Bretaňské poměry
Jean-Luc Bannalec (p)
Případy komisaře Dupina série
1. díl >
První případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa. V malebné pobřežní vesničce je jednoho horkého červencového rána nalezen zavražděný stařičký majitel slavného hotelu. Komisař Georges Dupin se v bretaňské letní idylce záhy dostává na stoupu podivuhodného tajemství…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2021 , KalibrOriginální název:
Bretonische Verhältnisse, 2012
více info...
Přidat komentář
Vcelku povedená detektivka. Veškeré stopy jsou čtenáři předkládány hned. Stejně jako myšlenkové pochody vyšetřovatele. Což je dle mého velké plus (nemám rád detektivky, kde autorův hrdina něco odhalí, ale čtenáři zůstane zatajeno co). Prostředí Bretaně znám a za popis krajiny dávám také plus. Úplně se zase vidím v kavárničce na pláži. Mínusem pak pro mě je chování komisaře Dupina, který na mě nepůsobil zrovna sympaticky. Nesnáší chování svých nadřízených, ale k podřízeným a kolegům se nechová dvakrát dobře. Celkově ale za mě patří tato kniha k povedenějším v detektivním žánru.
Hlavní věc, která mě zaujala byl popis místní přírody. Bylo to jako bych se tam sama v tu chvíli pohybovala. Samotná detektivní linka byla poněkud slabší, konec mě zklamal. Čekala bych, že bude vše podrobněji vysvětleno.
Moje poslední kniha od autora ( nečetl jsem postupně ) i tak splnila mé očekávání. Ano, autor se vyvíjí, zlepšuje, ale i zaplétá do složitějších případů v dalších dílech.
Musím shrnout: všech 10 knih mělo společné Bretaňské moře, gastronomií, ale i barevnost a členitost pobřeží..., nejednou lákalo k zahlédnutí, či ochutnání. Neagresivní detektivní případy protknuté pohledem do kraje, byly vždy velmi příjemné. Čili nyní se budu těšit na novinku Bretaňské noci.
Po této knize jsem sáhla kvůli Bretani, kterou mám moc ráda. Potěšilo mě proto, že autor kromě kriminální zápletky působivě píše o bretaňské přírodě, ale hlavně o charakteru místních obyvatel a jejich zvycích. Samotný děj se odvíjí v poklidném tempu a komisař Dupin je takový normální chlapík - ani alkoholik, ani superman. Těším se na další díly série.
Tento kriminální román odehrávající se v Bretani mě moc nezaujal. Fádní, bez napětí, komisař Dupin se pro mne nestal oblíbenou postavou. Přišel mi nemastný, neslaný , špatně komunikující. Pokusím se jiný příběh a uvidíme.
Mně je komisař krajině nesympatický a další díly číst nebudu. Knihu odkládám nedočtenou, nedařilo se mi začíst a nudou u ní usínala. Prostě - co člověk - to jiný názor.
Konečně detektivka s motivem, bez hromady mrtvol a pošahaných psychopatů. Přesně to jsem potřebovala. Komisař Dupin sympaťák, krásná bretaňská krajina a plno dílů přede mnou, co víc si přát!
Stará dobrá klasická detektivka. Po všech Kingech, Carterech, Keplerech a spol. (které ale miluji) taková pěkná oddechovka. Do Bretaně bych se moc ráda podívala.
Ty jo jsem si říkala, že nevím co to bude a ono ejhle. Moc příjemně se četla a i rychle. Uvidíme jaký bude další díl.
Velmi se mi líbilo, že autor popisuje i prostředí v Bretani. Jediné co mě občas tak jakoby za mrzelo, bylo to, že občas autor jakoby přeskakoval v ději.. Jinak velmi dobrá detektivka.
Stejně jako poslední díl, první byl skvělý. Početla jsem si a vůbec mi nevadí, že se i trochu dovzdělám a dozvím se něco víc o výtvarném umění i spoustu věcí ze zeměpisu. Městečka a pláže jsem si našla i na mapě a pokochala se fotkami zmíněných míst. Určitě povedené čtení a asi se vrhnu rovnou na druhý díl. Nálada je na to ideální. Za mě doporučuji.
80%
Výborná detektivka, myslím, že klasická je pro ni to správné označení. Komisař Dupin se stal mojí oblíbenou postavou, hned bych si s ním dala kávu a získal si mě jako milovnici tučňáků. Dobrá je zápletka i závěr bez zbytečných krvavých násilností. Děj plyne pomalu, hodně času je věnováno poutavému popisu Bretaně, což mi vůbec nevadilo, Bretaň musí být krásná, hned bych se tam rozjela (ale raději v létě).
Doporučuji. Nechápu, proč jsem se těmto detektivkám tak dlouho vyhýbala.
Velmi příjemné čtení . Komisař Dupin připomíná Maigreta, stejně podobné je prostředí i jeho uvažování a pátrání.
Bezva čtení. Taková klasická detektivka, žádné zbytečné extrémní násilnosti, ze kterých se zvedá žaludek. Hned jdu na druhý díl :-) Jediné, co mi pak už trošku vadilo, že na můj vkus je v knize až moc popisu krajiny (věřím, že Bretaň je krásná, a jsem ráda, že ji autor popisuje, ale někdy by toho mohl ubrat).
Nenásilná detektivka ve stylu Agathy Christie, děj plyne v poklidném tempu. Trochu zvláštní komisař mi úplně nesedl, ale dám mu šanci v dalších dílech. Naopak Bretaň mě nadchla, tu mám moc ráda a fajn bylo i dovzdělání se v uměleckém směru. Takže, jsem zvědavá na další díly.
Skvělá klasická detektiva v moderním hávu, která se ale kromě poctivé detektivní práce věnuje i krásám Bretaně a jejím kulinářským specialitám. Případ je poměrně jednoduchý, s jasným motivem, žádné řádění vyšinutého sériového vraha, a komisař v tomhle případě taky neni žádnej génius, ale naprosto obyčejnej chlap, kterej k myšlení potřebuje litr kafe (naprosto mu rozumim :D).
Milá a klidná detektivka se spoustou informací o Francii a Bretani. Patrně tam brzy zajedu ;-)
Autorovy další knížky
2014 | Bretaňské poměry |
2015 | Bretaňský příboj |
2018 | Bretaňský příliv |
2017 | Bretaňská pýcha |
2016 | Bretaňské zlato |
V rozporu s dramaticky vyhlížejícím obalem se jedna o milou detektivku, která zavede čtenáře do Bretaně. Příběh logicky plyne v příjemném tempu, zavražděných je tam taky tak akorát. V průběhu čtení je dost času vnímat tuto zajímavou část Francie pomocí zdařilých popisu krajiny i svérázných názorů domorodců.
Chvílemi jsem opravdu cítila i mořský vánek promíchaný s vůní komisařovy kávy.