Betsabé Everdenova
Thomas Hardy
První český překlad románu Far from the Madding Crowd, známějšího v pozdějších vydání jako Daleko od hlučícího davu. Román patří k nejzářivějším pokladům anglické literatury. Už jeho první vydání v roce 1874 se stalo literární senzací, kniha se vyprodala během pouhých dvou měsíců a Thomasi Hardymu vynesla reputaci předního spisovatele viktoriánské doby. Čím kniha tolik zaujala ve své době a čím dodnes oslovuje další generace čtenářů? Hardyho román v sobě úchvatně kombinuje romantickou love story s upřímným, otevřeným vylíčením anglického venkova; nejedná se však o nějakou pastorální idylu, jakkoli je kniha prodchnutá nostalgií. Právě naopak, v mnoha ohledech jde o zcela moderní příběh s ryze moderní hrdinkou – mladá, nezávislá statkářka Batsheba se už dávno zařadila do kánonu velkých postav světové literatury, podobně jako její tři velice rozdílní nápadníci, oddaný pastýř Gabriel, postarší statkář Boldwood a světácký seržant Troy. Spletitý děj plný zvratů, nádherné popisy jihoanglické krajiny i života na venkově, zajímavě vykreslené postavy a dokonalá práce se čtenářovým očekáváním – to vše dělá z románu Daleko od hlučícího davu vpravdě mistrovské dílo, které nepochybně stojí za přečtení i dnes.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1910 , Nakladatelské družstvo Máje (Máj)Originální název:
Far from the Madding Crowd, 1874
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Kniha DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU je moje první přečtená kniha od Thomase Hardyho. Věděl jsem, že autor existuje, ale nikdy jsem neměl potřebu se pustit do jeho knih, jednoduše řečeno mě tento anglický spisovatel po celou dobu míjel. Konečně jsem se tedy pustil do této knihy a vůbec to nebyla špatná četba.
Tímto románem zahájil Thomas Hardy řadu svých „wessexských“ příběhů, které vydal v letech 1871 až 1896. Wessex je oblast, kterou na skutečné mapě jihozápadní Anglie nenajdeme. Je to prostor pro rozvíjení spisovatelovy tvůrčí fantazie svými kořeny hluboce vrostlé do kraje, odkud pocházel, který důvěrně znal, s nímž cítil a jemuž uměl naslouchat.
Hlavní postavou je sedlák GABRIEL OAK (28 let), který se nechá najmou do služeb mladé ženy BATHSHEBY EVERDENOVÉ, která zdědila statek po svém strýci. Gabriel se zamiluje do Bathsheby a chce se s ní oženit, ale ona jeho nabídku nepřijme. Následně se Bathsheba seznamuje s dalšími muži – sedlákem BOLDWOODEM a seržantem TROYEM.
GABRIEL je pracovitý muž, je skromný, dokáže naslouchat ostatním a poradit jim. V případě nepředvídatelných situaci dokáže jednat rychle a uváženě. Vyzná se na statku a práci s ovcemi má v malíčku (pasení, stříhání aj.). Hraje na trubku. Dokáže určit čas pohledem na hvězdy.
BATHSHEBA mi připadala zbrklá a nerozhodná. Dopustila se určité chyby, které potom litovala. Z mého pohledu se těch chyb dopustila mnohem více. Z druhého hlediska se mi líbila v tom, že byla upřímná, nikoho nepomlouvala, a pokud proti někomu něco měla, sdělila mu to do očí.
Sedlák BOLDWOOD mě trochu štval, protože si do hlavy vzal jednu myšlenku a tou myšlenkou se ubíral a trápil po celý čas. Je to starý mládenec, údajně jej v minulosti opustila jedna žena a od té doby se vyhýbá vztahům se ženami. Řekl bych, že má dobré srdce a je pracovitý.
Seržant TROY je pěkný floutek, ale v průběhu románu jsem si uvědomil, že to není úplně černobílá postava a nalezl jsem v něm také dobré úmysly.
Kniha je docela bichle, ale román se četl docela dobře. Každá kapitola je pojmenována. Některé části mi připadaly zdlouhavé. Líbily se mi popisy přírody a vylíčení života na vesnici a další postavy, které se v románu nacházely. Zajímavá byla také žena FANNY ROBINOVÁ. Závěr je docela překvapivý a vůbec jsem neočekával, že tak dopadne.
V minulosti jsem viděl také film DALEKO OD HLUČÍCÍHO DAVU, ale už je to mnoho let nazpět. Při četbě jsem si vybavoval některé momenty z filmu, ale závěr jsem si již nepamatoval. Časem se znovu podívám na tento film.
Nevylučuji, že si časem přečtu nějakou další knihu od Thomase Hardyho. :)
Můj druhý Hardy. Konečně dočteno. Starosta casterbridgeský se mi líbil moc, tohle začne být zajímavé až po vzkříšení Troye, čili ouplně ke konci. Bathsheba nesnese představu vzít si někoho, koho nemiluje - Boldwooda, Oaka si však bere najednou okamžitě, aniž se o něj kdy zajímala (nejspíš z prospěchu?). Autor zapomněl doplnit, že spolu žili šťastně až do smrti. To bych ubral další hvězdu.
Romantické dílo se skvělými dialogy obohacené o pěkné popisy a především autorovi postřehy a vhledy do duší a myslí, které podává formou, která nesnese námitky. Vlastně se toho děje máloa přitom na každých deseti stranách tolik. Jen je to vše trochu málo pravděpodobné, ale to dokresluje silná realističnost a s ohledem na 19. století, ano, nadprůměrné dílo.
Tato kniha je dosti popisná, u mnoha knih mi to nevadí, ba naopak, ale tady to bylo poněkud přespříliš. Když někdo dokáže popsat obyčejnou stodolu na dvě stránky, tak už je to na mě až moc..
Příběh jako takový je velmi dobře napsaný, rozvedený a naprosto ze života..
Také mám po dočtení pocit, že bych se mohla z fleku starat o stádo ovcí.. až tak doslovné jsou popisy v knize.. ;)
A o čem kniha vypráví?
O rozmařilosti jedné mladé dámy, která svými vrtochy proměnila život nejen sobě, ale i dalším lidem (I naopak, jak už to tak bývá..).. bohužel jen jednomu člověku v dobrém, avšak po mnoha a mnoha útrapách. Ostatní však dopadli velmi zle..
Celkově knihu hodnotím kladně, ale nebudu vám lhát, když řeknu, že bych polovinu klidně vypustila. Bavila mě hlavně komunikace mezi postavami a úseky, kde se něco dělo, zbytek se bohužel táhnul a trochu jsem se nudila..
Viktoriánský román prvně vydaný roku 1847. Příběh je pěkný, romantický i dramatický, ale četl se mi teda dost těžko. Složitá slovní spojení a obraty, šroubované věty, těžkopádnost. Představovala jsem si něco ve stylu Austenové, ale ne... ona by, myslím, ze zápletky vytěžila mnohem víc. Je to pěkná kniha, ale za srdce mě nechytla.
Film (z roku 2015) jsem viděla několikrát a je opravdu nádherný, z knihy mám však rozporuplné pocity - líbil se mi styl psaní, nádherné popisy krajiny, ale tak nějak se to vše vleklo, chyběl tomu spád, každou chvíli jsem se přistihla, že myslím na něco jiného. To je snad poprvé, kdy film hodnotím lépe než knihu.
Ach jo, ta krásná mrcha...LÁSKA...nám dává zabrat, jak v dnešní době, tak i kdysi. To se jen tak nezmění, naštěstí.
,,On, který v ní věřil a stál na její straně, když celý ostatní svět byl proti ní"
Velmi křehký a silný příběh ženy, která neměla zrovna lehké rozhodování s muži.
Zápletka i vyvrcholení jsou na dobu, kdy kniha byla napsána, velmi nadčasové.
Gabriel čekal a stál po boku Batsheby po celou dobu.
Moc se mi líbilo prostředí a popisy práce s ovcemi a zemědělství.
Hardy věděl :)
Kniha je úžasně napsána v tehdejším reálném světle a já mám zase o cosi bližší představu jak to tehdy chodilo.
Nesmírně silný a citlivý příběh. Co je schopen udělat a vydržet muž kvůli ženě! A také jaké nedostatky má téměř dokonalá žena. Život běžně přináší velké tragédie, ale to neznamená, že nakonec nemusí dopadnout k něčí spokojenosti.
Je velmi zaujimave, ako sa nase zmyslanie zmenilo. Aj preto som celu knihu krutila hlavou nad konanim vsetkych postav. Ale to jej neubera na care, lebo tieto klasiky z konca 19.storocia su naozaj nadcasove a kuzelne.
Je to skutečně "romantická klasika" a jsem ráda, že jsem ji přečetla. Viděla jsem i dvě filmová zpracování, první z roku 1998 a druhé z 2015. To první je víc jak tři hodiny dlouhé, za to je vskutku podle té knihy, nic tam nechybí, ani nepřebývá. Ale pro mě bylo dobré si přečíst knihu z toho důvodu, že jsou zde popsány myšlenkové pochody účastníků.. a krom toho, je tam nádherně poeticky popsána krajina atd. Takže vřele doporučuji!
Nebylo jednoduché být ve viktoriánské Anglii nezávislou ženou ...Gabriel Oak si zasloužil snad i svatozář. Viděla jsem filmová zpracování z roku 1998 a 2015 (obě povedená), Matthias Schoenaerts (2015) se mi zkraje nezdál do role Gabriela dobrá volba, ale po shlédnutí celého filmu jsem musela uznat, že byl prostě "bezkonkurenční".......
Poučné z hľadiska histórie, veterinárnej medicíny (prvá pomoc ovciam, ktoré zdulo) aj vzťahov - ako sa vzájomne chápu či častejšie nechápu muži a ženy. / "Batshebe sa ani nesnívalo, že tmavá a tichá pôda, do ktorej tak bezstarostne hodila semeno, premenila sa na tropické parenisko."/ Kniha plná pravdy. Keby dej nebol tzv. zdĺhavý, ako to chápe dnešný uponáhľaný človek. nemohli by tam byť vsadené také myšlienky, ako napr. že aj najšľachetnejšia ponuka býva motivovaná silnou mierou jednoducho egoizmom - týkalo sa to ponuky sobáša od pána Boldwooda. Alebo postreh: Je známe, že lásku vyvoláva subjektívna potreba... "Môj život bez vás je mi bremenom..." Batsheba nepovedala nič "- a teraz príde suchý anglický humor - "a kobylu, ako sa zdalo, to tak dojalo, že prestala spásať trávu a zdvihla hlavu."
Naopak, aby som knihu rýchlo "nezhltla", dala som si pauzu na str. 202 - po predvádzaní sa seržanta Troya s mečom.
Predvídam úpadok a podľahnutie vášni, ktovie, či druhá polovica knihy nebude úrovňou zaostávať. Ale do tejto chvíle výborná četba a bezchybný preklad Zory Ranostajovej.
Krásně napsané, i když vzdálené přemýšlením postav, místem, kde žijí, i dobou. Nicméně to bylo obohacující čtení.
Daleko od hlučícího davu jsem si chtěla přečíst už několik let, od doby, kdy jsme na tom byly s mamkou v letním kině. Věděla jsem, že to bude dlouhé a náročné, ale taky krásné a obohacující. A skutečně. Bathsheba mi připadala... hodně blízká. Odmítala někoho, kdo se jí zavazoval nekonečnou, ale tichou oddanností, kterou jí i bez jejího "ano" dokazoval po mnoho let; protivil se jí někdo, kdo jí pořád padal k nohám; a bezhlavě se zamilovala do někoho, o kom věděla, že jí nakonec zlomí srdce, protože je sám zlomený životem... Kniha je také nádherným odrazem toho, jak bylo (ale svým způsobem pořád je) těžké být nezávislou ženou, která má určitou moc a majetek a názory.
Nevadil mi starý styl psaní ani zdlouhavý děj bez akce - to k takovéto knize patří, nicméně hlavní hrdince jsem nepřišla na chuť po celou dobu knihy a byla mi vyloženě protivná. Naopak Gabriel byl takový prototyp dobráka, který nehledí na sebe a jen plní přání, co na očích vidí. Celkově hodnotím kladně.
Kniha patří mezi mé oblíbené, v knihovně ji měli rodiče a já si ji později do své zařadila také. Mám ráda podobné pomalu plynoucí příběhy, atmosféru starých časů, které jsou dávno pryč. Poprvé jsem ji četla jako náctiletá a svéhlavá Batsheba mi byla velmi sympatická, dnes po mnoha letech ji vnímám jinak a její chování mně leckdy lehce irituje :-). Naproti tomu Gabriel Oak je sympaťák od prvního seznámení.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1981 | Daleko od hlučícího davu |
1956 | Tess z d'Urbervillů |
1975 | Neblahý Juda |
1975 | Starosta casterbridgeský |
1975 | Lesáci |
Mám ráda pochmurné příběhy T. Hardyho, ve kterých se nic neodpouští a nikdo nemá nic zadarmo. Tenhle je o různých podobách lásky, o poznání, co je opravdová láska, o cti, kvůli které by někteří lásku minuli. Jazyk je skvostný. Konečně kniha, ve které jsou souvětí, a ta dávají smysl, byť přesahují třeba i dva řádky. Vynechala bych jen hovory některých venkovanů. Tohle jsem nečetla naposledy...