Bohumil
Veronika Hájek Hurdová
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/523878/bmid_bohumil-652015403fddf.jpg
4
128
128
Jak složité je žít jednoduše? Bohumil je málomluvný stařík, toho času správce hřbitova. Narodil se do světa, kterému ještě bylo možné rozumět. Který bylo možné rozebrat, opravit a zase složit. Než aby o svých kvalitách dlouze plkal a chvástal se, raději jde a udělá, co je zrovna třeba. Funkčnost a trvanlivost preferuje před líbivostí. Jeho urputnost a praktičnost je pro okolí občas otravná. Vidí svět jednoduše a příliš nedbá na to, že ostatní lidé mají tu nevyzpytatelnou nepříjemnost zvanou emoce. Ačkoli by ho mnozí označili za podivína, jeho srdce je skrz naskrz dobré a bezelstné. Nečekejte však od něj nabubřelá gesta. Své city vyjadřuje skrze činy. Protože když pomoct může, tak pomoct musí. Vyřeší sebezapeklitější technický problém. Dokáže opravit všechny přístroje na světě. Bohumil by si z hloubi duše přál, aby to tak jednoduché bylo i s mezilidskými vztahy. Může ale člověk ze dne na den zbourat základy, které stavěl přes 70 let?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Příběh se mi líbil. Bohumil byl sympoš, i když se i chápala, proč ho opustila žena. Co se týče děje, určitě nečekejte nic napínavého a vlastně ani světoborného, to vyprávění si spíš tak jako plyne a je trošku o ničem a trošku o všem, nevím jak to jinak vyjádřit. Cítím v tom hodně autorčiny názory na svět, se kterými více méně souzním, ale občas mi to přišlo takové zvláštně prvoplánové... Mne ten konec až tak nevadil, ale je fakt, že působí divně. Nepotřebuji mít uzavřené příběhy a happy endy nebo naopak srdceryvné ubrečené konce. Autorka ale píše píše, a pak najednou to vypadá, jakoby už ji to přestalo bavit a tak to uzavře tak nějak do ztracena.... Přesto hodnotím dobře, protože navzdory tomu co jsem napsala, mě moc bavilo to číst, a bylo to takové pohlazení po duši.
Mám moc ráda, jak Veronika píše. Příběh to byl hezký, jen ten konec (ale je to o úhlu pohledu, záleží, jak se na konec díváme, vlastně konec této knížky byl pozitivní) Ale i tak je tam spousty věcí k zamyšlení a je to moc milá knížka.
Bohužel se musím přiklonit k té části čtenářů, kterým ten konec příliš nesedl. Škoda, jinak se mi kniha docela líbila.
(SPOILER)
Bohumila jsem přečetla jedním dechem, konec byl trochu urychlený, to uznávám.
Ale i tak mě to bavilo dávám 5*.
PS: Taky vám přijde že Mojmír je ta stejná postava jako v Božidaře? To přece nemůže být náhoda...nebo ne?
(SPOILER)
První ¾ knihy mi v lecčem připomínají stoletého staříka od J. Jonassona a to s tím rozdílem, že se příběh nese v mnohem laskavějším duchu a reálie nejsou severské, ale pochází z naší malé české kotliny a vše je tak nějak malé, milé a známé. Při čtení jsem se podivoval, že je to vlastně moc příjemná oddechovka plná laskavého humoru a milé nadsázky.
Závěr to však, dle mého názoru, pokazil. Z milé satiry udělala autorka pohádku, což je podle mě škoda, protože to nekoresponduje s prvními ¾ knihy, které jsou sice humorné, ale obávám se, že by je dětský čtenář nepochopil, a pokud ano, pak by je nedokázal ocenit.
Naopak já, coby dospělý čtenář, nedokážu ocenit pohádkový konec.
Přesto hodnotím 60%.
Po předchozích knihách Agnes a Božidara jsem se na tuto mužskou velmi těšila a opravdu si ji užívala a bavila mne. Samotný konec mě ale zklamal, jako by k předchozímu příběhu ani nepatřil a zanechal mě zmatenou. I přes to stojí kniha za přečtení. Je v ní spousta vtipných momentů, jako i těch k zamyšlení.
Mně se závěr líbil! Je to něco, co možná potřebuje každý z nás... Nakonec si splnit sny, které máme a kterým se v životě z různých důvodů bráníme!
Kniha se mi líbila více než Božidara, protože nebyla tolik nátlaková na předávání mouder, ale bylo to takové jednoduché a uvěřitelné ze slov Bohumila. :-)
Jak jednoduchý byl svět, kdyby každý z nás měl kousek z Bohumila.
Četla jsem docela se zájmem, už asi proto, že kniha žije známými situacemi. Až na závěr - ten mi vůbec nesedl, připadl mi jako nepasující přílepek.
Ke knihám Veroniky Hájek Hurdové jsem nacházela cestu pomaleji, ale poslední dvě - Božidara a Bohumil - se mi líbily na první začtení. Jsou nekomplikovaným způsobem přes zamotané vztahy a zdůrazňovanou složitost světa lidské (v dobrém slova smyslu) a hřejivé. Jen ten závěr Bohumila mi přišel zrychlený..."ujetý", nejen tematicky.
Štítky knihy
česká literaturaAutorovy další knížky
| 2020 |  Agnes a Zakázaná hora |
| 2017 | Moje milá smrti |
| 2022 | Božidara |
| 2017 |  Krkavčí matka? |
| 2021 | Agnes a ostrov Stínů |
Musím říct, že se mi příběh líbil. Plynul tak jak život a vnímání světa Bohumila. Jen obecně mi přijde,že autorka neumí dotahovat konce, tak aby nepůsobilý uspěchaně nebo utnutě.