Bretaňské poměry
Jean-Luc Bannalec (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491079/mid_bretanske-pomery-lIv-491079.jpeg
4
450
450
Případy komisaře Dupina série
1. díl >
První případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. V malebné pobřežní vesničce je jednoho horkého červencového rána nalezen zavražděný stařičký majitel slavného hotelu. Komisař Georges Dupin se v bretaňské letní idylce záhy dostává na stoupu podivuhodného tajemství…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2021
,
Kalibr
Originální název:
Bretonische Verhältnisse, 2012
více info...
Přidat komentář
Pokud milujete Bretaň, není co řešit. Tahle detektivka má atmosféru, kterou každý její milovník zná. A pokud Bretaň nemilujete, po přečtení této detektivky (nebo některého z dalších příběhů) nepochybně zatoužíte tento svět navštívit. Detektiv, který není dokonalý "bez bázně a hany" ale veskrze lidský, se svými přednostmi i slabostmi. Obklopen lidmi kteří mají rovněž své slabosti a silné stránky řeší případ, který se na začátku zdá být poměrně prostý, nicméně postupem času se komplikuje a vy zjistíte, že nic není tak jednoduché jak se zdálo být.
Nemastna neslana detektivka s komisařem, který je každou desátou stranu hladový, každou druhou pije hektolitry Café, jinak mu to nemyslí a který se za každý výslech omlouvá za neomalenost... A abych nezapomněla, hodně věcí, resp pocitů nenávidí :) To už i Stabenowe Kate Shugak je živější a živelnejsi než Dupin, býť stejně utahana a rozvlacna...
Postmoderní detektivka se vším, co k postmoderně patří. Společně s detektivem George Dupinem, nerudným introvertním detektivem, který by nejraději s nikým nemluvil, jen popíjel své la petit Café, vychutnával si dobré jídlo a pohled na moře, vyšetřujete vraždu 91letého hoteliéra. Sekundárně je vám představena Bretaň - ten kus Francie, kde jsou Francouzi vlastně cizinci, a dostáváte kratší přednášky o pontavenské malířské škole a Gauguinovi. Nečekejte třeskutou akci, to se k Bretani nehodí. Nečekejte vypjaté emoce. To také není bretaňské. Očekávejte detektivku á la Agatha Christie.
Velice příjemný styl psaní. Klasická detektivka, nebála bych se přirovnat skoro k Agathě Christie.
Baví mě i detektivky, kde se nějak vyskytne výtvarné umění, takže i v tomto směru jsem nadmíru spokojená.
Určitě budu v sérii někdy pokračovat.
Povedená kniha na kterou jsem narazila v rámci doporučení na knižní výzvu - komisař Dupin pije opravdu hodně kávy:-) Klasická detektivka a tato navíc obohacena o zajímavosti z Bretaňského poloostrova. Doporučuji a ráda si přečtu i další knihy v hlavní roli s tímto komisařem.
Příjemná pomalá prázdninová četba bez dramat, náhlých zvratů, krve, nechutností či povrchních vulgarit. Komisař není žádný superman, nikdo tam nikoho nemlátí. Bretaňské poměry jako takové popsány tak, že hledám nejlepší způsob dopravy do těch končin. Najíst se tak ústřic přímo v přístavu u břehu Atlantiku mezi místními patrioty.... Atmosféru to tedy má! Podívám se určitě po dalším dílu.
Taková odpočinkové příjemné čtení. Děj byl rychlý, přišlo mi i bez všemožných zbytečností a počet stran rychle ubýval.
Co jiného si vzít sebou na dovolenou do Bretaně, že. Poctivá klasická detektivka, příjemné čtení. Nejsilnější stránkou jsou bretaňské reálie a atmosféra. Komisař Dupin mě trochu štval, kdybych s ním měla spolupracovat, asi by Riwal brzo vyšetřoval další vraždu.
Mám moc ráda komisaře Maigreta a vůbec tento styl detektivek. Komisař Dupin jako by Maigretovi z oka vypadl, akorát místo kouření dýmky pije kávu . Bavilo mě to. Bretaň byla popsána tak, že mám chuť se tam co nejdřív vypravit (z toho bohužel asi nic nebude). Má to pomalý spád, ale to mi nevadí. Oddechové, příjemné čtení...
V seznamu knih, které bych si přečetla ráda, byla tato poměrně dlouho. Letos jsem se pod vlivem Čtenářské výzvy odhodlala a ... Asi by se nic nestalo, kdyby se na ni v tom mém seznamu ani nedostalo. Dějová linka by možná nebyla tak zlá, kdyby jí zcela nepohřbilo zpracování. Něco tak unylého, formálního, šroubovaného aby svět pohledal :-)
"Vzala jsem si nějaké léky, nevím, jestli dokážu vést jasný, precizní rozhovor."
Super detektivka, žádné přehnané násilí ani příliš mnoho (a někdy až zbytečných) zvratů. Za mě poctivá klasika. Bretaňská atmosféra mě hodně bavila, při čtení jsem cítila vůni moře, ryb, vítr... prostě jak to má být.
Ubírám jen jednu hvězdičku kvůli chybám v překladu (dokonce ve jménech hlavních aktérů!)
Měl jsem obavu, zda dokáže německý autor do detektivky vložit tu francouzskou (ó, pardon, bretaňskou) atmosféru, která je základem výjimečnosti francouzských detektivek. A zbytečně! Bretaňské reálie a život v Concarneau jsou nejsilnější stránkou knihy. I detektivní zápletka je dostatečně zajímavá. Ačkoliv bývají první díly sérií ještě takové neusazené (než autor "vyladí" svého vyšetřovatele i směřování série), tato detektivka je zdařilá a rozhodně budu pokračovat ve čtení o komisaři Dupinovi, a hlavně o kouzelné Bretani.
Příjemná klasická detektivka. Krásy Bretaně, komisař Dupin, bývalý Pařížan, který je jakoby mimochodem objevuje, případ vraždy devadesátiletého hoteliéra, rodinné tajemství s uměleckým nádechem a až nefrancouzsky zdrženlivé zachycení dramat a vášní v pozadí.
Pohodová kriminálka s krásným popisem Bretaně. Bavila mě atmosféra, styl vyšetřování Dupina a jeho závislost na kofeinu. Skvělej maník a přečtu si i další pokračování.
Klasická detektivka ,která se odehrává v Bretaňi. Příběh se odvíjí pozvolna ,a je to celkově pohodové čtení. Možná si ještě za nějakou dobu přečtu další případy komisaře Dupina.
Příjemná, čtivá, pohodová, klasická detektivka. Žádné nervy drásající drama a popisy násilí. Detektiv je sympaťák, žádný životní ztroskotanec, ani nemá trauma z minulosti. Užívá si bretaňské krajiny, počasí, koloritu a jídla. Navíc má rozumné vztahy s lidmi kolem sebe. Stylem mi připomíná Colomba ;-). Vyšetřování se točí kolem rozhovorů s lidmi a "pozorováním" místa činu. Určitě moc doporučuji těm, co rádi klasiku, autor skvěle vyvážil akci a popisy. Určitě si přečtu i další knihy ze série.
Velmi příjemný detektivní příběh odehrávající se v Bretagni, okořeněný humorem, venkovským koloritem a popisem místních kulinářských specialit.
Komisař Dupin, hlavní hrdina, jehož velkou vášní je dobře připravená káva, po nuceném odchodu ze snobské Paříže skončí v zapadlé, ale útulné Bretagni. Místy kniha připomíná cestopis,poznáváme krajinu, ochutnáváme jídla, noříme se do hlubin tamní historie, poznáváme Pont Aven takový, jaký býval před náporem turistů a ještě společně s komisařem stihneme vyšetřit vraždu a pomaličku odhalujeme pachatele.
Z mého pohledu jde o nadprůměrnou prózu, jejíž děj čtenáře vtáhne a pobaví.
Přidávám se do zástupu těch, kteří hodnotí detektivku jako klasickou detektivku s takovým tím lehce nervózním, introvertním, bručounským detektivem, který byl z Paříže poslán do vyhnanství na francouzský venkov. A nachází zalíbení v tomto prostředí bretaňského venkova, kde se rychle střídá počasí a zároveň se pomalu rozplétá případ vraždy starého hoteliéra. Trvalo mi, než jsem se začetla, asi do 2/3 knihy, a pak nabral děj knihy spád.
Autorovy další knížky
| 2014 |  Bretaňské poměry |
| 2015 |  Bretaňský příboj |
| 2018 | Bretaňský příliv |
| 2017 | Bretaňská pýcha |
| 2016 | Bretaňské zlato |
Pěkná detektivka, i když trochu rozvleklá. Na druhou stranu se v ní člověk dozvěděl hodně o Bretani, to je pravda. Případ to byl vcelku jednoduchý, žádný krvák, žádný thriller, prostě poklidné vyšetřování na francouzském venkově, nic nervy drásajícího. Líbilo se mi to. Rozhodně vyhledám i další díl.