Boh múch

02.03.2017

Jak se z civilizovaných hochů žijících ve světě pravidel a zákonů stane nekontrolovatelné stádo v zajetí barbarství a diktatury. Člověk se může dušovat, že to přeci není možné, ale pod rouškou jsme dost možná stále divoši. Stačí nás vysadit daleko civilizace a naše pravé já vystrčí své ostré drápky.

Kniha je dobře vystavěná, nicméně s popisnými částmi jsem měl potíž - nedaly se číst plynule.

24.02.2017

Kniha vyjadřuje, že i dobře vychovaní mladí Angličani (i když zatím jen děti) se nemusí vždy chovat jak gentlemani a mohou klesnout k mnohem primitivnějším pudům. Prý měl být Pán Much mimo jiné reakcí na knihu Korálový ostrov, kde jsou právě chlapci "bez poskvrnky". Otázkou je, která z těchto teorií je pravděpodobnější, ale to už je na každém čtenáři, aby posoudil sám.

22.02.2017

Kniha má jedinou výhodu: je stejně stará jako můj fotřík. Před 63 lety mohla překvapit, v roce 2017 je to ovšem těžká bída. Nic moc zábavná příběhová linka, naprosto otřesné dialogy a nudný happy endový závěr. Jelikož je v doslovu napsáno, že se pravděpodobně jedná o autorovo nejlepší dílo, rázem ztrácím zájem pokračovat v Goldingových knihách.

18.02.2017

Není nic děsivějšího než dítě co ztratí nevinnost a promění se na divocha!!

17.02.2017

No teda pardón ale tohle je opravdu přechválená kniha.
Začátek byl dobrý. To mě bavilo. Navíc jsem četla skoro všechny recenze a říkala jsem si : jó to bude fakt dobrá kniha na konci se to zvrtne ve vraždění atd...pár negativních hodnocení jsem neřešila. Ale asi jsem měla...Od asi 120 strany hrozná nuda...ale chtěla jsem to dočíst. Pořád jsem čekala nějaké BUM ! Žádné BUM se bohužel nekonalo. Okolo 240 strany jsem se zase začetla,protože mě zajímalo co bude s hlavní postavou. Co by s ní asi mohlo být?! Vůbec nic! Konec? FACEPALM! Ten byl fakt strašný. Pan Golding už asi nevěděl co s dějem , lépe řečeno s hlavní postavou tak tam mrskl důstojníka, který je nejspíše zvyklí na taková setkání s divochy , kteří se zabíjejí :D Navíc se nic tak extra drsného nedělo a ani tam nebyla žádná postava, které bych vyloženě fandila.

16.02.2017

dodnes mě z té knihy mrazí

12.02.2017

O téhle knize bylo napsáno snad už vše. Já si ji dala znovu po letech a stále to byl skvělý zážitek. Ano, taková naše civilizace je, ať už se nám to líbí nebo ne, jenom je v posledních desetiletích zabalena do blýskavého pozlátka.

11.02.2017

Už je to několik let, co jsem knihu četla, ale i při pouhé vzpomínce mnou projede zděšení, smutek a rezignace. Jsem ráda, že jsem ji četla. Ale děkuji, myslím, že jednou bylo dost. Jsou knihy, které člověk přečte a zapomene. A pak je pár knih, které zůstanou do smrti. Tahle je jednou z nich.

02.02.2017

Absolutní must-read, už kdyby jen z toho důvodu, že s odkazy na tuto knihu se lze setkat v obrovském množství literárních děl, jak beletristických, tak z oboru společenských věd. Tuhle knížku jsem měla v seznamu "někdy přečíst" už opravdu hodně dlouho, ale teprve teď jsem se k ní konečně dostala. Musím říci, že byla velká chyba ji takhle dlouho odkládat, tahle kniha totiž po právu patří mezi literární klasiky.

Vzhledem k tomu, kolikrát už jsem na odkazy na pána much narazila, jsem věděla, jak celý příběh dopadne, ale to vůbec neubralo na jeho poutavosti. Sledovat, jak se řádní britští chlapci postupně mění v necivilizované bestie a na povrch vyplouvají jejich pravé podstaty, je ohromující, strhující a děsivé. Číst pána much je rozhodně velmi silný zážitek, který byste si neměli nechat ujít.

31.01.2017

Husí kůže

31.01.2017

Zase jedna knížka, ze které se dozvídáme cosi zásadního o lidské civilizaci. Skutečně civilizovaných je 5 kluků z celé skupiny, ale i ti jsou schopni za jistých okolností zúčastnit se vraždy.

29.01.2017

„Hranice mezi dobrem a zlem, nadějí a zoufalstvím nerozdělují svět mezi "námi" a "nimi". Ta hranice probíhá prostředkem každého z nás.“
Robert Fulghum

22.01.2017

Pomalý rozjezd, rychlý konec. Posledních 30 stran jsem hltala, ale zároveň jsem se každé další bála...
I když jsem zpočátku byla ke knize skeptická, tak po přečtení ji řadím do mých top knih.

19.01.2017

Kdybych byla mladší a musela to číst povinně, tak zaručuju, že to ani nedočtu.
Tato kniha by mohla být velkou inspirací pro stránku "Nudné dialogy".
Já věřím tomu, že lidi jsou schopni zpsychopatit.
Jsem si jistá, že v krizové situaci se velká skupina nesourodých lidí prostě neshodne, začnou se chovat jako sobci, budou agresivní apod. Je jedno, jestli to jsou děti, dospělí či zombieci.
Ale pokud si chcete na toto téma přečíst něco pěkného, tak si přečtěte knihu "Slepota". Tam se dočkáte realistického vývoje situace a ani si nemusíte zásadně pomáhat lidmi, kteří jsou psychicky narušení bez ohledu na situaci.

Vždyť v této knížce byli všichni kreténi už od začátku.
Co mě mělo na průběhu šokovat?

Celou dobu jsem chtěla dát hvězdičky 2, ale poslední dvě strany hrozilo, že se z toho závěru postřelím.

Nejzajímavější kniha jakou jsem kdy četl

07.01.2017

Tato kniha mě bohužel moc neoslovila. Možná nejsem stavěný na takový styl vyprávění, ale nedokázal jsem se začíst. Ačkoliv má kniha jen lehce přes 200 stran, je strašně rozvláčná a dlouhá a v podstatě se v ní nic nestane. Golding mi nesedl a ačkoliv chápu nadšení některých zdejších přispěvatelů, k tomuto autorovi se pravděpodobně vracet nebudu.

05.01.2017

Klasika-drsná.

01.01.2017

Ač jsem před čtením slyšela velmi pozitivní ohlasy na tuto knihu, mě samotnou nijak neoslovila.
V začátku jsem tam našla několik logických nedostatků (které možná nebyly pro příběh nijak podstatné, ale mě při četbě velmi rušily) a poté jsem se většinu knihy soustředila na další nesrovnalosti, kterých tam sice již tolik nebylo, ale já stále měla nutkání je vyhledávat.
Pokud se však nebudu zaměřovat na rušivost při četbě, tak stále mohu říct, že mi neseděl styl psaní, který byl dle mého nudný, zdlouhavý a někdy až umělý.
Však abych jen nekritizovala, musím ocenit mašlenku a celé poselství knihy, které bylo velmi dobré a o to více mě mrzí zpracování...

29.12.2016

Jedním slovem - znepokojivé. Ze začátku nevinný příběh, který se vyvine v šílený hon a boj. Nejdřív se mi zdálo, že je knížka spíš takové chlapecké čtení, ale postupem času mě to přešlo. Moc mi neseděl styl vyprávění, proto jdu s hodnocením trochu níž, ale určitě je to knížka, kterou bych doporučila do povinné četby.