024 | Elegie zapomenutých bohů |
Příběh navazuje tam, kde vyprávění nečekaně skončilo v předchozím díle.
Robin nalezla legendární Alisterovu věž, momentálně se snaží získat důvěru k mágovi Ainarovi. Ten po ní chce, aby zastavila jeho bratra, který hrozí válkou, která může zničit svět...
Příběh je vyprávěn er-formou a střídají se časti Robin a také Kaie. Ten se ocitl v zajetí právě u zlobratra, který si jde za svým cílem a v Kaovi se snaží vnuknout do hlavy svou vizi. I já jsem měla chvilkama pochybnosti a rozhodně překvapila část s Willemem, to jsem nečekala!
Bavily mě části tréninku nebo spíš učení/příprav? Robin s Ainarem. Někdy by se i hodilo umět se dostat někomu do hlavy.
Magie, runy, odkrývání zajímavé minulosti bratrů i historie světa zase z druhé strany. Opravdu dobře a hlavně originálně vymyšlené.
Jedná se o oddechové čtení, které ale hezky odsýpá a graduje do finále.
Závěr by klidně mohl být více rozepsaný a napínavější, bylo to takové docela rychlé.
Romantická linka tu je, ale, není výrazná, i tím, že jsou postavy velkou část knihy od sebe. O to víc jim ale přejete brzké shledání.