Billy Summers
Stephen King
Udělá jen poslední pif paf a vypaří se jako Houdini. Vystačí si ale s maskou, díky níž zatím osudu unikal? Už je to vážně naposled, protože si chce dopřát důchod s milionem na zapikolovaném kontě. Billyho Summerse přestalo naplňovat zaměstnání nájemného snipera, byť odpravoval výhradně nejpodlejší lumpy. I při poslední zakázce, podle níž má v nudné díře na Středozápadě skoncovat se zabijákem, jehož výpovědi před místním soudem se mafie ukrutně bojí, se tenhle veterán z války v Zálivu na zásah jaksepatří připraví a nic neponechá náhodě. A jako pokaždé si taky nasadí masku přitroublého mamlase, který lehce splyne s okolím, ačkoli ve skutečnosti má pořádně za ušima, je ukázkově sečtělý a usebraný jako zenový mnich. Přesněji řečeno mnich s pěkně uleželým posttraumatickým syndromem. Jenže v den D se cosi zvrtne a plány jdou nadobro šejdrem, když mu osud předhodí do cesty Alici… Morální thriller amerického krále hororu na téma vykoupení spájí kriminalistický bystrozrak Émila Zoly s etikou dalšího francouzského klasika. Každý je přece podle Saint-Exupéryho zodpovědný za to, co k sobě připoutá. „Nesporný mistr hororového žánru, přesouvající se tvorbou do říše noirových thrillerů, svou novinkou dokládá, že nás dokáže překvapit a ohromit i po všech těch desetiletích.“ – Esquire... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2022 , OneHotBookOriginální název:
Billy Summers, 2021
více info...
Přidat komentář
Naprostý souhlas s brigita 1501. Spoustů věcí tam King opakoval stalé dokola aby to bylo srozumitelné snad i pro retardovaného republikána s půlkou mozku... oj měla na mě snad vliv Kingova podprahová kampaň proti Trumpovi? Určitě ne.... ale Trump je zlý, odporný, nechutný omezenec!!!!
.
.
.
Teď vážně. Docela mě těší, že máme s Kingem na politiku podobný názor, ale aby to na mě blil z každé druhé strany, to není potřeba
.
.
.
Jednu hvězdičku dávám za slibný rozjezd, druhou za pomrknutí směrem k hotelu Overlook.
Román „Billy Summers“ nenabízí téma hororové. Stephen King ostatně nikdy nebyl autorem výlučně hororovým, a to ani ve svých dílech, která jsou do škatulky „horor“ zastrkována. Na straně druhé temnota, ve formě lidské a někdy i nelidské, byla přítomna vždy. Alespoň kdysi, když se ještě při četbě jeho knih muselo myslet, tomu tak bylo. Jenže doba, kdy jeho knihy předpokládaly, že jejich čtenář vyvine určitou mozkovou aktivitu je pryč. A pryč je doba, kdy jsem s jistotou málokdy zklamanou, zakoupila sobě každou jeho nově napsanou knihu, aniž jsem potřebovala potvrzení jejích kvalit knihovní výpůjčkou. Proto byl román „Billy Summers“ preventivně prvotně vstřebán jako knihovní zápůjčka - audio-kniha. Opatrnost byla na místě. Po vyslechnutí vím, že bych neměla ani chuť, ani dostatek discipliny titul dočítat. Taktéž vím, že názor utvářený již na základě jiných Kingových novějších titulů knih („Růženky“, „Později“, „Ústav“), názor, že na autora již není spolehnutí, je oprávněný. Příběh nájemného vraha zpočátku uspokojoval nároky na nenáročné oddechové čtení, ke kterému se pravděpodobně již nevrátíte. Četba, která zabaví, nepřetěžuje mozek a poskytne mu oddech jak od povinností pracovních, tak pauzu mezi náročnější četbou. Hlavní postava ve mně sympatie nevzbudila (jak by mohla – vrah je vrah), nicméně zaujala - předně pro svou nespornou inteligenci, jakož i pro bravurou, se kterou ji dovedla před určitými lidmi skrývat. Jak příběh pokračuje vydrží jen jeho nenáročnost, zábava se vytrácí a vytrácí. Tento úpadek z průměru do podprůměru nastává zhruba od okamžiku, kdy se po úspěšně vykonané „poslední práci“, vrahoun Billy vydává na soukromé, neplacené tažení za tím, co pokládá za spravedlnost. Přičemž je tato jeho pouť „obohacena“ o rozvíjející se láskyplný vztah s jeho nepravděpodobně nabytou mladou společnicí, mimochodem značně otravnou.
Úhrnem - román „Billy Summers“ jde nejlépe popsat souslovím „nic moc“, s přimhouřením obou očí průměr. Napsal-li by jej někdo jiný, štěklo by po něm jen pár psů. Z mimořádného vypravěče zůstalo pramálo, snad jen jméno, které naštěstí pro autora a naneštěstí pro čtenáře, jeho knihy prodává. Starý King je v knize přítomen chudičce - v několika pro Kingovu tvorbu typických znacích. Tak zde máme postavu spisovatele, máme zde zmínky o knihách – nejvíce asi potěšily ty o díle Emila Zoly. Pryč je vypravěčská virtuozita, pryč jsou postřehy, které nešly z mysli a hlásily se o právo, být dále promýšleny. Navíc „starého“ Kinga zatlačuje „nový“ King - King „politruk“, který chce čtenáře převychovat k obrazu svého jedině správného světonázoru. Takže nyní čekám, až se v knihovně vrátí Kingova „Pohádka“ a dohaduji se, zda i tam se autor projeví primárně jako politický školitel.
Tohle byl trochu jiný King, ale on je prostě muž mnoha možností. Příběh nájemného vraha a mladé ženy, kterou zachránil. Vztah mezi nimi, cesta za pomstou. A nechybělo propojení na Osvícení a jeho hotel :-) Za mě super, příběh, co frčí před očima.
Nevšední thriller plný překvapivých událostí, napínavý a poutavý, čte se jedním dechem. Ačkoli většina postav je vpravdě záporných, hlavní hrdinové si získají určité sympatie čtenáře. Vývoj příběhu, zápletky a zvraty jsou precizně promyšlené, většinou nepředvídatelné. Závěr se sice odhadnout dal, ale jisté to nebylo, takže plnotučných 5*.
Pan King mě nepřestává překvapovat. Jedná se o nejrealističtější příběh, jaký jsem od něj zatím četla, žádné nadbytečné sci-fi prvky. Nevzpomenu si ani na jednu část knihy, kdy bych se nudila a na další čtení jsem se vždy těšila, to znamená, že mi tato kniha opravdu sedla a nemůžu hodnotit jinak než 5*. Billy je takový ten typ "dobrého záporáka", který znázorňuje, že svět není jen černo-bílý. Oblíbila jsem si jak jeho (takže Stockholmský syndrom by se mi také určitě nevyhnul), tak i Alici. Kniha má čtenáři určitě co předat, jsem ráda, že jsem na ni narazila.
....Tacovo pravidlo: Když jdeš do boje, nikdy nezmeškej příležitost se předtím vychcat.
S Billym jsme si k srdci nikterak nepřirostli. Nejsem žádný znalec Kinga, přesto mi připadalo, jako bych tentokrát četla jiného autora. Chyběla mi ponurost, mrazení, očekávání, těšení se. Billy Summers byl pro mě cizincem od začátku do konce, nedařilo se mi si jej více představit, ani s ním sympatizovat, nebo ho naopak nemít ráda. A tuhle plochost a absenci emocí já u knih prostě ráda nemám.
Od samého počátku naprosto bravurní příběh ze života odstřelovače, který se při poslední prácičce ve městě Red Bluff dostane do problémů. BILLY SUMMERS je kniha, kde autor znamenitě pracuje s dějem a vykresluje postavy. Atmosféra měst, předměstí a motelů na čtenáře doslova dýchá. Celou dobu mi přišlo, že jsem součástí příběhu, ve kterém Billy popisuje jeho trnitou cestu od dětských let po práci pro Nicka Majariana. Nešlo se odtrhnout.
Toto je moje čtvrtá kniha od autora a stejně jako předcházející knihy, i tuto jsem četla v létě. Spojení Kingových knih a léta mi k sobě prostě pasuje :D
Billy Summers splnil má očekávání. Četlo se to dobře, stále se něco děje a knihu bylo těžké odkládat. Příběh je opravdu napínavý a do jisté míry i nepředvídatelný. Některé události jsem předpokládala, jiné mě totálně překvapily.
Na rozdíl od třech knih (Outsider, To, Řbitov zviřátek), které jsem četla už dříve, tady se nevyskytovalo nic nadpřirozeného a zcela chyběly hororové prvky. Billy Summers je čistokrevný thriller. Mně to však nevadilo, thrillery v žádném případě nepohrdnu.
Moment, kdy vstoupila na scénu Alice, mi do příběhu absolutně nepasoval. Bylo to divné. Nicméně uvědomila jsem si, že i v těch předcházejících knihách bylo vždy něco, nějaká situace, která mi do příběhu nezapadala, byla tam na víc a vůbec tam být nemusela. Začínám uvažovat, že je to Kingův rukopis.
Ve výsledku mi přítomnost Alice nevadila a děj posunula a nasměrovala ho trochu někam jinam.
V samém závěru se pak stalo něco podobného s Marge, která se také vynořila vlastně odnikud.
Billy Summers přináší hned několik zajímavých témat, nad kterými se čtenář může zamýšlet. Mě velmi fascinovalo to neustálé měnění identit. Jak je vlastně snadné změnit totožnost, minimálně když člověk žije v USA. Kdybych v nedávné době neslyšela epizodu na toto téma jednoho mého oblíbeného podcastu, tak bych to všechno v knize brala víc jako nadsázku. Ale takhle vím, že to skutečně jde a že je to podle všeho ještě snazší, než to popisuje tady autor. Osobně by mě zajímalo, kolik lidí ve Státech žije pod falešnou identitou.
Abych to shrnula, kniha mě velmi bavila a můžu ji s klidným srdcem doporučit.
Nejsem čtenářem Kinga, a tak jsem nebyla zatížená očekáváním jako možná většina ostatních čtenářů. Jako bych však od půlky četla knihu jiného žánru. A docela chápu, že ta druhá polovina mnohým vadí. Já jsem si obě části náramně užila. Určitě vyhledám další nehororové knihy autora. Pokud budou mít stejnou kvalitu jako Billy Summers, budu opět nadšená.
Kniha se mi moc líbila. Je poznat, že je napsaná nedávno, podle aktuálních reálií. Možná trochu jiným stylem než bych od autora čekala, ale o to jsem byla spokojenější.
Velmi slibný příběh a dobrý rozjezd, zabiják, který v rámci role zkouší psát? Vynikající. Pak to samozřejmě Stephen tradičně nevydržel a začal nařeďovat děj, vymýšlet další nepravděpodobné postavy a od momentu "Alice" už je to otravný předvídatelný úmor, pokus dojímat se nad postavami, které to nepotřebují, nesmyslná odpudivá linka s pomstou, rádoby překvapení na konci... Rčení "méně je někdy více" by tomuto románu prospělo.
Příjemná změna oproti klasickým Kingovým hororům. První půlka knihy výborná, pak o něco horší, ale stále mě to bavilo. Příjemný je popis americké současnosti od oblíbeného autora, který evidentně nemá rád Trumpa a občas má chuť někoho zastřelit. Naštěstí se realizuje jen v knihách. A dělá to dobře.
Těšila jsem se na Kinga, kterého mám ráda - tedy žádný horor, ale pěkný thriller. První třetina byla výborná, ovšem čím dál hlubší a horší noření se do válečných zážitků bylo čím dál nepříjemnější.
A pak v polovině záležitost Alice... Pak mne postupně chuť číst dál přecházela, až přešla docela.
Zbytečně dlouhé a roztahané (tak to mám s Kingem vždy - ve čtvrtině byť slibně rozehraného námětu začnu na pozadí přemýšlet, čím propánajána autor ten zbytek tak asi může zaplnit...), zbytečně tlačil na city čtenářů.
(SPOILER) Čtenářsky to určitě není zklamání, ale klasicky horrorového Kinga nečekejte. Nestupňuje se tu očekáváný příchod Temnoty, žádné nadpřirozeno. Já bych to nazval jakýmsi gangsterským thrillerem. Ale co prostě Štěpánovi Královi nikdo nemůže upřít, je dokonalé vykreslení postav. Všichni jsou tak plastičtí, od posledního recepčního po hlavního kladného padoucha. Dokonce i na romantiku dojde. Trošku v tomhle románu pokulháva pravděpodobnost úspěchu, ale co já vím, třeba je všechno to popsané v Americe možné. I když nedávám za 5*, ale jen za 4 a 1/2, rozhodně knihu doporučuji
Odvěký rozpor skrývající se v americkém pojetí práva a spravedlnosti. Už jsem to u některé Kingovy knihy psala a příběh Williama Summerse mi opět připomněl, že King spisovatel je v bledě modrém to, co Tarantino režisér. Billyho nelze nemít rád, nelze jej odsuzovat a nelze mu nefandit. I když je to vlastně masový vrah. Dobro a zlo jsou ústředními motivy jednání, s jejich chápáním se čtenář většinově může jen ztotožnit, nadto opentlenými romantickou mašlí. V Temné věži King nejednou prokázal, že by mohl bez váhání psát veleúspěšné romantické romány. Billy je sázka na jistotu, k tomu se přičte Kingova spisovatelská erudice, mimořádná fantazie a další bestseller je na světě. Já se na Billyho Summerse hodně těšila a King ve finále nezklamal. Jenom jsem neměla procházet komentáře, kde řada z nich říká, jak to skončí... do čtení se mi pak chtělo mnohem, mnohem míň, a čtení knihy jsem odkládala. Naštěstí King nepíše podle jednoduchých šablon. A nakonec vlastně není důležité, k jakému konci člověk dojde, ale jak.
Ze seriálu Přátelé jsem neviděla ani minutu, tak budu věřit kolegům z Databáze, kteří sepsali nápovědu. Billyho jsem si vychutnala i podruhé a podruhé se mi moc líbil.
Štítky knihy
přátelství americká literatura napětí zrada znásilnění násilí Irák nájemní vrazi odstřelovači, snajpři váleční veteráni
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Vítejte pod kupolí Štefkovo rozhárané spisovatelské mysli... až do úplného konce jsem čekala na smysl této adéhádé mizérie... takové nekonečné prokletí Billyho Summerse... chvíli tam a dalších osm chvil zase někde jinde... moje pozornost se po nějaké době nemilosrdně vydala na dlouhý pochod na řbitov zbytečně natěšených záložek... kam se podělo to geniálně zneklidňující uskřípnutí vnitřností... právě jemu tolik vlastní... ta hrabárna v samotném epicentru zla pod povrchem člověčí existence... je mi líto... každý den zkrátka není (p)osvícení.