Boh múch

Boh múch
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/316935/mid_boh-much-esN-316935.jpg 4 2901 2901

Príbeh chlapcov z britskej internátnej školy, ktorí sa ocitnú na opustenom ostrove. Hra na Robinsonov sa však zmení v boj všetkých proti všetkým, v ktorom je hlavnou prednosťou sila, autorita a schopnosť šířiť strach. Kniha sa obracia k stále aktuálnej otázke: je civilizácia v našom chovaní opravdu tak silno zakorenená.

Literatura světová Romány
Vydáno: , Slovenský spisovateľ
Originální název:

Lord of the Flies, 1954


více info...

Přidat komentář

Akbara
31.01.2017 5 z 5

Husí kůže

marara
31.01.2017 5 z 5

Zase jedna knížka, ze které se dozvídáme cosi zásadního o lidské civilizaci. Skutečně civilizovaných je 5 kluků z celé skupiny, ale i ti jsou schopni za jistých okolností zúčastnit se vraždy.


H4NOUS
29.01.2017 3 z 5

„Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.“
Robert Fulghum

Pedias
22.01.2017 5 z 5

Pomalý rozjezd, rychlý konec. Posledních 30 stran jsem hltala, ale zároveň jsem se každé další bála...
I když jsem zpočátku byla ke knize skeptická, tak po přečtení ji řadím do mých top knih.

tweed
19.01.2017 1 z 5

Kdybych byla mladší a musela to číst povinně, tak zaručuju, že to ani nedočtu.
Tato kniha by mohla být velkou inspirací pro stránku "Nudné dialogy".
Já věřím tomu, že lidi jsou schopni zpsychopatit.
Jsem si jistá, že v krizové situaci se velká skupina nesourodých lidí prostě neshodne, začnou se chovat jako sobci, budou agresivní apod. Je jedno, jestli to jsou děti, dospělí či zombieci.
Ale pokud si chcete na toto téma přečíst něco pěkného, tak si přečtěte knihu "Slepota". Tam se dočkáte realistického vývoje situace a ani si nemusíte zásadně pomáhat lidmi, kteří jsou psychicky narušení bez ohledu na situaci.

Vždyť v této knížce byli všichni kreténi už od začátku.
Co mě mělo na průběhu šokovat?

Celou dobu jsem chtěla dát hvězdičky 2, ale poslední dvě strany hrozilo, že se z toho závěru postřelím.

danieuhlir
14.01.2017

Nejzajímavější kniha jakou jsem kdy četl

Miliarda
07.01.2017 2 z 5

Tato kniha mě bohužel moc neoslovila. Možná nejsem stavěný na takový styl vyprávění, ale nedokázal jsem se začíst. Ačkoliv má kniha jen lehce přes 200 stran, je strašně rozvláčná a dlouhá a v podstatě se v ní nic nestane. Golding mi nesedl a ačkoliv chápu nadšení některých zdejších přispěvatelů, k tomuto autorovi se pravděpodobně vracet nebudu.

ArwenAragorn
05.01.2017 5 z 5

Klasika-drsná.

Mutnedžemet
01.01.2017 2 z 5

Ač jsem před čtením slyšela velmi pozitivní ohlasy na tuto knihu, mě samotnou nijak neoslovila.
V začátku jsem tam našla několik logických nedostatků (které možná nebyly pro příběh nijak podstatné, ale mě při četbě velmi rušily) a poté jsem se většinu knihy soustředila na další nesrovnalosti, kterých tam sice již tolik nebylo, ale já stále měla nutkání je vyhledávat.
Pokud se však nebudu zaměřovat na rušivost při četbě, tak stále mohu říct, že mi neseděl styl psaní, který byl dle mého nudný, zdlouhavý a někdy až umělý.
Však abych jen nekritizovala, musím ocenit mašlenku a celé poselství knihy, které bylo velmi dobré a o to více mě mrzí zpracování...

Verrrunka
29.12.2016 3 z 5

Jedním slovem - znepokojivé. Ze začátku nevinný příběh, který se vyvine v šílený hon a boj. Nejdřív se mi zdálo, že je knížka spíš takové chlapecké čtení, ale postupem času mě to přešlo. Moc mi neseděl styl vyprávění, proto jdu s hodnocením trochu níž, ale určitě je to knížka, kterou bych doporučila do povinné četby.

kalinka99
15.12.2016 5 z 5

Drsná, ale pravdivá kniha dnešní doby.

M1ra
26.11.2016 4 z 5

Z thrillerů jsem zvyklý na krev a násilí ovšem tady mě to nějak více zasáhlo a jedna scéna celkem dost znechutila, myslím, že je dobré se připravit na trochu znepokojivější části.

teltri
18.11.2016 3 z 5

Vypočuté ako audiokniha v podaní fenomenálnej Hedy Čechovej.

kdu
17.11.2016 3 z 5

Nevím proč, ale čekala jsem víc. Problém byl hlavně v tom, že se mi příběh z nevysvětlitelného důvodu špatně četl (krkolomné věty možná?).
Udivuje mě, že to jak se chlapci na ostrov dostali, že nikde nejsou žádné trosky (nebo mrtví cestující?) se tak nějak přešlo bez povšimnutí, jakoby nic..
Soucítila jsem s Čuňasem, ten kluk měl sakra potenciál, ale všichni na něj kašlali, protože byl prostě tlustý a nosil brýle (naštěstí měl aspoň ty a byl jim díky tomu "užitečný", ale i tak mi občas vrtalo hlavou, jestli je fakt tak snadné brýlemi rozdělat oheň, protože podle četnosti a rychlosti použití to bylo pomalu jako škrtnout sirkou..)

Elis.n
01.11.2016 4 z 5

Golding v "báji", jak sám román popisuje odhaluje mnohé lidské vlastnosti, především ty zlé. Člověk má sklony ke zlu, lehce podlehne davu. S nasazenou maskou, která ho skrývá před společností následuje diktátora, budícího strach a stojí proti rozumu. Při čtení tohoto románu se člověk musí zamyslet: Co bych dělal já? Je to opravdu tak snadné přejít z civilizace k barbarství?
Oceňuji, že Golding nenabádá, jak by se měl člověk zachovat ani nemoralizuje, ale nutí člověka k zamyšlení. Během čtení, jsem si říkala, proč vybral děti a ne dospělé. I to mělo svůj důvod. V dětech vidíme nevinnost a jejich prohřešky promíjíme, protože jsou přece ještě děti. V tomto případě, ale chlapci přestávájí být dětmi a dospívají, jenže už nemají žádného "moudrého" dospělého, který by jim ukázal jak.

Radous
03.10.2016 5 z 5

Mnohokrát jsem od lidí kdysi dávno na hodinách literatury slýchal, že jako jednu z mála knih, které jsou si ochotní k maturitě přečíst, byl Pán Much. Nejspíš, kvůli délce. Ale také jsem se od nich dovídal, že se jim to líbilo. No a tak jsem si to po více než dekádě let dal za úkol. Není to popravdě žádná sranda. Člověk čeká v podstatě robinsonku, ale s postupujícíma stranama to sklouzává k dost neutěšené dystopii. Je dost nervující zážitek sledovat partu dětí věkově mezi 6-16, kteří se snaží přežít v divočině, přičemž nemají s takovou záležitostí zhola žádné zkušenosti – navíc, když většina z nich v podstatě ani nemá pořádnou představu o závažnosti situace. Nedivím se, že svým vyzněním kniha v době svého vydání vzbudila tolik ohlasu (což jí vlastně v rámci žánru zůstalo až dodnes). V rámci porovnání pojetí daného tématu doporučuju přečíst „Prazákon – přežití v pekelném ráji

Pampalini
01.10.2016 4 z 5

Niektoré knihy - príbehy - nám vstúpia do života a vezú sa s nami. Opakovane sa nám pripomínajú, poukazujú na udalosti a situácie. Toto je jedna z nich. Výborne odhaľuje ľudskú podstatu, princípy správania, motívy… všetko. Žiadna romantika. Človek, každý z nás má mnoho vrstiev, ktoré sa dokážu odhaliť za určitých okolností. Asi by sme sa mali začať báť.

Zuziiik
20.09.2016 5 z 5

Před cca 15ti lety mi můj kamarád řekl, že čte Pána much....a že je to těžké..........dnes díky Čtenářské výzvě jsem se k této knize dostala........a těžké mi to ze začátku nepřišlo......vždyť je to dobrodružná kniha, napínavá.........a hle....po dočtení mám pocit, že jsem nečetla pořádně, že mi unikly některé nuance........hodně o tom přemýšlím...nechám to usadit a třeba za půl roku si ji přečtu znovu a už pozorněji.............tohle mám na knihách ráda, když se mi prostě zaryjí pod kůži a já mám pocit, že ji musím číst znovu a znovu........

Hawkey
08.09.2016 4 z 5

Parádní. Není nad to ji číst při přelétání nad Pacifikem.. doufám,že bude alespoň poblíž nějaký ostrov, kdyby něco.. nebo raději ne. Jsem přesvědčená,že by žití na ostrově mělo podobný průběh..dost drsné,ještě vzhledem k tomu,že hl. roli hrály děti. Výborná věc k přemýšlení..
Příběh je povedený a chvílemi z něj mrazí. Akorát konec mi přišel celkem useknutý. Že by autor už nechtěl zacházet až tak daleko?

xelzax
02.09.2016 5 z 5

Excelentní, děsivé, mrazivé... Hodně dlouho jsem měla knihu v hlavě