Bezhviezdna tma
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91809/bezhviezdna-tma-91809.jpg
4
1651
1651
Povídky a novely série
< 12. díl >
Bezhviezdna tma je zbierka štyroch noviel – 1922, Veľký šofér, Férové predĺženie, Dobré manželstvo –, záhadných, temných, s prvkami hororu, dokumentujúcich autorovo majstrovstvo aj v tomto žánri. Je v nich však viac ako len štedrá dávka hrôzy... Prečo sa farmár, ktorého svet v roku 1922 stojí na pokraji zatiaľ netušenej krízy, rozhodne brutálne zavraždiť manželku? Prečo donúti svojho nedospelého syna, aby mu pri vražde pomáhal? Prečo sa nenápadná Tess, spisovateľka, ktorej knihy prinášajú slušné, ale nie prehnane luxusné živobytie, stane obeťou znásilnenia? Prečo je muž, ktorého život má ukončiť rakovina, odrazu zdravý, šťastný a úspešný? Prečo je manželstvo dvoch ľudí aj po dvadsiatich siedmich rokoch spolužitia stále postavené na lži? A čo sa stane, až túto zverskú a tragickú lož manželka náhle odhalí? Alebo ešte inak: Prečo je ľudské srdce schopné zla i nekonečného sebaobetovania? Otázka, ktorú si položil Stephen King, otvorila v jeho predstavivosti nové temné zdroje inšpirácie. Čítajte, nazrite do očí zlu a držte palce tým zvyškom dobra, ktoré sa proti nemu odvážia postaviť! A ešte jedna autorova rada čitateľom: „Ak pôjdete na veľmi tmavé miesto – napríklad do domu farmára Wilfa Jamesa v Nebraske v poviedke 1922 –, mali by ste si so sebou vziať ostré svetlo a všetko si ním osvetliť. Ak nič nechcete vidieť, tak prečo, preboha, sa vôbec odvažujete vstúpiť do tmy?“... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 2011 , Ikar (SK)Originální název:
Full Dark, No Stars, 2010
více info...
Přidat komentář
Černočerná tma je sbírka čtyř hororových povídek. Podle mého názoru jsou to dobré povídky, ale Stephen King umí líp. Já osobně bych z jeho rozsáhlé tvorby raději sáhnul po něčem jiném a k těmto povídkám se nebudu vracet. Dávám tři hvězdy.
„Té noci jsem objevil něco, čeho je většina lidí ušetřena: vražda je hřích, vražda je prokletí (přinejmenším mysli a ducha …), ale vražda je taky práce. Drhli jsme ložnici, až nás bolel hřbet, … pokaždé, když už jsme si mysleli, že máme hotovo, jeden z nás našel krvavý flek.“
Černočerná zákoutí lidské duše zkoumá SK (jak jsme u něj zvyklí) opravdu velice důkladně. ve čtyřech povídkách jejichž společným motivem je … jak daleko je člověk schopný zajít, když je postavený do, zdá se, naprosto bezvýchodné situace. Všechny čtyři příběhy jsou (jak jsme u něj zvyklí) řádně okořeněné brutalitou a osolené morálními dilematy.
A tak přemýšlíš – jak moc temné stránky v duši dokáže extrémní tlak probudit. Sleduješ totiž v přímém přenosu krutým způsobem (plným drsného násilí) provedený rozpad mysli … a tak se tu smlouvá s ďáblem, pragmaticky se hledají praktické nástroje na vraždu a černý humor dláždí cestu do pekel!
Bezvýchodnost situace je podpořená ironií osudu, absurdními úvahami, cynickým nadhledem a morbidním humorem – výsledkem tak je, že líčení příběhu vyznívá zvláštně lehce?, skoro jakoby nezúčastněně --- jako by na tom, co se děje nebylo nic, z čeho bys měl mít hrůzu, co by nahánělo minimálně nepříjemné pocity --- což mi trochu pomáhalo se od příběhů emočně odpoutat (myslím, že jinak bych je asi nezvládla číst). Dostala jsem se tak spíš do rozumové roviny, kdy o tom přemýšlíš a se špetkou cynismu hledáš příčiny toho, jak mohlo zlo v člověku porazit dobro na plné čáře …
„Prosím, ať z toho není moc krve …“
„Nebo ještě líp, ať to … vzdá, v tuhle poslední chvíli. Jenže to nevzdal.“
Moje první kniha od tohoto autora a taky první podobného zaměření. No a dost pozitivně mě překvapila a překvapilo mě i to, jak kniha dokázala ovlivnit moje nálady (ne ale do pozitivna :-) ). První povídka ze začátku taková nezajímavá, říkal jsem si, dobré, zavraždil manželku, už to víme a co jako s tím? No jenže příběh nabral směr, který jsem vůbec nečekal a závěr mě dorazil :-) Když jsem ten příběh pak vyprávěl kolegům v práci, tak z toho byli taky dost na větvi. Druhý příběh mě zaujal hned od začátku, ten mi připadal taky hodně silný. Znásilněná spisovatelka, která objeví vcelku slušně zorganizovaný zločin a vezme spravedlnost do vlastních rukou. Třetí příběh mě malinko zklamal. Vynikající myšlenka, celou dobu jsem se těšil, čím mě King překvapí a jak to dopadne. No ale ono to nedopadlo vlastně nijak... Takže trochu zklamání. No a čtvrtá povídka opět super, manželka, která po 27 letech manželství zjistí, že její manžel je sériový vrah a násilník. Navíc je to inspirované skutečným příběhem, jak píše autor v doslovu. Prostě pro mě kniha, u které jsem se nejen nenudil, ale i trochu pohla s mými emocemi a duševním stavem.
Černočerná tma je sbírka povídek, která se mi do jisté míry líbila. Některé příběhy mi sedly více než jiné, ale často jsem měl pocit, jako by se King a Bachman střídali ve vedení vyprávění, což vytvářelo dojem, že "oba autoři" spolu na stránkách soupeří a to mi úplně nesedlo.
I přes svou vysokou kvalitu a poutavost v momentě čtení, nezanechává dlouhodobější stopu v paměti. Každá povídka sice stojí za solidních 5 z 6 hvězd hned po přečtení, avšak s časovým odstupem pár týdnů se jejich obsah zdá být méně zapamatovatelný, což můj celkový dojem snižuje na 3 hvězdy.
To však neznamená, že Černočerná tma je špatným čtením - naopak, čtení solidně odbíhá, ale možná nebude dlouhodobě rezonovat.
Velmi povedené, čtivé, starý dobrý King.. zanechá ve čtenáři stopu a ještě dlouho musí o příbězích přemýšlet... dokázala bych si všechny povídky představit jako román. Četla bych to se stejným nadšením
(SPOILER)
Mé první povídky od Kinga, které se mi dostaly do ruk, a jsem nadšena! Překvapilo mne na začátku že první dvě povídky jsou obsáhlejší než druhé dvě, ale řekla jsem si, že uvidím co z toho vznikne.
První povídka o farmáři mne dostala, stejně jako o spisovatelce. Obě měly ten temný nádech, morbiditu, které u tohoto autora miluji, a užila jsem si je nejvíce. Jako by ten člověk byl přímo v té situaci. Třetí mne tak nenadchla a přišla mi slabší, ale nemám od Kinga tolik knih ještě přečtených, a jsem zvyklejší na krev a morbiditu. Poslední příběh mi připomněl všechny ti krimi co sleduji a čtu, ale tohle bylo skvěle napsáno ze strany ženy sériového vraha, jak by to asi bylo. Úžasné.
Dovětek autora mne mile překvapil, a četla jsem jej celou dobu s úsměvem.
Konečně jsem prolomila povídkové prokletí u Stephena Kinga, volejte sláva a tři dny se radujte!
V této knize najdeme 4 příběhy, ne zrovna pozitivní, jak je u Kinga zvykem, ale jeden lepší jak druhý. Na rozdíl od jiných povídkových knih, jsou tu jen 4 příběhy, takže jsou dostatečně dlouhé na to, aby vás vtáhly do děje a dokázali jste si příběh náležitě užít. Nevyhneme se tu detailním, leckdy i nechutným detailům, ale to ke králi hororového žánru neodmyslitelně patří. Ano, tuhle knihu jsem si moc užila, vřele doporučuji.
Nejvíc se mi líbil dovětek od autora na konci. Něco v tom smyslu, že on nechce psát o neobyčejných lidech v obyčejných situacích, ale o obyčejných lidech v neobyčejných situacích.
V žádné ze situací, které byly vykreslené v povídkách, bych se asi nezachovala jako hlavní postava. Jsem posera, který by běžel na policii, případně trpně snášel svůj úděl. No ale taky jsem se v žádné z těch situací neocitla, takže těžko můžu soudit, že?
Vynikající kniha. Přesedlal jsem z románů na povídky a nebylo to vůbec zlé. První byla skvostná, ten popis vraždy, řezání...pěkně detailně popsáno. Druhá taktéž, úplně jsem to viděl před sebou. Další dvě spíš nechávají na fantazii čtenáře, jak s tím naloží. Každopádně, vše předloženo pěkně syrově, bez zbytečných omáček okolo. Velice povedené. 90%
Na co jsem tak dlouho čekala, že jsem si prvního Kinga přečetla až teď? Stydím se. Bylo to tak skvělé!
I když se jedná o knihu povídek, příběhy jsou poměrně dlouhé, takže vás dokážou dostatečně vtáhnout do děje a udržovat v napětí. Postav nikdy není mnoho a je dost času na jejich vypracovanou psychologii. Prostě všechno je tak, jak má být.
Kingův styl psaní mě opravdu hodně bavil a fakt mi sedl. Rozhodně si od něj chci přečíst něco dalšího. Vlastně spoustu dalších knih.
První povídka Černočerné tmy s názvem 1922 pro mě bylo takové utrpení, že jsem knížku na více než měsíc odložila. Pak jsem se zkusila hecnout a knížku nějak dorazit a ejhle - obrat. Další povídky jsou dobré. Velmi surové, přitom okořeněné morbidním humorem. Zkoumají duši hrdinů do těch nejtemnějších zákoutí a tato psychologická expedice do netušených míst v mysli každého z nás je vážně vydařená. Až na úvodní povídku skvělé počtení.
Toto bylo moje první kniha od toho autora a u první povídky jsem byla trochu v šoku a znechucena. I tak mě to nutilo číst dál. Ale ostatní povídky bylo mnohem lepší. Určitě chci zkusit další knihy !
Mně osobně se nejméně líbila hned ta první povídka "1922", která mi, až na samotný závěr, připadala zbytečně utahaná a tím pádem nudná. Příběh samotný i vykreslení venkova a atmosféry té doby se mi líbilo, ale mohlo to být vše klidně o polovinu kratší. Ostatní tři povídky už se mi líbily hodně a vylepšily tak mé pocity z knihy jako celku.
Kniha obsahuje 4 povídky: 1922, Velký řidič, Prodlužování času a Dobré manželství. Všechny povídky se mi líbily, byly zajímavé. Nejvíce se mi líbila povídka Dobré manželství. Povídka Prodlužování času se mi také líbila, ale mohla být více propracovanější a závěr u této povídky jsem čekal trochu jiný.
Kniha má pěknou obálku a v závěru knihy se nachází DOSLOV.
Čtyři příběhy v Černočerné tmě jsou velmi povedené, tajemné, napínavé a z části i hororové. Osobně se mi nejvíc líbila povídka první s názvem 1922.
Konečně opět King podle mého gusta. Přiznám se, že jeho fantasy mě za srdce moc nechytlo (i když fantasy je vlastně skoro všechno), ale tohle je super. Konečně v tom vidím to, co na jeho psaní tak strašně miluju!
.
Tyto 4 povídky vám dostanou nejen svou surovostí, ale hlavně myšlenkou a upřímností. Dostanou vás realitou a budete si je pamatovat po zbytek života. Nahlédnete do temnoty lidské duše a budete se jen ptát - kam až je člověk ochoten zajít, aby dosáhl svého...?
.
Za mě vede jednoznačně povídka 1922. Wilfred miloval svoji půdu víc, než cokoli jiného a jeho žena mu stála v cestě. Kdy byla ta chvíle, kdy se to ještě dalo zvrátit? A dalo se to vůbec? ...
Třetí povídka (Prodlužování času) pak byla nejslabší, ale i tak knihu opravdu velice doporučuji a jsem strašně ráda, že jsem opět objevila svého milovaného spisovatele takového, jakého si ho pamatuji ...
Hodně dobrá sbírka povídek, čte se skvěle, nic nedrhne a tentokrát ani nic nepřebývá, žádné škrty nejsou třeba :).
Štítky knihy
Část díla
- 1922 2010
- Dobré manželství / Dobré manželstvo 2010
- Prodlužování času / Férové predĺženie 2010
- Velký řidič / Veľký šofér 2010
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Poviedky v tejto knihe boli napísané každá jedna absolútne pútavo. Človeka až zamrazí, do čoho všetkého človeka dostane vôľa žiť, túžba po pomste, túžba po zdraví a túžba po zachovaní svojho majetku...